(Zleva) Lídr čínských komunistů Si Ťin-pching a jeho předchůdci Chu Ťin-tchao a Ťiang Ce-min, 30. září 2014, Peking. Od svého nástupu k moci se Si snaží rozbít politickou frakci Ťiang Ce-mina. (Feng Li/Getty Images)
Státní čínská média a podle nich i některá západní spojují čistku s korupcí, ovšem to jen pouze malá část celé pravdy, neboť korupce se stala nesmazatelným znakem komunistické vlády, znakem, který stranu udržuje u moci.
Ano, vyloučení pohlaváři byli zkorumpovaní až do extrémů, i podle měřítek strany, avšak pravým důvodem sesazení více než padesáti vysokých funkcionářů je něco jiného. Většina z nich jsou členové politické frakce bývalého vůdce Ťiang Ce-mina. Tito „tygři“, jak se vyšetřovaným kádrům podle jednoho Si Ťin-pchingova proslovu začalo říkat, Ťiangovi vděčí, nebo lépe řečeno, vděčili za svou moc a bohatství.
Kmotr a jeho klika
Ťiang Ce-min si pomocí svých lidí na vlivných místech udržoval kontrolu na státem i po povinném předání moci v roce 2002. Jednu z nejočividnějších ukázek jeho trvajícího vlivu jsme mohli vidět v říjnu 2009 při oslavách založení Čínské lidové republiky, kdy se objevil v televizi hned vedle svého následovníka, nevýrazného Chu Ťin-tchaa, zatímco zbytek politbyra se držel za nimi. Státní deník People’s Daily druhý den otiskl velkoformátové snímky obou mužů.
V politickém systému, kde panuje tak striktní kód vystupování na veřejnosti, tento incident dokázal, kdo je ve straně skutečným kmotrem. Ťiang Ce-min si vždy dokázal zařídit, aby na důležitých postech, včetně stálého výboru politbyra, seděli jeho stoupenci. Byly mezi nimi hvězdy politického nebe v Číně - Čou Jung-kchang, bývalý šéf vnitra, Li Tung-šeng, lídr tajné policie s nic neříkajícím názvem Úřad 610, Sü Cchaj-chou, přední vojenská šarže, a Ťiang Ťie-min ovládající oblast energie.
Tito čtyři hlavouni patří mezi 55 vrchních funkcionářů, kteří byli podle agentury Nová Čína zbaveni svých postů a jsou nyní vyšetřováni. Tito muži a mnoho dalších osob věrných Ťiangovi měli vliv v téměř každém koutu státu, strany i ekonomiky.
Právě na jedince z Ťiangovy politické sítě se současný prezident Si Ťin-pching zaměřuje ve své často vyzdvihované protikorupční kampani. Ťiangovi nohsledové patřili k těm nejbezcharakternějším a nejzkorumpovanějším ve straně.
Obří korupce
„Já zkrátka nechápu míru korupce, kterou jsme v posledních letech v Číně viděli,“ postěžoval si čínský intelektuál Čeng Jung-nien a dodal: „Když jste zkorumpovaný a ukradnete stovky tisíc nebo miliony jüanů, to pochopit dokážu. Můžete ty peníze použít k lepšímu životu. Ale nakrást si miliardy, desítky miliard nebo dokonce stovky miliard – tomu nerozumím. Takové peníze nejste schopni utratit za celý svůj život.“
Ťiang našel bohaté zdroje, jak své spojence uplatit. Rozdělil průmysl na části a každou z nich přidělil jinému rodinnému klanu, aby z ní mohl čerpat výnosy. Čou Jung-kchang tak například dostal naftový průmysl, Li Pcheng si přišel na výrobu a distribuci elektřiny a jeden z Ťiangových synů si užíval vysokého postavení v telekomunikacích.
Bezohlední podnikatelé zavírají stranickým kádrům pusu úplatky, aby nemuseli dodržovat ekologické předpisy. Výsledkem je znečištění životního prostředí, jaké neuvidíte nikde jinde na světě. To samozřejmě souvisí s ohromným nárůstem celé řady zdravotních problémů.
Korupce dosahovala díky Ťiangovi megalomanských rozměrů. U Sü Cchaj-choua, bývalého druhého největšího „zvířete“ v čínské armádě, se našla při březnové razii ve sklepě jeho obřího komplexu celá jedna tuna bankovek. Čínská média raději ani neuvedla odhad zpronevěřené částky. Süův chráněnec, jistý Ku Ťün-šan, měl ve své vile sochu Mao Ce-tunga z čistého zlata.
Korupce vedla také ke zneužívání moci a špatnému řízení státu. Bezohlední podnikatelé zavírají stranickým kádrům pusu úplatky, aby nemuseli dodržovat ekologické předpisy. Výsledkem je znečištění životního prostředí, jaké neuvidíte nikde jinde na světě. To samozřejmě souvisí s ohromným nárůstem celé řady zdravotních problémů.
Posílený bezpečnostní aparát rovněž sehrává klíčovou roli v zabírání půdy, vyvlastňování pozemků a nucených demolicích po celé zemi. Není divu, že jsou násilné protesty na vzestupu. Tato nepokojnost je součástí široce sdíleného pocitu, že za Ťiang Ce-mina se v čínské společnosti něco zásadního pokazilo.
Krvavý odkaz
Tak jako čínští komunističtí vůdci před ním, i Ťiang za sebou zanechal krvavou stopu. Zatímco Mao Ce-tung rozpoutal děsivou Kulturní revoluci a Teng Siao-pching krvavě potlačil studentské demonstrace v roce 1989, Ťiangův odkaz spočívá v nekompromisním pronásledování Falun Gongu, meditativního cvičení z buddhistické školy spojeného se zlepšováním charakteru.
Když Ťiang Ce-min roku 1999 přikázal Falun Gong vyhladit, kampaň proti oblíbené kultivační praxi neměla moc zastánců. V ČLR bylo v té době, podle oficiálních odhadů, na 70 milionů následovníků, mnozí v řadách komunistické strany, proto musel Ťiang postupovat tvrdě. S pomocí celonárodní nenávistné propagandy a metody cukru a biče u stranických funkcionářů se však vůdci podařilo po několika letech postavit národ proti Falun Gongu.
Díky perzekuci Falun Gongu vyrostla řada stranických kádrů, které Ťiang odměňoval za jejich příkladnou tvrdost v této věci.Kampaň proti němu je postavena na únosech, mučení a otrocké práci v pracovních lágrech. Stoupenci jsou navíc podle šetření zabíjeni pro své orgány. Transplantační průmysl se od roku 1999 proměnil ve vzkvétající byznys. Odborníci hovoří o přibližně 62 tisících náboženských disidentech, zejména z řad Falun Gongu, kteří takto přišli o život jen v letech 2000 – 2008. Od té doby se sice růst zmírnil, avšak násilné odběry orgánů pokračují dál.
Díky perzekuci Falun Gongu vyrostla řada stranických kádrů, které Ťiang odměňoval za jejich příkladnou tvrdost v této věci. Byla mezi nimi také dvě jména, která se dostala na stránky světových novin, i když v poněkud jiném kontextu.
Nezdařený převrat
Než měl současný prezident a vůdce komunistické strany, Si Ťin-pching, usednout roku 2012 na pomyslný trůn, objevily se zvěsti, že v Číně bylo objeveno spiknutí na nejvyšším postech s cílem odsunout Si Ťin-pchinga a nahradit ho Ťiangovým chráněncem, mladým, schopným a nekompromisním Po Si-lajem.
Celé spiknutí bylo naplánováno s úmyslem udržet Ťiangovy lidi u moci a zajistit, že kampaň proti Falun Gongu bude pokračovat dál.
V pokusu o převrat měl mít prsty i přední člen Ťiangovy frakce, věčně zamračený šéf vnitra, Čou Jung-kchang. Lidé v interních kruzích strany, s nimiž Epoch Times v roce 2012 hovořil, prozradili, že celé spiknutí bylo naplánováno s úmyslem udržet Ťiangovy lidi u moci a zajistit, že kampaň proti Falun Gongu bude pokračovat dál. Není divu, nikdo si nepřál nést zodpovědnost za spáchané zločiny na milionech nevinných spoluobčanů.
Než však byl plán zrealizován, byl vyzrazen a Po Si-laj poslán za mediálního humbuku za mříže, oficiálně za údajnou korupci a další zločiny. To bylo ještě za Chu Ťin-tchaa, předchůdce současného vůdce. Když pak krátce na to nastoupil ke kormidlu Si Ťin-pching, začal se s mimořádnou vervou zbavovat všech příznivců Ťiangovy skupiny, tedy těch, kteří se ho tak dychtivě pokoušeli odstavit.
Zatím padlo za oběť „vyšetřování z korupčního jednání” 55 vysokých stranických pohlavárů, včetně Čou Jung-kchanga. Jsou mezi nimi zejména Ťiangovi stoupenci či jeho příbuzní. Ťiangova nebezpečná frakce tedy byla z větší části vyvrácena z kořenů a zbývá zasadit poslední ránu.
Si Ťin-pching, nyní s plnou podporou „starých kádrů“ - penzionovaných špiček strany - zdá se, míří na Paříž Východu. Přestože se Ťiangova politická síť těšila rozsáhlému geografickému rozšíření, její základna byla vždy Šanghaj. S červencovým oznámením, že město bude čelit důkladnému protikorupčnímu vyšetřování a následnému sesazení 11 funkcionářů v září, je dost možné, že Si Ťin-pching dělá Ťiang Ce-minovi to, co předtím udělal Čou Jung-kchangovi a Sü Cchaj-chouovi – odstranit blízké spolupracovníky a pak přejít k finálnímu úderu.
