Romové mají svůj den. V jihovýchodní Evropě jsou nejpočetnějším etnikem

8. dubna si připomínáme Mezinárodní den Romů. Romové nebo také Cikáni jsou etnikum, jehož kořeny sahají do středověké Indie. Někdy jsou také nazýváni „indoevropany“. V Evropě jako celku jsou etnikem nejpočetnějším. Nacházejí se zejména v jihovýchodní Evropě, ve větších počtech žijí zejména ve Španělsku, Bulharsku, Maďarsku. Některé romské organizace odhadují jejich populaci v Evropě až na 14 milionů. Podle Evropského parlamentu (EP) má 6 milionů Romů domov v Evropské unii.

Existuje nekončící a nepřehledný počet názvů, kterými lze Romy označovat. Je poplatný systému kast a podkast, zděděnému z indické kultury, a územnímu pohybu Romů po Evropě, Asii, Austrálii a Americe.

Největší evropská menšina se často potýká s diskriminací a sociálním vyloučením. Romská komunita v Evropě čelí hned několika problémům, jako jsou rasismus, diskriminace a přístup ke vzdělání, zdravotní péči a řádnému bydlení.

Poslanci Evropského parlamentu na plenárním zasedání 23. března jednali o současné diskriminaci Romů a o uznání romské genocidy za 2. světové války.

„Romové jsou v ohrožení v mnoha našich členských státech. Fyzická agrese proti nim je častá. Protiromské nálady jsou velmi rozšířené na internetu a můžete je najít dokonce i v projevech hlavního politického proudu,“ řekl nám před rozpravou romský poslanec  z Rumunska, který je členem skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů.

V prosinci 2013 přijal Evropský parlament usnesení o pokroku v provádění vnitrostátních strategií integrace Romů, které reaguje na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020.

Další romská poslankyně  sdělila, že rámci pro integraci Romů dominuje sociální politika. Chybí mu zásadní aspekt situace Romů v Evropě: protiromský rasismus, který „existuje ve všech členských státech a týká se všech úrovní společnosti. Dokud se nebudeme zabývat tímto protiromským smýšlením, aktivitami v jiných oblastech politiky se situaci Romů v EU změnit nepodaří“, upozornila tato švédská poslankyně ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů.

V debatě u příležitosti Mezinárodního dne Romů poslanci také diskutovali o uznání 2. srpna jako oficiálního památného dne romské genocidy za 2. světové války. 

2. srpna 1944 zemřelo v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi 2 897 Romů. Evropský parlament tak chce vyjádřit úctu nejen jim, ale „také statisícům Romů, kteří zahynuli rukou fašistických nohsledů v celé Evropě před sedmdesáti-osmdesáti lety,“ vysvětlil Damian Draghici.

O příslušném usnesení budou poslanci hlasovat na plenárním zasedání 28. dubna.