Meditace jako nástroj k lepšímu duševnímu zdraví

Kliničtí lékaři v čím dál větší míře hledají efektivní, preventivní a nefarmakologické možnosti, jak léčit duševní choroby. Jedním ze slibných alternativních nástrojů, jak regulovat emoce, nálady a stres, se ukazují být meditační techniky, jako ztišení mysli, uvědomění sebe sama a ovládání se.

Meditace ovlivňuje tělo nečekaným způsoby. Zkušení meditující dokážou například zrychlit nebo zpomalit svůj metabolismus o víc jak 60 procent a zvýšit si tělesnou teplotu až o 8 °C.

Už i jen krátký trénink v meditaci může lidi zklidnit, uvolnit a ubrat stresu. Již 20 minut denně vede k fyzickým změnám, například snížení krevního tlaku, snížení srdečního rytmu a k hlubšímu a klidnějšímu dýchání. Zlepšení krevního tlaku, které je důsledkem meditace, je také dáváno do souvislosti se sníženým rizikem srdečních příhod.

Meditace se rovněž začíná projevovat jako účinný nástroj pro léčbu chronické a akutní bolesti. Jeden pokus ukázal, že čtyři dny vnímavé meditace výrazně snížil u účastníků prožitek nepříjemnosti a intenzity bolesti.  

Meditace zvyšuje aktivitu u levé frontální strany mozku, oblasti, jež je spojována s pozitivní náladou. Zajímavé je, že toto navýšení levostranné aktivity mozku je také dáváno do souvislosti se zlepšením imunitního systému. Je proto pravděpodobné, že čím více meditaci provozujete, tím lepší bude funkce vašeho imunitního systému.

Studie ukázaly, že dlouholetí meditující si zvyšují objem šedé hmoty v orbitofrontální kůře mozkové a části mozku zvané hippocampus, která má na starosti regulování emocí. Podobné změny byly nalezeny také u lidí, kteří nemeditovali, ale dokončili osmitýdenní kurs v ovládání pozornosti a vnímání.

Čili i omezená forma meditace má potenciál změnit strukturu mozku.

Šedá kůra mozková obvykle s věkem slábne. Jedná se o atrofii související s demencí. Fascinující je, že ti, kdo meditovali šest let kolem jedné hodiny denně, vykazovali zvýšenou sílu kůry. U starších meditujících se při porovnání s nemeditujícími rovněž projevil snížený úbytek tloušťky šedé kůry, který přichází s věkem.

Meditace může zvýšit dlouhověkost tím, že chrání mozek a srdce před škodlivými účinky stresu. Jedna studie uvádí, že meditace a jóga pomáhají předcházet buněčnému poškození vyvolanému chronickým psychologickým stresem. Dokonce se objevila tvrzení, že meditace může zpomalovat stárnutí buněk.

V těle a mozku existují příčiny a následky emocionálních zážitků, a jsou tudíž silně spojeny s fyzickým i duševním stresem.

Meditace navozuje pozitivní emoce a náladu a zdá se, že pomáhá lidem, aby nebyli tak zranitelní vůči stresům a rozrušením denního života. Výzkum ukazuje, že meditující si vedou lépe při usměrňování okamžitých reakcí na negativní podněty a mají sníženou aktivitu amygdaly, části mozku, kde se mimo jiné zpracovávají reakce na ohrožení. Tato zjištění odrážejí větší emocionální odolnost, která je u meditujících patrná. Stejně tak tito jedinci zažívají méně psychologického strádání a úzkosti.

Vnímavost, kterou lze pomocí meditace rozvíjet, je jen jednou z technik, které dokáží zlepšit duševní zdraví a pohodu. Na těchto praktikách je ostatně založeno několik terapeutických technik, které vykazují úspěchy při léčbě úzkosti a poruchách nálad.

Výzkum nám ukázal, že meditace zlepšuje náladu, snižuje tělesnou reakci na stres a časem také mění strukturu mozku.

Náš tým na University of Sydney se pokouší zaplnit některé z mezer v našem chápání toho, jak meditace účinkuje na mysl a tělo a zklidňuje citové reakce. Momentálně pracujeme na zjišťování účinků meditace při citové provokaci. Také zkoumáme genetické faktory, které mohou rozhodnout o tom, pro jaké druhy lidí je meditační trénink nejvhodnější.