Novela zákona o národních parcích byla schválena, ale ještě bude třeba zabojovat

Počátkem prosince 2016 po mnohaměsíčních odkladech poslanci schválili novelu zákona o ochraně přírody, která mění pravidla péče o přírodu našich národních parků. Zlepšuje ochranu divoké přírody i pravidla k omezení zástavby v národních parcích. Přírodní (první) zóny se mají v budoucnu rozkládat na více než polovině území každého z nich. V těchto zónách nebude možné kácet (krom suchých stromů kolem stezek, které by mohly padnout na turisty), ani jinak škodlivě zasahovat do nerušeného vývoje přírody (kromě preventivních protipožárních opatření). Poslanci také schválili úplný zákaz rozprodeje státních pozemků v národních parcích. Ke schválení zákona velmi pomohli všichni, kteří poslancům napsali dopis či e-mail nebo podepsali petici.

Některé menší dobré návrhy, které by zákon vylepšily, poslanci neschválili. Mezi nimi je např. stanovení, do kdy musí být v národních parcích chráněn nerušený vývoj divoké přírody na více než polovině jejich rozlohy, aby to politici nemohli donekonečna odkládat. Pozměňovací návrh Jiřího Junka, který by takovým požadavkům vycházel vstříc, poslanci neschválili. Nechali to na ministerstvu životního prostředí a správě národního parku, jež teď budou podle nových pravidel vytvářet novou zonaci a podrobnější zásady péče o národní park. O naplnění požadavků rezoluce tak bude potřeba ještě usilovat. I tak je schválený zákon považován za posun dobrým směrem. Čeká jej ještě schválení Senátu a podpis prezidenta.

Třicet států světa vyzvalo Česko k lepší ochraně unikátní přírody v NP Šumava

Světový kongres IUCN (Mezinárodní unie ochrany přírody), mezi jejíž členy Česká republika patří, schválil rezoluci, ve které konstatuje, že k tomu, aby péče o šumavský národní park odpovídala mezinárodním kritériím (kategorie II dle klasifikace IUCN), je nezbytné, aby byla rozloha území ponechaného divoké přírodě neprodleně zvětšena na nejméně 30 % plochy NP. Zároveň je nutné, aby byl stanoven závazný harmonogram, podle kterého se rozšíří plocha divočiny na nejméně polovinu rozlohy NP do roku 2030. Originál textu rezoluce zde .

Zákon zastavil prodej přírody

Schválený zákon zastavil rozprodej státem vlastněné přírody a krajiny v národním parku Šumava. Zemědělská půda se tam prodává i za 300 korun za metr čtvereční. Bohužel mnoho pozemků v majetku státu už Pozemkový fond (dnes Státní pozemkový úřad) v minulých dvaceti letech rozdal na náhradní restituce nebo převedl na obce, které je rozprodaly. Nikdo nepochybuje, že spekulanti s pozemky dosáhnou svého a budou z nich stavební parcely. Stojí za tím někteří místní poslanci a senátoři. A miliardy korun.

Letokruhy promluvily o původu šumavských lesů

Ve vrcholových partiích Šumavy se vyskytují horské smrkové lesy, které kromě vichřic kosí rovněž brouk lýkožrout smrkový, řečený kůrovec. O původu těchto lesů se vedly spory, zda byly uměle vysázené člověkem koncem 19. století, nebo zda smrk ztepilý byl původní mono dřevinou. Vědci z České zemědělské univerzity v Praze se pokusili zjistit, od jaké míry to platí pro všechny smrkové lesy na Šumavě. Pomohly jim letokruhy samotných stromů, které napověděly, že nejméně třetina horského smrkového lesa, který se potom stal součástí NP a CHKO, vznikla ještě v období před systematickým lesním hospodařením. V letokruzích stromů je ukrytá celá životní historie smrků.

Vědci vyčetli, že na území Šumavy  již v minulosti smrky odumíraly přirozeně. Buď je vyvrátila vichřice, nebo zahubil kůrovec. Tyto závěry vyvrací tvrzení o tom, že smrkové monokultury na přelomu století uměle vytvořil člověk.

Velká část Šumavy nebyla nikdy ovlivněna rozsáhlejší těžbou dřeva nebo umělou výsadbou stromů. Jedná se tedy o přirozené lesy v rozsahu, který je ve střední Evropě unikátní.