Detail kresby „Andělská píseň“ z roku 1881 od W. A. Bouguereaua. (volné dílo)
Detail kresby „Andělská píseň“ z roku 1881 od W. A. Bouguereaua. (volné dílo)

Hudba vyjadřuje podstatu života a jeho událostí, a je to přesně tato univerzalita, co hudbě dává její vysokou hodnotu jako všeléku na naše hoře. 


Nedávno, když jsem byla v New Yorku, zavolala jsem si taxík. Celé auto pulsovalo skladbou od Jay-Z. To dunění bylo tak hlasité, že jsem cítila otřesy v samém srdci, a když už to vypadalo, že mi vypadnou plomby ze zubů, řekla jsem řidiči, ať mi zastaví.

Zvuk je formou energie, a ta může buď tvořit nebo ničit. Je to už přes dvacet let, co japonský vědec, doktor Masaru Emoto, začal zkoumat, jaký účinek mají zvuky na vodu.

Nejdřív hrál vodě různé druhy hudby a pak molekuly vody zmrazil v Petriho misce. Když je dal pod mikroskop, mezi krystaly vzniklými z kapiček tekutiny bylo vidět rozdíly. Výsledky byly odlišné po zahrání Bacha, Mozarta nebo tvrdého rocku.

Každá skladba vedla ke vzniku krystalů s naprosto odlišným uskupením. První dvě skladby (Bach, Mozart) utvořily geometricky spletité a nádherně symetrické tvary, zato u tvrdého rocku voda nevytvořila pravidělné krystaly, pouze chaos.

Vzhledem k tomu, že se většina živé hmoty skládá z tekutin (naše těla jsou ze 60 procent tvořeny vodou), i my jsme ovlivňováni zvuky, kterým je naše tělo a sluch vystavováno.



Co si o hudbě mysleli ve starověku

Platón ve své Republice říká dalšímu starověkému filozofovi Glauconovi, že „hudební výuka je silnějším nástrojem než kterýkoliv jiný, protože rytmus a harmonie si najdou cestu do niterních míst duše, kde se vší silou zakotví, vnesou soulad. Do duše toho, kdo je patřičně vzdělán, přinesou kultivovanost. Do duše toho, kdo je nepatřičně vzdělán, vnesou hrubost“.

Platón prohlašoval, že takovéto učení a hudební trénink je opravdovým vzděláváním „vnitřní bytosti“. Z tohoto důvodu bude moci patřičně vzdělaný člověk „chytře vnímat opomenutí a chyby v umění i přírodě“ a s opravdovým vkusem „bude chválit dobro, radovat se z něj a přijímat ho do své duše“.

Zkráceně řečeno, takový člověk se stane ušlechtilým a dobrým. Platón také ve své době pozoroval, jaký má hudba účinek na společnost.

Hudba, řekl velký myslitel, je morálním zákonem. „Dává vesmíru duši, mysli křídla, fantazii rozlet, smutku šarm a všemu dalšímu veselí a život. Je jádrem pořádku a propůjčuje se všemu, co je dobré, spravedlivé a krásné.“

Důležitý je výběr dobré hudby

Špatná hudba je plná nebezpečí. Aristoteles řekl, že jelikož hudba přenáší emoce, nemorální hudba může vytvarovat charakter člověka k horšímu.

Člověk je naplněn tou samou vášní jako hudba, které naslouchá. „Zvykne-li si po dlouhou dobu naslouchat hudbě, která vyvolává nečestné vášně, celá jeho povaha bude vytvarována do nečestné podoby,“ uvedl Aristoteles.

Podle vědců z University of Missouri vyzdvihují hip-hop, rap a pop problematické chování. Výzkumníci analyzovali texty více než čtyř stovek hitů vydaných mezi roky 2006 a 2016 a našli témata točící se kolem násilí, klení, nenávisti a sexuálních narážek.

Profesorka Cynthia Frisbyová je toho názoru, že by rodiče měli se svými dospívajícími dětmi probírat hudbu, kterou poslouchají, a jak taková hudba ovlivňuje jejich identitu.

Jeden komentář k článku o zmiňovaném výzkumu zněl: „Kromě násilí a agrese jsou až příliš běžné podtóny kontroly a vlastnictví (např. „Jsi má“, „Nikdy tě nenechám odejít“) a emocionálního vydírání („Bez tebe nedokážu žít“), a nikdo to nezpochybňuje. Přitom jsou to často právě takové názory, které vedou k násilí a týrání.“

Hudba je jako náboženství. V otázce, kterým směrem hudba člověka posouvá, není odpověď nikdy neutrální. Říká se, že veškeré užití tónů a hudebních textů lze rozčlenit podle duchovního směrování do dvou směrů: Nahoru nebo dolů. Hudba nás buďto pozvedá nebo způsobuje úpadek (morálky či charakteru).

Vzpomeňte si na gregoriánské chorály a jak dokonale odrážejí architekturu katedrál, v nichž se zpívaly. Anebo majestátnost Händelova „Mesiáše“, jehož ušlechtilým cílem byla oslava nejvyššího boha. Taková hudba posluchače duchovně pozvedá.

Pokud převáží vznešená a krásná hudba, civilizace bude vzkvétat, jak duchovně, tak i z hlediska materiálního.

Jani Allanová je spisovatelka, fejetonistka, novinářka a hlasatelka z Jihoafrické republiky. Názory vyjádřené v tomto článku jsou názory autora a nemusí se shodovat s názory Epoch Times.


Překlad z původního článku neworské The Epoch Times: Ondřej Horecký

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na internetu.


Čtěte také:

Výzkum: Tvary krystalů vody se mění podle toho, jak k ní lidé mluví

Může mysl ovlivňovat hmotu?

Vliv hudby na lidské zdraví I: Co říkají o hudbě náboženství a myslitelé

Další podobné články