Za účasti významných hostů se v Praze 5. 12. uskutečnilo sympozium Od Zdi demokracie k Internetu. Akademické setkání českých odborníků a studentů sinologie s čínskými disidenty a zahraničními vědci proběhlo na půdě Univerzity Karlovy v režii Mezinárodního sinologického centra Ťiang Ťing-kuovy nadace. Tématicky bylo věnováno krátkému, ale důležitému období, kdy čínská veřejnost prožívala své „Pekingské jaro“ (podzim 1978) a Číňané v obrovských počtech svobodně vylepovali své názory na tzv. Zdi demokracie.
V přestávkách mezi jednotlivými vystoupeními jsme využili možnosti a ptali se přítomných čínských disidentů na aktuální témata.
Prvním z oslovených byl Wei Jingsheng (Wej Ťing-šeng). Tento bývalý elektrikář pekingské zoo uveřejnil na Zdi demokracie esej Pátá modernizace, v níž požadoval, aby ekonomické reformy (tzv. Čtyři modernizace) doprovázela také reforma politická. Jeho následné zatčení signalizovalo konec hnutí, spojeného se Zdí demokracie. Wei Jingsheng strávil ve vězení celkem 18 let, nakonec byl na základě mezinárodního tlaku vyhoštěn z Číny. Žije v USA, kde působí jako předseda Wei Jingsheng Foundation. Je mj. držitelem Sacharovovy ceny a bývá označován za „čínského Nelsona Mandelu“.
Jak vnímáte současné hnutí za vystupování z Čínské komunistické strany a jeho hypotetickou návaznost na hnutí Zdi demokracie? V rámci tohoto hnutí přece dnešní Číňané také vylepují plakáty, jenže tentokrát v nich vyslovují svou vůli vystoupit z komunistické strany…
Wei Jingsheng: „Fenomén vystupování z Čínské komunistické strany existuje. Netýká se jen stoupenců Falun Gongu, ale i jiných lidí, kteří se zříkají členství v komunistické straně. Lze říci, že fenomén Falun Gongu je v dlouhodobé historii čínského demokratizačního hnutí jednou z nových forem. Už v době Zdi demokracie se objevily plakáty, na kterých byly výzvy, aby lidé vystupovali z komunistické strany, ale nikdo si toho valněji nevšímal, nemělo to žádný větší ohlas. (…) Ta výzva, která se tehdy na „Zdi“ objevila, tam vydržela zhruba jeden den. Dnes se tato otázka stává součástí jakéhosi hnutí, které ale nemá s tehdejšími událostmi bezprostřední souvislost.“
S krátkým interview pro Velkou Epochu souhlasil také Ren Wanding (Žen Wan-ting), který patřil k vůdčím osobnostem hnutí kolem „Zdi“. Poprvé byl zatčen v dubnu 1979 před očima zahraničních novinářů, když vylepoval plakát kritizující zatčení Wei Jingshenga. Odseděl si čtyři roky v pracovním táboře. Později byl za klíčový podíl na studentském hnutí v roce 1989 znovu uvězněn. Po odpykání trestu byl vypovězen do USA. Je mj. držitelem ceny Roberta F. Kennedyho za lidská práva.
Vědí běžní Číňané, že za zdmi čínských pracovních táborů jsou mučeni lidé?
Ren Wanding: Ano. Vědí.
Je to důvod, proč se bojí?
Ren Wanding: Ano, je to lidská přirozenost bát se mučení.
Věříte podezřením, že čínský režim odebírá orgány vězněným stoupencům Falun Gongu?
Ren Wanding: Ano, věřím. Dovolte mi naznačit část mého širokého osobního konceptu demokracie. Jsem za uplatnění a dodržování práv hnutí za osvobození Tibetu, hnutí za lidská práva, nezávislých církví, stoupenců Falun Gongu a pro-demokratických činitelů uvnitř Čínské komunistické strany…
Další osobností, kterou jsme zpovídali, byl spisovatel a viceprezident Čínského nezávislého PEN klubu Chen Maiping (Čchen Maj-pching). V dobách „Zdi“ se podílel na vydávání samizdatového časopisu Jintian (Ťin-tchien, „Dnešek“), nejvýznamnější čínské platformy nezávislé literatury a umění konce 70. let. Chen Maiping dnes žije ve Švédsku a „Dnešek“ nadále vydává – v exilové verzi.
Souhlasíte s tvrzením, že čínské komunity v zahraničí jsou pod vlivem propagandy pevninské Číny?
Chen Maiping: Čínská komunita na Západě působí jednolitě, ale ve skutečnosti je vnitřně roztříštěná. Sestává z velkého množství různých skupin, scházejí se v ní a drží při sobě Číňané z jednotlivých oblastí Číny, Číňané z Hongkongu, Taiwanu… Samozřejmě je mezi nimi spousta lidí, zasažených šovinismem, např. těch, co opěvovali olympiádu jako manifestaci úspěchu současného establishmentu. Komunistický režim se snaží zahraniční Číňany ovlivnit svou propagandou. Všechny ale ovlivnit nemůže.
Ale média pevninské Číny přece jen mají na „západní“ Číňany velký vliv…
Chen Maiping: To sice ano, ale pro Číňany žijící „venku“ existují i nezávislé, velmi důležité zdroje informací. Z médií bych jmenoval Epoch Times a NTDTV, a také několik masmédií, která mají základnu v Paříži a New Yorku. Některá jsou financována z Taiwanu, jiná z Hongkongu, několik z nich si uchovává nezávislost. Problém posledních let je, že ekonomicky silná Čína prostě nezávislá média kupuje.
Boj s režimem neprobíhá jen v rovině politické, ale i společenské, ekologické či kulturní. Vezměte si účinek, jaký na lidi může mít dobrá báseň. Dnes navíc máme Internet a díky němu Číňané začínají dosahovat třeba na stránky Nezávislého čínského PEN klubu, opozičního hnutí či nadace zde přítomného Wei Jingshenga.
Když jsme u Wei Jingshenga, kdyby se v budoucnu stal třeba premiérem, přijal byste nějakou funkci v jeho kabinetu?
Chen Maiping: S tím přece mají Češi také svou zkušenost. Ať už byl Váš Jiří Gruša jakkoli dobrý ministr kultury, píše určitě lépe a měl by spíš psát, než dělat politiku. Wei Jingsheng mi ostatně nabízel, abych šel pracovat k němu do nadace… Ale že bych vzal nějaký post ve vládě? (Smích.) Nikdy! Spisovatel musí zůstat nezávislý.
Říkal jste, že síla poezie může věci změnit. Není ale mysl běžného Číňana po šedesáti letech prožitých v komunismu otrávená propagandou?
Chen Maiping: Po komunistické revoluci se do našeho jazyka vkradl komunistický newspeak. Bojovat s komunistickou ideologií, to je také věc estetiky jazyka a slova. Komunistický slovník používá tři metody: faleš (lež), velká slova (přehánění) a vyprázdnění významu slov. Po pádu režimu se čínština musí vrátit ke své konkrétní, opravdové, čisté podobě; stát se pravdivou a krásnou.
Ale jak? Byl by podle Vás řešením návrat k tradicím čínského jazyka?
Možná bychom se k nim opravdu měli vrátit. Dříve byl náš jazyk tradičnější, ale i krásnější, a konkrétnější.
Děkujeme za poskytnuté rozhovory.
Uveřejněné názory nesouvisí a nemusí korespondovat se stanovisky organizátorů Sympozia Od Zdi demokracie k Internetu.
Informace o sympoziu a jeho účastnících: Mezinárodní sinologické centrum Ťiang Ťing-kuovy nadace při Univerzitě Karlově v Praze
Rozhovory: audiozáznam interview s Wei Jingshengem, Ren Wandingem a Chen Maipingem
