Ilustr. foto. (Arthur Edwards - Pool/Getty Images)
„Zaměřili jsme se na deset jazyků, kdy v kterémkoliv zdroji převažovala pozitivní slova nad negativními,“ uvedl matematik Peter Dodds z Vermontské univerzity, který se podílel na publikaci této studie.
Navzdory tomu, že lidé dokáží být za klávesnicí krutí, holdují hororům a média mají tendenci zveřejňovat negativní zprávy, miliardy analyzovaných slov ukazují, že lidé jsou spíše nakloněni optimismu a šťastným pocitům.
Výzkumníci spolupracovali s korporací Mitre, aby získali miliardy slov ze 24 různých zdrojů. Slova byla vybrána z knih, aktuálních zpráv, sociálních médií, webových stránek, televizních a filmových titulků a textů písní. „Podařilo se nám sesbírat asi 100 miliard slov napsaných ve tweetech (příspěvky na soc. síti Twitter, pozn. redakce),“ zmínil další matematik ze stejnojmenné univerzity Chris Danforth, který se na studii podílel.
Frekvence slov s emočním nábojem se napříč jednotlivými jazyky liší, slova s pozitivním nádechem však převažují u všech jazyků. Výzkum obsahuje 24 zdrojů v deseti jazycích; žluta=pozivní, modrá=negativní. (Peter Dodds et al., PNAS)
Po fázi sběru následovala analýza slov, kdy bylo nalezeno 10 000 nejvíce používaných slov v angličtině, španělštině, francouzštině, němčině, brazilské portugalštině, korejštině, čínštině, ruštině, indonéštině a arabštině.
foto: Graf studie výzkumníků z Universty of Vermont znázorňuje distribuci emočně zabarvených slov z 24 zdrojů v 10 jazycích; žlutá=pozitivní, modrá=negativní. Výsledek: Lidstvo užívá více pozitivních slov než těch negativních. (Peter Dodds a kol., PNAS)
Nejčastější slova byla poté ohodnocena rodilými mluvčími na devítistupňové škále. Byla zprůměrována výsledky pěti miliónů hodnocení. V angličtině například obdrželo slovo „smích“ skóre 8,50; „jídlo“ 7,44; „náklaďák“ 5,48; „chamtivost“ 3,06 a „terorista“ 1,30.
Nejvyšší průměr pozitivních slov vykazovaly webové stránky ve Španělsku, zatímco čínské knihy prokazovaly nejnižší skóre. Avšak u všech 24 zdrojů slov převyšovala slova s hodnocením v pozitivní části spektra. „Lidé používají více optimistických slov než těch pesimisticky laděných," shrnul Danford.
Nový způsob „měření štěstí“
Mimo tyto analýzy vznikl také tzv. měřič štěstí, který dovede vyhodnocovat příspěvky na anglickém Twitteru téměř v reálném čase. Například zde byl velký propad pozitivně orientovaných slov v den útoku na redakci Charlie Hebdo v Paříži, ale v následujících třech dnech se situace vrátila do normálního stavu.
Výzkumníci se zaměřili i na analýzu knih, kdy dílo Moby Dick vykazuje mnoho pozitivních slov v průběhu příběhu, zatímco ke konci skóre klesá k více negativním slovům, což koresponduje s dějem. Opačný průběh je charakteristický pro knihu Hrabě Monte Christo, kde je v průběhu děje málo pozitivních slov, zatímco ke konci příběhu jejich frekvence výrazně stoupá.
