Jedenáct čelních západních diplomatů v něm protestuje proti způsobu, jakým komunistický režim zachází s několika zadrženými aktivisty. Po oficiálních místech žádá, aby vyšetřila zprávy o jejich mučení a zrušila systém držení podezřelých v izolaci.
Odsouzení bojovníci za lidská práva patří ke zhruba dvěma až třem stovkám obětí rozsáhlé vlny zatýkání právníků a obhájců lidských práv, kterou čínské úřady provedly v roce 2015. Razie byla namířena především proti advokátní kanceláři Feng-žuej, která zastupovala v soudních procesech přední čínské disidenty, uvedla Česká televize.
Dopis podepsali zástupci Austrálie, Japonska, Kanady, Švýcarska, Belgie, České republiky, Estonska, Francie, Německa, Švédska a Velké Británie.
I když Peking obvinění z mučení vězňů odmítá, o praktikách mučení právníků zastupujících „citlivé případy“ již vypovídala celá řada svědků a obětí. Podobně je dle výpovědí mučení zcela běžně praktikováno na vězněných disidentech a vězních svědomí.
Zaznamenány byly případy spánkové deprivace, dlouhodobého věznění na samotce, podávání minimálního množství stravy a tekutin, bití rozličnými předměty, bití elektrickými obušky nebo páčení prstů zubním kartáčkem. Celkem bylo od roku 2000 zdokumentováno na 100 způsobů mučení a několik tisíc obětí na životech.
Níže nabízíme stručný přehled několika právními zástupci, kteří se dostali do konfliktu s čínským režimem a byli sami pronásledování nebo pronásledované právně zastupovali.
Kao Č'-šeng
Od chvíle, když jsem tyto vyšetřovací zprávy napsal, uplynulo deset let, ale z vrahů jsou stále „přední soudruzi“, kteří se naparují s hlavou vysoko vztyčenou a s vystrčenými pupky. Dávno zapomněli na krvavý dluh, který je bude navždycky následovat. Toto přivodila Čínská centrální televize, Global Times, Deník Osvobozenecké armády a další ničemná média, která svou ostudnou prací otupují čínský lid. Slova, která jsem napsal Chu Ťin-tchaovi a Wen Ťia-paovi, nakonec nevedla k probuzení paralyzovaných duší v tomto světě a zlotřilý režim si dál pokračuje ve svém prohnaném, ničemném jednání, stejně jako tomu bylo vždy jindy.“ Čtěte více...
Liang Siao-ťün
Liang podnikl služební cestu do okresu Si v centrální provincii Che-nan, která v něm zanechala pocit, že být právníkem v Číně je „příliš vyčerpávající“. „Ačkoliv je zde zákon, policejní důstojníci zde říkají: ‘Já poslouchám svého nadřízeného’ a prokurátoři říkají : ‘Nemluvte mi tady o zákonu, nenechám vás nahlížet do soudních dokumentů.’ “ Čtěte více...
Tchang Ťi-tchien
Bývalý čínský prokurátor a obhájce lidských práv Tchang Ťi-tchien o svém působení v úřadu prokurátora Epoch Times sdělil: „Během těchto několika let jsem měl řadu zkušeností s mučením – spánkovou deprivací, nucením k dlouhodobému stání, klečení nebo sezení jako formě trestu, spoutáváním, bitím, zatímco byl vězeň svázaný a znehybněný, umísťováním před velmi silný světelný zdroj. Také jsem byl svědkem vystavování vězňů útokům psů, zahrabávání zaživa a nucení ke spáchání sebevraždy.
Když jsem byl uvnitř systému, věnoval jsem mučení podezřelých velmi málo pozornosti. Setrvačnost systému mě přiměla věřit, že lidé podezřelí ze zločinů, s nimiž jsem se setkal, lhali, aby se vyhnuli trestu. Viděl jsem případy, kdy podezřelého mlátili do hlavy a krku srolovanou složkou papíru nebo těžkou srolovanou dokumentací... to všechno.
Co dělám teď, není jen služba pro mé klienty. Snažím se také vykoupit sám sebe a utěšit svoje svědomí. Myslím, že to do určité míry dělá každý z nás. Není to čistě věc zúčtování se stranou, ale také odčinění toho, že jsme byli součástí systému a podporovali ho...“ Čtěte více...
Liou Lien-che
Obyčejní lidé nemají žádnou moc a žádný způsob, jak přežít. Někteří se uchylují k nečestným praktikám, jako jsou krádeže, loupeže a podvody; také recyklují olej vylitý do stok, staví chatrné stavby a prodávají jedovaté jídlo. Lidé se starají jen o to, co je před nimi, a vidí snahu o moc a peníze jako konečný cíl. Každý den se probudí brzy ráno a spěchají do práce, aby se uživili. Nikdo se neodváží zpomalit, jinak nebudou mít peníze na koupi domů, vyrovnání svých účtů za lékařskou péči a placení dětské školní docházky.
Čína veřejně mluví o svobodě vyznání; lidé mohou například přijmout buddhismus. Ale pak čínský režim umísťuje obrazy Chu Ťin-tchaa a Ťiang Ce-mina v chrámech, a instruuje lidi, aby nejprve milovali zemi. To je abnormální a musí existovat oddělení církve a státu.
Čínský režim dává náboženským vůdcům politické role, aby mohl kontrolovat náboženství. To proto, že oni zásadně věří v to, že náboženství je pověra a že marxismus-leninismus a ateismus je skutečná pravda. Čtěte více...