10. března si lidé připomínají výročí potlačení povstání Tibeťanů proti čínské okupaci. Od roku 1996, kdy se na čtyřech radnicích v České republice objevily první Tibetské vlajky, se jejich počet, i přes nevůli Čínského konzulátu, stále zvyšuje. Letos zavlál tibetský prapor na 285 radnicích ve všech koutech země.

Velvyslanec čínského komunistického režimu protestuje.

Image
Demonstrace aktivistů za svobodný Tibet při návštěvě čínského prezidenta Chu Ťin-tchaa v Londýně. (Jan Lokos/Epoch Times)

Velvyslanec čínského komunistického režimu v České republice, Tchang Kuo-čchiang, protestuje. Dne 21. února 2006 zaslal dopis všem zastupitelům krajů, měst a obcí v České republice k vyvěšování tibetských vlajek. V dopise popisuje historii z pohledu čínského vlády. Uvádí, jak v roce 1951 čínský režim mírově Tibet osvobodil, odstranil nevolnický systém a přivedl rozvoj demokratických reforem. Zdůrazňuje důležitost česko-čínských vztahů jako důvod k zastavení vyvěšování vlajek, což je podle něj nerespektování historie a zasahováním do vnitřních čínských záležitostí.


K žádnému násilí prý nedošlo

O nedávném vystoupení Tchanga na Vysoké škole Ekonomické v Praze, kde čelil kromě otázek o násilném zabrání Tibetu také otázkám týkajících se Tchajwanu, politických vězňů a dalším ohledně porušování lidských práv v Číně Martina Štochlová, studentka oboru diplomacie, říká: „Jeden muž však ve mně vyvolal, nejen svým povýšeným chováním, velký odpor vůči své osobě a své zemi. Byl to čínský velvyslanec. Na akademické půdě, mezi vzdělanými lidmi s úplným klidem prohlásil, že nikdy o žádných politických vězních neslyšel a k otázce Tibetu, že Tibet vždy patřil k Číně a k žádnému násilí prý nedošlo. Nakonec se mě zeptal odkud mám takové informace a jestli prý nejsem napojená na západní agenty.“

Z historie se však můžeme dozvědět, že Čínská osvobozenecká armáda porazila 8 tisícovou tibetskou armádu a vstoupila do Tibetu v roce 1949. O deset let později vypuklo ve Lhase (hlavní město) povstání, které čínský režim potlačil za cenu téměř devadesáti tisíc životů. Na osmdesát tisíc Tibeťanů opustilo zemi. Mezi nimi i jejich duchovní vůdce Dalajlama.

Reakce aktivistů za svobodný Tibet 

Na dopis velvyslance reagovali Martin Sklenka a Marcela Procházková z občanského sdružení Lungta, kteří akce Vlajka pro Tibet v České republice pořádají.

„V první řadě je třeba panu velvyslanci Tchang Kuo-čchiangovi, který v ČR zastupuje Čínskou lidovou republiku, důrazně připomenout historicky nezpochybnitelnou skutečnost, že až do násilné okupace Tibetu vojáky čínské lidové armády v roce 1950 byl Tibet samostatným a vládami ostatních zemí uznávaným státem“, uvádějí.  

V Otevřeném dopise se pokusili uvést alespoň část, podle jejich slov nepravdivých, zavádějících či chybných tvrzení čínské strany na pravou míru. Objasňují především otázky lidských práv a náboženských svobod v Tibetu a jaký vliv má upozorňování na porušování lidských práv na obchodní vztahy mezi ČLR a ČR.

Akci doprovázely doprovodné programy, přednášky týkající se Tibetu, jeho historie a kultury.  Amnesty International upořádala před Čínským konzulátem v Praze demonstraci. Účastníci si připomněli potlačení tibetského povstání a zapálili svíčky za oběti porušování lidských práv. Nakonec předali velvyslanci protestní dopis.