Železnice vede extrémně chladnými oblastmi zmrzlé půdy, která není pro stavbu trati dost stabilní, proto musela být zbudována nad zemí (AP/SITA)
Proč Čína utrácí tolik peněz na vybudování železnice Qingzang, která spojuje provincii Qinghai a Tibet?
Čínští geologové poskytli odpověď: byla zde nalezena cenná nerostná naleziště a jejich umístění pak určovalo trasu qingzangské železnice. O stavbě dráhy rozhodl přímo Peking v rámci strategického plánu na využití těchto surovin v Qingzangské vysočině a podpoření místní ekonomiky.
Kudy se investice vrátí?
Železnice spojující Čínu a Tibet je slavná hlavně tím, že posunula hranice stavebnictví. Je přes tisíc kilometrů dlouhá a leží v průměrné nadmořské výšce 4 tisíce metrů.
Prochází výjimečně nebezpečným a složitým terénem. Říká se, že stavba této železnice byla nejobtížnější na světě. Zemřelo na ní mnoho dělníků i vojáků. Peking je ale odhodlán trať postavit a investoval do ní už 3,7 miliardy dolarů.
Při pohledu zvenčí je obtížné rozluštit, proč vlastně Peking zaplatil tak mnoho za stavbu železnice. Co je tedy skutečným účelem?
Urychlit sjednocení Číny a Tibetu
Peking tvrdí, že jediným důvodem pro stavbu trati je pomoci Tibetu v jeho snaze o zlepšení ekonomické situace. Kritici ovšem tvrdí, že ekonomika Tibetu nevystartuje vzhůru jen díky osobní přepravě.
Podle pozorovatelů z The Times of India je skutečným účelem tratě urychlení sjednocení Tibetu a vlastní Číny a posílení vojenských pozic na čínských hranicích s Barmou, Indií a Nepálem, aby zde Číňané mohli řešit nehody a zastavit šíření tibetských nezávislých sil.
Znepokojení dalajlámy
Tibetský duchovní vůdce dalajláma několikrát zopakoval své obavy, že stavba železnice je důsledkem nalezení ohromného přírodního bohatství v Tibetu. Prohlásil, že neomezené využívání těchto zdrojů by mohlo zničit ekosystém Himálají.
Jeho znepokojení potvrdili čínští geologové. Podle China News Service je stavba trati klíčovým krokem k využití přírodních zdrojů a rozvoji místní ekonomiky v Tibetu - odhalil to minulý týden Meng Xianlai, ředitel čínského Úřadu geologického průzkumu.
Naleziště podél qingzangské železnice
China News Service cituje Meng Xianlaie, který tvrdí, že národní průzkum půdy a zdrojů, který začal v roce 1999, objevil 16 rozsáhlých ložisek nerostných surovin, včetně mědi, železné rudy, zinku a olova. V pěti nalezištích neželezných kovů se zde nachází 20 milionů tun mědi a 10 milionů tun olova a zinku.
V kraji Mozhugongka byl nalezen výjimečně velký důl s asi 7,89 milionu tun mědi, což je druhý největší naleziště mědi v Číně za dolem v Dexingu.
Odborníci se domnívají, že hledání a využívání nerostných surovin kolem qingzangské železnice pomůže rozproudit místní ekonomiku a uvolnit tlak kolem nedostatku surovin.
V plánu jsou tři další železnice
Podle The Times of India Čína plánuje v příštích deseti letech postavit v Tibetu tři další železnice. Jedna má vést ze Lhasy do Linzi, další ze Lhasy do Rikaze a třetí z Rikaze do Yadongu, což je důležitý bod na čínsko-indické hranici. Po jejich dokončení bude v Tibetu traťový systém o délce více než dva tisíce kilometrů.
