Tibetská vlajka na budově Magistrátu hlavního města Prahy. (Foto: Velká Epocha)
Poprvé v historii kampaně Vlajka pro Tibet se tibetský prapor se sněžnými lvy objeví na více než 300 místech České republiky, kde si takto připomenou krvavé potlačení povstání Tibeťanů čínským režimem. Doposud potvrdilo vyvěšení vlajky 321 měst a míst. Mezi nimi bude také např. nejvyšší česká hora – Sněžka, a zavlaje také před budovou státního úřadu. Poprvé se také připojila města Brno, Jihlava nebo Vratimov, jak uvádí na svých stránkách organizátor akce občanské sdružení Lungta.
Číňané vpadli na území Tibetu v roce 1950, začali s budováním strategických silnic a s posilováním vojenských a policejních jednotek. Protitibetská komunistická politika vedla až k lidovému povstání roku 1959, které bylo krvavě potlačeno. Tibetský duchovní vůdce Dalajláma byl nucen odejít do exilu v Indii. Na místo druhého nejvyššího duchovního (pančenhlamy) byl čínskými úřady dosazen jimi vybraný chlapec. Skutečný pančhenlama se stal i se svojí rodinou vězněm svědomí a i přes veškerou snahu mezinárodních organizací ho již jedenáct let nikdo neviděl.
Narůstající podpora kampaně
„Kampaň Vlajka pro Tibet vznikla v polovině devadesátých let v západní Evropě, Česká republika se k ní poprvé připojila v roce 1996, kdy tibetskou vlajku na budovách úřadů vyvěsila čtyři česká města (Litoměřice, Horní Planá, Praha 3, Hradec Králové)“ uvádí koordinátorka akce Marcela Procházková.
Občanské sdružení Lungta akci Vlajka pro Tibet v ČR organizuje od roku 1997, odkdy každoročně obesílají radnice s žádostí o podporu. „Některé radnice, zejména menší města a obce, se nám ale ozývají sami. Na řadě míst spolu s vyvěšením vlajky chystají i doprovodný program, při kterém nechybí fotografie z Tibetu, dokumentární filmy, ochutnávka tibetských jídel a pověstného tibetského čaje s jačím máslem a informace o současné situaci v Tibetu“, dodává Procházková.
Protesty a protesty proti protestům
Tibetské dny se tímto staly oslavou tibetských tradic a kultury a zároveň protestem proti nadvládě čínského komunistického režimu v Tibetu. Proti loňskému vyvěšování tibetské vlajky, ke kterému se připojilo 286 obcí, měst a městských čtvrtí, protestoval čínský konzulát dopisem, kterým apeloval na radnice, aby vlajku nevyvěsili v zájmu dobrých česko-čínských vztahů a s důrazem na historické vztahy Tibetu a Číny.
321 letošních praporů svědčí o neúspěchu této kampaně. „V letošním roce se čínská ambasáda snažila pouze zabránit tomu, aby se před čínským konzulátem konaly demonstrace proti porušování lidských práv v Tibetu“, říká Marcela Procházková. Dny od 8. do 10.3. konzulát nahlásil, že v prostoru před budovou ambasády se bude konat shromáždění za účelem propagace Olympijských her v Pekingu 2008. „Nepředpokládám však, že na ulici před budovou čínské ambasády budou zaměstnanci ambasády tři dny propagovat OH“, dodává Procházková z organizace Lungta.
Demonstrace proti porušování lidských práv pořádá Amnesty International 10. března. Předcházet mu bude pochod, který začne v 17.00 hod na Náměstí Jiřího z Poděbrad a bude zakončen v Pelléově ulici v Praze 6 budovou čínské ambasády.
Rekapitulace nadvlády čínského režimu
80 000 mrtvých během vojenského vpádu a v důsledku zásahu proti povstání v roce 1959. Přes milion Tibeťanů zemřelo ve věznicích, pracovních táborech nebo při hladomoru. Neustávající exodus Tibeťanů do exilu dosahuje již 120 000 uprchlíků. Z více než 6000 klášterů, chrámů a svatyní, v nichž žilo téměř 600 000 mnichů a mnišek, zůstalo pouhých třináct. Mniši a mnišky byli z klášterů vyhnáni, cenná umělecká díla vypleněna a rozprodána. Komunistická totalitní moc krutě omezila základní práva Tibeťanů na svobodu vyjadřování, užívání mateřského jazyka, pohybu, náboženství. Státní populační politika nutí tibetské ženy k násilným potratům a sterilizacím. Svévolné zatýkání, represe, mučení, zastrašování a věznění se staly součástí každodenního života Tibeťanů v jejich vlastní zemi.
Španělský Vrchní soud v současné době přezkoumává, zda se sedm bývalých čínských vůdců v čele s bývalým čínským prezidentem dopustilo genocidy v Tibetu. OSN řeší případ z prosince loňského roku, při kterém byla na čínsko-nepálské hranici zastřelena 17letá tibetská mniška, několik dalších uprchlíků bylo zraněno a zadrženo čínskými vojáky.
