Muslimská ujgurská menšina s přibližně devíti miliony obyvatel, která žije ve východním Turkestánu v autonomní oblasti Xinjiang, patří ke skupinám nejkrutěji utlačovaným komunistickou stranou. Oproti Tibetu je odezva západních médií a politiků k utrpení tohoto národa velmi malá.
Může to být způsobeno nenápadně roztroušenými zprávami čínské propagandy o spojení s teroristickou sítí al-Káida nebo také na dosavadním nedostatku nějaké charismatické osobnosti v čele, jako je dalajláma v Tibetu.
Rebiya Kadeer, dřívější nejbohatší žena Číny, byla Ujgury zvolena jako jejich mluvčí, která se svým charisma hlavě Tibetu vyrovná. Ještě na konci devadesátých let byla váženou podnikatelkou, která mohla jako zastupitelka oblasti Xinjiangu mluvit také před Národním lidovým kongresem v Pekingu. Nechtěla však mlčet k utrpení svého lidu před mocnými v Číně, a tak se sama zanedlouho ocitla na samotce v jednom z pracovních táborů v Xinjiangu. Její martýrium trvalo šest let. Nejhorší byly výkřiky mladistvých z vedlejší cely, kteří byli mučeni. Tímto způsobem chtěli zlomit také její vůli, jak později vyprávěla. Dnes je neúnavně na cestách, i přes neustálé ohrožení jejích jedenácti dětí, které zůstaly v Xinjiangu.
Od 21. do 23. dubna 2008 se konal v Berlíně světový kongres Ujgurů. Rebiya Kadeer s námi mluvila o všeobecné situaci Ujgurů, o své naději na obrácení mezinárodním státním společenstvím a o paralelách její země s aktuální situací v Tibetu.
VE: Proč západní média informuji tak hodně o Tibetu a tak málo o Ujgurech?
„Ujgurové věří, že když dnes bude Tibet volný, budeme zítra volní my“
Rebiya Kadeer: Hlavním důvodem je, že dalajláma upoutal během čtyř desetiletí pozornost na západě. Dalajláma byl v pozici, kdy musel uprchnout s jeho vlastním lidem a vládou z Tibetu. Zároveň je náboženským vůdcem svého lidu, takže byl uznán jako vůdce svého lidu. V našem případě donutili Sověti ujgurské vedení vyjednávat s Mao Ce-tungem a odletět do Číny. Pak bylo tvrzeno, že letadlo explodovalo. Sedm vedoucích hlav Ujgurů spolu s prezidentem a jinými ministry bylo zabito. Od té doby kontrolují naše uzemí. Naší politické správě se nepodařilo uprchnout. Potom čínská vláda vykořenila všechny Ujgury, ze kterých se mohli stát vůdci. Od té doby se nepodařilo ujgurským organizacím po celém světě zvolit žádného vůdce.
Čínská vláda vyslala mnoho informátorů a špiónů, aby sehráli hru "rozděl a panuj". Ale tentokrát se Ujgurové rozhodli proti čínskému utiskování spojit. Nyní mluvím za Ujgury jako jejich zástupkyně. Protože mezinárodní společenství věnovalo Tibetu takovou pozornost, mluví se o něm hodně v médiích.
Krátce po protestech v Tibetu uspořádali Ujgurové, převážně ženy, 23. a 24. března velmi poklidný protest v Hotanu. Ujgurové věří, že když dnes bude Tibet volný, budeme zítra volní my. Přestože všeobecná veřejnost o naší situaci nic neví, vědí o ní politikové a vědci. Čína na nás pohlíží také jako na velmi choulostivou záležitost.
VE: Po těch demonstracích 23. a 24. března - jaká je nyní situace?
Rebiya Kadeer: Momentálně je situace opravdu strašná. Čínská vláda vyhledává Ujgury a zavírá je. Někdy prohledávají dům od domu, tam je situace opravdu hrozivá.
VE : Byly v kratké minulosti demonstrace ve východním Turkestánu ?
Rebiya Kadeer: Ujgurové protestují proti Číně o té doby, co nás obsadili. Soudce nejvyššího soudu řekl 18. ledna 2008 při jedné konferenci, že se v minulých letech událo 1013 případů nepokojů. To ukazuje, že se tam podobné případy už vyskytly. Úřady říkají, že to všechno byly protivládní nebo separatistické aktivity.
VE: Pětačtyřicet Ujgurů bylo zatčeno. Říká se, že plánovali teroristické akce. Co na to říkáte?
Rebiya Kadeer: Díky událostem v Tibetu ztratila Čína před světem svoji tvář a důvěryhodnost. Takže svět upírá na Čínu více pozornosti. Nyní chce čínská vláda tuto pozornost mezinárodního společenství rozmělnit. Současně také sleduje čínský lid čínskou vládu, neboť ta se snaží jeho city pomocí čínského nacionalismu nasměrovat jinam. Takže nejlepší kartou v této hře jsou Ujgurové. Tím oklamala čínská vláda svoje obyvatelstvo a vymyslela tento způsob ohrožení, totiž že jsou Ujgurové teroristé. Na začátku tvrdila, že bylo uneseno letadlo, ale k tomu nepředložila žádné důkazy. Poté zatkla pětačtyřicet Ujgurů a tvrdila, že chtěli unést zahraniční novináře, reportéry a turisty. Snažila se, aby Ujgurové vypadali jako lidé od bin-Ládina. Všude je globální válka proti terorismu. Takže by se měla čínská vláda snažit o mezinárodní vyšetření, aby bylo možno posoudit, zda se skutečně jedná o teroristy. Těmto Ujgurům se nikdy nepodaří najmout nějaké právníky, aby se mohli obhajovat. Čínská vláda by je dala mučit, aby je přinutila přiznat věci, které neudělali. Dokonce Ujgurové v Guantanámu byli shledáni nevinnými. Kdyby i tito Ujgurové byli obžalováni podle odpovídajícího mezinárodního standardu, jsem si jista, že by byli shledáni nevinnými.
VE: Co si myslite o bojkotu olympijských her?
Rebiya Kadeer: Já bych nutila představitele západu, aby postavili lidská práva a lidské utrpení, jako je to naše, za prioritu před olympijské hry. Jsem velmi vděčná za postoj kancléřky Merkelové, protože dala naše utrpení před obchod a olympijské hry.
VE: Co může udělat západ pro Ujgury?
Rebiya Kadeer: Mou dlouhodobou nadějí je, aby se mezinárodní společenství zaobíralo naší záležitostí stejně, jako tou tibetskou. Mohli by poslat vyšetřující tým a reportéry, aby zjistili, co se s námi děje. Západní národy ve svých bilaterálních dialozích s Číňany by je měly přimět respektovat naše práva. Měli by se s námi také setkat představitelé západu a vyjádřit obavy z toho, co se u nás děje. Očekáváme také tlak na čínské úřady, aby s námi jednali o pokojném ukončení této záležitosti. Bylo by skvělé, kdyby západní země vyslaly vyšetřující tým, který by prověřil vězení, exekutní cely a jak čínské úřady mučí, zabíjejí a popravují. Bylo by dobré, aby se o tom svět dověděl.
Otázky kladli Matthias Kehrein a Florian Godovits.
