4. května se zástupci dalajlámy, exilového duchovního vůdce Tibetu, setkali s úředníky Komunistické strany Číny (KSČ) ve vile Kylin v čínském Shenzhenu v provincii Guangdong. Šlo o první setkání mezi oběma stranami od vypuknutí demonstrací a po odvetných represích ve Lhase letos v březnu.
Čínská tisková agentura v Hongkongu citovala úřední zdroj v Pekingu, že navzdory tomu, že jsou jednodenní jednání dobrým prvním krokem, Peking nadále prohlašuje, že opatření, která přijal vůči výtržnostem ve Lhase, byla legální.
Podle zprávy hongkongských médií se k jednání dostavili dva reprezentanti tibetské exilové vlády: Lodi Gyari, působící ve Washingtonu, a Kalsang Gyaltsen, žijící v Ženevě. Stranu KSČ zastupovali dva ministři Zhu Weiqun a Sitar (Tibeťan) z Pracovního úřadu sjednocené fronty.
Čínská tisková agentura v Hongkongu uvádí, že navzdory rozdílnosti názorů obou stran byla atmosféra rozhovorů dobrá. Funkcionáři ale nadále obhajovali jednání úřadů. „Politika, jakou centrální úřady přijaly, a opatření, která provedly ohledně násilného incidentu ze 14. března, byly všechny v souladu se zákonem a byly zcela správné. Získaly si širokou podporu všech čínských lidí, včetně Tibeťanů,“ uvedl jeden z nich.
Před začátkem rozhovorů čínský prezident Hu Jintao vyjádřil před japonskými novináři naději, že jednání s tibetskými zástupci přinese pozitivní výsledek. Požadoval ale, aby dalajláma „přestal rozštěpovat Čínu, přestal osnovat a podněcovat násilí a přestal narušovat a sabotovat pekingské olympijské hry, aby vytvořil podmínky pro další jednání“.
Významný odborník na tibetskou otázku Wang Lixiong řekl 4. května hongkongskému deníku Apple Daily, že bude-li Peking pokračovat v této kampani působení na veřejné mínění, ve které je znovuotevření rozhovorů s dalajlámou nutnou formalitou na ztišení mezinárodní kritiky, vyvolá pravděpodobně ještě větší odpor Tibeťanů, kteří podporují dalajlámu. „Ty důsledky bude obtížné si představit,“ uvedl Wang a pokračoval: „Jak Peking, tak dalajláma by v tomhle měli mít jasno.“
Wang naznačil, že jedním z katalyzátorů nedávných událostí v Tibetu bylo prohlášení dalajlámy z 10. března, kdy řekl, že z jeho šesti předchozích jednání s Pekingem nic konkrétního nevzešlo. Tato slova podle Wanga změnila zklamání Tibeťanů žijících v Číně v zoufalství.
Norský Hlas Tibetu citoval Tibeťany, žijící v pevninské Číně, kteří říkali, že Tibeťané v Číně do tohoto dialogu nevkládají žádné naděje. Věří, že KSČ chce použít dalajlámu na utišení současných tibetských nepokojů a také sociálních problémů v Číně a rostoucího mezinárodního tlaku na pekingskou olympiádu. Věří, že tento „kontakt a konzultace“ KSČ potřebuje, aby ujistila západní země, že Čína pracuje na řešení.
Člen parlamentu tibetské exilové vlády Khedroob Thondup pro Ming Pao Daily naznačil, že zatímco strany KSČ a Tibetu byly v kontaktu mnohokrát, vzorec zůstává stejný. „Je obtížné vidět, jaké dobré výsledky mohou vzejít z tohoto dialogu,“ říká Khedroob. „V předchozích jednáních se na nás funkcionáři KSČ vždycky dívali jako na cíle politické výchovy,“ dodává.
Od krvavého potlačení demonstrací ve Lhase 14. března, mezinárodní média a západní politici opakovaně vyzvali Peking, aby znovuotevřel rozhovory s dalajlámou. Aby zmírnil mezinárodní tlak a vyhnul se ovlivnění olympiády, Peking 25. dubna prohlásil, že se soukromě setká se zástupci dalajlámy. Avšak i po tomto prohlášení KSČ nadále pokračovala v intenzivních útocích na dalajlámu skrze státem řízená média.
