Nissan March vyráběný v Thajsku. Japonské automobilky se houfně přemisťují z Číny do Thajska (Wikimedia Commons/Tennen-Gas)
Nízké mzdy a kurz jüanu (RMB) byly pro mnohé zahraniční investory hlavními důvody, proč v Číně původně investovali. Teď jsou však tyto výhody ohroženy. Mnoho velkých společností uvažuje o tom, že z Číny odstoupí a přemístí se do jiných rozvojových zemí. Některé podniky dokonce přemístí své výrobní linky zpět na západ.
Rostoucí mzdy, nedostatek pracovních sil a řada bezprecedentních stávek měly podle zprávy japonských novin „Yomiuri Shimbun“ vliv na dlouhodobé strategie japonských společností působících v Číně. Společnosti jsou tak nuceny přehodnotit svůj dlouhodobý cíl využít Čínu pro její nízké náklady jako vývozní základnu. Krom toho bude pro ziskovost exportérů výrazně rušivým faktorem i předpokládaný vzestup kurzu RMB.
Japonsko se obrací k Thajsku
Roční plat čínského pracovníka Hondy v současné době činí něco mezi 4 500 až 5 500 dolary. To je dvakrát tolik, než mají indičtí dělníci, a o 33 procent více, než berou dělníci v Thajsku.
Kyodo News oznámil, že thajská vláda definovala malá auta, jejichž spotřeba paliva a emise oxidu uhličitého jsou nižší, než je v předpisech stanoveno, jako "zelená auta", a že se chystá jejich výrobu podpořit snížením daní a daňovými pobídkami.
Japonské automobilky v současnosti svou výrobní činnost v Thajsku posilují. Různé společnosti nyní zvažují Thajsko coby svou výrobní a exportní základnu pro "globální strategické modely", které jsou energeticky úsporné a zároveň neškodí životnímu prostředí. Chtějí v Thajsku otevřít nové továrny nebo rozšířit výrobní linky.
Osamu Masuko, prezident Mitsubishi Motors, 5. července 2010 oznámil, že firma v Thajsku postaví svou třetí továrnu. Mitsubishi má v plánu investovat 15 miliard bátů (asi 8 miliard Kč) a v roce 2012 hodlá uvést do výroby nový model známý jako "globální malé auto". Již dříve se Mitsubishi zavázalo investovat osm miliard bátů (4,6 miliard Kč) na výrobu palivově nenáročných aut. Masuko také uvedl, že mnoho japonských výrobců autodílů již do Thajska přesedlalo, aby snížili své výrobní náklady.
Toyota má v Thajsku tři montážní závody s roční produkcí asi 550 000 automobilů. Společnost nyní zvažuje rozšíření svých ploch, aby se připravila na výrobu nových malých modelů aut v roce 2013. Tanada Kyoichi, prezident společnosti Toyota Thailand, se svěřil, že firma doufá, že thajskou výrobu posílí a učiní ze země svoji vývozní základnu pro Blízký východ a Asii, včetně Japonska.
Nissan utratil na vývoj svého nového modelu s kódovým označením "March" 5 miliard bátů (2,9 miliard Kč). Vůz se vyrábí v továrně nedaleko Bangkoku. Během tří a půl měsíce bylo objednáno 16 000 kusů, což představuje 80 procent prodejů v Thajsku plánovaných na letošní rok.
Ačkoli někteří lidé se obávají politických rizik, jako třeba demonstrací "červených košil", prezident Nissanu Ghosn dal jasně najevo, že politické klima se na produkci společnosti nijak neprojevilo: ba co víc, její prodeje reálně vzrostly.
Pravdou je, že v příštím roce plánují do ekologických vozů investovat miliardy jenů také Honda a Suzuki a zařadit se tak vedle společností, které používají Thajsko jako svoji výrobní základnu pro "čistá, energeticky účinná a levná" malá auta.
Čínská omezení
Podle zprávy “Investing Across Borders 2010” (Přeshraniční investice v roce 2010), kterou nedávno zveřejnila skupina Světové banky, patří Čína mezi země nejvíce omezující zahraniční vlastníky podniků. Čína se brání a zprávu považuje za neprůkaznou s tvrzením, že přímé zahraniční investice (FDI) v Číně každoročně rostou.
Evropská hospodářská komora zveřejnila 29. června výroční průzkum podnikatelské důvěry. Z něj vyplývá, že regulační zásahy a nepředvídatelnost jsou největší obavou evropských podnikatelů působících v Číně. Zatímco většina z více než 500 společností, které se průzkumu zúčastnily, byly ohledně růstového potenciálu Číny optimistické, vyjádřily zároveň znepokojení nad komunisticky vedeným právním prostředím diskriminujícím zahraniční společnosti.
Počítají s tím, že zhorší-li se podmínky, jsou připraveni tamní trh opustit. Z dotazovaných zastává asi 36 procent názor, že vládní politika se za poslední dva roky stala méně spravedlivou, a asi 40 procent očekává v příštích dvou letech zhoršení regulačních podmínek.
Únorový výzkum společnosti Alix Partners ukázal, že celkové čínské zvýhodnění se snižuje. Od zavedení nového zákona o pracovních smlouvách roku 2008 stoupají mzdové náklady rychlostí 15 procent za rok. Daňová zvýhodnění pro zahraniční společnosti skončilo v roce 2007 a náklady na pozemky, vodu, energii a dopravu stále vzrůstají, což ve srovnání se zeměmi, jako jsou Mexiko, Indie, Vietnam, Rusko a Rumunsko činí zboží vyrobené v Číně dražším.
Article in English
