Praha - v pátek 3. prosince se v prostorách Krajského úřadu Středočeského kraje konal seminář o ochraně rorýsů a netopýrů při opravách budov. Zateplování a rekonstrukce se naplno rozjedou opět na jaře, takže právě nyní je vhodná doba pro připomenutí úředníkům i stavařům, že špatně provedené opravy ničí hnízdiště a zimoviště, jsou protizákonné a mohou mnoha živočichům přinést pomalou a krutou smrt.
Známé pronikavé „sríí"
K letním večerům neodmyslitelně vždy patřívalo rorýsí víření. Ještě po západu slunce byly vidět tečky drobných rorýsů v hejnu a slyšet jejich pronikavý pokřik v rychlém letu. Starší lidé říkávali, že rorýsi letí na svou „večerní prověrku".
Rorýs je pták štíhlý, celý černohnědě zbarvený s dlouhými srpovitými křídly. Dorůstá 16-17 cm, rozpětí křídel má 42-48 cm. Ocas má krátký vidličitý, krátký zobáček a zakrslé končetiny.
Pro zakrslé nožky získal i binomické jméno Apus apus - z řeckého apous - bez nohou. Během svého života se s výjimkou hnízdního období téměř nepřetržitě udržuje ve vzduchu, ve kterém dokonce i spí, pije a páří se. Svižný let střídá s plachtěním, během něhož nabírá výšku jednoho až dvou kilometrů, aby následně během spánku mohl klesat. Během klesavého letu upadá do mikrospánku, přičemž jedna polovina jeho mozku spí, zatímco druhá kontroluje jeho let. Nocuje i za letu v hejnech. Jeho potravou je létající hmyz.
Během letu létá průměrnou rychlostí 35 km/h, ale dosahuje i rychlosti přesahující 200 km/h. Vzhledem ke svým vynikajícím manévrovacím schopnostem v letu jej může dostihnout pouze ostříž lesní a sokol stěhovavý.
Původně hnízdil na skalách a v dutinách stromů, avšak v současnosti ke hnízdění využívá převážně otvory a štěrbiny v lidských obydlích.
Proto již třetím rokem běží projekty na záchranu hnízdišť rorýse obecného a úkrytů netopýrů, které jsou ohrožovány při stavebních úpravách budov. Dvě nevládní organizace - Česká společnost ornitologická (ČSO) a Česká společnost na ochranu netopýrů (ČESON) - společně hledají optimální řešení, jak chráněným živočichům jejich sídla na budovách zachovat a přitom zároveň umožnit rekonstrukce budov včetně zateplení, snižujících energetickou náročnost provozu bytových i nebytových objektů. Mimo jiné jsou ohrožené budovy registrovány na www.rorysi.cz.
Během těchto tří let se podařilo na problém upozornit, přijmout řadu opatření, vycházejících ze zákonné ochrany[1], společně s projektanty a stavebníky vyvinout řadu technických řešení, která fungují a jsou snadno realizovatelná a přitom levná. Stále však po tisících mizejí hnízdiště rorýsů i zimní či letní úkryty netopýřích kolonií, tempo se pouze zpomalilo.
V pátek 3. prosince 2010 se v prostorách Krajského úřadu Středočeského kraje uskutečnil seminář, který měl představit dosavadní výsledky a zkušenosti z realizace projektů. „Zájem o seminář je značný, počet přihlášených už přesáhl stovku a další zájemci se stále hlásí," sdělila vedoucí jednoho z projektů Petra Schnitzerová z České společnosti na ochranu netopýrů.
„Velký zájem zainteresovaných odborníků z řad ochránců přírody i stavebníků je dobrým signálem do budoucna," zmínil Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické a dodává:
"Právě synantropní[2] ptáci a savci, mezi které rorýs a některé druhy netopýrů patří, hrají důležitou roli při zachování biologické rozmanitosti městského prostředí". V roce 2010, který byl Valným shromážděním OSN vyhlášen jako Mezinárodní rok biodiverzity, je to pro přírodu dobrý signál.
Kontakty: Petra Schnitzerová, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
, Lukáš Viktora, 777 579 542
[1] Především ustanovení §§ 5 a 50 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
[2] Synantropií je vyjadřováno soužití různých druhů rostlin a živočichů v blízkosti člověka respektive v těsné blízkosti jeho obydlí. Synantropní živočichové tedy obvykle žijí například uprostřed měst, vesnic a dalších lidských sídel společně s člověkem.
