Jeho ilustrace doprovázejí od dětství bezmála již čtyři generace obdivovatelů. Díky jemu byl zrekonstruován pravěk, dinosauři, doba bronzová a mimo jiné i vývojové stupně člověka či vyhynulých zvířat a rostlin. Vedle zobrazení pravěku a prastarých dob vytvořil ilustrace, které zdobí knížky a časopisy pro vděčné čtenáře.
Dobrodružné výjevy, scény, ve kterých lidé loví zvířata, bojují o přežití nebo soupeří s nepřítelem, a to hlavně kvaše - nejenom že silně připomínají fotografie, ale mají v sobě takový dějový náboj, že se čtenář ocitá přímo v atmosféře děje, v napětí scén, cítí náladu zobrazovaných lidí a odvahu hrdinů, jakoby se octil uprostřed onoho výjevu.
K ilustracím knih od Buriana dodává kurátor výstavy Mgr. Hynek Rulíšek: "Jejich suverénní preciznost, mistrná zručnost a často veristické zachycení detailu je až dech beroucí."
Zdeněk Burian (*11. 2. 1905 Kopřivnice - 1. 7. 1981 Praha) byl od chlapeckého věku shledán tak velmi talentovaným, že již ze základní školy byl Maxem Švabinským a ilustrátorem Janem Gothem doporučen ke studiu na Akademii výtvarných umění, přímo do druhého ročníku. Pocházel však z tak chudých poměrů, které umocnila ještě první světová válka, že v šestnácti letech musel z akademie odejít a zkoušel se živit nejen jako ilustrátor časopisů, ale dělal také nosiče zavazadel, pracoval na stavbách a dělal různé těžké práce, aby si vydělal na holé živobytí.
"V jeho tvorbě skutečně dominovala ilustrace, převážně dobrodružných románů od našich autorů, jako Jaroslava Foglara, Eduarda Štorcha, Alberta Vojtěcha Friče nebo cizích spisovatelů, jako Julese Vernea, Karla Maye a řady dalších. Svědčí o tom ohromné množství knih, které ilustroval, přibližně 500 titulů v českém vydání a 600 návrhů na knižní obálky. Byl ovšem také autorem několika set děl z tzv. volné tvorby; od rozměrných děl až po malé skici, obsahově zastoupené jak krajinami, žánrovými motivy, alegoriemi, přes zátiší a trofeje, až po portréty členů vlastní rodiny a různých osobností," doplňuje kurátor výstavy.
Jméno Zdeňka Buriana je spjato nejen s literárními hrdiny dobrodružných knih z celého světa, ale navazuje také na jméno legendárního nakladatele Josefa Richarda Vilímka, jenž byl pojmem za první republiky. U něho našel Burian své první stálé zaměstnání a skromný výdělek. Potom se na mnoho let Vilímkovy výkladní skříně staly svéráznou galerií Burianovy malířské i grafické suverenity.
Celosvětový věhlas mu však přinesly rekonstrukce pravěké flóry a fauny vzniklé ve spolupráci s paleontologem Josefem Augustou. Projevil zde i velký talent pro rozvinutí schopnosti spojit výsledky vědeckého bádání s vlastní obrazotvorností, která nekončí „školní" či odbornou popisností, ale dává diváku možnost ponořit se do úžasné atmosféry a prohlubuje touhu proniknout hlouběji do tajů dávno zaniklých přírodních scenérií a období naší planety.
"Zestátnění během roku 1949 postihlo desítky českých i slovenských soukromých nakladatelů, kdy nejednou došlo k rozmetání hotové sazby, likvidaci vytištěných archů ve stoupě ap. Takový osud stihl mimo jiné Mukeredžího knihu Příběhy tygřího mláděte, kterou doprovázely jedny z nejkrásnějších Burianových ilustrací a která proto mohla být vydána teprve po roce 1989.
Po únoru 1948 se mnozí kritikové začali obouvat i do díla Zdeňka Buriana. Jeho ilustrace byly zatracovány jako pouhé naturalistické řemeslo, nemající co činit s uměním. Naštěstí redakce nakladatelství a časopisů, s nimiž Burian spolupracoval, nebraly odsuzující kritiky tehdy v úvahu a naopak zejména pro dobrou prodejnost titulů s jeho ilustracemi se jej zastávaly. Od roku 1950 se Burian stal kmenovým ilustrátorem SNDK, později Albatrosu," uvádí stránka http://karel-may.majerco.net/ilustrace/zdenek-burian/
"Výstava v jihlavské OGV se zaměřuje na dva hlavní obory Burianovy tvorby: jednu část zaujímají díla znázorňující prehistorickou faunu a flóru a zobrazení předchůdce člověka, včetně výjevů z jejich života. Druhou zásadní složkou výstavy jsou ilustrace k dobrodružným románům; od „Posledního Mohykána" a „Lovce jelenů" J. F. Coopera, „Hrdinného kapitána Korkorána" od A. Assollanta až po romány J. Vernea.
Jakýsi přechodový prvek mezi zobrazením prehistorie a knižní ilustrací lze na výstavě nalézt ilustrace k několika knihám E. Štorcha, například „Lovci mamutů", „Osada Havranů", „U Veliké řeky" a další. Přínos tvorby Zdeňka Buriana pro českou kulturu je nesporný, i když by se mohlo zdát, že se nejedná o klasický případ tzv. „vývojově" významného díla. Přesto jeho dílo neustále přitahuje mnoho diváků; od starších ročníků, kteří si nad jeho bravurními díly připomínají své dětství, až po mladší generaci, pro které je odkaz Zdeňka Buriana stále aktuální a přitažlivý," uvádí kurátor výstavy Mgr. Hynek Rulíšek.
Výstava: 24. 11. 2011 - 5. 2. 2012
Otevírací doba: úterý až neděle 9 - 17 hodin
