Každý rok přijde během sečení trávy mnoho kolouchů o život. (Durazell / Wikimedia Commons)
O červnových mysliveckých starostech a opatřeních během senoseče nám vyprávěl starší pán, bývalý myslivec, který už po zvěři nestřílí 45 let:

Když se ohař najednou zastaví, zůstane stát s jednou packou zvednutou a pohledem ukazuje, kde se v trávě ukrývá kolouch. K tomu je právě tzv. stavěcí pes myslivcem vycvičený. Vyhledá zvěř a ukáže na ni.

Jeho pán nebo myslivec pak dohledá přikrčené srnčí nebo zajíčka nebo bažantí slepici sedící na vejcích. Lesní zvířata se krčí k zemi a neutečou. To má za následek tragické konce. Jestliže neutečou ani před blížícím se žacím zařízením, sekací nože je posekají a krutě připraví o život.

S nastávajícím červnem je aktuální tzv. vyhánění zvěře z louky. Myslivci nebo ochránci chodívají tři dny před senosečí a pokouší se nalézt zvířata ukrytá ve vysoké trávě a odehnat je do bezpečí.

Kdo má doma kvočnu? SOS!

Co s vejci, které bažantí slípka musí opustit? Dříve chodili adjunkti nebo myslivci po vsi a poptávali se: Kdo má doma kvočnu sedící na vejcích? Bažantí vejce pak vyseděla domácí slepice, pak byla mláďata v ochranných klecích předána do bažantnice, kde v bezpečí vyrostla. Dnes to řeší umělé líhně.


Zeptali jsme se ing. Milana Slavingera, vedoucího oddělení lesního hospodářství a myslivosti v Jihlavě, jak myslivecké spolky a zemědělci řeší senoseč s lesními zvířaty dnes:

Blíží se senoseč, při které vždy zahynou nějaká zvířata, koloušci, zajíčci nebo sedící slepice. Jak lze ochránit mláďata zvířat nebo slepice sedící na vejcích před senosečí, aby nebyla posekána žacím zařízením?

Při současné mechanizaci používané ke sklizni není znám žádný způsob, jak vysečení zabránit. Plašiče jsou neúčinné, mláďata mají pud ukrývací, proto se při blížícím nebezpečí přikrčí místo toho aby uprchla. Ztráty na srnčatech by možná částečně mohla snížit sklizeň od středu pozemku k okrajům (zatím jsem se s tím ale nikde nesetkal) kombinovaná s postupnou sklizní (první den sklidit část od středu s ponecháním cca 30–50 m pruhu při okrajích a jeho dosečení druhý den). Při tomto způsobu je jistá pravděpodobnost, že si srna srnčata z plochy odvede. Jiná situace byla, když se sklízelo koňským potahem s nízkou rychlostí pojezdu, kdy kočí byl schopen zvěř v porostu spatřit a potah zastavit.

„Přes veškerou snahu, i když se chodí při senoseči před traktorem, se často posekání zvěře zabránit nedá. Podle hospodáře může být člověk půl metru od mláděte a neuvidí ho. ´To srnče se nehne, protože má povel od srny,´ říká Petr Slaba. Občas se tak stane, že sekačky srnče zraní,“ uvádí reportér Tomáš Mařas na Ekolistě.

Na Facebooku se objevily i zprávy, že když místní farář ze vsi viděl, jak zemědělci z luk odvážejí zakrvácenou trávu s posekanými srnčaty, sám se nabídl, že půjde srnčí z trávy vyhánět. Nejen na silnicích, ale i v lukách dochází ke ztrátám na lesní zvěři.

Co pro schoulená mláďata myslivci dělají a jak?

Pokud se myslivci o sklizni doví včas, snaží se zvěř pomocí psů v porostu vyhledat a vyhnat z kosené plochy. Mladá zvěř má však minimální pach, a proto  její nalezení ani pomocí psa není snadné a vždy účinné. Také se večer před sklizní na pozemek umisťují plašiče, aby srnčí zvěř mohla v noční době pozemek opustit. Ani tento způsob však nedává uspokojivé výsledky (záleží na vyspělosti srnčat).

Další ohrožení srnčí zvěře hrozí od spasení řepky a úrazy na silnicích. Jaká opatření se dělají, aby byla zvířata ochráněna?

Řepka je pro zvěř velice atraktivní (především v zimním a předjarním období) a zvěř se na ni stahuje z velkého území. Částečná možnost je zde zvěř plašit a kvalitně přikrmovat mimo tyto plochy. U silnic se zkouší pachové ohradníky a různé typy plašičů. Jejich účinnost je však omezená, zvěř si postupem doby na vše zvykne a opatření je pak neúčinné.

Kdo a jak důsledně má na starosti kontrolu mysliveckých svazů, aby jejich činnost nemusela být kritizována např. členy stránek na Facebooku „Myslivci musejí být šílení“? 

Oboru životního prostředí nepřísluší žádné kompetence kontrolovat myslivecké svazy / organizace – myslivecké organizace jsou občanská sdružení, dnes spolky. Řídí se svými vnitřními předpisy a zákony této země. Kdo je může kontrolovat, mi není známo.

V čem je myslivec lesu prospěšný?

Uživatelé honiteb (myslivci) redukují stavy zvěře, a tím snižují možnost vzniku neúměrných škod na lesních porostech okusem, loupáním a ohryzem.

Děkujeme za odpovědi.

V Německu se v oblasti u Willinghusenu sešli lovci, zemědělci, děti a obyvatelé vesnice spolu s milovníky přírody a prošli téměř 30 ha louky. Našli 6 koloušků, které zachránili před smrtí posekáním. Zároveň se akce stala příjemně stráveným dnem. Účast doporučili všem dalším, kteří se snaží zabránit masakrům během senoseče.

V ČR s tím začal myslivec Petr Slaba z Českolipska, který na krvavé senoseče upozorňoval již o několik let dříve. Zpočátku byl sám, pak založil aktivitu „Zachraň zvíře před sekačkou“. Později založil facebookové stránky a dokonce získal podporu ministerstva životního prostředí. Podle iDnes.cz Petr Slaba už zachránil tisíce zvířat před posekáním.