Diamantové náušnice. (Eppi.cz)
Jistě si dovedete představit, že v Číně se jako v jedné z nejstarších civilizací vůbec vyráběly šperky už před tisíci lety. Když se na chvilku zamyslíte, jistě si ve spojení s ní vybavíte kultivaci perel, nefrit a zlato – protože tohle vždy byly hlavní čínské komodity. Jenže zlato se stává spíš investičním kovem. A v Číně roste počet obyvatel, zvětšuje se trh: s tím samozřejmě přichází i zájem o diamanty a diamantové šperky.
Číňané sice tyto lesklé kamínky „objevili“ teprve nedávno (v 80. letech 20. století), ale o to intenzivněji se jim věnují. Srdce diamantového průmyslu se přesunulo z Hongkongu do Číny, kde od roku 1990 vznikla celá řada továren na jejich opracování. S nabytými zkušenostmi podnikatelé začali rozšiřovat škálu nabízených produktů a zvyšovat jejich kvalitu. Dokonce i vláda usiluje o podporu diamantového a šperkařského průmyslu.
Peníze a diamanty
Jak Čína bohatne, jak uvolňuje trh s nemovitostmi a jak rostou příjmy obyvatelstva, stále více lidí uvažuje, do čeho vložit peníze. Zbohatnuvší střední třída nachází zálibu v západním luxusním zboží, především v diamantových špercích. Společnost De Beers toho využila a v roce 1993 se pustila do rozsáhlé kampaně „Diamanty jsou věčné“, jež cestou z Pekingu a Šanghaje zasáhla většinu velkých měst. Před tímto výborným marketingovým tahem se Číňané o zásnubní a snubní prstýnky s diamanty zrovna dvakrát nezajímali, neboť nebyly součástí jejich tradice. Ale dnes? Pokud se berete bez prstenu s třpytivým kamínkem, jste absolutně out. Diamantové snubní prsteny jsou tak nezbytnou praxí nové doby a tvoří až 50 % celkového prodeje diamantových klenotů, přičemž samotný prstýnek tvoří kolem 10 % úplných svatebních nákladů.
Druhé místo
Obrat čínského trhu se šperky se v roce 2000 odhadoval na 9,2 miliardy dolarů, v roce 2005 se jen v diamantových špercích otočilo 1,1 miliardy dolarů. O tři roky později se Čína vyšplhala na třetí příčku, co se týče velikosti diamantového trhu – hned za Spojené státy a Japonsko. O rok později dobyla druhé místo spotřebitelského žebříčku. V roce 2009 se dovoz šanghajské diamantové burzy (SDE, založena 2000) zvýšil o 16,4 % na 1,5 miliardy dolarů a celkové tržby ve šperkařském průmyslu v roce 2010 dosáhly 21 miliard: během jediné dekády tak vzrostly dvojnásobně. V současnosti má SDE 364 členů, zhruba dvě třetiny z nich jsou z Indie, Izraele, USA, Japonska atd.
Čína diamantům zaslíbená
Čínský diamantový průmysl kráčí dobře prošlapanou cestičkou. Začínal s drobným a levným zbožím, a jak se učil a zlepšoval, rozšířil i svoje pole působnosti. Dnes v Šen-čenu sídlí tisíce továren na výrobu klenotů. Zaměřují se na diamanty od těch nejmenších po ty pětikarátové. Na mnoha místech dosahují výjimečné kvality: 0,30-2 ct, barva G-J a čistota VS-VVS. Zajímavé je, že samotná těžba diamantů v Číně téměř neprobíhá – vyjma dolů v provincii Šantung. Důl Changma dodnes vydal na 1 milion karátů, tedy zhruba 50 000 karátů ročně.
Čína je země diamantům zaslíbená. Už téměř 40 let tam roste produkce šperků, především těch diamantových. Ač se zaměřuje na globální trh, zásobuje hlavně ten domácí. Více než miliarda obyvatel totiž ubírá ze svých tradic a stále úžeji tíhne k běžným výdobytkům západního světa. Při zásnubách a svatbě už nefrčí obvyklé dary, ale přechází se k zásnubním a snubním prstýnkům: nejlépe s diamantem. Čína je země neomezených možností a diamantový průmysl jistě čekají ještě velké věci.
