Čínští katolíci z „podzemní“ nebo „neoficiální“ církve uctívající neděli Velikonočních svátků čekají na společnou oběť, 9. dubna 2017 v provincii Che-pej v Číně. (Kevin Frayer / Getty Images)
Čínští katolíci z „podzemní“ nebo „neoficiální“ církve uctívající neděli Velikonočních svátků čekají na společnou oběť, 9. dubna 2017 v provincii Che-pej v Číně. (Kevin Frayer / Getty Images)
60 žádostí o azyl v České republice, které podali křesťané původem z Číny z důvodu jejich pronásledování tamním režimem – případ, který se táhne již bezmála dva roky, se má rozhodnout koncem února.

Do ČR přišlo v době od února do května 2016 na 60 čínských křesťanů, jejichž identitu čeští obhájci odmítli prozradit s odvoláním na mimořádnou obezřetnost svých klientů, kteří se bojí, že komunistický režim bude šikanovat jejich příbuzné v Číně.

Prodlevy v azylovém řízení zřejmě způsobuje vysoká diplomatická citlivost případu kvůli ekonomickým vztahům s Čínou. Rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany prozatím nebylo vydáno a táhne se neúměrně dlouho, proti čemuž se zvedla vlna odporu v řadách českých osobností a křesťanů, kteří 5. září 2017 zaslali otevřený dopis premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Nyní se má, podle zdroje Epoch Times z řad čekatelů na azyl, několik z nich dočkat konečného verdiktu. Zatím ale netuší, jak celá věc dopadne a budou-li moci žít v ČR pod mezinárodní ochranou, respektive přímo azylu. V daném případě připadá v úvahu zřejmě i takzvaná doplňková ochrana.

Případ přitahuje pozornost právě kvůli tomu, že přijetím křesťanů z Číny v azylovém řízení by Česká republika otevřeně deklarovala, že čínský režim porušuje lidská práva a pronásleduje věřící, což je obecně známý fakt, z něhož se pod politickými a ekonomickými hrozbami čínského režimu stalo „veřejné tajemství“.

„Svou roli zde hraje též skutečnost, zda pokud by byl cizinec vrácen zpět do země původu, mu tam hrozí válka, diskriminace, pronásledování, mučení či jiné podobné problémy,“ říká Jiří Plicka, komisař spolku Habeas Corpus, který má s azylovým řízením zkušenosti.

Docent Zdeněk Vojtíšek, religionista z Karlovy univerzity, případ v minulosti komentoval: „Fakt, který se část českých politiků a dalších úředníků stále snaží ignorovat či bagatelizovat, totiž že lidová Čína jako ateistický stát, nenávidí a pronásleduje lecjaká náboženství a náboženská hnutí včetně křesťanství. Je obecně známo, že vyznavači různých církví jsou podrobováni nelítostné perzekuci včetně věznění, mučení, ba i zabíjení.“

Případ přitahuje pozornost právě kvůli tomu, že přijetím křesťanů z Číny v azylovém řízení by Česká republika otevřeně deklarovala, že čínský režim porušuje lidská práva a pronásleduje věřící, což je obecně známý fakt, z něhož se pod politickými a ekonomickými hrozbami čínského režimu stalo „veřejné tajemství“.

TIP: Recenze filmu: Avenues of Escape – tři ženy, mapa a odvážný útěk z Číny


Snímek Cesty útěku natočil režisér Leon Lee oceněný za režii dokumentárního filmu Člověk na prodej. Sleduje skutečné příběhy tří žen, které se na přelomu tisíciletí dostaly pod osidla čínského režimu, který vyhlásil celostátní boj proti duchovnímu hnutí Falun Gong...
 

Líbil se vám tento článek? Podpořte nás jeho sdílením na sociálních sítích.

Čtěte také: