Recenze filmu: Bez věcí nad věcí – duševní prázdnotu nezaplníte nakupováním. (Bioscop.cz)
„Bojoval jsem za svobodu na Berlínské zdi proto, abych nakupoval?“
Kolik věcí měli naši předkové. Kolik naši prarodiče? Kolik předchozích kultur a myšlenkových proudů hlásalo potřebu navrátit se k přírodě a upřednostnit morální principy a duchovní hodnoty před honbou za věcmi, emocemi a požitky? A je to tady zase. Tentokrát se probudil mladý německý scénárista a režisér Florian David Fitz, aby položil zásadní otázky dnešní doby ve snímku Bez věcí nad věcí.
Původní název 100 věcí (100 Dinge) není tak výstižný jako česká verze, která je trefnější. Ale nenechte se zmást, Fitzův snímek není jako moderní pětiminutová skladba, která stále opakuje svůj refrén. Je spíše jako houslová skladba o několik větách – obsažná a otevírá více témat, která jsou jakýmsi hledáním lidskosti uprostřed všudypřítomného konzumu.
Všestranně nadaný Fitz nejenom napsal scénář a celý snímek režíroval, ale také si zahrál jednu z hlavních rolí. Jeho film naznačuje, že prostředí Facebooku, sociálních médií a chytrých telefonů je prubířským kamenem současné generace, která nezažila válku, nedostatek ani katastrofy, které by jim vytvářely zásadní životní výzvy.
Mladá generace nyní čelí prostředí manipulace, povzbuzování závislosti na věcech a technologiích a vyrůstá v ultra-materiálním prostředí, v němž musí hledat nejenom sama sebe, ale také smysl života.
Zápletka
Toni miluje svůj kávovar. Paul zbožňuje svůj chytrý telefon a nedokáže si představit chvíli bez Amazonu a svých supermódních tenisek.
Všechno se začne měnit jednoho rána, kdy se oba probudí nazí na zemi v prázdném bytě. Během včerejšího bujarého večera uzavřeli sázku, že se vzdají všeho, co vlastní a každý den si budou moci vzít zpět pouze jednu ze svých věcí.
Během náhodně vyprovokovaného dobrodružství, se jim podaří zodpovědět celou řadu zásadních otázek.
Upoutávka na snímek Bez věcí nad věcí
Aktuální otázka, kterou snímek Davida Fitze položil, zní: „Dostaneme se do ráje pomocí moderní sériové výroby?“
Hodnocení a komentář
Snímek vychází z německého prostředí, není tedy divu, že se v něm objevuje narážka na uprchlickou krizi nebo vliv marxismu na evropskou společnost. Jak komunismus a Marxovy vize slibují ideál „materiálního ráje na zemi“, který přijde s hmotným dostatkem pro všechny, tak se dnešní lidé při vlnách konzumu zaplavili věcmi - ale šťastní nejsou, proč?
Někde se stala chyba, materiálním dostatkem, přebytkem a opakovaným nakupováním věcí lidé štěstí nedosahují. Snímek se přiblížil do bodu, kdy zjišťuje, že honba za věcmi nevyřeší lidský pocit prázdnoty. Pouze říká, že se musíme naučit s prázdnotou v sobě žít a pochopit, že nakupováním věcí se z toho nedostaneme.
Ve skutečnosti konzum a zavilý nepřítel duchovna Karl Marx zanevřeli na duchovní stránku člověka. Štěstí a únik z prázdnoty se ale nacházejí právě tam, v lidské duši, na kterou věda, zdravotnictví a konzum zapomínají. Je také obecně známo, že duchovně založení lidé jsou klidnější, spokojenější a žijí s trvalým pocitem štěstí, který jim přináší vnitřní rovnováha. Naproti tomu okamžik štěstí po nákupu se vytrácí poměrně rychle.
Jak říká jedno staré přísloví: „Pokud jsi spokojený s tím, co máš, jsi vždy spokojený.“ Nebo jak prohlásila Jenifer Zhengová, která přežila hrůzy vězeňského systému díky své víře: „Když dosáhnete vnitřního klidu, nechcete ovládat druhé, nemůžete ovládat ostatní, ale můžete ovládat sami sebe.“
Snímek samozřejmě tak daleko nejde, ale je zřejmé, že se jedná o konflikt. Zatímco Marx slibuje štěstí v „materiálním ráji“ pomocí sociálních výhod, duchovní cesty nabádají k dosažení ráje pro existenci duše, zušlechťováním sebe sama – nenásilím, zaslouženě, jako odměnu za dobré a ctnostné chování.
Lidé chtějí ze své podstaty dosáhnout „ráje“ a považují myšlenku existence „ráje“ za smysluplnou a reálnou. Aktuální otázka, kterou snímek Davida Fitze položil, zní: „Dostaneme se do ráje pomocí moderní sériové výroby?“
Hodnocení:
Do 17 let nevhodný
Premiéra 18. července 2019, délka 111 minut * ČSFD * IMDB * Bioscop *
Scénář a režie: Florian David Fitz
Scénář a režie: Florian David Fitz
Hrají: Florian David Fitz, Matthias Schweighöfer, Miriam Stein, Hannelore Elsner a další
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Čtěte také:
Učit umění znamená učit, jak rozvíjet charakter. Proč?
Tradiční kultura: Co je nalevo a co je napravo
Tradiční kultura: Když se zvonilo „klekání“
Co znamená být pravým mužem
Jaké poučení nám přináší příběh z jiného světa
