Mezi ptačí migranty, kteří se k nám po zimě vracejí jako první, patří například čejky chocholaté. (Jan Vratislav)
Naši opeření přátelé, dálkoví letci, se letos poněkud opozdili. Ornitologové vysvětlují, že ptáci vyčkávali, až poleví mrazy.
Podle ČSO nyní už stojí za to vyrazit do přírody na pozorování, dají se právě vidět navrátilci, jako špačci, čejky, skřivani nebo drozdi.
Urazili svou každoroční náročnou pouť a přilétají k nám právě teď. Obvykle se v Česku začnou objevovat skřivani, konipasi nebo špačci už od poloviny února. V letošním roce ale ptáky odradila vlna silných mrazů a na skřivánčí písně jsme si museli počkat až do března.
Na ornitologické online databázi Birds.cz letos ještě na začátku března chyběli ptačí migranti. Přitom v předchozích letech už touto dobou v databázi nebyla nouze o hlášená pozorování prvních navrátilců – například skřivanů polních, špačků obecných nebo drozdů zpěvných.
„Ptákům přitom nevadí samotný mráz, ale přímo kritický je pro ně s mrazem a sněhem spojený nedostatek potravy,“ popisuje Zdeněk Vermouzek, ředitel České společnosti ornitologické.
Na zpěv skřivanů polních si lidé letos museli počkat o něco déle. Ptáky zastavily mrazy. (Luboš Mráz / naturfoto.cz)
Signál prodlužujícího se dne
Tu správnou dobu pro návrat z teplých krajů signalizuje délka dne, kterou ptáci vnímají velmi citlivě. Právě ta určuje, kdy se opeřenci vydají na cestu ze zimovišť zpět na svá hnízdiště.
„Například čejky či skřivani čekali evidentně doslova ´za dveřmi´, tedy jen pár stovek kilometrů jihozápadněji, protože se začali objevovat bezprostředně poté, co mrazy ustoupily,“ vysvětluje Vermouzek.
Nejdříve se zpátky do Česka vracejí čejky nebo skřivani, kteří na zimu migrují na kratší vzdálenosti, například do jižní nebo západní Evropy. Čím dál mají ptáci svá zimoviště, tím později se zpravidla i vracejí. Mezi ptáky, kteří přilétají ze svých zimovišť mezi posledními, patří rorýsi. Ti se u nás začnou objevovat až v polovině dubna a na začátku srpna už se zase vydávají zpět do Afriky.
Naopak celý rok včetně zimního období u nás tráví například letošní Pták roku – sýček obecný.
Na svatého Řehoře čáp letí přes moře
Až teplé počasí uplynulého víkendu opět uvedlo v pohyb ptačí migranty včetně čápů, kteří pro let potřebují teplé vzdušné proudy.
„Před 7. březnem jsme zaznamenávali jen ojedinělá pozorování čápů. Od té doby jsou pravidelná a v současnosti máme již 25 obsazených hnízd,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické. Jak se k nám však mohli čápi z Afriky tak rychle dostat? A co pranostika?
„Podle prastaré pranostiky, kterou zná většina z nás, by čápi právě v tento den, 12. března, měli přelétat moře a my bychom je mohli v následujících dnech čekat doma na hnízdech. Při pohledu na mapu čapích hnízd na cap.birdlife.cz ale zjistíme, že zvláště v západní části země jsou již některá hnízda obsazena, zatímco Morava zůstává zatím bez čápů. Jak to bude dál a co za tím stojí?
Můžete pomoci ornitologům sledovat jejich přílet, když budete pozorovat hnízda ve svém okolí a datum, kdy se poprvé objeví, zadáte na cap.birdlife.cz , vyzývají členové ČSO.
Naši čápi využívají při návratu ze zimovišť dvě tahové cesty: západní (přes Gibraltarskou úžinu) a východní (přes Suezský průplav, Izrael a Turecko).
„Čápi se vlastně snaží moři vyhnout, a to z jednoduchého důvodu. K letu na dlouhé vzdálenosti totiž využívají hlavně méně energeticky náročné plachtění a k němu potřebují teplé vzdušné proudy vznikající nad pevninou,“ vysvětluje Barbora Kaminiecká, která stála při zrodu webu Čapí hnízda.
Mezi ptačí migranty, kteří se k nám po zimě vracejí jako první, patří například špačci obecní. (Jiří Bohdal / naturfoto.cz)
Čapí zimoviště v Evropě
Velká část čápů letících západní cestou navíc v současnosti zimuje v západní Evropě a do Afriky vůbec neodlétá. Převažující pozorování zejména ze západních Čech naznačují, že se nyní vracejí čápi, kteří velmi pravděpodobně letos zimovali v západní Evropě (Španělsko, Francie) nebo dokonce u nás a moře překonávat vůbec nemuseli.
„Naši předci zjevně věděli, že čápi odlétají hodně daleko a mnozí cestovatelé je zřejmě na svých poutích v Africe i sledovali, ale o přesných tahových cestách jsme se dozvěděli až díky moderním technologiím, např. telemetrii (sledování pomocí satelitního vysílače). Čápi se tedy vlastně ani dříve, ani dnes podle lidové pranostiky nechovali a nechovají a letu přes moře se vyhýbají. Ale to nic nemění na tom, že nejvíce čápů opravdu začíná zhruba od poloviny března opět obsazovat svá hnízda, ať už letí odkudkoliv – to měli lidé vypozorováno zcela správně,“ doplňuje Kaminiecká.
„Čápi se už letos objevili např. v Chebu, v Kynšperku nad Ohří, v Chomutově, v Tisové, v Horšovském Týně či v Dobřanech. Kdy se dočkáme dalších čápů, závisí na počasí. Pokud je zima a prší, čápi se zdržují na vlhkých loukách, kde se snaží najít potravu a čekají na lepší počasí. Jakmile se oteplí a nad krajinou stoupají teplé vzdušné proudy, mohou čápi, tito úžasní plachtaři, pokračovat ve své cestě na sever. Snad bude počasí následujících dní jejich cestě přát,“ sledují ornitologové.
Můžete pomoci ornitologům, pokud sledujete nějaké hnízdo pravidelně nebo ho jen náhodně míjíte, zaznamenat přítomnost či nepřítomnost čápů na cap.birdlife.cz. I pozorování zatím prázdného hnízda je důležité, dá se tak lépe stanovit doba příletu čápů.
Poznámky:
Sčítání čápů bílých má u nás dlouholetou tradici. To první mezinárodní proběhlo již v roce 1934 a prováděli jej četníci. Další sčítání následovala v letech 1958 a 1974. Od té se čápi sčítají pravidelně v desetiletém intervalu. V letech 1984 – 2004 se ujal sčítání čápů pan Bohumil Rejman, hlavní koordinátor Pracovní skupiny pro výzkum, ochranu a evidenci čápa bílého.
Pták roku 2014 – veřejnost poprvé sleduje čápy v celé ČR
U příležitosti dalšího celostátního i mezinárodního sčítání, byl čáp bílý spolu s čápem černým Českou společností ornitologickou vyhlášen Ptákem roku 2014. Vznikl nový web cap.birdlife.cz, který v rámci občanské vědy (citizen science) od té doby zapojuje do sčítání a mapování čapích hnízd širokou veřejnost.
A současnost? Do sčítání čápů se na celém území ČR se každým rokem zapojuje stále více lidí, v roce 2017 čápy sčítalo již 588 dobrovolníků, kteří společně zkontrolovali přes
1 200 hnízd (93% všech hnízd v republice). Pozorování jsou vkládána k jednotlivým hnízdům přímo na cap.birdlife.cz.
Z 1 268 kontrolovaných hnízd bylo 812 obsazených a u 456 se podařilo zjistit údaje o úspěšnosti hnízdění.
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
Více na: cap.birdlife.cz
Zdroj: TZ ČSO
