Národního technického muzea, www.ntm.cz)
13. května 1911 obklopovala Prahu mlha, přičemž vzduchem se blížil od Pardubic letoun, který byl řízen Ing. Janem Kašparem. Přiblížil se podél železniční tratě a navázal na stříbřitou stužku Vltavy, podle které se výborně zorientoval, a tak let šťastně zakončil přistáním na chuchelském závodišti. Přestože byl nadšeným konstruktérem, na tento let si pořídil letoun značky Blériot od francouzského výrobce. Nejdelší přespolní let v tehdejším Rakousku-Uhersku zakončil na výbornou. Tímto činem tak vstoupil mezi nejslavnější průkopníky českého letectví.
Ing. Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v zámožné pardubické rodině. Už v době, kdy dokončoval studium strojního inženýrství na pražské vysoké škole technické, věděl, čemu by se chtěl věnovat.
Sen o létání
Tento nadšený cyklista a automobilista snil o létání. Ve vzduchu se poprvé ocitl během zaměstnání ve vestfálské Alteně, když podnikl let balónem.
Po roce stráveném v Německu v něm dozrával plán zkonstruovat vlastní letadlo - stal by se tak nejen prvním letcem v Čechách, ale také prvním leteckým konstruktérem.
Spolu se svým bratrancem Evženem Čihákem odešel pracovat do Mladé Boleslavi k firmě Laurin a Klement. Zde měl možnost seznámit se s konstrukcí a výrobou motoru. Na podzim roku 1909 začínají oba bratranci stavět své letadlo. Začínají úplně z ničeho, včetně sestrojení leteckého motoru. Toto první letadlo však skončilo v troskách - Jan Kašpar jej rozbil během prvního pokusu o vzlet.
Aby se stal prvním letcem, vzdal se prvenství v konstruktérství a spěchá do Paříže, kde za štědré finanční podpory svého otce kupuje stroj Blériotův, na kterém krátce po návratu zkouší první cvičné lety na pardubickém vojenském cvičišti.
První „skoky“ a historický let
Tehdy se však nepohodl se svým bratrancem Evženem Čihákem, jemuž nechtěl svěřit řízení letadla. Evžen Čihák tak opustil Jana Kašpara během jeho prvních leteckých pokusů a spolu se svým bratrem Hugem se samostatně pokouší o konstrukci a vzlet letadla.
Následuje 16. duben 1910, kdy se Janu Kašparovi podařil dvoukilometrový let. Díky tomuto - na dnešní dobu - krátkému letu je tento den označován za den zrodu českého letectví.
Evženu Čihákovi se vzápětí podařil let na stroji vlastní výroby. Ten se odehrál v roce 1912 a proběhl z Mělníka do Prahy.
16. června 1910 Jan Kašpar složil pilotní zkoušku. Poté si dovolil uskutečnit svůj první veřejný vzlet v Pardubicích. Pokračoval pravidelnými ukázkovými lety po Čechách, jak v Praze, tak i na Moravě v Bukovině.
Na stroji z Blériotovy továrny uskutečnil pak 13. května 1911 svůj historický let z Pardubic do Prahy. Toto datum můžeme bez nadsázky označit jako základní milník české aviatiky (letectví).
Jan Kašpar pokračoval v létání, tu s většími či menšími úspěchy, ale také s obtížemi. Jeho možnosti létání však ovlivnila smrt jeho otce, nadšeného příznivce létání, který jej výrazně finančně podporoval.
Další hřebík do rakve přidala průkopníkovi aviatiky I. světová válka. Nepřízeň osudu jej připravila o prostředky a o možnost dalšího létání. Po válce zůstal sám, bez prostředků a s velkými dluhy. 2. března 1927, zneuznán a tehdy už duševně chorý, spáchal sebevraždu.
Letadlo Blériot, typ č. XI., výrobní číslo 76, pořídil v Paříži přímo v továrně pana Blériota. Doma v Pardubicích do letadla vmontoval motor Anzani, který rovněž zakoupil v Paříži. Tento stroj záhy po svém průkopnickém letu věnoval do sbírek Národnímu technickému muzeu v Praze. Zavěšeno v dopravní hale muzea je jedním z nejvýznamnějších exponátů, které dokumentují dějiny letectví v Čechách.
Zdroj: http://www.ntm.cz/cs/heslar/jan-kaspar, http://www.quido.cz/osobnosti/kaspar.htm a J. Fleybeck
