Sledujete módní přehlídku a některé modelky se vám zdají příliš štíhlé? Možná si říkáte, že právě takový je dnes ideál krásy. Co si však mnozí neuvědomují, je fakt, že právě krásná modelka na obrazovce může trpět některou z vážných a častých poruch příjmu potravy – mentální anorexií nebo bulimií. Taková je totiž často daň za krásu...
Ideál krásy včera a dnes
Ještě v roce 1970 byl ideál ženské krásy zhruba o 12 kilo těžší než dnes. Ženy a dívky pohybující se v modelingu byly ženštější a zřejmě i zdravější. Moderní doba a součastná módní vlna však na tento několik desítek let starý ideál pohlíží téměř s opovržením. Statistiky přitom varují, dívek a žen, které trpí a často i umírají, aby naplnili moderní trend štíhlosti, přibývá.
Češi se neumějí stravovat
V současnosti trpí v Čechách některou z poruch příjmu potravy (dále jen PPP) asi 6% obyvatel. Většinou se jedná o ženy (asi 90%), avšak „ideál krásy“ může mít neblahé účinky i na muže. Nesprávný postoj k jídlu má podle PhDr. Jany Sladké, zakladatelky sdružení Anabell, které se problematikou poruch příjmu potravy u nás dlouhodobě zabývá, asi 95% lidí. Takto zdrcující počet Čechů se neumí správně stravovat.
Kdo za to může? Společnost, osobnost, geny?
Kdo je vinen z nárůstu patologického vztahu k jídlu? Módní návrháři, celebrity, společnost nebo je problém úplně jinde? Podle údajů občanského sdružení Anabell příčinu jednoznačně určit nelze. Souhra určitých faktorů však může způsobit, že k poruchám příjmu potravy dojde. Nejčastěji se na tom podílí osobnostní poruchy a jisté psychické charakteristiky, emocionální faktory, biologické a genetické dispozice, sociokulturní prvky a samozřejmě i rodinné prostředí a prožívané životní peripetie.
K poruchám příjmu potravy často inklinují lidé vnitřně nestálí, s nízkým sebevědomím, kteří jsou lehce zranitelní a mají problém vyjádřit své pocity. Vztahují na sebe vinu i za problémy, které nemohou ovlivnit, obvykle bývají vztahovační. Poruchami příjmu potravy často trpí introvertní lidé, kteří mají strach z odmítnutí.
Když se jídlo stane přítěží...
Mentální anorexie a bulimie mají společného jmenovatele a tím je patologický vztah k jídlu. Jedni se cítí být příliš tlustí, a tak nejí (anorexie), druzí zase mají pocit, že jídlo jim působí problémy, a tak ho raději vyzvracejí (bulimie). Tímto způsobem se roztáčí bludný kruh, ze kterého se jen těžko hledá cesta ven. Přísná dieta a hubnutí, dieta a zvracení, záchvat přejídání a zase dieta. Tělo si zvyká na nepřirozený příjem potravy. Dochází k hubnutí, euforii a pak zase znovu. Vše se opakuje do úplného vyčerpání organismu, které může způsobit i smrt. Nebo do doby, kdy se nemocný rozhodne léčit...
Když společnost stiskne spoušť…
Genetické faktory, které jsou někdy zmiňovány jako důležitá příčina vzniku PPP, jsou dosud předmětem vědeckého bádání. Některé studie deklarují až dvanáctkrát vyšší riziko opakování mentální anorexie v rodinné zátěži. Jiné studie zase prokázaly, že na vině může být porucha hypotalamu, která riziko mentální anorexie zvyšuje. Psychiatr Craig Johnson z kliniky poruch příjmu potravy v oklahomské Tulse však tvrdí: „Geny jsou jako náboj do pušky, ale je to vliv prostředí, co stiskne spoušť.“ V poslední době specialisté na poruchy výživy přikládají velký význam způsobu výchovy a vztahům v rodině jako důležitému faktoru pro vznik patologického vztahu k jídlu.
„Obezitofobie“ nás straší…
Na vině PPP je i silná mediální masáž v podobě propagace štíhlosti a útočného postoje k obezitě. Reklamy v televizi, rozhlase a tisku enormně propagují štíhlost jako vzor krásy a úspěchu. Filmový a televizní průmysl a trendy ve společnosti oslavují hubenost jako vzor sexuální přitažlivosti a pracovního úspěchu. Nemocným s PPP příliš nepomáhá ani bagatelizování jejich problémů ve společnosti, které hraničí s výsměchem.
Mentální anorexie a bulimie – jak z toho ven?
Začarovaný kruh, tak by se nejlépe dala charakterizovat léčba PPP. Bývá obtížná a trvá i několik let, často však nedojde k úplnému vyléčení nebo dochází k recidivě. Jen určení samotného problému mentální anorexie a bulimie trvá i několik let. Terapie vyžaduje spolupráci odborníků z různých oblastí a samozřejmě také asistenci rodinných příslušníků nemocného. Základem úspěchu je chtít se uzdravit. Potom přichází psychoterapie, docházení do skupinové terapie pacientů se stejnou diagnózou, spolupráce s nutričními specialisty, lékařskými odborníky z oblasti psychiatrie, interny, gynekologie, atd.
Mentální anorexie a bulimie jsou vážným problémem dneška
Mentální bulimie postihuje 8-10% populace. Šedesát procent nemocných se vyléčí, téměř čtyřicet dosáhne zlepšení stavu a dvě procenta umírají na metabolický rozvrat organismu.
Mentální anorexie postihuje 2% obyvatelstva. Po pěti letech se 40% nemocných zcela vyléčí, 30% nemocných dosáhne zlepšení celkového stavu a 20% procent se nikdy nevyléčí. Třetina nevyléčitelně nemocných umírá do třicátého roku věku. Deset procent jich zemře na následky vyhladovění a psychických komplikací.
Poruchám příjmu potravy jsou nejčastěji vystaveni mladí lidé ve věku od 13 do 25 let.
Zdroj: sdružení Anabell, seminář Poruchy příjmu potravy pod vedením PhDr. Jany Sladké v PL Černovice , Brno
