Jaký byl vztah Václava Havla k situaci a událostem v Čínské lidové republice
Podle našich informací byl bývalý český prezident Václav Havel často žádán, aby se vyslovil k masovému porušování lidských práv v Číně.
Jaký odkaz za sebou tento bezesporu významný politik, spisovatel a člověk zanechal ohledně této nejlidnatější země světa a největší komunistické diktatury?
Nalezli jsme několik nedávných Havlových prohlášení, která ukazují, jak jeho diplomatickou obezřetnost, tak i osobní angažovanost a projevenou empatii vůči obětem represí komunistické vlády.
Jeho vyjádření pokrývají řadu lidsko-právních otázek včetně kritiky OSN, která podle něj rapidně ztrácí důvěryhodnost v otázce řešení lidských práv v zemích jako je Čína.
Čínská vládní agentura Sinchua (Xinhua) vydala pouze stručnou informaci o úmrtí českého bývalého prezidenta bez jakéhokoliv komentáře nejvyšších míst. Samozřejmě neuvedla podrobnosti o jeho vedení země k přerodu z komunistického režimu do demokracie.
Havel také jako jeden z mála vysoce postavených evropských politiků Čínu nikdy nenavštívil.
Otázka Tibetu
V roce 2008 Václav Havel společně s dalšími českými i světovými osobnostmi reagoval na aktivity čínské armády ve Lhase, hlavním městě Tibetu, před Olympiádou v Pekingu 2008. Jako spoluautor prohlášení s názvem „The Peace of Graveyard“ – „Klid hřbitova“, vyjádřil očekávání, že čínská vláda bude brzy ujišťovat o klidu v Tibetu.
Tento proklamovaný „klid“ přirovnal ke klidu hřbitova: „V době, kdy vyjde toto prohlášení, nás čínské úřady pravděpodobně budou ujišťovat, že v Tibetu už opět převládly mír, klid a „harmonie“. Velmi dobře známe tento klid z Barmy, Kuby, Běloruska a některých dalších zemí – je to klid hřbitova,“ stálo v prohlášení.
Havlovo nedávné pozvání dalajlámy do Prahy k mezinárodnímu Dni lidských práv jasně vyjádřilo i jeho současný postoj podpory vůči hledání mírového řešení pro Tibeťany, diskriminované a utlačované čínským režimem.
Celosvětová štafeta s pochodní za lidská práva v roce 2008
Pokračující porušování lidských práv v Číně v době příprav olympiády v Pekingu vyvolalo ve světě odezvu v podobě akce nazvané Celosvětová štafeta s pochodní za liská práva. Pochodeň dorazila také 5. září 2007 do Prahy, kde ji mimo jiné podpořil bývalý prezident Václav Havel, společně s ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem nebo tehdejším místopředsedou vlády Martinem Bursíkem.
„Podporuji účastníky celosvětové štafety za lidská práva, a považuji jejich počínaní za naději pro náš svět. Čínské komunistické vedení své olympijské nominační sliby neplní a skutečnou starost o lidská práva nahrazuje astronomickými investicemi a megalomanskými přípravami. Je třeba vzít je za slovo a požadovat plnění slibů, které dalo, když se Čína o organizaci olympiády ucházela," napsal Havel na podporu štafety.
Otázka Falun Gongu
Kromě otázky Tibetu nebo například Severního Turkestánu, patří v Číně mezi nejpalčivější témata pronásledování Falun Gongu. 4. června 2002 Václav Havel napsal čínské malířce Zhang Cuiying, následovnici Falun Gongu, osobní dopis, v němž vyjadřuje svůj postoj k pronásledování Falun Gongu čínským režimem.
„Pokaždé mě velmi zarmoutí a zasáhne zpráva o zacházení, jakému se odstává lidem praktikujícím učení hnutí Falun Gong od čínských úřadů,“ napsal Havel. „Cítím hlubokou solidaritu s vámi, stejně jako se všemi lidmi, kteří se díky svému přesvědčení stanou terčem násilí, útlaku a pronásledování.“
Havel se také snažil o dialog na téma lidská práva v Číně. Paní Zhang Cuiying napsal: „Jako prezident České republiky i jako její občan zůstávám i nadále znepokojen situací lidských práv v ČLR a toto téma se snažím neustále otevírat.“
9 komentářů ke komunistické straně
V listopadu 2004 deník The Epoch Times (Velká Epocha), největší nezávislý deník vycházející v čínštině a také dalších jazycích, vydal dokument nazvaný „9 komentářů ke komunistické straně". Publikace odhaluje pravou povahu čínského komunismu a jeho zločinů, které připravily o život 80 milionů čínských občanů.
Václav Havel zaslal zdravici pořadatelům semináře „Svět bez komunismu", který se konal 3. října 2005 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR k výročí 56 let, kdy komunismus zachvátil Čínu. Na semináři byl dokument představen politikům a veřejnosti.
„Býváme v pokušení zevšeobecňovat své zkušenosti, a tedy i zkušenosti s komunismem. Neexistuje však pouze jeho podoba středo či východoevropská, ale také jihoamerická či asijská, reprezentovaná především komunistickým režimem čínským. Při plném respektu ke všem československým obětem se domnívám, že neznáme hloubku utrpení, které lidem přinesla například čínská kulturní revoluce. Jsem proto velmi rád a oceňuji, že se tématem čínského komunismu zaobíráte a své poznatky zveřejňujete," napsal pořadatelům Václav Havel.
Havlova kritika OSN
„Představte si volby, jejichž výsledky jsou do značné míry dané předem a řada kandidátů je pokládána za nekompetentní. Jakékoliv údajně demokratické hlasování vedené tímto způsobem by bylo pokládáno za frašku. Přesto se ve Valném shromáždění OSN uskutečnily tento týden právě takové „volby“ s cílem zaplnit uvolněná místa v sedmačtyřicetičlenné Radě pro lidská práva,“ napsal Havel 14. 5. 2009 v článku Tyrani u prostřeného stolu.
„Stejně jako občané Číny, Kuby, Ruska a Saúdské Arábie vím, jaké je žít v zemi, kde stát kontroluje veřejnou diskusi, potlačuje opozici a omezuje svobodu projevu. Proto mě dvojnásob děsí, když vidím ochotu latinskoamerických a asijských demokracií stát stranou a přihlížet, jak rada dál ztrácí důvěryhodnost,“ napsal v článku Havel.
Václav Havel opět mezi disidenty
V březnu 2008 - V rámci festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět proběhl v budově českého ministerstva zahraničí v pražském Černínském paláci seminář nazvaný Disidenti a svoboda. Václav Havel na něm vystoupil společně s několika asijskými disidenty jako hlavní řečník. Navrhl také vytvoření nové skupiny, která by měla být protějškem OSN, nazvané Svět proti násilí.
„Je třeba znovu a znovu pobízet Evropskou unii, znovu a znovu jí opakovat, že je založena na určitých zásadách, a že by se jich měla držet a nepodřizovat je různým partikulárním, ekonomickým, pragmatickým zájmům a neobětovat je. To je cosi, co je třeba připomínat dnes a denně,“ řekl Havel aktuálně.cz.
Pražská deklarace
11. prosince 2011 podepsaly vůdčí osobnosti v oblasti lidských práv takzvanou Pražskou deklaraci, v níž vyzvaly mezinárodní společenství k podpoře obhájců demokracie a lidských práv v asijských zemích. Mezi signatáři byl také Václav Havel, Jeho Svatost dalajláma a další účastníci diskuse o lidských právech v Asii.
„V Číně, Severní Koreji, Íránu, Sýrii atd. vidíme v oblasti lidských práv stagnaci či dokonce změnu k horšímu. Proto je rostoucí pragmatické ticho motivované ekonomickými zájmy některých bohatých západních zemí pro nás zdrojem velkého znepokojení,“ uvedl Václav Havel společně s dalšími signatáři.
Článek byl aktualizován 1.1.2012
Související články:
Otevřený dopis od Rebiyi Kadeerové k úmrtí Václava Havla
HAVEL: Smútoční rečníci na pohrebe sľúbili pokračovať v jeho odkaze
Ústavní činitelé i česká veřejnost se loučí s Václavem Havlem (video)
Zemřel bývalý český prezident Václav Havel
Dalajláma přijel do Prahy na pozvání Václava Havla (10.12)
Rozhovor: Jáchym Topol - Václav Havel patří k důležitým klíčovým osobnostem novodobých českých dějin (23.10.)
