Průhlednost vody našich rybníků: Kolik faktorů v ní hraje roli (3. díl)

„Díky zapojení dobrovolníků máme velké množství údajů ze všech koutů republiky. Bez aktivní účasti veřejnosti by bylo velmi obtížné a nákladné sesbírat podobný soubor informací. I touto cestou bychom chtěli poděkovat všem zúčastněným za jejich přínos,“ říká Katarina Slabeyová, koordinátorka kampaně z ČSO, kterou těší zájem lidí o měření průhlednosti vody v našich rybnících.

S pomocí Secchiho desky pokračuje měření od loňského roku i letos, uvádí zpráva ČSO.

„Nejslavnější, největší a nejstarší projekt tohoto druhu byl založen r. 1994 v Kent State University, Ohio, USA a jmenuje se Secchi Dip-in. Měření dobrovolníků z USA a Kanady ukazují nejširší veřejnosti dlouhodobé trendy v průhlednosti Severoamerických jezer,“ přibližuje Daniel Fiala z Výzkumného ústavu Vodohospodářského T. G. Masaryka.

Důležitost sledování stavu vod zdůrazňují i závěry loni vydané Zprávy o stavu přírody v EU, která přímo uvádí „Poškození přírodních podmínek bylo nejpodstatnějším ohrožením pro ptáky, kteří žijí na sladkovodních stanovištích, pravděpodobně kvůli snížení dostupnosti míst pro hnízdění a krmení“, dodává Fiala.

„I v tomto roce bychom rádi nasměrovali aktivitu dobrovolníků na dva hlavní termíny měření, a to druhou polovinu dubna a druhou polovinu června.“ informuje Katarína Slabeyová, koordinátorka kampaně z ČSO. Jde o dvě období během hnízdní sezony, která jsou klíčová pro ohroženou potápku černokrkou – začátek hnízdění a období krmení mláďat.

Důvodem vyhlášení potápky černokrké ptákem roku 2015 byl katastrofální pokles její početnosti – z tisíců hnízdících párů v 80. letech 20. století na pouhých 50 párů v roce 2014. „Navzdory zvýšenému mapovacímu úsilí jsme jen potvrdili předchozí špatné zprávy – poslední páry hnízdí jen na několika zbývajících lokalitách,“ konstatuje Slabeyová.

A právě potápka – jako pták orientující se při lovu potravy zrakem – je mimořádně citlivá na zakalení vody, obzvlášť v období, kdy krmí svá mláďata. Dramatický pokles souvisí se zhoršující se kvalitou vody, vysokými obsádkami kapra a úbytkem porostů vhodných k hnízdění.

S otázkou, proč státní správa dopustí, aby se hnůj dostal do rybniční vody a pokazil tam životní prostředí více druhů a současně z toho prosperoval jeden jediný druh – kapr, jsme se obrátili na vedoucí odboru životního prostředí v Jihlavě, Katarínu Ruschkovou:

Rybníky jsou vodními nádržemi kategorie č. 4., jsou to vodní díla té nejnižší kategorie. Pro rybník se vydává několik povolení. Jedno z nich je povolení s nakládání s vodami pro konkrétní účely a vyplývá z toho, jakou nádrží ten rybník je. Rybníky jsou nádrže určené k chovu ryb, a manipulace s vodami je určena pro rybochovné účely. Pak se ještě rozlišuje intenzivní rybochov nebo extenzivní rybochov.

Jednou z věcí, které si rybáři vyžádávají, je tzv. povolení k použití látek závadných vodám, a to vydává krajský úřad podle zákona o vodách. Na toto povolení já vázáno i použití hnoje. Oni tomu říkají startovací krmiva. Vždy ho tam rybáři dávali, staletí předtím. Mluvíme o historii, 19.-20. století, tak to vždy bylo. Dávala se startovací dávka dusíku, kterou se nastartuje fytoplankton a zooplankton. Z toho žijí malé rybičky, z toho se krmí. Tím se koloběh nastartuje.


Překvapuje nás, že je to legální, ačkoliv třeba u černých skládek hrozí postihy, tak při znečištění vody ne?

Problém v dnešní době plyne z toho, že tak jako kdysi to byla jediná dávka živin, která přišla do vody, tak dneska jsou tam živiny z okolního prostředí a hospodaření. Protože do rybníků velmi často ústí třeba kanalizace.

Druhým problémem je hospodaření v krajině. Protože se dávají mnohem vyšší dávky dusíku, než se dávaly předtím. I to by byl problém, se kterým by si voda částečně poradila sama, pokud by tam bylo dobré osazenstvo toho, co v ní je. Protože z dusíku by vyrostly rostliny, pokud by se tam dalo hodně býložravých ryb, tak ony by rostliny sežraly. A pokud by se ryby odlovily, rybník by zůstával v čistotě.

Veliký problém v tuto chvíli je – fosfor. Ve všech našich pracích prostředcích jsou fosforečné látky. Měly by už být většinou bezfosfátové, ale ty sedimenty s fosforem jsou na dnech dodneška.

Dále jsou to prostředky do myček na nádobí, další domácí čistící prostředky. Ve všech je fosfor, a ten je v rybničních sedimentech. Z toho tam vyrůstají sinice. Fosfor je základ vzniku sinic v rybnících.

Rybník neslouží jen k chovu ryb, ale jsou tam i jiné druhy živočichů, jako např. vodní ptactvo. ČSO vloni vyhlásil ptákem roku potápku černokrkou. Protože zaznamenali silný úbytek, domnívají se, že to je kvůli neprůhlednosti vody.

To sice je pravda. Zákon primárně hlídá funkci toho rybníka. Nejde obecně o to omezit hnojení na rybnících, proto, že je ohrožená potápka. Nevytrhávala bych jeden druh, každý druh je vázán na určité prostředí a žije v symbióze – s něčím. To, že mizí nebo se ztrácí jeden druh, signalizuje, že se něco děje v jeho prostředí. Je potřeba řešit příčinu, ne následek.

Přijde žádost o vyjádření k použití látek závadných vodám, tak zde můžeme říci: Tady ne!

Pokud jsou rybníky pro nás zajímavé z pohledu batrachofauny (zvířena obojživelníků) i z pohledu ornitologického a když víme, že na těch rybnících máme zajímavé žabičky a zajímavé ptáky – a přijde žádost o vyjádření k použití látek závadných vodám, tak zde můžeme říci: Tady ne!

Protože zde máme zajímavou batrachofaunu a zajímavé ptáky. Ve chvíli, kdy klesne průhlednost vody, mají také problém. Jakmile voda změní chemii, mají i žáby problém.

Moc se toho nezměnilo hospodaření na rybnících. Ale – před 100 lety měl doma každý svoji latrinu, nikdo neměl pračku, myčku na nádobí, do kterých se dávají fosforečné látky. Takže tehdy dotace živin do vody z činnosti člověka nebyla tak obrovská, jako je dneska.

Povrchové vody jsou často znečišťovány, a to jak činností člověka, tak i způsobem hospodaření na polích. Eroze je dnes o hodně větší a erozí se také hodně splachuje spousta živin do toků.

Povodí někde udělá tzv. retardér a v něm se usazují sedimenty a každý rok je prostě vyčistí. Tam je vidět, kolik živin a zeminy se spláchne. Zeminu můžeme vrátit na pole, ale živiny se dostávají do vody. A ve vodě zůstávají. Ze sedimentů na dně rybníků se postupně uvolňují. Sinice vzejdou právě z nich. Druhá věc je, že toto je důsledek činnosti mnoha desítek let. Pokud bychom chtěli, aby se průhlednost rybníků se skokově zlepšila, museli bychom z velké části odbahnit. Když přestane dotace živin z vnějšího prostředí, přestane se teď hnojit – to ještě nezajistí vliv sedimentů.

Fosfor v sedimentech je základ vzniku sinic v rybnících.

Plánuje se čistění dna?

To je velmi drahá záležitost a je to otázka vlastníků rybníků. U každého odbahnění je otázkou, co obsahují jejich sedimenty. Pokud v nich nejsou závadné látky, těžké kovy, dají se použít zpět na pole. Vždy se musí u sedimentů udělat rozbor a jakmile se zjistí, že jsou tam těžké kovy, jiné chemické látky, které nejsou vhodné k použití na zemědělskou půdu, tak už je to nebezpečný odpad.

V tu chvíli se nakládání s odpadem prodražuje o řády. Musí to jít na skládku nebezpečných odpadů, je to zcela o něčem jiném a na to peníze nejsou.

Každý rybník se musí posuzovat individuálně. I podle výskytu žabiček nebo obecně obojživelníků, ve výskytu ptáků, podle výskytu rostlin, které jsou v okolí rybníka. Ve chvíli, kdy však nemáme v ruce žádný zákonný důvod, abychom to omezili, nemáme právo zakázat něco nad míru zákonnou.

To, že musí dodržet limity, aby neporušovali zákon, hlídá krajský úřad ve svém rozhodnutí. Nevíme ovšem, jaké možnosti má hygiena.



Děkujeme za rozhovor o průhlednosti vod z hlediska odborníka.


Čtěte také:

Secchiho deska: Jak se kameninový talíř z lodní kuchyně stal vědeckým měřidlem

Průhlednost vody našich rybníků ukázala Secchiho deska (2. díl)