Foto z prvního panelu konference Nestandardní ekonomické chování Číny a Ruska v ČR. (Zprava) šéfredaktor serveru Hlídací pes Robert Břešťan, sinolog Martin Hála ze Sinopsis, šéfredaktor Reportér magazín Robert Čásenský a bezpečnostní analytik a prorektor CEVRO Institut Tomáš Pojar. (PSSI)
V pražském domě Opero na Starém městě se koncem února 2018 diskutovalo o vzrůstajícím trendu screeningu (prověřování) investic Číny a Ruska do strategických Evropských odvětví. Diskusi svolal Prague security studies institute.
V první polovině programu se diskutovalo o záměrech Číny a Ruska v pozadí jejich investic a také o jejich vzájemné spolupráci. S tím je také spjata otázka, jak určit, které investice jsou rizikové, respektive nejvíce rizikové a bude nutno u nich zavést určitá bezpečnostní opatření nebo je úplně zastavit.
Na místech expertů zasedli sinolog Martin Hála, šéfredaktor časopisu Reportér Robert Čásenský a Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a prorektor vysoké školy CEVRO.
Panel 1: Nestandardní ekonomické chování Číny a Ruska v ČR
Zatímco obvyklé podnikání se provozuje za účelem finančního zisku, nestandardní podnikání sleduje také vedlejší cíle. Podle sinologa Martina Hály je „v případě Číny třeba zdůraznit, že její ekonomický systém je velmi odlišný od západního systému. V Číně je velmi těžké odlišit ekonomický systém od politického“.
Podle Hály rozhoduje čínský režim o celé řadě ekonomických věcí a ekonomický systém má silně politický charakter a nelze zde tyto dvě oblasti oddělovat.
Bezpečnostní analytik Tomáš Pojar míní, že diskuse o rizikových investicích má smysl především v oblasti infrastruktury, ať už ve státních podnicích, tak v soukromém sektoru. „Zejména bychom měli hlídat, aby příliš nenarostl vliv jedné strany. Rusko otevřeně deklarovalo, že oblast energetických zdrojů považuje za svůj strategický cíl, čemuž by měla být věnována náležitá pozornost,“ řekl Pojar.
„Dalším důležitým sektorem je bankovnictví, jehož se týká diskuse o vlivu čínských nebo ruských bank. Co se nám dnes může zdát jako zanedbatelná investice, může být v delším časovém horizontu významné,“ bezpečnostní analytik Tomáš Pojar.
Šéfredaktor Robert Čásenský míní, že „za pozornost stojí i chování standardní“. „Je na místě si klást otázku, zda českou politiku vůči Číně ovlivňují také investice směřované od našich investorů do Ruska,“ uvedl Čásenský, čímž naznačoval silný vliv například společnosti PPF Petra Kelnera.
„Kelnerova PPF a s ní spojený Homecredit měl zájem na získání licence v Číně. To byl střed politického zájmu České vlády v Číně. Homecredit získal celostátní licenci, což by mohlo být vnímáno jako důsledek oněch politických snah,“ uvedl sinolog Martin Hála. „Další věcí je, jaká je vlastně strategie a politický zájem Číny vůči České republice. Původně slibované obří investice se nerealizovaly, ale narostl u nás politický vliv Číny. Český motiv je ekonomický, ale čínský motiv má celou řadu stránek.“
Firma PPF může být skrze Homecredit silně ovlivňována čínským režimem, protože v Číně hodně vydělává, a tak její vstřícnost vůči čínskému režimu je v podstatě zaručena.
Tomáš Pojar upozornil například na různá rizika možné úzké spolupráce PPF s Čínou. „Rizikem by bylo, kdyby Homecredit prodal vlastnictví O2 čínskému investorovi. K ničemu takovému zatím naštěstí nedošlo,“ uvedl Pojar.
Podle Hály představují rizikovou oblast čínských investic také média. CEFC jedná s Pentou o koupi TV NOVA. O médiích normálně neuvažujeme jako o strategické oblasti, ale Čína je na tento sektor velmi silně zaměřená a v Číně média každodenně používá k ovlivňování veřejného mínění, varuje sinolog Martin Hála.
Čásenský si myslí, že Rusko má vůči ČR lepší pozici než Čína. Otázkou podle něho je, zda bude česká vláda zohledňovat v tendru politické zájmy více než ekonomické.
Účastníci diskuse se shodli na tom, že míra spolupráce mezi Ruskem a Čínou je klíčová, ale zároveň velice složitá. „Můžeme usuzovat, že situace bude podobná, jaká je ve střední Asii. Tam to funguje zhruba tak, že Rusko obstarává bezpečnostní otázky, zatímco ČLR se věnuje ekonomice a byznysu. Existuje zde dělba práce, která napovídá, že dochází k dohodám a koordinaci mezi Ruskem a Čínou, kteří evidentně spolupracují,“ uvedl Martin Hála.
Je zřejmé, že ohledně Evropy existuje mezi Ruskem a Čínou také určitá dohoda nebo shoda. Podle Tomáše Pojara je síla Číny především v ekonomice, skrze kterou praktikuje politiku. „Rusko nemá tak velkou ekonomickou sílu jako Čína, která v tomto hraje významnější roli,“ říká Pojar.
„Současná politika Číny v oblasti investic je směřovat je do Hedvábné stezky. Ale to neznamená, že se neinvestuje do politických cílů,“ říká Hála.
Diskutovalo se také o případech přímého zaměstnávání bývalých vysokých státních úředníků a politiků v čínských firmách, které mají politické cíle v ČR, čímž se naráželo na případ Česko-čínské komory obchodní spolupráce, která zaměstnávala nejprve bývalého ministra zahraničí Pavla Kohouta a poté bývalého ministra obrany Jaroslava Tvrdíka, který následně přešel do firmy CEFC.
Čásenský uvedl, že prvním případem takové praxe byl německý politik Gerhard Schroeder, který po skončení svého funkčního období začal pracovat pro čínský byznys.
Podle Pojara je těžké takové věci regulovat. „Pokud pracuji v politice, vysoké politice, nebudu pracovat pro jiný stát, tím spíše pokud ten stát není ve spojeneckém svazku s naší zemí. Mohl by existovat dodatek, aby politici nemohli třeba do 5 let přejít do firem, jako je CEFC. To není zas tak neobvyklá věc,“ míní Pojar.
Zároveň však zazněla myšlenka, že by se stát měl postarat o své lidi a dát jim po konci funkčního období nějakou odpovídající práci ve státních službách, aby neskončili na ulici a měli možnost někde to kritické období přečkat. Jinak by si logicky museli začít hledat novou práci.
Do diskuse přišel také úplatkový skandál společnosti CEFC v Africe. Veřejně dostupný spis obsahující předmět obvinění podle účastníků diskuse popisuje, jak v praxi pomocí financí ovlivňuje CEFC vysoké politiky v Africe. Je pravděpodobné, že se CEFC takto bude chovat také v ČR. Předseda CEFC je poradcem prezidenta Miloše Zemana. Otázek je v této věci tedy celá řada.
Vedlejším důsledkem zahraničních investic může být také šíření propagandy a dezinformací. Je hůře objevitelný, ale v praxi má určité důsledky. S propagandou se můžeme setkat i v běžném knihkupectví. Na současném českém knižním trhu je dostupná například kniha Čína je náš soused, v níž nalezneme výroky bývalého spolkového kancléře Helmuta Schmidta, který v knize prohlašuje, že čínský režim není totalitní a jedná se o demokratický systém.
Panel 2: Možnosti zavedení screeningu přímých zahraničních investic v EU a ČR
V druhém diskusním panelu se hovořilo o možnostech zavedení screeningu přímých zahraničních investic v EU a ČR, jak se proti investicím do strategických oblastí bránit a jak by mohly vypadat reálné kroky v oblasti zákonodárné a systémové. (Druhou část připravujeme...)
Čtěte také: PSSI: Jak vážná jsou bezpečnostní rizika obchodování s Čínou?
Líbil se vám tento článek? Podpořte nás prosím jeho sdílením na sociálních sítích.
