Je právě roční období, kdy se spousta lidí snaží zbavit nadbytečných kilogramů. Ačkoliv většina z nich úspěšně shodí, téměř stejný počet z nich váhu znovu nabude.
Proč? Velká část odpovědi spočívá ve faktu, že když zeštíhlíme, naše tělo zapojí do hry mechanismy, které tělu pomáhají si váhu zachovat. Jedním z těchto mechanizmů je zpomalení metabolismu.
Takto to popisují autoři studie publikované 11. ledna v časopise American Journal of Clinical Nutrition: „Po úbytku váhy dochází k poklesu výdeje energie, který odráží jak úbytek metabolicky aktivní tkáně, tak přídavných 300 – 400 kalorií na den, což by se dalo nazvat „adaptační termogeneze““.
Jinými slovy se metabolismus zpomaluje do míry větší, než by se dalo očekávat jako výsledek pouhé ztráty váhy. Dejme si příklad: když se tělesná váha sníží řekněme o deset procent, metabolismu může spadnout o 15 procent a víc.
Některé z mechanizmů zahrnují sníženou aktivitu v sympatickém nervstvu a změny v hormonech, které ovlivňují metabolismus, včetně thyroxinu a leptinu. Leptin je látka vylučovaná tukovými buňkami, která účinkuje na hypotalamus, aby urychlil metabolismus a potlačoval chuť na jídlo. Poprvé jsem si uvědomil důležitost tohoto hormonu po přečtení blogu Stephana Guyneta WholeHealthSource.blogspot.com.
Když přibíráme a nashromažďujeme tuk, leptin pomáhá věci kontrolovat. Když váhu shazujeme, upadá i míra leptinu, což může utlumit metabolismus. Pokles také může způsobit, že jsme hladovější.
Jeden způsob, jakým se tohle může projevit, je snížené uspokojení z jídla. Jinými slovy, lidé se cítí méně plní, jakmile shodí přebytečné kilogramy, i navzdory tomu, že jí stejné množství a stejný druh jídla. A tady vyvstává riziko, že by takovéto osoby mohly mít pocit, že musí jíst víc.
Výzkum publikovaný 11. ledna se zabýval právě účinky leptinu na ty, kdo zhubli. Deset obézních jedinců bylo krmeno 36 – 62 dnů tekutou výživou s hodnotou 800 kalorií denně, dokud neshodili 10 procent své váhy. Před zhubnutím i po něm měřili vědci metabolismus účastníků výzkumu i to, jak plní se po jídle cítí.
Poté, co všichni respondenti zeštíhleli, byly jim pět týdnů vstřikovány injekce buď s leptinem nebo placebem a výsledky byly následující:
• Celkové spalování kalorií pokleslo díky zhubnutí o 700 kalorií denně u těch, kdo brali placebo, ale jen kolem 400 kalorií u lidí s příjmem leptinu.
• Kalorický metabolismus na kilo netučné hmoty (svalstva) také zaznamenal úbytek díky ztrátě hmotnosti, nicméně v případě těch, kdo užívali leptin, k úbytku nedošlo.
V krátkosti, leptin pomohl jedincům udržet si metabolismus i po ztrátě hmotnosti a navíc se cítili lidé po požití daného množství jídla plnější. Pokud máme dobře fungující leptin, máme větší šanci zhubnout a váhu si i udržet. Problémy s fungováním leptinu, také známé jako odolnost na leptin, se nyní vynořují jako hlavní faktor kontroly hmotnosti.
Zdá se, že jednou z hlavních příčin odolnosti vůči leptinu, je zánět hypotalamusu. Jednou věcí, kterou můžeme každý udělat, je vyhnout se pokrmům, které záněty způsobují. Prudké vzestupy v hladině cukru v krvi podporují záněty a to je dalším důvodem, abychom nekonzumovali karbohydráty narušující cukr v krvi, a to včetně potravin s velkým obsahem škrobu.
Dr. John Briffa je londýnský lékař a publicista se zájmem o výživu a přírodní medicínu. Jeho webstránka je DrBriffa.com.
