Žánr: Historický
Režie: Juraj Jakubisko
Temná legenda očima historiků už není úplně stejná, to jen prostí lidé se bojí povídaček, které užívají mocní na očernění svých protivníků, aby zakryli svoje vlastní plány. Pravda se však nakonec vždy vyjeví očím toho, kdo ji pozorně s rozumem hledá...
Od 10. července přichází na plátna kin nadějemi na úspěch provázený nový film Juraje Jakubiska, který diváka zavede do vyprávění o Erzsébet Báthory, čachtické paní. Tento historický velkofilm, nejdražší projekt střední Evropy, otevírá 400 let starý příběh, opředený hrůzou a také faktickými nejasnostmi ohledně života hraběnky Báthory. Juraj Jakubisko říká: „Podle mne byla tato renesanční, inteligentní a vzdělaná žena obětí těch, kteří prahli po jejím majetku.“ Pokud se podíváme do minulosti, bylo mnoho šlechtě nepohodlných lidí, vynálezců a soků označeno za kacíře, byly démonizováni a následně uvězněni.
Jakubisko zkoumá historické pozadí legendy
Režisér uvádí, že legenda o ukrutnostech, které údajně hraběnka Báthory napáchala, vznikla až několik let po její smrti. Oficiální dokumenty o její vině nebyly nalezeny a hodnověrnost zaznamenaných výpovědí nepřímých svědků je zpochybnitelná. Erzsébet nikdy nestála před řádným soudem a zemřela bez procesu, uvězněná ve svém pokoji na Čachtickém hradě. Historický výzkum přináší důkazy o tom, že se pravděpodobně stala obětí spiknutí kvůli svému majetku, který se stal předmětem intrik.
Herecký koncert Anny Friel
Hlavní představitelka nového filmu Juraje Jakubiska Báthory, britská herečka Anna Friel, byla nominována na cenu Zlatý Glóbus, což je, zdá se, přirozeným důsledkem jejího přesvědčivého hereckého výkonu, který skutečně nadlouho utkví ve vaší paměti.
Herecké výkony Karla Rodena jako intrikána Juraje Thurza a ostatních herců celkem nenásilně zapadají do poněkud temného příběhu, který je plný představ o tehdejší temné době. Hraběnčin vztah s kořenářkou Darvulií, která léčí její vrozenou krevní nemoc pomocí lektvarů a bylinkových koupelí, je tajemnou částí celého příběhu a dává mu nádech fantaskní až psychedelické atmosféry, kterou bylo cítit ve filmu Fantom Paříže. Tíživou atmosféru celého děje úmyslně nabourávají nesmyslné pasáže dvou mnichů (Boleslav Polívka a Jiří Mádl), kteří vyšetřují události, jež se odehrávají v Čachticích, a odlehčují tak děj svými groteskními výstupy, podobnými Tajemnému hradu v Karpatech. Kamera i bojové scény jsou pro diváka zajímavé a mají některými kritizovaný nádech realističnosti, který bych ovšem sám hodnotil kladně, a příběhu nijak neubírají na kvalitě.
Kromě mnoha dalších známých českých herců ve filmu uvidíte také Vincenta Regana, Hanse Mathesona a Franka Nera jako krále Matyáše.
Děj je rozdělen do třech kapitol, nazvaných Ferenc, Darvulia a Thurza. Co tedy ve filmu uvidíte?
Nejmocnější uherské rody Báthory a Nádasdy zasažené válkou
Tři dračí zuby na rodovém erbu, které se zakously do života Erszébet Báthory.
Manžel Erzsébet Báthoryové, Ferenc Nádasdy, bojuje ve válkách s Turky a ona sama dohlíží na správu rozsáhlých rodových majetků a na výchovu svých dětí. Nekonečná válka s Turky a krvavé bitvy však ničí jeho duši i jeho vztah s Erzsébet.
Ferencův dar a Erzsébetin malíř Caravaggio
Kolik znamená pro umělce cit ženy, který je pro něj pouhou inspirací, letmým pohlazením, které vdechne jiskru jeho umění?
Ferenc posílá z bitvy Erzsébet válečnou kořist, dárek v podobě italského malíře Merisiho Caravaggia, který zůstane nějaký čas na jejím dvoře, aby pro ni maloval svoje obrazy. Erzsébet, zasažená tvrdou dobou zmítanou válkami s Turky, hledá něhu a lásku, a tak mezi ní a jejím mladým malířem vzniká zvláštní milenecké pouto, ve kterém uniká krutostem světa.
Intriky palatína Juraje Thurza
Ferenc Nádasdy umírá v bitvě a Erszébet se stává mocnou a bohatou vdovou. Musí čelit nepřátelům, kteří spřádají pavučiny intrik, a pomalu pracují na ničení její pověsti a démonizování jejího charakteru. Jediným spojencem je její synovec, sedmihradský kníže Gábor Báthory a jeho armáda.
Zvěsti o věčně mladé vládkyni, která se ve snaze zastavit stárnutí koupe v krvi nevinných panen, se pomalu stávají předmětem jejího odsouzení. Anna Friel vytvořila postavu tajemné krásné hraběnky, jejíž charakter se během celého příběhu nakonec ztrácí v šílenstvích tehdejší doby a ona se postupně stává jejich součástí.
Zakládá se Guinessova kniha „temných“ rekordů na pravdivých údajích?
„Největším počtem obětí, připisovaných jediné vražedkyni, je 650 lidí, které zabila uherská hraběnka Alžběta Báthoryová (1560-1614). Při procesu s ní, který začal 2. ledna 1611, vypověděl jeden svědek, že viděl seznam těchto obětí, psaný její vlastní rukou. Všechny oběti byly údajně mladé dívky z okolí jejího hradu v Čachticích na Slovensku, kde zemřela 21. srpna 1614. Poté co byla shledána vinnou, žila 3,5 roku zazděná ve svém pokoji.“ (zdroj: Guinnessova kniha rekordů.)
„Věrně se držím všech historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie jsem zapojil svoji fantazii.“ říká Juraj Jakubisko.
Zdroj fotografií:ČT, Bontonfilm
