Portrét Mao Ce-tunga na náměstí Nebeského klidu v Pekingu. (Kevin Frayer / Getty Images)
Pondělní 50. výročí takzvané čínské „kulturní revoluce“ provázelo neobvyklé ticho ze strany státních médií. Média řízená komunistickou stranou Číny obvykle bývalého předsedu strany Mao Ce-tunga a jeho kampaně velebí a přikrášluje, ale nyní se chovala nečekaně rezervovaně.
Český deník E15 přinesl 18. května zprávu o tom, že v noci na úterý napsal čínský Lidový deník na svých internetových stránkách, že „kulturní proletářská revoluce vedená Mao Ce-tungem, byla ´katastrofální chybou´, z níž je třeba se poučit a která se nesmí nikdy opakovat“.
Jde bezesporu o významnou změnu v postoji režimu, neboť ještě před nedávnem byl propuštěn Pi Fu-ťien populární čínský moderátor show „Ulice hvězd“ za to, že na soukromé párty zazpíval svoji soukromou verzi opery „Komunistická strana! Předseda Mao!“. Na párty zpíval Pi Fu-ťien: „Jakou škodu nám ten starý Mao přinesl!” a sklidil bujarý smích od přihlížejících diváků. Poté, co jej strana začala kritizovat, publikoval na sociálních médiích omluvný dopis. Nyní kritizuje zakladatele komunistické strany dokonce i nechvalně známá „hlásná trouba“ čínského režimu.
Známý čínský moderátor Pi Fu-ťien, snímek ze CCTV. (Screenshot / Global Times)
Změnu postoje současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga ke konzervativní „tvrdé linii“ uvnitř komunistické ukazuje také masové zatýkání, které probíhá uvnitř strany od roku 2012 a jež spustil útěk policejního ředitele Wang Li-tüna na vyslanectví Spojených států. Tehdy Wang Li-tün údajně předal vyslanci USA řadu kompromitujících materiálů na svého nadřízeného tajemníka Po Si-laje, který se svými spojenci plánoval ozbrojené převzetí moci v Číně.
Po Si-laj patří k takzvané „tvrdé linii“ a mocenské frakci exprezidenta Ťiang Ce-mina, jehož funkční období trvalo od roku 1993 do roku 2003, ale stále si udržoval silný vliv ve straně pomocí spojenců, které dosadil na klíčová místa v armádě i politbyru. Ťiang Ce-min nechvalně proslul zejména svojí represivní kampaní vedenou proti duchovnímu hnutí Falun Gong, během níž zemřely desítky tisíc lidí.
Během masové čistky uvnitř strany vedené současným prezidentem Si Ťin-pchingem byli zatčeni mnozí spojenci Ťiang Ce-mina – vysocí armádní funkcionáři a členové strany, dokonce i nejvyšší šéf čínské bezpečnosti a bývalý člen stálého výboru politbyra Čou Jung-kchang, následně odsouzený k doživotnímu trestu odnětí svobody.
Prezident Si Ťin-pching se také nechal veřejně vyfotografovat s podporovatelem studentských protestů v roce 1989 v době výročí zásahu čínské armády proti studentům na náměstí Nebeského klidu, což naznačuje jeho postoj k takzvanému „masakru na náměstí Nebeského klidu“ v Pekingu v roce 1989. Rovněž nezanedbatelné jsou známky jeho postoje k duchovnímu hnutí Falun Gong.
Čtěte také: Co byla kulturní revoluce?
