Petr Šváb

26. 3. 2024

Deník The New York Times, který dlouhodobě bagatelizuje nebo ignoruje závažné porušování lidských práv v Číně a publikuje propagandu její strany, se nyní zaměřuje na čínské disidenty ve Spojených státech.

Deník The New York Times téměř šest měsíců připravuje článek proti souboru Shen Yun Performing Arts, zjistil Epoch Times.

Z komunikace, kterou získal deník Epoch Times, vyplývá, že článek, který má být teprve zveřejněn, nahrává Komunistické straně Číny (KS Číny) v její nadnárodní represivní kampani proti tomuto uměleckému souboru.

Newyorský soubor Shen Yun, jehož posláním je oživovat tradiční čínskou kulturu a jehož sloganem je „Čína před komunismem“, je Pekingu trnem v oku už téměř dvě desetiletí.

KS Číny ve své kampani použila celou řadu taktik, aby bránila Shen Yun, který každoročně navštíví milion diváků po celém světě, včetně nátlaku na divadla, aby zrušila představení, pronásledování rodinných příslušníků umělců v Číně a zneužití amerického právního systému pro své účely.

FBI loni v květnu zatkla dva podezřelé čínské agenty, kteří se pokusili podplatit agenta FBI vydávajícího se za úředníka finančního úřadu (IRS) desítkami tisíc dolarů ve snaze zrušit neziskový status Shen Yun.

Ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že dva uvedení agenti KS Číny se rovněž snažili využít žalobu na ochranu životního prostředí zaměřenou na školicí zařízení a školy společnosti, aby „zabránili“ jejímu růstu.

Zdá se však, že další útok proti Shen Yun přichází z největších amerických novin The New York Times.

Dva reportéři, Michael Rothfeld a Nicole Hongová – z nichž druhá zmíněná začala pracovat na příběhu Shen Yun po šesti měsících strávených v čínské redakci The New York Times – cíleně vyhledávali bývalé umělce, kteří mohli před lety opustit společnost se záští, vyplývá ze záznamů, které získal Epoch Times.

Mnoho umělců Shen Yun je praktikujícími Falun Gongu, meditační praxe, jejíž příznivci jsou brutálně pronásledováni KS Číny, a společnost se tak stala hlavním cílem režimu a jeho prostředníků. Některá z tanečních vystoupení Shen Yun obsahují umělecká vyobrazení tohoto pronásledování.

„Víme, že tito novináři se při rozhovorech zaměřují na nepatrnou skupinku, která by mohla o Shen Yun říct něco špatného, a zřejmě ignorují drtivou většinu [umělců], kteří svůj pobyt v Shen Yun vnímají pozitivně a jako hluboce obohacující,“ řekla Epoch Times Ying Chen, viceprezidentka Shen Yun.

„Víme také, že někteří z těchto účastníků rozhovorů volně cestovali do Číny, což vyvolává obrovský varovný signál, protože za normálních okolností by se každý, kdo pracuje pro Shen Yun nebo je o něm známo, že praktikuje Falun Gong, dostal do vážného nebezpečí, kdyby se vrátil do Číny – ale tito lidé tak činí volně a opakovaně. Máme také záznamy komunikace, které ukazují, že někteří z těchto účastníků rozhovoru byli se svými zkušenostmi v Shen Yun velmi spokojeni, ale nyní pro The New York Times tvrdí pravý opak.

„To vše naznačuje, že se The New York Times cíleně zaměřují na útok proti nám a vytvářejí příběh na základě velmi pochybných rozhovorů.“

Venku na smeč

Interní dokumenty KS Číny ukazují, že strana považuje univerzitní kampus Shen Yun na severu státu New York, zvaný Dragon Springs, za „ústředí“ aktivit praktikujících Falun Gongu proti pronásledování.

„Systematicky a strategicky útočte na zahraniční ústředí a základny Falun Gongu,“ stojí v jednom z dokumentů KS Číny, který získal Epoch Times.

Jiný dokument nařizoval úředníkům, aby pro nadnárodní represe proti Falun Gongu využili konkrétní odvětví, a vyzýval k mobilizaci „Číně nakloněných lidí, jako jsou odborníci, vědci, novináři…, kteří mají větší vliv v USA a západních zemích, aby mluvili v náš prospěch, a usilovali o to, aby zahraniční média zveřejňovala více pro nás příznivých zpráv“.

Zdá se, že New York Times se o to nyní snaží, komentoval Larry Liu, zástupce ředitele Informačního centra Falun Dafa (FDIC), neziskové organizace zabývající se sledováním pronásledování Falun Gongu.

„Tento článek bude pravděpodobně splněným snem KS Číny,“ řekl Liu.

Nedlouho poté, co se Hongová loni vrátila do New Yorku po působení v čínském týmu The New York Times v Soulu, začali někteří bývalí tanečníci Shen Yun dostávat od ní a Rothfelda e-maily. Otázky v e-mailech byly někdy až znepokojivě konkrétní a v umělcích vyvolávaly dojem, že se reportéři snaží získat informace, které by mohly být použity proti souboru, řekl Liu.

Jeden z bývalých tanečníků byl dotázán pouze na jednu konkrétní událost: zranění kolena.

Podle Liua se reportéři zřejmě snaží vytvořit narativ, který naznačuje, že tanečníci nemají dostatečnou lékařskou péči, což je klíčový falešný narativ, který KS Číny prosazuje, aby Falun Gong očernila.

Každý, kdo se na představení dívá, vidí Shen Yun, vidí, že ho tito tanečníci milují. Opravdu milují to, co dělají.

Kay Rubacek, rodič

Deník Epoch Times hovořil s desítkami umělců Shen Yun a jejich rodinnými příslušníky, jakož i se studenty a učiteli dvou škol spojených se Shen Yun. Ti popsali prostředí jako náročné, ale se zdravou kulturou a podporující komunitou. Narážka na chybějící lékařskou péči nebo léčbu vyvolala niterné reakce.

„Je to naprostý nesmysl,“ řekla Kay Rubacková, jejíž syn a dcera se Shen Yun vystupují. Rubacková je filmařka, jejíž portfolio zahrnuje oceněné dokumentární filmy a pořad „Life & Times“ na NTD, sesterské stanici The Epoch Times.

„Každý, kdo se na představení dívá, vidí Shen Yun, vidí, že ho tanečníci milují. Opravdu milují to, co dělají.“

Její děti začaly ve 13 a 14 letech navštěvovat soukromou uměleckou školu Fei Tian Academy of the Arts, kde se učí od 5 do 12 stupně (od 5 třídy základní školy po 4 ročník střední školy, pozn. překl.). Rubacková uvedla, že než poslala své děti do školy, velmi dbala na to, aby se seznámila s areálem školy a učiteli.

„Dávám si velký pozor na to, kam posílám své děti. Velmi je chráním,“ řekla. „Takže abych se cítila dobře, že mohou jít do internátní školy, musím si všechno ověřit, a to jsem si ověřila.“

Taneční obor na škole dává studentům možnost zúčastnit se konkurzu pro Shen Yun a zároveň trénovat na Fei Tian College ve stejném areálu, což se jejím dětem podařilo – s velkým úspěchem, poznamenala.

Vzpomněla si, že krátce po nástupu do školy se její syn při tanečním tréninku uhodil do palce u nohy. Byl odvezen na rentgen, který odhalil vlasovou zlomeninu. Jeho učitelka tance trvala na tom, že se nesmí znovu zapojit do výuky, dokud se zlomenina zcela nezhojí.

Přestávku využil k tomu, aby se zaměřil na protahování a stal se jedním z nejpružnějších tanečníků v souboru, řekla.

„Míra pozitivity, kterou u nich vidím, a jejich schopnost čelit výzvám je pozoruhodná a je to něco, co bych si přála mít jako dítě,“ řekla Rubacková.

Byla zděšena, když se dozvěděla, že se The New York Times snaží očernit její děti jako členy nějaké odporné organizace.

„Reálné nebezpečí“

„Falešná tvrzení, o která se snaží [New York] Times, nás vážně znepokojují, protože mohou způsobit skutečné nebezpečí,“ řekl George Xu, viceprezident společnosti Dragon Springs.

Před několika měsíci byly podle něj místní a federální úřady mobilizovány, aby čelily hrozbě, kterou podle nich představoval Číňan, jenž na sociálních sítích napsal, že se chce stát členem „komanda smrti“. Muž také zveřejnil video, na kterém nabíjí zásobníky do pušky AR-15.

Tento muž „šíří stejná falešná tvrzení a hovořil s některými z těch samých osob, s nimiž dělají rozhovory i New York Times,“ řekl Xu.

„V jednu chvíli bylo známo, že se tento muž pohybuje v oblasti našeho kampusu. … U vchodů do areálu hlídkovala státní policie a všichni byli v pohotovosti. To je velmi vážné.“

Epoch Times získal kopii zářijového bezpečnostního bulletinu FBI, v němž se uvádí, že muž, který „vyhrožoval kampusu Dragon Springs“, byl viděn v oblasti a byl „potenciálně ozbrojený a nebezpečný“.

Při domovní prohlídce policie našla pistoli, pušku AR-15, více než 600 nábojů a 14 zásobníků, z nichž asi polovina byla nabitá, uvádí se v policejní zprávě, kterou získal Epoch Times, s tím, že zásobníky přesahovaly limit 10 nábojů v místě bydliště muže.

Míření na vrchol

Shen Yun se pyšní titulem vedoucího souboru klasického čínského tance na světě, který se z jedné skupiny v roce 2007 rozrostl na osm, z nichž každá má vlastní orchestr, cestuje po světě a každoročně vystoupí před více než milionem diváků. Epoch Times je dlouholetým mediálním sponzorem Shen Yun.

Jako každé elitní umělecké odvětví vyžaduje i klasický čínský tanec obrovské úsilí, uvedlo několik tanečníků a učitelů.

„Stát se umělcem tak vysoké úrovně vyžaduje určitě hodně odvahy a vytrvalosti a musíte tomu obětovat spoustu času a energie,“ řekla Alison Chenová, která v roce 2015 odešla ze Shen Yun a stala se učitelkou tance a později spolupředsedkyní tanečního oddělení na Fei Tian College v Middletownu ve státě New York.

Když v roce 2007, krátce po založení Shen Yun, začala trénovat, bylo jí teprve šestnáct let. Díky svým schopnostem a předchozím tanečním zkušenostem byla v rámci školní praxe poměrně rychle přizvána do souboru. V průběhu let však soubor stále zvyšoval laťku. Studenti Fei Tian se stále mohou účastnit konkurzů na turné v rámci výuky, ale jejich taneční dovednosti musí být výjimečné, aby se dostali do výběru, řekla.

Ve srovnání s baletem je trénink klasického čínského tance více přizpůsoben přirozeným dispozicím lidského těla, což vede k menšímu extrémnímu zatížení, uvedl Jimmy Cha, který byl před nástupem do Shen Yun v roce 2008 profesionálním baletním tanečníkem.

Baletní tanečníci obvykle odcházejí do důchodu po třicítce a často je trápí chronické bolesti a další potíže. Podle přehledu výzkumů na toto téma z roku 2015 utrpí mladší amatérští tanečníci v průměru jedno zranění a starší profesionální tanečníci 1,2 zranění na každých 1 000 tanečních hodin.

Podle těchto odhadů by u profesionální taneční skupiny velikosti Shen Yun mohlo teoreticky dojít ke stovkám úrazů ročně.

Tanečníci a učitelé, s nimiž Epoch Times hovořil, neměli tyto statistiky k dispozici, ale všichni se shodli, že počet zranění, která v Shen Yun zaznamenali, byl jen zlomkem tohoto počtu.

Cha přičítá nízkou míru zranění částečně přísným tréninkovým standardům a důrazu na správnou techniku. Vysvětlil, že spíše než samotný taneční pohyb vede ke zranění nesprávná technika tanečníka, která časem vede k nadměrnému přetížení nebo zranění.

„Udržování všech ve špičkové kondici a neustálá kontrola techniky pomáhá předcházet mnoha problémům,“ řekl.

Cha má za sebou již po čtyřicítce řadu tanečních zranění. Poslední z nich, přetržený vaz v koleni v roce 2020, hrozil ukončením jeho kariéry. Podle svých slov odletěl do Jižní Koreje k prvotřídnímu kolennímu chirurgovi a po rozsáhlé rehabilitaci se mohl vrátit na jeviště.

Pokud někomu brání fyzické problémy v tom, aby pokračoval jako umělec, Shen Yun mu často nabídne možnost zůstat v souboru v jiné roli, například jako produkční, řekl Cha.

Ve většině případů to však není fyzická náročnost, která je pro ty, kdo se rozhodnou zanechat studia, nepřekonatelná. Je to spíše psychická a dokonce duchovní výzva.

Obecně je svět elitního scénického umění proslulý vnitřní politikou a intenzivní konkurencí, kdy se střetávají ega a zkušení umělci se cítí zneuznáni, pokud jsou odmítnuti pro hlavní role, což potvrzují i mnozí tanečníci.

Všimli si, že v Shen Yun panuje zcela jiná atmosféra.

Aby umělci mohli ztvárnit autentickou čínskou kulturu, musí ji studovat a sami ji ztělesňovat, dodržovat tradiční hodnoty a morálku. A hlavně musí nechat své ego za dveřmi, říkají.

Cha vyrostl v přísně hierarchické jihokorejské společnosti, a proto si musel zvykat na rady mladších tanečníků nebo dokonce učitelů.

Chen řekla: „Učitelé nám říkají: ,Nezáleží na tom, kolik jste se toho naučili a jak moc si myslíte, že toho víte, všichni musíme začít od nuly.‘“

Přijetí pokornějšího postoje k tanci byl podle ní proces.

Vzpomínala, jak jí narostlo ego poté, co vyhrála v juniorské kategorii soutěže v klasickém čínském tanci.

„Myslela jsem si, že je to způsob, jak se proslavit,“ řekla.

Byl to zásadní okamžik v její začínající kariéře, kdy si zpětně uvědomila, že její charakter byl podroben zkoušce.

„Kdyby mě nikdo opravdu nevedl k tomu, abych o tom přemýšlela zdravě, velmi snadno bych se toho mohla stále držet,“ řekla.

Díky pozitivnímu vlivu svých učitelů a spolužáků dokázala tento problém rozpoznat, řekla.

Ať už si myslíte, že jste jakkoli skvělí, vždycky se najde někdo, kdo vás může naučit něco nového.

Alison Chen, spolupředsedkyně tanečního oddělení, Fei Tian College

„Xue wu zhi jing“ – učení je neomezené – říká čínské přísloví, které si sama sobě recituje.

„Čím více jste arogantní, tím méně můžete růst,“ řekla. „Nezáleží na tom, jak skvělí si myslíte, že jste, vždycky se najde někdo, kdo vás může naučit něco nového.“

Pozorovala však, že znát moudrost a uplatňovat ji v praxi jsou dvě různé věci.

Když následující rok skončila v soutěži druhá, cítila se v srdci nesvá.

„Ať už jsem to odmítala sebevíc, víceméně mi na tom pořád záleželo,“ řekla.

Situace se změnila k horšímu. Na rozdíl od svého normálně bezstarostného šťastného já se na jevišti začala cítit nesvá a nervózní.

„Čím víc jsem se starala o to, jak vypadám na veřejnosti, tím víc jsem se cítila vystresovaná, a někdy to ovlivnilo kvalitu mého výkonu na jevišti,“ řekla.

V určitém okamžiku se ocitla na rozcestí: buď se zbaví své ješitnosti, nebo se vydá cestou zášti, závisti a ukazování prstem. Po dlouhé sebereflexi se rozhodla pro první možnost.

„Uvědomila jsem si, že… že musím udělat krok zpět a nejdříve na sobě vnitřně zapracovat, než budu moci pokračovat dál,“ řekla.

Tato volba pro ni byla velmi osvobozující.

„Vlastně mě to naučilo být vděčnější,“ řekla.

Ne každý však tento skok zvládne. Ti, kteří to nedokážou, pravděpodobně nakonec odejdou, uvedlo několik členů společnosti.

V průběhu let došlo k několika méně příjemným rozchodům, obvykle proto, že člen porušil pravidla souboru, nedokázal se prosadit z uměleckého hlediska nebo požadoval zvláštní uznání či zacházení, uvedli.

„Bohužel víme, že právě na tyto osoby se [New York] Times zaměřují,“ řekla viceprezidentka Shen Yun paní Chen.

Podezřelé aktivity

Snaha New York Times začala Liua znepokojovat, když se dozvěděl, že  Hongová a Rothfeld hovoří s Alexem Scillou, mužem s dlouhodobými obchodními zájmy v Číně, který spolu s místní aktivistkou Grace Woodardovou vede rozsáhlou kampaň proti Dragon Springs.

Jak odhalilo dřívější vyšetřování Epoch Times, Scilla a Woodardová se zapojili do sledování pozemku Dragon Springs v Orange County ve státě New York a snažili se bránit jeho rozvoji a vyvolat negativní mediální ohlas prostřednictvím řady neopodstatněných žalob na ochranu životního prostředí.

Poté, co byly dvě předchozí žaloby zamítnuty, podal Scilla novou, která je opět neopodstatněná, uvedli zástupci Dragon Springs a poskytli Epoch Times důkazy.

(Vlevo) Alex Scilla hovoří na veřejném slyšení k navrhovanému rozvoji společnosti New Century v centru pro seniory města Deerpark v Huguenotu, N.Y., 26. dubna 2023. (Vpravo) Veřejného slyšení se účastní také Grace Woodardová. (Samira Bouaou/The Epoch Times)

Dva podezřelí čínští agenti, které FBI zatkla loni v květnu, John Chen a Lin Feng, se podle obžaloby na začátku roku 2023 podíleli především na plánu podplatit agenta finančního úřadu, aby zahájil falešné vyšetřování s cílem odebrat neziskový status subjektu vedeného praktikujícími Falun Gongu.

Před zahájením schématu IRS také prováděli činnosti, které se zdají být až nápadně podobné snahám Scilly, jak vyplývá ze soudních dokumentů.

Lin, bývalý čínský sportovec, byl několikrát vyslýchán FBI a „přiznal, že on i [Chen] cestovali do New Yorku, aby sledovali rezidenty, kteří se věnují Falun Gongu v okrese Orange County ve státě New York a shromažďovali informace, které by byly podkladem pro potenciální žalobu na ochranu životního prostředí, jež by měla zabránit růstu komunity Falun Gongu v okrese Orange County ve státě New York,“ uvedli federální prokurátoři v loňském soudním podání a argumentovali, že oba muži musí zůstat ve vazbě, aby se jim zabránilo v útěku do Číny.

Chenovi nadřízení zřejmě operovali z Tianjinu, základny Úřadu 610, mimoprávní policejní agentury, kterou KS Číny zřídila v roce 1999 za účelem likvidace Falun Gongu. Podle soudních dokumentů si Chen díky svým útokům na čínské disidenty ve Spojených státech získal v rámci KS Číny stále větší postavení, včetně tří audiencí u Xi Jinpinga, nejvyššího představitele KS Číny.

„Jsou jako pokrevní bratři,“ řekl Chen o svých soudruzích z KS Číny v jednom rozhovoru s tajným agentem FBI.

„Boj proti [zakladateli Falun Gongu] jsme zahájili před dvaceti, třiceti lety. Jsou stále s námi.“

Odkaz na „zakladatele Falun Gongu“, stejně jako skutečnost, že Chen a Lin zaměřili svůj úplatkářský plán na úřad IRS v Orange County, nenechaly nikoho na pochybách, že cílovým subjektem je Shen Yun, řekl Liu.

Scilla má k Tianjinu vlastní vazby. Na základě informací, které prověřil Epoch Times, žil v severočínské metropoli řadu let a jeho jediným možným zdrojem příjmů je zřejmě poradenská firma, kterou založil se svou čínskou manželkou v Tianjinu v roce 2019, krátce poté, co se přestěhoval do Spojených států a zahájil svou kampaň proti Dragon Springs. Scilla dříve na opakované dotazy Epoch Times nereagoval.

Chen tvrdil, že má také firmu v Tianjinu, a agentovi FBI v utajení naznačil, že by možná chtěl vycestovat do Číny a dostat tam zaplaceno, „přičemž prohlásil, že jeho přístup ke zdrojům v Číně je mnohem větší než ve Spojených státech“, uvedli žalobci.

Chen a Lin nyní čelí obvinění z jednání jako neregistrovaní čínští agenti, z podplácení a z několikanásobného spiknutí, včetně praní špinavých peněz.

Historie dodržování stranické linie

V roce 2001 vedl tehdejší vydavatel The New York Times Arthur Sulzberger Jr. delegaci autorů a redaktorů listu do Pekingu, kde vyjednávali s KS Číny o odblokování internetových stránek deníku v Číně. Několik dní poté, co noviny zveřejnily lichotivý rozhovor s tehdejším vůdcem komunistické strany Jiang Zeminem, byly internetové stránky odblokovány.

V roce 1999 Jiang osobně zahájil kampaň za „vymýcení“ Falun Gongu, a to navzdory přání ostatních vrcholných představitelů KS Číny.

Zatímco se pronásledování stupňovalo, deníky The Washington PostThe Wall Street Journal publikovaly tvrdé reportáže o zvěrstvech režimu a odhalovaly propagandu strany, která měla Falun Gong démonizovat.

The New York Times zaujal opačný postoj a propůjčil rozsáhlý prostor režimní propagandě.

V jednom případě zašel deník tak daleko, že opakoval, že praktikující Falun Gongu mají prospěch z pokusů KS Číny vymýt jim mozek a donucování, aby se zřekli své víry.

Jeden z praktikujících Falun Gongu, který byl „stále ve vězeňském táboře“, se nechal slyšet, že „převýchovné centrum je pohodlnější než můj domov“ a že „policie v centru je velmi zdvořilá a laskavá“,“ uvádí jeden z článků.

Podle zprávy FDIC, kterou Epoch Times získal, obsahovaly téměř dvě třetiny článků o Falun Gongu za posledních 25 let různé nepravdy a zkreslené informace, obvykle převzaté ze slovníku KS Číny.

V desítkách článků byl Falun Gong označen za „kult“, „sektu“, „zlý kult“ nebo „zlou sektu“.

Arthur Sulzberger Jr., tehdejší vydavatel deníku The New York Times. (Yasuyoshi Chiba/AFP via Getty Images)

V některých případech noviny přiznaly, že se jedná o označení pocházející od KS Číny, ale v jiných případech šlo o jejich vlastní iniciativu.

Vědci zabývající se čínským náboženstvím, výzkumníci v oblasti lidských práv, a dokonce i novináři, kteří se odvážili seznámit se s Falun Gongem, dospěli k závěru, že je takové označení neoprávněné.

Ian Johnson, který byl v roce 2000 autorem průkopnické série reportáží o Falun Gongu pro The Wall Street Journal, poznamenal, že tato praxe „nesplňuje mnoho běžných definic pro sektu“.

[Falun Gong] je v jádru apolitická, směrem dovnitř zaměřená disciplína, jejímž cílem je duchovní očista a zlepšení zdraví.

Ian Johnson, novinář

„Jeho členové uzavírají sňatky mimo skupinu, mají přátele mimo ni, mají normální zaměstnání, nežijí izolovaně od společnosti, nevěří, že se blíží konec světa, a nedávají organizaci významné finanční částky. A co je nejdůležitější, nepřipouštějí sebevraždu ani fyzické násilí,“ napsal.

„[Falun Gong] je v jádru apolitická, dovnitř zaměřená disciplína, jejímž cílem je duchovní očista a zlepšení zdraví.“

Pouze v několika článcích se deníku New York Times podařilo uvést nejzákladnější vysvětlení víry Falun Gongu – jeho základních principů pravdivosti, soucitu a snášenlivosti.

Jak se hromadily další důkazy o brutálních činech proti Falun Gongu, noviny je podle FDIC jednoduše ignorovaly.

V roce 2016 se reportérka deníku New York Times Didi Kirsten Tatlowová setkala s několika čínskými lékaři zabývajícími se transplantacemi a vyslechla jejich rozhovor, v němž naznačovali, že vězni svědomí jsou v Číně využíváni jako zdroj orgánů pro transplantace. Přibližně ve stejné době již někteří právníci a výzkumníci v oblasti lidských práv shromáždili podstatné důkazy o tom, že KS Číny skutečně zabíjí vězně svědomí, aby podpořila svůj rychle se rozvíjející transplantační průmysl, a že hlavním cílem je Falun Gong.

Mému tehdejšímu zaměstnavateli, deníku New York Times, se nelíbilo, že se zabývám těmito články [o zneužívání transplantací orgánů].

Didi Kirsten Tatlowová, bývalá reportérka New York Times

Tatlowová byla připravena pokračovat ve vyšetřování, ale podle jejích slov jí v tom její editoři bránili.

„Měla jsem dojem, že mému tehdejšímu zaměstnavateli, deníku The New York Times, se nelíbilo, že se věnuji těmto příběhům [o zneužívání transplantací orgánů], a poté, co zpočátku mé úsilí toleroval, mi znemožnil pokračovat,“ uvedla v roce 2019 ve výpovědi před Čínským tribunálem, nezávislým panelem odborníků, který přezkoumával důkazy o násilných odběrech orgánů.

Po vyslechnutí více než 50 svědků, včetně novinářů, výzkumníků, lékařů a bývalých čínských vězňů, dospěla komise v červnu 2019 k závěru, že „násilné odběry orgánů [byly] prováděny po celá léta na celém území Číny ve značném rozsahu a že praktikující Falun Gongu [byli] jedním – a pravděpodobně hlavním – zdrojem dodávek orgánů“.

Závěrečný rozsudek poroty se rozhořel v médiích a vyvolal zprávy v deníku The Guardian, Reuters, Sky News, New York Post a desítkách dalších.

„Deník New York Times však mlčel,“ poznamenala FDIC.

V posledních letech se zpravodajství listu o Falun Gongu změnilo na „otevřeně nepřátelské“.

V roce 2020 se v novinách objevilo tvrzení, že Falun Gong zakazuje mezirasové sňatky, což je zjevná lež, protože mezirasové sňatky jsou mezi praktikujícími Falun Gongu běžné.

Ve zprávě se také uvádí, že články líčí Falun Gong jako „tajnůstkářský“, „extrémní“ a „nebezpečný“, aniž by se tato tvrzení snažily doložit.

Brutalita pronásledování byla naopak zamlčována jako pouhé obvinění a snaha Falun Gongu čelit jí byla charakterizována jako „PR kampaň“.

Historie propagandy

Deník New York Times má za sebou neblahou historii šíření komunistické propagandy.

Ve 30. letech 20. století její hvězda, reportér z Ruska Walter Duranty, nechvalně proslul utajováním hladomoru na Ukrajině způsobeného Sovětským svazem, za což dokonce obdržel Pulitzerovu cenu.

Podle knihy US Intelligence Perceptions of Soviet Power, 1921–1946 od sovětského experta Leonarda Leshuka Duranty v soukromých rozhovorech potvrdil, že o hladomoru věděl.

Duranty řekl úředníkovi amerického ministerstva zahraničí v Berlíně, „že ,po dohodě s The New York Times a sovětskými úřady‘ jeho oficiální depeše vždy odrážejí oficiální názor sovětského režimu, a nikoliv jeho vlastní,“ napsal Lešuk.

O několik desetiletí později si noviny objednaly poradce, který měl určit, zda by Pulitzerova cena měla být vrácena. Poradce došel k závěru, že by měla být, ale noviny to odmítly.

Podle knihy The Gray Lady Winked od Ashley Rindsbergové nebylo Durantyho fiasko ojedinělým případem.

Deník New York Times pravidelně přinášel zprávy a analýzy psané komunistickými agenty a sympatizanty Sovětského svazu.

Ashley Rindsbergová, autorka knihy „ The Gray Lady Winked“

„V prvních kritických letech vzestupu Sovětského svazu noviny zveřejňovaly zjevně prokomunistickou propagandu jako zpravodajství“ a pokračovaly v tom i v sovětských letech, napsala Rindsbergová.

New York Times pravidelně přinášely zprávy a analýzy psané komunistickými agenty a sovětskými sympatizanty. Pokud mělo vedení Timesů pocit, že prosovětské zprávy jsou nepřesné nebo zavádějící, rozhodně s tím nikdy nic neudělalo.“

Mao Ce-tung, jehož diktát způsobil smrt přibližně 80 milionů lidí, byl kdysi v novinách oslavován jako „demokratický agrární reformátor“.

„Sociální experiment v Číně pod vedením předsedy Maa je jedním z nejdůležitějších a nejúspěšnějších v dějinách lidstva,“ napsal David Rockefeller v roce 1973 v článku pro noviny.

Když se Fidel Castro chystal převzít moc na Kubě, deník The New York Times mu také pomáhal vylepšovat image a nazýval ho „demokratickým“. Vydavatel listu se tehdy dokonce s Castrem setkal. Komunistický diktátor byl v sídle listu znovu přivítán v roce 1995, kdy o jeho návštěvě USA informoval velmi příznivě, a znovu v roce 2000, napsala Rindsbergová.

Tom Kuntz, bývalý editor novin, byl „znepokojen“, když viděl, jak se Castro těší nadšenému přijetí v redakci, kde za diktátorem chodí davy zaměstnanců.

„Bylo to, jako by do budovy přišel Michael Jackson nebo Elvis,“ řekl Epoch Times.

Násobení efektu KS Číny

Od té doby, co se předchozí vydavatel The New York Times pan Sulzberger rozhodl, že bude deník vydávat celosvětově, je jeho přítomnost v Číně prioritou a noviny mají pobočky v Pekingu a Šanghaji. Zdá se však, že tento přístup je spojen s určitými podmínkami.

„Vždycky je tu otázka, co musíte udělat, abyste byli spokojeni s Čínou a udrželi si tam obchodní pozici, pokud chcete být globálními novinami.“ řekl Kuntz.

„Vždy existovalo napětí a vím, že se stejně jako mnoho jiných společností snažili udržet si přístup do Číny.“

V roce 2012 přinesly noviny článek o rodinném majetku Wen Jiabaa, tehdejšího čínského premiéra a jednoho z posledních zastánců byť jen mírných politických reforem ve vedení strany.

Komunistická strana Číny reagovala zablokováním webových stránek New York Times, včetně její čínské verze, která byla spuštěna jen několik měsíců předtím.

Vedení listu, včetně Sulzbergera, se snažilo stranu přesvědčit, aby přístup obnovila.

(Vlevo) Osoba ukazuje aplikaci New York Times na zařízení. Společnost Apple odstranila aplikaci ze svého obchodu v Číně poté, co jí úřady oznámily, že aplikace porušuje předpisy. (Vpravo) Na zdi před kanceláří New York Times v Šanghaji je vyvěšena pamětní deska 30. října 2012. (Fred Dufour/AFP prostřednictvím Getty Images, Peter Parks/AFP prostřednictvím Getty Images)

„Zahájili jsme rok trvající lobbistické úsilí v naději, že se nám podaří blokaci zrušit. Opakovaně jsme se setkávali s informační kanceláří Státní rady a ministerstvem zahraničí, pracovali jsme s šéfem tiskové agentury Xinhua (funkce na ministerské úrovni) a šéfem deníku People’s Daily (další funkce na ministerské úrovni), hovořili jsme s bývalým ředitelem pro vztahy s vládou Ruperta Murdocha, který má rodinné vazby na Ústřední oddělení propagandy, dokonce jsme se pokoušeli o zákulisní jednání s řadou prostředníků, kteří tvrdili, že mají vliv na lidi kolem prezidenta Xi. Samozřejmě jsme se při každé příležitosti snažili setkat se samotným prezidentem Xi v naději, že se zopakuje úspěch s prezidentem Jiangem,“ napsal Craig Smith, který stál v čele vzniku čínskojazyčných webových stránek.

Tehdejší vedoucí editorka Jill Abramsonová si později ve své knize stěžovala, že Sulzberger za jejími zády „s přispěním čínského velvyslanectví připravoval dopis [New York] Times čínské vládě, ve kterém se za náš původní článek omlouval“.

„Návrh byl podle mého názoru sporný a říkal, že se omlouváme za ,dojem‘, který příběh vyvolal. Při čtení mi stoupl krevní tlak,“ napsala.

Když vydavatele konfrontovala, neustále opakoval: „Neudělal jsem nic špatného“ a souhlasil s přepracováním dopisu, uvedla.

Abramsonová napsala, že konečná verze je stále „sporná“.

„V konečné verzi dopisu, kterou jsem viděla, zůstalo slovo ‚promiňte‘.“

Po roce 2012 vedla snaha deníku The New York Times „proniknout na čínský trh“ k řadě nových iniciativ, včetně tištěných publikací, zpravodajů a stránek o životním stylu, napsal Smith.

V roce 2019 zaměstnávaly čínské pobočky listu desítky reportérů, z nichž někteří byli rodilí Číňané a někteří korespondenti – největší zastoupení listu v jakékoli zámořské lokalitě.

Pak přišel virus.

V únoru 2020 vyšel v deníku The Wall Street Journal článek Waltera Russella Meada s titulkem „Čína je skutečným nemocným mužem Asie“. V něm se na Čínu obořil kvůli špatnému zvládnutí epidemie koronaviru a zpochybnil moc a stabilitu Pekingu.

KS Číny protestovala, že titul je „rasově diskriminační“, a v reakci na to vyhodila tři čínské dopisovatele listu.

Ve stejný den Trumpova administrativa označila pět čínských státních médií za čínské zahraniční mise. Následující měsíc omezila počet amerických zaměstnanců čínských státních médií a de facto jich 60 vyhostila.

17. března reagovala KS Číny vyhoštěním většiny dopisovatelů deníků The Wall Street Journal, The Washington PostThe New York Times a dala jim 10 dní na sbalení kufrů.

Následujícího dne přišla do schránky reklamního oddělení deníku The New York Times výbušná žádost. Floridský developer Brett Kingstone chtěl zveřejnit celostránkový inzerát, v němž by označil Čínu za viníka pandemie.

Reklama byla naplánována na 22. března 2020. Byla schválena, zaplacena, vytištěna a distribuována v prvotních vydáních, než ji noviny uprostřed noci náhle vyřadily z tisku, čímž zabránily tomu, aby se inzerát objevil ve většině výtisků.

„Dotyčný inzerát nesplňoval naše standardy a neměl se v The New York Times objevit,“ uvedla mluvčí Danielle Rhoades Haová v e-mailu pro Epoch Times.

„Byla odstraněna poté, co ji interně označili zaměstnanci [New York] Times.“

Na otázku, zda noviny čelily v souvislosti s inzerátem nějakému tlaku ze strany KS Číny, neodpověděla.

Deník New York Times však pravidelně zveřejňoval propagandistické inzeráty placené společností kontrolovanou komunistickou stranou.

Kingstone uvedl, že mu jeden z vedoucích pracovníků New York Times řekl, že jeden z představitelů KS Číny volal vedení listu a požadoval stažení inzerátu. Deník Epoch Times nebyl schopen nezávisle potvrdit, že k telefonátu došlo. Pokusy o kontaktování vedoucího pracovníka za účelem získání komentáře byly neúspěšné. Mluvčí listu nepotvrdil ani nevyvrátil, že k takovému telefonátu došlo.

Pat Laflin, bývalý agent FBI a odborník na ekonomickou špionáž, řekl, že je „nemožné“, aby se KS Číny nepokusila na noviny vyvíjet nátlak.

„Co přesně řekli a jak jemné to bylo nebo jak málo jemné, to jsou jen spekulace. Nevím,“ řekl. „Ale přišel ten telefonát? Ano.“

Den po stažení reklamy pana Kingstona, 23. března 2020, zveřejnili výkonní redaktoři deníků The Wall Street Journal, The Washington PostThe New York Times otevřený dopis čínskému režimu, v němž žádali o zrušení vyhoštění.

Neopomněli zdůraznit, jak pozitivní bylo jejich zpravodajství o bezcitném postupu KS Číny v souvislosti s pandemií.

„Významně jsme uvedli zprávy a analýzy o pozoruhodném pokroku Číny při omezování šíření viru prostřednictvím jeho politiky lockdownů a zmírňování,“ uvedli. „Dokonce i nyní, kdy některým z našich novinářů hrozí bezprostřední vyhoštění, informují o tom, jak Čína mobilizuje státní zdroje na vývoj vakcín, které by mohly nabídnout naději miliardám lidí tam i po celém světě.“

V listopadu 2021 Bidenova administrativa zmírnila omezení pro čínská média výměnou za to, že KS Číny umožnila reportérům deníků The New York Times, The Washington PostThe Wall Street Journal snadněji se vracet do Číny a cestovat z ní.

Od roku 2020 byl deník The New York Times opakovaně kritizován za to, že publikuje články prosazující linii Pekingu, včetně jednoho, který jeho redakční rada napsala loni pod titulkem „Komu prospívá konfrontace s Čínou?“.

Podle Bradleyho Thayera, vedoucího pracovníka Centra pro bezpečnostní politiku, odborníka na strategické hodnocení Číny a spolupracovníka deníku Epoch Times, byl tento článek podporou neúspěšné politiky „angažovanosti“ vůči Číně.

Obvinil The New York Times z „ideologické tuposti, kdy odmítají vidět podstatu komunistických režimů takovou, jaká je“.

Z jiného úhlu pohledu má The New York Times zájem vyhnout se konfrontaci s Čínou jednoduše proto, že si chce udržet přístup, řekl James Fanell, bývalý důstojník námořní rozvědky a expert na Čínu.

„Myslím, že je to tak zřejmé,“ řekl.

Epoch Times zaslal deníku The New York Times 13 konkrétních otázek, v nichž žádal o komentář k obviněním uvedeným v tomto článku. Otázky se týkaly mimo jiné toho, proč se zdá, že reportéři listu vyhledávají pouze negativní rozhovory, dřívějších zkreslených informací o Falun Gongu, které vycházely z propagandy KS Číny, a toho, jak by vykreslení Shen Yun v negativním světle mohlo pomoci KS Číny v jejím úsilí o potlačení disentu doma i v zahraničí.

Deník New York Times odmítl odpovědět na jakoukoli z otázek, pouze uvedl: „Obecně platí, že se nevyjadřujeme k tomu, co může nebo nemůže být zveřejněno v budoucích vydáních.“

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram

Související témata