Podle průzkumu 33 procent Latinoameričanů podporuje Bidena nebo Trumpa, 16 procent je nerozhodnutých a 13 procent říká, že bude volit Roberta F. Kennedyho mladšího.
Demokraté, nezávislí i republikáni se před volbami v roce 2024 shodnou na jedné věci: Chtějí hlasy Latinoameričanů.
Jaime Florez, ředitel pro práci s hispánskými občany a komunikaci Republikánského národního výboru, řekl deníku Epoch Times, že hlasy Latinoameričanů jsou v roce 2024 důležitější než kdykoli předtím.
Podle údajů ze sčítání lidu tvoří hispánští nebo latinskoameričtí Američané asi 19,1 % obyvatel země. Latinoameričané nyní jako největší menšinová skupina ve Spojených státech převyšují Američany černé pleti.
„Hlasy Latinoameričanů rozhodnou o tom, kdo bude v Bílém domě a jaké strany budou ovládat … Kongres,“ řekl Rafael Collazo, ředitel akčního fondu UnidosUS, deníku Epoch Times. Skupina v květnu oficiálně podpořila prezidenta Joea Bidena.
Zprávy zprava i zleva tvrdí, že Latinoameričané byli v minulých volbách přehlíženi. V roce 2024 se všichni snaží získat jejich hlasy.
Pozorovatelé, kteří hovořili s deníkem Epoch Times, uvedli, že Latinoameričané jsou ochotni hlasovat pro kandidáty, kteří jim ukáží, jak mohou změnit jejich životy.
Rostoucí moc
Podle dubnové zprávy Pew Research Center budou Latinoameričané ve volbách v roce 2024 tvořit 13 procent oprávněných voličů. To je více než 4 % v roce 1996.
Podle Pew je 61 % Latinoameričanů buď demokraty, nebo se přiklání k Demokratické straně. Pro srovnání, 83 procent černošských voličů – 11 procent oprávněných voličů v roce 2024 – jsou demokraté nebo se přiklánějí k Demokratické straně.
V hodnocení nedávných voleb v roce 2021 Pew zjistil, že bývalý prezident Donald Trump získal v roce 2020 38 procent hlasů Latinoameričanů. V roce 2016 získal 28 procent.
Podle květnového průzkumu veřejného mínění zveřejněného v deníku Times/Siena jsou Latinoameričané v názoru na prezidentské volby v roce 2024 rozděleni. V celostátním měřítku podporuje 33 procent z nich kandidáta jedné z hlavních stran, 16 procent není rozhodnuto a 13 procent uvedlo, že bude volit Roberta F. Kennedyho ml.
Latinskoamerické hlasy jsou pro vítězství v Arizoně a Nevadě zásadní. Podle aktuálních údajů ze sčítání lidu tvoří v každém státě třetinu obyvatelstva Latinoameričané.
V Arizoně, která je dlouhodobě baštou republikánů, zvítězili demokraté v celostátních volbách v letech 2020 a 2022. Emmanuelle Leal-Santillanová, národní ředitelka pro komunikaci a média progresivní organizace Somos Votantes, řekla deníku Epoch Times, že latinskoamerické hlasy byly pro tato vítězství nejdůležitější.
V Nevadě podle průzkumu Times/Siena dávají Latinoameričané přednost bývalému prezidentovi Trumpovi před prezidentem Joem Bidenem s desetibodovým rozdílem. V Arizoně je tomu naopak. V obou státech má Kennedy více než 13% podporu.
Inflace, potraty, imigrace
Průzkumy ukazují, že hlavním tématem pro latinskoamerické voliče v roce 2024 bude ekonomika USA.
Stejně jako většinu Američanů i hispánské voliče znepokojují rostoucí životní náklady. Leal-Santillan uvedl, že Latinoameričané se nestarají o tzv. Dow Jones Industrial Average – trápí je osobní finance.
Za posledních deset let výrazně vzrostly ceny bydlení, automobilů, potravin, energií a péče o děti. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce se index spotřebitelských cen v USA mezi dubnem 2020 a dubnem 2024 zvýšil o 22 %.
Ray Mancera, národní viceprezident Ligy sjednocených latinskoamerických občanů pro jihozápad, řekl deníku Epoch Times, že ekonomické obavy Latinoameričanů se soustředí na otázky osobní; vlastnictví domu, potraviny a benzín. Starší Latinoameričané se obávají o přístup k sociálním dávkám, jako je Medicaid a Medicare, mladší o dostupnost pracovních míst.
Liga, neboli LULAC, je nejstarší a největší latinskoamerická organizace pro občanská práva v zemi. Ačkoli nepodpořila žádného kandidáta v prezidentských volbách v roce 2024, přiklání se spíše k demokratům.
V roce 2024 se demokraté zaměřují na přístup k potratům, aby motivovali své voliče. Republikáni se soustředí na imigraci.
Jaime Florez, který rovněž spolupracuje s Trumpovou kampaní, uvedl, že Latinoameričané v pohraničních státech „pociťují všechny krize a tragédie“ související s tím, co označil za politiku otevřených hranic Bidenovy administrativy. Nelegální přistěhovalci soutěží o pracovní místa, odčerpávají veřejné zdroje a páchají trestné činy, které se dotýkají latinskoamerické komunity, řekl.
Monet Bacs, strategický ředitel arizonské iniciativy Libre, jejíž skupina se zaměřuje na práci s Latinoameričany z pohledu pravého středu, řekl deníku Epoch Times, že latinskoameričtí voliči chtějí bezpečnou hranici a imigrační reformu, která zajistí jasnou politiku pro legální přistěhovalce.
Rafael Collazo uvedl, že zkušenosti a průzkumy veřejného mínění UnidosUS ukazují, že imigrace je pro Latinoameričany složitá.
Řekl, že mnoho latinskoamerických rodin tvoří občané a nelegální přistěhovalci. Tyto rodiny si uvědomují, že ti, které označil za dlouhodobé členy komunity bez dokladů, přispívají k místní ekonomice. S oprávněnými žadateli o azyl sympatizují, ale „chtějí vidět spořádaný proces“.
To však podle Collaza neznamená, že by se Latinoameričané neznepokojovali vysokým počtem překročení hranic a že by byli příznivci tzv. politiky otevřených hranic.
Co se týče potratů, v pohledu Latinoameričanů na tuto problematiku hraje roli náboženská kultura. Věřící Latinoameričané jsou nejčastěji katolíci.
Mancera řekl, že starší voliči se budou pravděpodobně řídit katolickým dogmatem a budou proti opatřením na rozšíření přístupu k potratům. Florez řekl, že náboženské přesvědčení zabrání demokratům využívat potraty k motivaci Latinoameričanů.
Mladé latinskoamerické ženy a stále větší počet jejich blízkých podporují rozšíření přístupu k potratům z vlastního ekonomického zájmu a zájmu o sebe sama, řekl Collazo.
Bacsová v rozhovorech s voliči uvedla, že potraty nejsou pro latinskoamerické voliče v Arizoně prioritní otázkou. Leal-Santillan, který působí v Nevadě, s tím nesouhlasí. Podle něj je práce Bidenovy administrativy v oblasti přístupu k potratům pro demokraty vítězným poselstvím.
Sázka na jistotu
Bidenova i Trumpova kampaň vsadila na Arizonu a Nevadu. Oba se objevili v kampani a vysílají do těchto států své náhradníky. Oba navíc vytvořili křídla svých kampaní, která se zaměřují speciálně na Latinoameričany.
Bidenova kampaň využívá svých značných finančních zdrojů k otevření kanceláří pro práci s latinskoamerickými voliči a k vedení reklamních kampaní v angličtině a španělštině za několik milionů dolarů. V březnu kampaň představila kampaň „Latinos con Biden-Harris“.
Zástupci Bidenovy kampaně na žádost Epoch Times o komentář do tisku nereagovali.
Během svého březnového vystoupení ve Phoenixu se prezident Biden vydal do mexické restaurace a latinskoamerickým voličům řekl, že bez jejich podpory by volby v roce 2020 nevyhrál.
Poté prezident zdůraznil nízkou míru nezaměstnanosti Latinoameričanů a své úsilí o pomoc malým podnikům a snížení násilí páchaného střelnými zbraněmi. Bývalý prezident Trump chce podle prezidenta Bidena zrušit veškerou práci Bidenovy administrativy a snížit daně bohatým.
V době, kdy se do popředí zájmu dostala problematika potratů, navštívila viceprezidentka Kamala Harrisová v dubnu arizonský Tucson, aby vinu za dočasný úplný zákaz potratů v tomto státě svedla na bývalého prezidenta Trumpa.
V květnu promluvila první dáma Jill Bidenová na slavnostním zahájení studia na komunitní vysoké škole v Mesa na předměstí Phoenixu.
Dne 13. června představila Bidenova kampaň takzvanou „sedmimístnou“ reklamní kampaň v angličtině a španělštině, která prezidenta představuje latinskoamerickým voličům v bojových státech. V reklamách vystupuje prezident Biden, který mluví přímo do kamery, spolu s obrázky latinskoamerických rodin.
„Vím, jaké to je bojovat. Vím, že mnoho amerických rodin denně bojuje o přežití,“ říká v reklamě prezident Biden. „Proto mi nikdo, zejména miliardář jako Donald Trump, nezabrání v boji za snížení nákladů na jídlo a nájemné, protože těžce pracující rodiny si zaslouží šanci dostat se dopředu.“
Kampaň bývalého prezidenta „Latinos for Trump“ zdůrazňuje, jak imigrační politika Trumpovy vlády sloužila zájmům Latinoameričanů. Kromě toho se snaží přesvědčit voliče, že za prezidenta Trumpa na tom byli finančně lépe než dnes.
„Za Bidenovy vlády byli Latinoameričané ponecháni pozadu, zatíženi vyššími cenami, prudce rostoucími úrokovými sazbami a nižšími mzdami,“ uvádí se v prohlášení „Latinos for Trump“ z 9. června.
Mancera uvedl, že hispánští muži někdy podporují bývalého prezidenta Trumpa na základě jeho pověsti akčního, rozhodného a silného člověka. Tyto vlastnosti oslovují latinskoamerickou představu o mužnosti.
Mancera však uvedl, že někteří voliči jsou z bývalého prezidenta rozčarovaní.
Collazo připustil, že latinskoamerická komunita zahrnuje významnou menšinu republikánských voličů. Někteří z nich podle něj takto hlasují kvůli vnímanému zanedbávání ze strany Demokratické strany.
V roce 2020 se podle něj někteří latinskoameričtí muži pravděpodobně postavili na stranu bývalého prezidenta Trumpa ze strachu, že demokratičtí politici prodlouží výluky z dob COVID, kvůli kterým neměli práci. Větším faktorem podle něj je, že Latinoameričané často nevědí, co pro ně který politik dělá. To je podle něj způsobeno nedostatkem přímého oslovení.
Bacsová se domnívá, že mnoho Latinoameričanů je otevřených přesvědčování.
Florez řekl, že Demokratická strana považuje hispánské voliče za samozřejmost. Neprovádí oslovování od dveří ke dveřím ani nevyzdvihuje úspěchy, na kterých Latinoameričanům záleží.
Bacsová řekla, že na základě svých zkušeností z terénu se domnívá, že mnoho Latinoameričanů je otevřených přesvědčování. Pravicoví kandidáti podle ní mohou uspět, pokud osloví tradiční hodnoty latinskoamerické komunity.
Aby pravicoví politici zvítězili, musí podle Bacsové ukázat, jak budou řešit problémy Latinoameričanů v oblasti ekonomiky, imigrace, zdravotnictví a přístupu ke vzdělání.
Podle Floreze mohou republikáni získat Latinoameričany tím, že jim projeví respekt, vyslechnou jejich obavy a sdělí, že strana sdílí jejich aspirace.
„Jste na tom dnes lépe než před třemi nebo čtyřmi lety? To je otázka, kterou si lidé položí u voleb,“ řekl Florez.
Leal-Santillan uvedl, že v roce 2024 utratí Somos Votantes a jeho super PAC Somos PAC 57 milionů dolarů na podporu prezidenta Bidena a dalších demokratických kandidátů. Tato kampaň je zaměřena na latinskoamerické voliče v Arizoně a Nevadě a také v Georgii, Michiganu, Severní Karolíně, Pensylvánii, Texasu a Wisconsinu.
Leal-Santillan souhlasil s názorem Bacsové, že Latinoameričané potřebují slyšet řešení svých ekonomických problémů.
„[Zaměřte se] na to, co demokraté udělají pro to, aby byl život pro pracující lidi dostupnější, a za jaké nástroje demokraté bojují, aby nám pomohli vybudovat dobrý život, což zahrnuje vyšší mzdy, dostupnou zdravotní péči, dostupnou péči o děti a dobře placená pracovní místa,“ pravil.
Kennedyho faktor
Nezávislá kandidatura Kennedyho ml. představuje pro demokraty i republikány velkou neznámou. Průzkumy ukazují, že Kennedy si vede lépe u hispánských voličů než u jakýchkoli jiných demografických skupin.
V květnu průzkum Times/Siena zjistil, že 13 % Hispánců uvedlo, že by Kennedyho volilo. Totéž uvedlo pouze 8 procent bělošských voličů a 10 procent černošských voličů.
To sice nestačí na vítězství, ale je to dost na to, aby se volby zvrátily tím, že seberou hlasy jinému kandidátovi. V roce 2020 vyhrál prezident Biden o malé procento v Arizoně i Nevadě.
Oslovujeme voliče, pro které systém nefunguje, což je zřejmé zejména u černošských a latinskoamerických voličů. Ti vědí, že systém je zkorumpovaný.
Stefanie Spearová, tisková mluvčí Kennedyho kampaně
Tisková mluvčí Kennedyho kampaně Stefanie Spearová řekla deníku Epoch Times, že kampaň je u latinskoamerických voličů úspěšná, protože mluví o tématech, která je zajímají. Nejhorlivějšími příznivci nezávislého kandidáta jsou podle ní lidé, kteří vydělávají méně než 50 000 dolarů ročně.
„Oslovujeme voliče, pro které systém nefunguje, což je zřejmé zejména u černošských a latinskoamerických voličů. Ti vědí, že systém je zkorumpovaný,“ řekla Spearová. „To vysvětluje přitažlivost Kennedyho jako křižáka proti korupci a za přesměrování amerických zdrojů dovnitř.“
Florez se ke Kennedyho kampani vyjádřil odmítavě.
Podobně se vyjádřil i Leal-Santillan. Řekl, že pokud se Kennedy dostane do voleb, Somos Votantes se bude snažit říct latinskoamerickým voličům, jak je Kennedy „zajedno“ s bývalým prezidentem Trumpem v otázkách, jako jsou potraty a imigrace.
Mancera řekl, že se domnívá, že přitažlivost Kennedyho pro hispánské voliče je založena čistě na známosti jména a spojení s bývalým prezidentem Johnem F. Kennedym, jeho strýcem, a bývalým generálním prokurátorem Robertem F. Kennedym, jeho otcem.
Starší Latinoameričané si podle Collaza Kennedyho vlády velmi váží. Prezident Kennedy byl zastáncem občanských práv v době, kdy byla ve Spojených státech ještě běžná segregace.
Collazo navíc uvedl, že Kennedyho kampaň využívá frustraci a rozčarování, které Latinoameričané pociťují z americké politiky. Díky silné přítomnosti na sociálních sítích a pravidelným vystoupením v populárních podcastech se Kennedymu daří oslovit i mladší latinskoamerické voliče, kteří nesledují zprávy tradičními prostředky.
Prozatím nelze říci, zda se výrazná podpora Kennedyho v průzkumech promítne do počtu hlasů v listopadu.