Demolice přehrad v Kalifornii představuje pro někoho vítězství a pro jiné devastaci

SISKIYOU COUNTY, Kalifornie – Projekt odstranění přehrad na řece Klamath, největší svého druhu v historii Spojených států, se blíží ke svému dokončení. Reakce na jeho dopady jsou smíšené – od oslav až po zklamání.

Zastánci oslavují odstranění čtyř přehrad po desetiletích boje za obnovení volně tekoucí řeky, zatímco jiní obyvatelé a majitelé nemovitostí tvrdí, že zničení přehrad a ztráta uměle vytvořených jezer ochromuje turistiku a rekreační aktivity, jako jsou kempování, vodní lyžování, sportovní rybolov a plavba na člunech, zároveň poškozuje místní faunu a zvyšuje riziko lesních požárů.

Environmentální neziskové organizace a místní kmeny původních Američanů po desetiletí usilovaly o demolici přehrad na řece Klamath. Tvrdí, že přehrady poškodily ekologii řeky a zablokovaly přístup k trdlištím lososů, což vedlo k poklesu jejich populace.

Řeka dlouhá 423 kilometrů odvodňuje povodí o rozloze přibližně 31 000 čtverečních kilometrů a protíná hranici mezi Kalifornií a Oregonem. Pramení v Oregonu, protéká Kaskádovými horami a vlévá se do Tichého oceánu jižně od města Crescent City v Kalifornii.

Demolice čtyř přehrad – John C. Boyle, Copco 1, Copco 2 a Iron Gate – které byly postaveny mezi lety 1911 až 1962, byla dokončena během konce srpna.

Klamath River Renewal Corp. (KRRC), nezisková koalice vytvořená k řízení projektu odstranění přehrad a obnovy řeky, má 15člennou správní radu. Ta zahrnuje devět členů jmenovaných guvernéry Kalifornie a Oregonu, zástupce místních kmenů, jako jsou Karuk a Yurok, rybářských skupin a environmentálních organizací, jako například American Rivers a Trout Unlimited.

Podle KRRC má projekt za cíl „zlepšit stanoviště a zdraví rybí populace tím, že umožní lososům, pstruhům duhovým a mihulím přístup k více než 640 kilometrům historických trdlišť nad přehradami“, zabránit tomu, aby stojaté nádrže zvyšovaly teplotu vody v létě, a pomoci zmírnit špatné podmínky stanovišť, které přispívají k růstu řas a zhoršení zdravotního stavu ryb.

Někteří obyvatelé jsou zdrceni

Když Chrissie Reynoldsová stála u rodinných chalup v severní Kalifornii a hleděla na řeku Klamath, kde kdysi bujel život a rekreace na jezeře Copco, cítila se přemožena smutkem.

„Tady jsme s rodinou prožili desetiletí radosti,“ řekla. „Čtyři generace zde trávily čas u jezera. Zde bylo naše nejoblíbenější místo na pozorování západu slunce. V tuto dobu bývalo celé okolí zalité světlem.“

Poté, co byla minulý podzim vypuštěna nádrž u přehrady Copco 2, jsou chalupy nyní vzdálené stovky metrů od řeky a stojí vedle bahnitých ploch. 

Reynoldsová uvedla, že odstranění přehrad poškodilo místní ekonomiku a rekreaci a vedlo k zániku pracovních míst.

„Toto bývalo krásné dlouhé, čisté jezero, které v tuto roční dobu hostilo plno bílých pelikánů,“ řekla. „Celá nádrž byla plná života.“

„Šlo o turistické místo, kde si lidé mohli užívat plavbu na člunech a vodní lyžování, a každý s rybářským povolením mohl chytat candáty, raky a okouny. Nyní je však dno jezera poseté kostmi ryb a schránkami raků,“ doplnila. Dodala, že ztráta přehrady rovněž poškodila místní ekonomiku a vedla ke ztrátě pracovních míst.

„Nedá se to opravit,“ řekla. „Je vymalováno. Nemůžete vrátit džina zpět do láhve. Všechno to vodní lyžování, plavba na člunech a rozmanitost divoké zvěře je pryč.“

Při projížďce podél bývalých břehů kdysi přibližně osm kilometrů dlouhého jezera se Reynoldsová zastavila, aby upozornila na oblast, kde Kalifornský úřad pro ryby a divokou zvěř střílel jeleny, kteří uvízli v bahně, a kde dříve parkovali rybářští průvodci.

Uvedla, že otázka odstranění přehrady byla stresující a že sotva „stačila“ být matkou a manželkou a přečíst si v roce 2019 tisícistránkové prohlášení o dopadu na životní prostředí, které předcházelo veřejným připomínkám.

„Vím, že z toho mám určité trauma,“ doplnila.

Reynoldsová, jejíž japonští předkové byli během druhé světové války odvezeni z oblasti Sanfranciského zálivu a umístěni do internačního tábora poblíž Topazu v Utahu, uvedla, že v době, kdy se mohli vrátit do Kalifornie, její strýc, podnikatel, uviděl brožuru propagující jezero Copco jako ráj sportovců a koupil první chatu.

„V té době tam byly dvě původní malé chatky ve tvaru písmene A. Jednu z nich koupil můj strýc a mé rodině trvalo trochu déle, než sehnala peníze, ale koupila i druhou malou chatku. Naše rodiny je [vlastnily] od šedesátých a začátku sedmdesátých let,“ řekla. „Vyrůstala jsem tady, trávila zde každé školní prázdniny, každé léto, kdy jsme mohli odjet, a vždycky jsem věděla, že tohle je můj domov.“

Do oblasti se Reynoldsová s rodinou přestěhovala v roce 1997 a od té doby „stojí v cestě“ projektu odstranění přehrady Klamath, aby uctila památku svých předků, kteří bojovali za svobodu, ale byli o ni připraveni.

„Stále věřili v principy této země a já to musím udělat. Věřím, že jsme si tu všichni rovni a všichni bychom měli mít stejné slovo,“ řekla. „Opravdu si myslím, že jsem tady … abych pomohla být hlasem pro ty, kteří hlas nemají.“

Studna, která sloužila asi desítce domů na Patricia Avenue u jezera Copco, během několika dní po vypuštění nádrže na podzim roku 2023 vyschla. Byla instalována dočasná zásobárna vody, ale voda se vozila z Castelly v Kalifornii, asi 129 km jižněji.

Někteří obyvatelé se také obávají, že bez tlaku vody z jezera na svazích by se některé domy mohly stát nestabilními a zřítit se do vyschlého dna.

Toxické bahno a hlína

Mnozí obyvatelé nadále vyjadřují obavy ohledně těžkých kovů a toxinů, které byly spláchnuty dál po proudu při odstraňování přehrad, řekla.

Obyvatelé doufali, že se voda bude uvolňovat pomaleji, a ne že se do řeky najednou vyvalí záplava nánosů.

„Nikdo na to nebyl připraven,“ řekla.

„Dříve hráze fungovaly jako odkalovací jezírka… ale nyní jsou tyto nečistoty v sedimentu. To všechno se k nám dostalo.“

Aby se povodí nestalo „řekou prachu“, vysadila společnost KRRC na nánosech stromy, původní trávy a další rostliny, ale Reynoldsová se obává, že až bahno vyschne, mohl by toxický prach způsobit vážné problémy týkající se kvality ovzduší.

Některé části dna jezera jsou pokryté svěží zelenou vegetací, jiné však připomínají měsíční krajinu, řekla.

William Simpson, etolog, který se zabývá studiem volně se pohybujících původních druhů amerických divokých koní, řekl deníku Epoch Times, že řeka měla být před zahájením odstraňování přehrad ohrazena a měly být zajištěny náhradní zdroje vody pro hospodářská zvířata a volně žijící živočichy, ale k tomu nikdy nedošlo.

V důsledku toho uvízlo tento měsíc hříbě ve štěrbině mezi dvěma pilíři popraskané a suché hlíny a uhynulo.

„Tomuto hříběti byl asi měsíc,“ řekl Simpson. Vyfotografoval ostatky zvířete a řekl, že viděl i další mrtvá divoká zvířata.

Štěrbiny jsou hluboké asi dva až pět metrů a široké asi šest až osmnáct centimetrů, řekl.

Odstranění přehrady podle něj vytvořilo masivní příval vody s „koktejlem toxických složek“ v jílu, bahně, písku a štěrku, který způsobil takový zákal, že snížil hladinu kyslíku a vyvolal „totální ekologický kolaps“, který vyhubil raky a bezobratlé, jimiž se ryby živí, uvedl.

Hlína také pokrývá hnízda lososů a dusí ryby tím, že jim ucpává žábry, řekl.

Vyzval vládní agentury, aby se blíže podívaly na Klamath a poté provedly „důkladnou prověrku“, než přistoupí k plánům na odstranění přehrad v jiných částech státu nebo země.

Podle KRRC byly přehrady provozovány výhradně za účelem výroby elektřiny, nikoliv pro protipovodňovou ochranu nebo zavlažování a „ani jedna farma, ranč nebo obec neodváděla vodu ze čtyř nádrží“.

Podle Rexe Cozzalia je technicky vzato pravda, že přehrady pomáhaly regulovat tok vody během suchých letních měsíců.

Cozzalio, který pěstuje několik plodin a chová dobytek, včetně malého stáda skotu a daňků, má potíže s čerpáním dostatečného množství vody na zavlažování, protože potrubí je zaneseno sedimenty a jílem.

Chodil na schůzky, aby ukázal historické dokumenty dokládající přínos přehrad pro region, zejména pro volně žijící živočichy, ale zastánci odstranění přehrad „to prostě ignorovali… jako by to ani neexistovalo“ a prosazovali své stanovisko, že přehrady škodí rybám, řekl.

Když však společnost KRRC přehradu protrhla, vše živé v řece – včetně ryb – podle něj uhynulo.

„Precedens, který vytvořili při ničení přehrad, ve skutečnosti zdevastoval životní prostředí,“ řekl Cozzalio.

Volně tekoucí řeka nedokáže uživit tolik volně žijících živočichů jako uměle vytvořená jezera a některá zvířata nyní bojují o přežití a stávají se agresivnějšími, protože odstranění přehrady „zcela narušilo potravní řetězec“, řekl a poznamenal, že mu jeden soused volal, aby ho varoval před pumou sedící na skále poblíž jeho jeleního plotu.

Divocí koně, skunci, mývalové a vačice se také sbíhají na několika málo místech řeky, kam mají přístup, zatímco vodní ptactvo téměř vymizelo.

Obavy o vodu

KRRC uvádí, že Státní a federální dozorové orgány „nepožadovaly, aby byly těžké kovy zahrnuty do monitorovacích plánů, protože bylo zjištěno, že těžké kovy nejsou v sedimentech nádrže přítomny v takové míře, aby bylo nutné je testovat“.

KRRC 14. června uvedla, že testy kvality vody v řece ukázaly výrazné zlepšení a že „těžké kovy, které se v regionu přirozeně vyskytují, se po vypuštění nádrží nadále rozptylují“ a že „voda v řece je bezpečná pro rekreaci, zavlažování a úpravu na pitnou vodu“.

Mark Bransom, generální ředitel společnosti KRRC, uvedl, že kvalita vody se neustále zlepšuje a veškeré krátkodobé koncentrace těžkých kovů, které se nahromadily v sedimentech nádrže, se rozpustily.

„Společnost Renewal Corporation chápe obavy komunity ohledně kvality vody a doufáme, že toto poslední kolo testování zažehná všechny zbývající obavy,“ řekl.

V březnu vydal odbor přírodních zdrojů okresu Siskiyou zprávu, podle níž se v nádržích za posledních 80 let nahromadilo přibližně 4,3 milionu tun sedimentu, z toho více než polovina v jezeře Copco. Rada dozorčích orgánů okresu vyhlásila stav nouze, když její oddělení pro ochranu životního prostředí odebralo vzorky kvality vody, které podle zprávy vykazovaly „vyšší než základní koncentrace arsenu, olova a hliníku“ a niklu.

Obyvatelé byli varováni, aby vodu z řeky Klamath nepili ani se jí nedotýkali, a úředníci uvedli, že sedimenty „způsobily značné škody na ekonomickém a ekologickém kapitálu v okrese Siskiyou a zaplavily již tak ohrožené povodí, které bylo několik let ovlivňováno toxickými splaveninami z požárů“.

Podle KRRC se při odstraňování přehrady opravdu očekávalo takové množství sedimentů a velký úhyn nepůvodních ryb.

Bransom na tiskové konferenci 15. února uvedl, že se očekává, že během vypouštění bude po proudu řeky putovat pět až sedm milionů kubických metrů sedimentu. Tehdy řekl, že projekt probíhá podle plánu a dočasné účinky jsou „v mezích“ toho, co se předpokládalo.

Dave Coffman, geolog z firmy Resource Environmental Solutions, kterou si KRRC najala, na stejné virtuální konferenci na dotaz ohledně úhynu ryb uvedl, že do nádrží byly kvůli rybolovu vysazeny nepůvodní druhy, jako je například cejn, okoun černohlavý a několik dalších teplovodních jezerních druhů.

„Vždy se očekávalo, že tyto nepůvodní druhy v říčním prostředí nepřetrvají,“ řekl Coffman.

Nebylo vynaloženo žádné úsilí na odchyt a přemístění „nepůvodních, invazivních druhů“ a „neměly by tu vůbec být“, řekl.

Vysoká úmrtnost podle něj souvisí s tím, o jaké druhy se jedná, a očekávalo se, že budou „během čerpání vyplavovány a zahynou, nebo se z nádrží nedostanou“.

Jim Leach, veterán z Vietnamu ve výslužbě, který žije se svou ženou Lindou podél státní silnice 96 na řece Klamath nedaleko mezistátní silnice 5 u kalifornského města Yreka, upozornil na zbytky vyschlých nánosů hlíny, které se ještě v květnu usazovaly na cestě podél břehu řeky.

Leach řekl Epoch Times, že testy provedené v únoru odhalily několik toxinů poté, co na břehu řeky na jejich zahradě našli mrtvé a umírající ryby a raky. Ukázal vzorky vody, které manželé nasbírali do sklenic, aby ukázali velké množství usazenin.

V březnu kalifornské oddělení pro ryby a divokou přírodu oznámilo „velkou úmrtnost“ přibližně 830 000 mláďat lososa obecného vylíhnutých v rybí líhni Fall Creek a vypuštěných do Fall Creeku, přítoku řeky Klamath nad přehradou Iron Gate.

Kalifornské oddělení pro ryby a divokou přírodu uvedlo, že mláďata pravděpodobně uhynula na „nemoc plynových bublin“ způsobenou silnou změnou tlaku, ke které pravděpodobně došlo při migraci mladých lososů tunelem nad přehradou Iron Gate.

Začátkem května pracovníci U.S. Geological Survey, které Epoch Times oslovil pod bývalou přehradou Copco 2, když vypouštěli do řeky kbelík s asi 500 lososími mláďaty, uvedli, že nejsou oprávněni hovořit s médii.

Práva původních obyvatel ohledně rybolovu

Craig Tucker, poradce pro politiku přírodních zdrojů kmene Karuk, řekl 24. července deníku Epoch Times, že kmeny odstranění přehrady oslavují.

„Lidé jsou opravdu nadšeni, že se tato řeka vrací k životu,“ řekl.

Rybářští biologové a kmeny se shodli, že největší překážkou obnovy lososů jsou přehrady, a proto se na ně v posledních desetiletích zaměřili. Řekl, že si nemyslí, že by k úbytku lososů vedl nadměrný rybolov nebo lov do žaberních sítí.

„Kmeny zde udržují udržitelný rybolov již 10 000 let,“ řekl Tucker. „Všechny ryby začaly mizet před sto lety. To se nedá uhlídat.”

„Takže to není otázka nadměrného rybolovu. Podobně jako mnoho řek i Klamath trpí důsledkem mnoha menších, ale kumulativních škod, které vedly k jejímu současnému stavu.”

Tento rybolov je jedním z nejregulovanějších na západním pobřeží, kvóty odlovu stanovuje Rada pro řízení rybolovu v Tichém oceánu, a přestože se používají žaberní sítě, „každá ryba se počítá“ a rybolov je „pečlivě řízen“, řekl.

Podle Tuckera mají kmeny federálně uznávané právo lovit ryby v ústí řeky a je jim přidělen určitý počet ryb.

„Různé kmeny používají k lovu ryb různé metody, ale většinu původního rybolovu na řece Klamath provádí kmen Yurok pomocí žaberních sítí,“ řekl.

Na rozdíl od Yuroků používají Karukové ponorné sítě, řekl.

V letošním roce je podle něj komerční i sportovní rybolov lososů v Kalifornii zakázán jak v řekách, tak v oceánech, a to z důvodu nízké úrovně návratu lososů.

Na řece Klamath loví ryby tři kmeny – Yurokové, Karukové a Hoopa, ale jediný komerční rybolov v řece mají Yurokové. Jakmile se lososi vrátí do oceánu, jsou předmětem komerčního rybolovu ze strany nepůvodních obyvatel, řekl.

Řeky Klamath, Columbia a Sacramento jsou tři největší řeky na západním pobřeží, ve kterých se loví lososi.

Ztráta mladých lososů byla „neúspěchem“ a líheň se ze své chyby poučila, když zjistila, že jejich vypouštění tunelem nefunguje, řekl Tucker.

Stanoviště lososů

Zatímco kritici zpochybňovali, zda lososi skutečně dosáhli oblastí daleko za přehradami, Tucker s odkazem na staré fotografie a novinové zprávy uvedl, že existují „přesvědčivé“ důkazy, že se v 19. století dostali až do horního toku řeky Sprague v Oregonu.

Po odstranění přehrad kmen očekává, že lososi poplují proti proudu do částí řeky Klamath, kam se nedostali po celé generace, řekl.

Simpson poukázal na to, že Bill Peterson, rybářský biolog z Národního úřadu pro oceán a atmosféru, který působil v Hatfieldově mořském vědeckém centru Oregonské státní univerzity, v roce 2009 uvedl, že úbytek lososů byl s největší pravděpodobností způsoben „podmínkami v oceánu“.

Podle Oregonské státní univerzity byl v té době úbytek lososů – kromě přehrad – přičítán všem možným příčinám, od ztráty životního prostředí v důsledku těžby dřeva a rozvoje přes přemnožení dravých lachtanů a ptáků, kteří loví mladé ryby, až po nadměrný rybolov ze strany komerčních a sportovních rybářů.

Kromě toho přírodní lávové přehrady ve Wardově kaňonu ve vysoké nadmořské výšce na řece Klamath, zobrazené na technických výkresech Johna C. Boyla, bránily migraci ryb po tisíciletí dávno před vybudováním přehrady Copco 1, uvedl Simpson.

Průzkumník John C. Fremont našel lososy v oblasti dnešního Klamath Falls v roce 1846, kdy se podle KRRC lososi dostali až do horního toku řek Sprague, Williamson a Wood v Oregonu.

„Jejich přirozeností je plavat proti proudu a hledat místa tření,“ uvádí KRRC. „Očekává se, že prozkoumají a znovu osídlí Klamath a přítoky, které se díky odstranění přehrady otevřou.“

Jonny Armstrong, docent na katedře rybářství, věd o divoké přírodě a ochraně přírody na Oregonské státní univerzitě, řekl deníku Epoch Times, že za pokles populace lososů nemůže žádný faktor – včetně přehrad.

Přestože Armstrong nevyloučil, že nadměrný rybolov je jedním z faktorů, nepovažuje ho za významný problém.

„K úbytku lososů může přispívat mnoho faktorů. Jsem skeptický k tomu, aby někdo ukazoval prstem na jedinou příčinu,“ řekl. „Mám problém pochopit, proč by se už neobnovili, kdyby šlo jen o nadměrný rybolov.“

Přehrady však podle něj brání přístupu k velkému množství biotopů.

Mnohé řeky v Oregonu byly zregulovány kvůli ochraně proti povodním a výrobě hydroelektrické energie, ale ve většině případů by odstranění přehrad umožnilo přítok chladnější vody z vyšších nadmořských výšek, což je pro ryby přínosné. Nicméně, horské řeky jsou strmé a mohou mít přirozené bariéry, které brání migraci lososů.

„Nad většinou těch přehrad není k dispozici tolik vhodných stanovišť,“ řekl. „Lidé jsou nadšení, protože je ta voda chladná, ale ne tolik kolik by bylo třeba.“

„Můžeme se dohadovat o tom, kde losos historicky byl nebo nebyl. Nejsem si jistý, jestli je to příliš produktivní,“ řekl. „Myslím, že je docela vzrušující, kolik vysoce kvalitních stanovišť bude lososům k dispozici.“

Každé odstranění přehrady je jiné, ale v mnoha případech nejsou environmentální důvody pro odstranění přehrady „nutně“ hnacím faktorem, řekl.

„Ne vždy je to dáno ochranou přírody,“ řekl. „Hodně z toho je ve skutečnosti způsobeno končící životností infrastruktury a pak jen prozíravou analýzou nákladů a přínosů, zda chceme vynaložit obrovské množství peněz na opravu těchto přehrad, nebo je prostě odstranit.“

Doug LaMalfa (R-Calif.), který tuto oblast zastupuje, řekl deníku Epoch Times, že očekává, že pokles obchodu a ztráta daňových příjmů ze samotných přehrad a okolních nemovitostí poškodí místní samosprávy.

A přestože vodní přehrady nebyly „gigantickou součástí sítě“, nevypouštěly emise uhlíku a vyráběly dostatek energie pro zásobování asi 70 000 domácností v okolních okresech, uvedl LaMalfa.

LaMalfa po dvanácti letech svého působení v Kongresu zdržoval odstraňování přehrad a stále doufá, že „zdravý rozum“ zvítězí a státní a federální vláda si jednoho dne uvědomí, že přínosy přehrad převáží nad přínosy jejich odstraňování.

Kalifornský guvernér Gavin Newsom navštívil 7. června místo odstranění přehrady, kde ocenil kalifornskou a oregonskou vládu, kmeny Yurok a Karuk a rybářské a ekologické skupiny, které vedly úsilí o odstranění přehrady.

„Význam probíhajících prací na obnově řeky Klamath po více než sto letech přehrazování nelze přeceňovat,“ uvedl guvernér v prohlášení.

„Jsme blíže než kdy jindy k revitalizaci této vodní cesty, která je centrem klíčových ekosystémů, kmenové komunity, obživy a místní ekonomiky.“

Kalifornie utratila za poslední tři roky více než 17 miliard korun na ochranu lososů a bude i nadále pracovat na zajištění toho, aby řeka „opět volně tekla“, řekl Newsom.

-ete-