Od frakování až po zbraně, potraty a sociální zabezpečení, přinášíme přehled starých a nových postojů hlavních prezidentských kandidátů.
Prezidentští kandidáti, viceprezidentka Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, během své kariéry několikrát změnili názor na zásadní politické otázky.
Harrisová nedávno prohlásila, že „mé hodnoty se nezměnily“, zatímco Trump podobně bagatelizoval změny ve svých názorech na politická témata, a to za téměř pět dekád na veřejné scéně.
„Výhodou změny postoje je možnost přiblížit se středu a přilákat umírněné, nerozhodnuté voliče,“ tvrdí Robert Shapiro, profesor politologie na Kolumbijské univerzitě, pro Epoch Times. „Rizikem je, že to může vypadat rozpačitě a potenciálně odcizit příznivce původního postoje.“
Shapiro dodává, že v této fázi jde pravděpodobně o „rozumné riziko“, protože příznivci obou kandidátů se jich pravděpodobně budou držet, zatímco se budou snažit oslovit další voliče.
Změny však mohou vést také k tomu, že voliči začnou zpochybňovat úsudek kandidáta.
„Po 11. září řada demokratů, včetně Hillary Clintonové a Johna Kerryho, hlasovala pro válku v Iráku, aby později změnili názor, když se situace zhoršila,“ vysvětluje pro Epoch Times John Murphy, profesor komunikace specializující se na prezidentskou rétoriku na Univerzitě Illinois.
„To jim v průběhu desetiletí později uškodilo – u Kerryho to vyvolalo otázku jeho nespolehlivosti, zatímco u Clintonové to vytvořilo slabé místo, které Obama v roce 2008 využil s tvrzením, že má sice méně zkušeností, ale lepší úsudek.“
Jiní naznačují, že i když může být změna postoje vnímána jako podbízivost, má své výhody.
„U obou, Harrisové i Trumpa, vidím snahu využít změny ve svých postojích k oslabení případných útoků ze strany oponenta,“ konstatuje Aaron Dusso, profesor politologie na univerzitě Indiana–Indianapolis, pro Epoch Times.
Deník Epoch Times vybral čtyři politické otázky, u nichž došlo u obou kandidátů k vývoji postojů. U Harrisové se změnily názory na frakování, imigraci, zdravotnictví pro všechny a kontrolu zbraní. Trump se zase posunul v názorech na potraty, marihuanu, sociální zabezpečení a odpočet daní z příjmu na státní a místní úrovni (SALT).
Harrisová a frakování
„Během kandidatury na prezidenta v roce 2019 Harrisová uvedla: „Není pochyb, jsem pro zákaz frakování.“ Frakování získává ropu nebo plyn z podzemí injektováním vody a chemikálií pod vysokým tlakem. Je to klíčový průmysl v oblastech jako Texas a Pensylvánie, přičemž Pensylvánie je důležitým bojištěm v letošních volbách.
Harrisová se jako generální prokurátorka státu zasazovala proti federálním schválením pobřežního frakování podél kalifornského pobřeží.
Po vstupu do týmu prezidenta Joea Bidena změnila svůj postoj. Během srpnového rozhovoru pro CNN Harrisová vyzdvihla svůj rozhodující hlas pro zákon o snižování inflace, který rozšířil licence na frakování.
bychom zakazovali frakování,“ sdělila Harrisová. Na prezidentské debatě 10. září slíbila, že frakování nezakáže.
Dusso poznamenává, že změna postoje Harrisové by mohla být problematická, pokud ji Trump označí ne nutně za „nerozhodnou“, ale jednoduše za „odpůrkyni frakování“ – i kdyby to neodpovídalo jejímu současnému postoji.
Harrisová a imigrace
Při prezidentské kandidatuře v roce 2019 Harrisová podporovala dekriminalizaci nelegálního překročení hranic. V tomto období řekla, že role Imigračního a celního úřadu by měla být přehodnocena a podpořila snížení rozpočtu agentury ve své odpovědi na dotazník pro kandidáty Amerického svazu pro občanské svobody (ACLU).
Harrisová nyní nesouhlasí s dekriminalizací překračování hranic. A po návštěvě hranice v arizonském Douglasu 27. září podotkla, že podpoří tvrdší omezení azylu, která Bidenova administrativa zavedla 30. září.
„Ti, kteří překročí naše hranice nelegálně, budou zatčeni a odvezeni a dostanou zákaz opětovného vstupu na pět let. Proti opakovaným narušitelům budeme uplatňovat přísnější trestní opatření, a pokud někdo nepožádá o azyl na zákonném hraničním bodu a místo toho překročí naši hranici nelegálně, bude mu odepřen nárok na azyl,“ prohlásila Harrisová na setkání v Douglasu.
Harrisová také slíbila oživit neúspěšný dvoustranný návrh zákona o ochraně hranic po tom, co kritizovala Trumpa za to, že republikánským senátorům doporučil, aby hlasovali proti. Návrh zákona, který by ke schválení v Kongresu vyžadoval podporu republikánů, by financoval tisíce nových pohraničních agentů a umožnil pokračování ve výstavbě zdi podél jižní hranice. Kritici však tvrdí, že tento návrh není dostatečný k zajištění hranic.
„Postoj Bidenovy administrativy k imigrační politice pro ni vždy představoval potenciální problém, ale skutečnost, že Trump zmařil návrh zákona [o ochraně hranic], tuto záležitost do značné míry oslabila,“ podotýká Murphy.
Harrisová a Medicare pro všechny
Ve svém prvním roce v Senátu Harrisová spolusponzorovala Zákon o Medicare pro všechny, který předložil nezávislý senátor Bernie Sanders v roce 2017 a který by nahradil soukromé pojištění „národním zdravotním pojištěním“ spravovaným federální vládou.
Při své prezidentské kandidatuře v roce 2019 propagovala Harrisová svou vlastní verzi Medicare pro všechny, která zahrnovala soukromé pojištění. Plán navrhoval rozšíření systému Medicare na všechny Američany, aby pokryl pohotovostní ošetření, lékaře, zrak, zuby, naslouchátka, duševní zdraví, léčbu závislostí a reprodukční zdraví.
„Ve Spojených státech by zdravotní péče měla být právem, ne výsadou pouze pro ty, kteří si ji mohou dovolit. Proto potřebujeme Medicare pro všechny,“ napsala v roce 2019.
Během debaty v roce 2024 s Trumpem moderátorka Linsey Davisová položila Harrisové otázku o jejích změnách postoje k Medicare pro všechny a o jejím současném plánu.
„Absolutně podporuji – a za poslední čtyři roky i jako viceprezidentka – možnosti soukromého zdravotního pojištění. Co však musíme udělat, je udržet a rozšířit Zákon o dostupné zdravotní péči,“ reagovala. „Plánem musí být posílení Zákona o dostupné zdravotní péči, ne jeho zrušení.“
Harrisová a kontrola zbraní
Při primárkách v roce 2019 byla Harrisová jednou z pěti kandidátů, kteří podporovali povinný program zpětného odkupu takzvaných útočných zbraní, který by vyžadoval, aby jejich majitelé prodali určité zbraně federální vládě.
Na nedávné prezidentské debatě Davisová upozornila, že Harrisová již nepodporuje politiku odkupu zbraní. Harrisová však nevysvětlila, proč se její názory změnily.
Na předvolebních mítincích Harrisová podpořila obecný zákaz „útočných zbraní“ a přísnější pravidla pro držení zbraní, včetně tzv. zákonů o „červených vlajkách“, tedy legislativy umožňující dočasné odebrání zbraní osobám představujícím hrozbu.
„My, kteří věříme v právo žít v bezpečí před násilím páchaným střelnými zbraněmi, konečně prosadíme celoplošné prověřování a zákaz útočných zbraní,“ zmínila Harrisová na červencovém shromáždění.
„Tim Walz a já jsme oba vlastníci zbraní. Nebereme nikomu zbraně,“ uvedla Harrisová během debaty stanice ABC s Trumpem, když ji obvinil, že „má plán na konfiskaci zbraní každého“.
Deník Epoch Times se obrátil na kampaň Harrisové s žádostí o komentář, ale neobdržel žádnou odpověď.
„Pokud Harrisovou pozorují nějací umírnění nerozhodnutí voliči, její ochota povolit frakování a její vlastnictví zbraně by jim mohla vyslat pozitivní signály,“ říká Shapiro.
Trump o potratech
Krátce před tím, než zvažoval kandidaturu na prezidenta v roce 1999 za třetí, Reformní stranu, Trump v pořadu NBC Meet the Press prohlásil, že „jsem pro možnost volby“.
V roce 2016, když kandidoval na prezidenta, se Trump představil jako zastánce pro-life postoje.
Trump si připsal zásluhy za jmenování tří soudců Nejvyššího soudu, kteří pomohli zrušit rozhodnutí Roe vs. Wade v případu Dobbs v roce 2022, čímž otevřeli cestu ke státním zákazům potratů i k ústavním dodatkům, které v některých státech právo na potrat zaručují.
Prohlásil, že nepodepíše federální zákaz potratů, ačkoli dříve jako prezident podpořil federální zákaz potratů po 20. týdnu těhotenství.
Nedávno Trump kritizoval šestitýdenní zákaz potratů na Floridě, označujíc ho za příliš restriktivní. Ačkoli se na první pohled zdál být nakloněn nadcházející státní iniciativě k obnovení přístupu k potratům prostřednictvím ústavní změny, Trump naznačil, že proti návrhu bude hlasovat.
Trump o marihuaně
V roce 2018 ministr spravedlnosti Trumpovy administrativy Jeff Sessions zrušil Coleovu směrnici z doby Obamy, která nařizovala federálním prokurátorům, aby ve státech, kde je marihuana legální podle státního práva, neprováděli trestní stíhání za marihuanové delikty.
V únoru 2017 tiskový mluvčí Bílého domu Sean Spicer sdělil, že ministerstvo spravedlnosti bude dohlížet na „větší vymáhání“ federálních zákonů týkajících se rekreační marihuany, na rozdíl od marihuany pro lékařské účely.
Spicer poznamenal: „Existuje velký rozdíl mezi lékařským použitím … [a] rekreačním použitím, což je něco, čím se, myslím, ministerstvo spravedlnosti bude dále zabývat.“ Také naznačil, že existuje spojení mezi rekreačním užíváním marihuany a zneužíváním opioidů.
Trump podepsal v roce 2019 rozpočet, který obsahoval ustanovení bránící ministerstvu spravedlnosti používat rozpočtové prostředky k tomu, aby zabraňovalo státům v implementaci vlastních zákonů o lékařské marihuaně. Trump ve svém prohlášení podotkl: „Moje administrativa bude tento výrok chápat v souladu s ústavní odpovědností prezidenta spravedlivě vykonávat zákony Spojených států.“ Aktivisté za marihuanu to interpretovali jako zdůraznění federálního zákazu konopí na úkor státních zákonů.
Nyní, v roce 2024, Trump podpořil návrh na hlasování k dodatku 3 na Floridě, který by legalizoval rekreační marihuanu pro všechny dospělé nad 21 let. Také podpořil Bidenovy snahy překlasifikovat marihuanu mezi méně závažné drogy třídy III místo třídy I, která je vyhrazena pro látky za nehodnotné z hlediska lékařského využití, jako je heroin.
Trump o sociálním zabezpečení
Během rozhovoru pro Meet the Press v roce 1999 Trump řekl, že by uvažoval o privatizaci sociálního zabezpečení, i když se mu tato myšlenka „nelíbí“.
O rok později napsal knihu s názvem The America We Deserve (Amerika, kterou si zasloužíme), ve které volal po zvýšení věku odchodu do důchodu na 70 let a označil sociální zabezpečení za „Ponziho schéma“.
Během rozhovoru s CNBC v roce 2020 se Trump vyjádřil, že „v určitém okamžiku budou [na stole]“, tedy co se týče škrtů v dávkách jako sociální zabezpečení a Medicare. V dalším rozhovoru téhož roku Trump potvrdil: „Ano, budeme škrtat.“
Tisková mluvčí Bílého domu Stephanie Grishamová později na síti X oznámila, že Trump mluvil o „snižování schodků, NE dávkách“.
Trumpova kampaň v roce 2024 opakovaně slibovala, že nedojde k žádným škrtům v sociálním zabezpečení ani Medicare a že nedojde k žádným změnám věku odchodu do důchodu.
Trump o SALT
Během své administrativy Trumpův daňový zákon omezil odpočet státní a místní daně (SALT) na 10 000 dolarů na daňové přiznání, což má vypršet na konci roku 2025. Tento strop pro odpočet je nepopulární v amerických státech s převahou demokratů a vysokými daněmi, kde vysoce konkurenční mandáty mohou rozhodnout, která strana bude mít kontrolu nad Sněmovnou v roce 2025.
Před volební cestou na Long Island v New Yorku Trump obrátil k SALT svůj postoj.
„Obratím [New York] k lepšímu, získám zpět SALT, snížím vaše daně a udělám mnoho dalšího. Budu spolupracovat s demokratickým guvernérem a starostou a zajistím financování, abych přivedl stát New York zpět na úroveň, jakou neviděl 50 let,“ napsal Trump 17. září na síti Truth Social.
Deník Epoch Times kontaktoval Trumpovu kampaň kvůli komentáři, ale nedostal odpověď.
–ete–
