Jak se někteří rodiče potýkají s realitou moderního rodičovství

„Mohla bych to prostě nechat být.“

Rosanna Breauxová vyhnala z hlavy dotěrnou myšlenku a pevněji sevřela volant.

Podívala se do zrcátka na svá novorozená dvojčata na zadním sedadle a připomněla si, že ty myšlenky nejsou její – patří poporodní depresi.

Jako klinická psycholožka znala všechny příznaky a varovné signály i možnost, že by jí mohla být ovlivněna. Znala také všechny zdravé mechanismy pro zvládání.

To ale neznamenalo, že by ji to trápilo méně.

„Prostě jsem se tolik vcítila do lidí, kteří to zažívají a nevědí, co to je, nebo mají pocit, že je s nimi něco v nepořádku, protože mají takové myšlenky,“ řekla Breauxová deníku Epoch Times.

A počet rodičů, kteří se potýkají s duševními problémy, může někoho překvapit.

Podle studie Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) z roku 2021 má zhruba každé 14. dítě rodiče nebo pečovatele se špatným duševním zdravím.

A studie Americké psychologické asociace z roku 2024 zjistila, že každý třetí rodič v roce 2023 uvedl, že zažívá vysokou míru stresu – což je nejvyšší číslo od roku 2015.

Odborníci tvrdí, že ke stresové zátěži rodičů přispívají nové i tradiční tlaky, od odvěkých starostí o finance a „mateřský mozek“ až po orientaci v nových technologiích a rostoucí krizi duševního zdraví mládeže.

Dlouhodobý stres může mít škodlivý vliv na duševní pohodu, proto se odborníci dělí o kroky, které mohou rodiče podniknout, aby posílili své zdraví.

Krize duševního zdraví

Nedávno vydané doporučení generálního chirurga Viveka Murthyho varovalo, že rostoucí počet duševních onemocnění mládeže může mít negativní vliv na duševní zdraví rodičů.

S odkazem na zprávu Pew Research Murthy uvedl, že tři ze čtyř rodičů tvrdí, že se buď velmi, nebo do jisté míry obávají, že jejich dítě bude bojovat s úzkostí nebo depresí.

Breaux, který vede Centrum pro studium dětí na virginské technice, uvedl, že nedávné studie skutečně zavdávají důvod k obavám.

„Máme tu probíhající krizi duševního zdraví. Pandemie ji jen prohloubila,“ řekla.

CDC uvádí, že v roce 2021 uvedlo 42 % studentů, že se cítí trvale smutní nebo beznadějně, 22 % vážně uvažovalo o sebevraždě a 10 % se pokusilo ukončit svůj život.

Kromě toho Úřad pro zdravotní zdroje a služby uvádí, že téměř každé páté dítě v USA má potřebu speciální zdravotní péče, včetně chronických fyzických, vývojových, behaviorálních nebo emocionálních stavů, které vyžadují specializované zdravotní služby.

Murthy ve svém nedávném poradenství poukázal na to, že podle průzkumu Americké psychologické asociace 41 % rodičů s dětmi do 18 let uvádí, že se většinu dní cítí tak vystresovaní, že nemohou fungovat, zatímco u ostatních dospělých je to 20 %.

Podle Breauxe je kvůli těmto znepokojivým statistikám nezbytné, aby rodiče věnovali pozornost svému duševnímu zdraví.

„Vždycky mluvím o kyslíkové masce. Musíte se ujistit, že máte nasazenou tu svou a jste na místě, kde nebudete reagovat, když budete komunikovat se svým dítětem. A to je někdy těžké – zejména pokud jste osamělý rodič nebo primární rodič a máte ještě další věci,“ řekla.

Existují rodiny, v nichž rodiče často bojují se stejnými problémy jako jejich děti, ať už se jedná o úzkost, depresi nebo ADHD.

Rosanna Breaux, ředitelka Child Study Center, Virginia Tech

Obtížné to může být i pro rodiče, kteří se potýkají s vlastním duševním zdravím. Breauxová však poznamenala, že existuje jen málo zdrojů a programů, které by rodičům pomáhaly, kromě jejich vlastních problémů s duševním zdravím, i s problémy jejich dětí.

„Často existují rodiny, kde rodiče bojují se stejnou věcí jako jejich děti, ať už jde o úzkost, depresi nebo ADHD [poruchu pozornosti s hyperaktivitou],“ řekla. „Aby mohli své děti v těchto věcech podpořit, musí si tyto dovednosti sami vybudovat.“

Podle Breauxové je klíčové naučit se praktikovat regulaci emocí – to znamená najít zdravý způsob, jak se vyrovnat s přetěžujícími myšlenkami a pocity.

„Chodíte na procházky nebo cvičíte? Využíváte sociální podporu? Pracujete s všímavostí?“ zeptala se Breauxová. „Pro mě byla i pětiminutová horká sprcha … způsob, jak mít alespoň nějaký soukromý prostor a čas a tak trochu přemýšlet o tom, co vám naplní pohár.“

Měnící se prostředí

Finance byly vždy starostí pro ty, kteří chtějí rozšířit svou domácnost. V současném ekonomickém klimatu však mnozí rodiče stále obtížněji vycházejí s penězi.

Ceny od roku 2020 vzrostly v průměru o více než 21 %, ukazují údaje amerického Úřadu pro statistiku práce.

Pro rodiče jsou ochromující zejména prudce rostoucí náklady na péči o děti.

„Myslím, že nastala krize péče o děti,“ řekla Epoch Times klinická psycholožka Amber Thorntonová z Washingtonu.

„Už jen zajištění péče o děti je velmi obtížné, ať už jde o přístup k péči nebo zdroje na její zaplacení. Myslím, že to je obrovská bariéra a zátěž, kterou dnešní rodiče skutečně nesou.“

Více než 70 % všech domácností manželských párů v USA má dva příjmy, ať už z vlastní vůle, nebo z nutnosti. Pro ty, kteří mají děti, to může představovat problém.

Thorntonová poznamenala, že minulé generace rodičů se v péči o děti častěji spoléhaly na prarodiče nebo jiné členy širší rodiny. „Nyní se však setkáváme s tím, že lidé musí pracovat déle, takže prarodiče mohou stále pracovat a prostě nemohou sloužit jako taková podpora, kterou rodiny dříve využívaly,“ řekla.

Dalším posunem v dynamice moderní rodiny, který Thorntonová zaznamenala, je nárůst odcizení v rodině, protože stále více lidí se rozhoduje přerušit vztahy s rodinnými příslušníky kvůli minulým neshodám nebo přešlapům.

„Myslím, že naše chápání traumatu a duševního zdraví k tomu přispívá, protože si uvědomujeme, že možná tyto věci nemusíme akceptovat a možná můžeme vytvořit novou normu toho, co znamená být zdravý a šťastný v našich vztazích, dokonce i v našich rodinách,“ řekla.

Menší rodina však může znamenat také menší systém podpory a podpora může být pro rodiče, kteří se potýkají s chronickým stresem, klíčová.

Proto by se taková rozhodnutí neměla brát na lehkou váhu, řekla Thorntonová.

„Lidé, kteří o tom přemýšlejí, se musí rozhodnout, jaké jsou jejich hodnoty a čemu vlastně chtějí dát přednost…. Všechno má svou cenu nebo důsledek.“

Rodičům, kteří potřebují větší podporu, Thorntonová doporučila, aby vyhledali odborníka na duševní zdraví nebo se spojili s dalšími rodiči či dospělými ve své komunitě.

„Myslím si, že v dnešní době je všeobecný nedostatek komunitní podpory pro rodiče, a čím více se k tomu můžeme vrátit v co největším počtu způsobů, tím lépe pro nás a také pro naše děti,“ řekla.

Mateřský mozek

Skloubit kariéru a péči o děti je obtížné ve všech oblastech. Koučka a matka sedmi dětí Hannah Keeleyová však zjistila, že pro matky mohou být tyto výzvy obzvláště stresující.

Říká, že tento rozdíl lze přičíst tomu, co nazývá „mateřský mozek“.

„Slyšela jsi o mateřské intuici? Tak to je mateřský mozek,“ řekla Keeley pro Epoch Times.

Keeleyová, bývalá behaviorální terapeutka, opustila zaměstnání, aby mohla zůstat doma se svými dětmi. Po narození několika dětí si však uvědomila, že její mozek nefunguje tak, jak fungoval dříve.

„Myslela jsem si, že mateřství bude idylický život, že budu jako Sněhurka a budu zpívat a ptáčci mi budou hnízdit na ramenou,“ žertovala Keeleyová.

Skutečnost měla k pohádce daleko.

„ Byla jsem tak vystresovaná, měla jsem deprese a úzkosti, že jsem se doslova zhroutila,“ řekla.

Zmatená Keeleyová začala zkoumat biologické změny, které ovlivňují mozek ženy po otěhotnění. Zjistila, že ženský mozek se během těhotenství fyzicky mění, aby se připravil na rodičovství a upřednostnil ochranitelské instinkty před pudem sebezáchovy.

I když je to někdy znepokojující, je toto přeprogramování mozku dobrá věc, poznamenala Keeleyová. Pomáhá matkám vnímat jemné změny v jejich okolí a dává jim šestý smysl, který jim umožňuje odhalit, když je něco špatně.

Nevýhodou je však „mateřská mlha“, která s touto novou superschopností přichází.

Mateřská intuice přichází s „mateřskou mlhou“, která může podle Keeleyové maminkám ztěžovat, aby něco udělaly.

„Nemůžeme nic udělat,“ řekla Keeleyová. „Nemůžeme ničeho dosáhnout. Vejdeme do místnosti a říkáme si: ‚Proč jsem sem vlastně přišla?‘. Nedokážeme dokončit věty, a tak si říkáme: ‚Co je to se mnou?“.

Ačkoli neexistuje žádný oficiální lék na mateřský mozek, podle Keeleyové je možné narušit negativní myšlenky, které tyto změny mohou způsobit.

„Nejdříve je třeba přerušit tento vzorec,“ řekla. „Musíte ho přerušit zvenčí, ať už cvaknete gumičkou, ať už si dáte na krk píšťalku, ať už uděláte tarzanovský pokřik, zatleskáte rukama, ať už je to cokoli.“

Společenský tlak

Maminky možná denně svádějí biologický boj samy se sebou, ale jak maminky, tak tatínkové dnes čelí novým tlakům, kterým předchozí generace rodičů nečelily.

Například sociální média představují nová rizika pro bezpečnost a duševní zdraví dětí, a přidávají tak k tradičnímu seznamu stresorů rodičů další starost. Studie však zjišťují, že rodiče jsou také zranitelní vůči rizikům pro duševní zdraví spojeným s používáním těchto platforem.

Studie provedená v roce 2020 na matkách s dětmi ve věku 1 až 5 let zjistila pozitivní vztah mezi depresí matek a problematickým používáním telefonu a zasahováním technologií do výchovy.

Podobně přehled 16 studií týkajících se vlivu sociálních médií na duševní zdraví provedený v témže roce prokázal, že „závist sociálních médií“ může ovlivnit úroveň úzkosti a deprese u jednotlivců.

„Je to prostě takový umělý pocit dokonalosti. Ten umělý pocit … podívejte se, jak to dělám dobře,“ řekla Robyne Hanley-Dafoeová, behavioristka a instruktorka dobré pohody.

Hanley-Dafoeová poznamenala, že vzestup sociálních médií dal prostor kultuře srovnávání, kdy uživatelé neustále hledají vnější potvrzení. A ať už jde o zveřejňování fotografií večeře na Den díkůvzdání nebo výběr interiérového designu, rodiče vůči tomu nejsou imunní.

„Je to takový ten srovnávač, že když to dokážu, tak to zřejmě znamená, že moje děti jsou super dobře přizpůsobení, zdraví a úžasní lidé. … Ale nemusí to tak být,“ řekla.

Hanleyová-Dafoeová navrhuje, aby se rodiče spíše než na vytváření online osobnosti zaměřili na vytváření uklidňující atmosféry doma.

Co se týče problémů, které představují sociální média, sociální pracovnice a psychoanalytička Erica Komisarová uvedla, že jsou pouze odnoží dlouhodobého kulturního problému.

„Když se podíváte na posloupnost toho, co se stalo s rodičovstvím, ženám a mužům bylo řečeno, že všichni by měli pracovat mimo domov. … Že k dobrému životu je třeba mít více peněz, více materialismu, více věcí a že kariérní úspěch mimo domov je to, o co by měl každý opravdu usilovat,“ řekla Komisarová.

Žijeme způsobem, který nám diktuje, jak vychovávat, místo abychom vychovávali tak, jak chceme, a tomu přizpůsobili své finance.

Erica Komisarová, psychoanalytička

Nyní, po desetiletích na této cestě, se děje to, že „děti se hroutí napravo i nalevo a rodiče nejsou šťastní“, řekla.

Komisarová tvrdí, že skutečným viníkem zhoršujícího se duševního zdraví rodičů i jejich dětí je všeobecně rozšířené upřednostňování hromadění bohatství před výchovou zdravých a dobře vychovaných dětí.

„Žijeme na úrovni, která nám diktuje, jak vychovávat, místo abychom vychovávali tak, jak chceme, a tomu přizpůsobili své finance,“ řekla. „Mnoho rozhodnutí, která děláme, si ani neuvědomujeme, ale jsou to rozhodnutí velice materiální, kdy ve skutečnosti upřednostňujeme svůj životní styl před našimi dětmi.“

Komisarová považuje za řešení, aby se rodiče věnovali svým dětem a poskytli jim v raném věku dobré základy, které jim umožní zvládnout nepřízeň osudu i v dospělosti.

„Pravdou je, že jsme vždycky měli protivenství, a je spousta dětí, které si vedou dobře v okolí sociálních médií,“ řekla. „A rozdíl mezi dětmi, kterým se daří, a dětmi, kterým se nedaří, je v jejich základech. … O tom bychom měli mluvit.“

–ete–