Většina členských zemí v souvislosti s válkou na Ukrajině výrazně navýšila výdaje na obranu.
Analýza zpráv
Nově zvolený americký prezident Donald Trump často v minulosti kritizoval ostatní země NATO za neplnění finančních závazků vůči vojenské alianci. Až se ovšem v lednu vrátí do Bílého domu, mohl by shledat daleko menší odpor.
Chuť evropských národů navyšovat výdaje na obranu byla přiživena válkou na Ukrajině a neustálým řinčením šavlí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podobná slova pronesla, když 28. listopadu řekla, že blok NATO potřebuje „masivní“ navýšení výdajů na obranu.
Ale kolik přesně každá země přispívá? Jak jsou na tom příspěvky z historického hlediska? Kolik členové bloku utrácejí za válku na Ukrajině? A o kolik víc jsou ještě ochotni utratit?
Současné cíle NATO
V roce 2014 si NATO stanovilo za cíl, že všichni členové by měli do roku 2024 utrácet dvě procenta svého HDP.
V červenci 2023 podepsali členové NATO na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu komuniké, které znovu stanovilo dvouprocentní minimum, ale dodalo: „Zavazujeme se investovat alespoň 20 % našich obranných rozpočtů do hlavního vybavení, včetně souvisejícího výzkumu a vývoje.“
Oficiální údaje NATO pro rok 2023, zveřejněné letos v březnu, ukázaly, že pouze 10 z 31 spojenců Spojených států v NATO splnilo výdajový cíl ve výši dvou procent HDP. Ovšem již za pouhý rok, podle předběžných odhadů NATO pro rok 2024 zveřejněných v červnu, tento počet vzrostl na 23 z 31.
Kdo tedy cíl plní a kdo jsou opozdilci? Polsko, členská země NATO nejblíže Ukrajině, utratilo 4,1 procenta svého HDP na obranu (z 1,8 procenta v roce 2014). To je více než Spojené státy, které letos vydávají na obranu odhadem 2,7 procenta svého HDP.
NATO uvádí, že americké výdaje na obranu tvoří přibližně dvě třetiny celkových výdajů aliance.
Řecko, které tradičně velmi utrácí za vojenské výdaje kvůli možnosti konfliktu se sousedním Tureckem, také členem bloku, utrácí tři procenta HDP a pobaltské země ze zřejmých důvodů vydaly podobnou částku.
Rumunsko, které sousedí s Ukrajinou, vydává 2,25 procenta svého HDP, což je solidní nárůst z 1,6 procenta za pouhých 12 měsíců. Před časem zvítězil v prvním kole rumunských prezidentských voleb nezávislý kandidát, který kritizoval NATO a Evropskou unii, Calin Georgescu.
Británie překračuje hranici dvou procent, ale Keir Starmer poté, co se v červenci stal premiérem, odmítl říci, kdy jeho labouristická vláda dosáhne svého vlastního cíle 2,5 procenta. Francie se dostala těsně nad cíl s 2,06 procenta. Také Německo, jehož politická a vojenská síla by mohla být významná, letos prolomilo hranici a nyní utrácí 2,12 procenta.
Letos by se mohlo dvouprocentní hranici přiblížit i Česko i s ohledem na nový zákon, který nařizuje povinnost vydávat na obranu každý rok obligátní dvě procenta. V roce 2025 už má částka na obranné výdaje dvě procenta přesáhnout.
Za posledních 12 měsíců dosáhlo cíle také Turecko, které je nyní na 2,09 procenta. Turecká armáda nejenže od roku 1974 okupuje severní část Kypru, ale angažuje se i do konfliktu v Sýrii, který opět probublává.
Mezi nejméně utrácející v NATO patří Kanaďané, vynakládají pouhých 1,37 procenta. Tamní premiér Justin Trudeau 25. listopadu řekl, že Kanada je na „jasné cestě“ k dosažení cíle výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP do roku 2032, což je osm let po cílovém datu stanoveném NATO.
Na konci žebříčku je pak Španělsko, které vydává na obranu 1,28 procenta svého HDP. Země vstoupila do NATO teprve v roce 1982 a její výdaje na obranu byly před vstupem mnohem vyšší, zejména před smrtí diktátora a bývalého generála Francisca Franca v roce 1975.
Pro srovnání, válečná Ukrajina vynakládá v roce 2024 na obranu 37 procent svého HDP, zatímco Izrael utratí mnohem více než 4,5 procenta, které uvedl v roce 2023.
Jak se výdaje změnily?
NATO bylo založeno v roce 1948, tři roky poté, co Spojené státy americké, Velká Británie a Sovětský svaz porazily nacistické Německo a Japonské impérium. Spojené státy se zpočátku držely mimo druhou světovou válku, kterou vyvolala německá rozpínavost a agrese, ale byly do konfliktu zataženy poté, co Japonsko zaútočilo na Pearl Harbor.
Britské impérium, které právě udělilo nezávislost Indii a Pákistánu, bylo finančně ve strašném stavu, stejně jako Francie, zatímco Německo bylo v troskách a na hony daleko od průmyslového zázraku, který z něj později učinil nejbohatší národ Evropy.
V roce 1955 vytvořil Sovětský svaz Varšavskou smlouvu, pakt komunistických zemí ve východní Evropě, který vznikl v reakci na vytvoření NATO.
Výdaje na obranu zůstávaly během studené války poměrně vysoké, ale podle tabulky v akademickém článku Jarosława Wołkonowského, polsko-litevského historika, postupně klesaly v závislosti na závazcích jednotlivých zemí.
Kanada, která byla zapojena do korejské války, utratila v roce 1953 celkem 7,37 procenta, ale v roce 1970 už jen 2,15. Francie utratila 5,89 procenta v roce 1962 na konci koloniální války v Alžírsku a propadla se na 3,77 v roce 1980. Británie utratila 7,66 procenta v roce 1956, v roce suezské krize, a stále utrácela 4,46 procenta v roce 1981, kdy byla zapojena do konfliktu v Severním Irsku.
Když se Sovětský svaz v roce 1991 zhroutil, celosvětové výdaje na obranu klesly a v roce 1996 dosáhly nejnižší hodnoty – 1 144 miliard dolarů, což je o třetinu méně než 1 730 miliard dolarů vynaložených v roce 1988. Německo bylo sjednoceno a tisíce amerických vojáků byly staženy z Evropy.
V roce 2000 se ovšem k moci dostal prezident Vladimir Putin a Rusko, posílené exportem ropy, plynu a nerostů, se opět stalo ekonomickou velmocí a stále více se snažilo rozpínat svá politická a vojenská křídla. Od té doby graf v tiskové zprávě NATO vypráví příběh do velkých podrobností.
Výdaje na obranu mezi členy NATO klesly v roce 2012 o 2,7 procenta, ale v roce 2017 opět vzrostly o 5,9 procenta. Poté znovu klesly, ale do roku 2023 vzrostly o 9,3 procenta. V roce 2024 se odhaduje, že vzrostou o 17,9 procenta.
Graf se téměř dokonale shoduje s incidenty ruské agrese – v roce 2014 Rusko anektovalo Krym a zásobovalo separatisty na Donbasu a poté v únoru 2022 zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
A co Ukrajina?
Ukrajina není členem NATO. Pokud by tomu tak bylo, pak by aliance byla povinna přistoupit na její obranu, když ji Rusko v únoru 2022 napadlo. NATO však vidí Ukrajinu jako zásadní nárazník mezi Ruskem a východní Evropou a obává se, že pokud ustoupí, Moskvu to povzbudí k dalším výpadům.
V předmluvě ke své poslední výroční zprávě tehdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg řekl: „Podpora Ukrajiny není charita. Je to v našem vlastním bezpečnostním zájmu.“
27. listopadu 2024 se sedm zemí – Polsko, Švédsko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Norsko a Lotyšsko – sešlo ve švédském Harpsundu a vydalo společné prohlášení, ve kterém uvedlo: „Odvaha a odolnost Ukrajiny bude podpořena silnou a vytrvalou podporou našich zemí, přičemž vojenská pomoc je nedílnou součástí.” A pak výmluvně dodalo: „Vyzýváme ostatní, aby učinili totéž.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte řekl 26. listopadu v Aténách: „Naše podpora Ukrajině je udržela v boji, ale musíme jít dále, abychom změnili trajektorii konfliktu.“ Evropská unie darovala ukrajinské armádě 45,5 miliardy eur (48 miliard dolarů).
A co budoucnost?
V červnu 2025 uspořádá NATO summit v Haagu a nový generální tajemník Rutte by se mohl pokusit stanovit nový, vyšší cíl pro výdaje na obranu, vzhledem k tomu, že dvě procenta byla stanovena před deseti lety a většina členů NATO tento cíl už dnes překročila.
Na tiskové konferenci v Bruselu 3. prosince Rutte pronesl: „Musíme udělat víc. Nebude stačit držet se na dvou procentech, protože z dlouhodobého hlediska to znamená, že naše odstrašení není dostatečně silné.“
Popřípadě by mohl vyzvat země NATO, aby přispívaly Ukrajině na válku víc. Tedy pokud ještě potrvá. Trump totiž během předvolební kampaně slíbil, že ji rychle ukončí. Oana Lungescuová, bývalá mluvčí NATO, na briefingu Royal United Services Institute v Londýně 21. listopadu řekla: „Je zřejmé, že jsme na lepším místě, než jsme byli, ale stačí dvě procenta? Myslí si tady někdo, že dvě procenta stačí?“
„Myslím, že dojde k velkému tlaku směrem ke třem procentům, a upřímně řečeno neměli bychom potřebovat, aby nám Donald Trump říkal, že potřebujeme tři procenta, protože upřímně řečeno pokud dojde k nějaké změně nebo zmírnění závazku USA vůči Evropě … na obranu budeme potřebovat čtyři procenta a pět procent HDP.“
Lungescuová poukázala na průzkum veřejného mínění v Německu zveřejněný začátkem tohoto měsíce, který podle ní ukázal, že „50 procent dotázaných uvedlo, že tři až 3,5 procenta [HDP] je víceměně správně, což je pro Německo obrovská, obrovská změna myšlení“.
V článku byly použity informace agentury Reuters.
–ete–
