Územní otázka bude pravděpodobně nejproblematičtějším bodem v jakémkoli jednání o příměří.
Trumpova administrativa rychle postupuje k zahájení jednání o příměří a ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Po telefonátech se svými protějšky z 12. února americký prezident Donald Trump oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jsou připraveni dostavit se k jednacímu stolu, aby definitivně ukončili bezmála tříletý konflikt.
„Myslím, že prezident Putin chce mír a prezident Zelenskyj chce mír a já chci mír,“ řekl Trump novinářům v Oválné pracovně a dodal: „Prostě chci jen, aby se lidi přestali zabíjet.“ Začátkem týdne vyslal Trump do Kyjeva ministra financí Scotta Bessenta, aby se setkal se Zelenským a vytvořil počáteční rámec pro pokračující americkou bezpečnostní pomoc, jakmile začnou jednání.
Viceprezident JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio se setkali se Zelenskym na okraji mnichovské bezpečnostní konference 14. února, aby prodiskutovali Trumpovu vizi míru a posunuli se směrem k formálnímu zahájení jednání o ukončení nejsmrtelnějšího konfliktu v Evropě od druhé světové války.
Tento proces je však stále v počátcích a v příštích týdnech a měsících bude třeba dohodnout mnoho otázek týkajících se obchodu, diplomacie, bezpečnostní pomoci a územních sporů. Rubio se setká 18. února se svým ruským protějškem Lavrovem v Saúdské Arábii, aby spolu probrali přípravu možných jednání o Ukrajině a setkání Putina s Trumpem.
Zde je to, co zatím víme o Trumpově plánu na mír v Evropě.
Výměna vzácných zemin a nerostů za bezpečnostní asistenci
Trump často kritizoval množství bezpečnostní pomoci, kterou Spojené státy poslaly Ukrajině, a navrhl, aby Spojené státy dostaly za svou pokračující podporu ekonomické výhody. Taková dohoda by byla životně důležitá nejen pro současnou obranu Ukrajiny, ale také pro její schopnost odstrašit budoucí ruskou agresi poté, co bude vyhlášeno příměří.
Za tímto účelem se Zelenskyj a Bessent dohodli na počátečním rámci, který by Spojeným státům umožnil přístup ke stovkám miliard dolarů ve formě vzácných zemin výměnou za pokračující bezpečnostní pomoc.
Trump uvedl, že Zelenskyj „v podstatě souhlasil“ s tím, že Spojené státy získají přístup k ložiskům vzácných zemin a kritických nerostů v hodnotě přibližně 500 miliard dolarů.
Zelenskyy mezitím řekl, že rámec, který on a Bessent podepsali, zahrnuje také „bezpečnost, hospodářskou spolupráci a partnerství v oblasti zdrojů“.
Tento krok, i když přímo nesouvisí s Ruskem, bude pravděpodobně považován za klíčový základ pro jakýkoli trvalý mír v regionu, protože ukotví obchodní zájmy USA na Ukrajině a bude pokračovat v toku amerických zbraní do Kyjeva bez ohledu na to, zda Spojené státy někdy budou souhlasit s nabídkou přítomnosti svých vojáků na Ukrajině.
Spojené státy chtějí zajistit dodávky vzácných zemin z Ukrajiny ze strategických důvodů. V současné době jsou Spojené státy do značné míry závislé na čínském režimu, pokud jde o dodávky vzácných zemin, protože Čína je největším světovým dodavatelem mnoha těchto kovů. Posílení bezpečnosti Ukrajiny výměnou za přístup ke vzácným zeminám a dalším kovům, jako je titan a lithium, nabízí Spojeným státům způsob, jak snížit svou závislost na Číně v době zvýšené nestability v Indo-Pacifiku.
Dohoda navrhovaná USA původně zahrnovala převzetí 50 % ukrajinských zásob těchto nerostů, ale Zelenskyj ji na Mnichovské bezpečnostní konferenci odmítl s tím, že nenabízí Ukrajině dostatečně pevné bezpečnostní záruky. Obě strany nyní pracují na takové podobě smlouvy, na níž by se mohli shodnout Washington i Kyjev.
Členství Ukrajiny v NATO, přítomnost USA
Dalším klíčovým bodem v diskusi o možném příměří byla možnost členství Ukrajiny v NATO.
Členství v transatlantické alianci je aspirací ukrajinského vedení již tři desetiletí. Ukrajina byla první postsovětskou zemí, která podepsala formální dohody s aliancí, počínaje jejím podpisem Partnerství pro mír, iniciativy, která se snažila povzbudit postsovětské státy, aby usilovaly o přijetí do NATO.
Putin však učinil zabránění tomuto cíli klíčovým cílem své vlády a zabránění vstupu Ukrajiny do NATO bylo jedním z hlavních cílů jeho úplné invaze do země v roce 2022. Navzdory jejímu úsilí se o členství Ukrajiny v alianci nikdy formálně neuvažovalo a je nepravděpodobné, že by se Ukrajina mohla připojit nyní. Vstup do aliance totiž vyžaduje jednomyslný souhlas všech členů a někteří, včetně Maďarska, opakovaně prohlásili, že by členství Ukrajiny odmítli.
„Spojené státy nevěří, že členství Ukrajiny v NATO je realistickým výsledkem vyjednaného urovnání.“
Pete Hegseth, americký ministr obrany
Americký ministr obrany Pete Hegseth tento týden potvrdil, že Spojené státy zajistí, aby členství v NATO bylo smeteno ze stolu jako podmínka pro přemlouvání Moskvy k jednání o příměří. „Spojené státy nevěří, že členství Ukrajiny v NATO je realistickým výsledkem vyjednaného urovnání,“ řekl Hegseth během setkání Ukrajinské obranné kontaktní skupiny v Belgii 12. února.
„Jakákoli bezpečnostní záruka musí být podpořena schopnými evropskými a neevropskými jednotkami… jako součást mise mimo NATO a neměla by být kryta článkem pět,“ dodal. Článek pět zakládající smlouvy NATO vyzývá členy aliance ke společné obraně každého členského státu, který je napaden cizí mocností.
K dnešnímu dni byl článek pět použit pouze jednou, když aliance NATO přišla na obranu Spojených států po teroristických útocích z 11. září 2001. V tuto chvíli není jasné, jak by byla organizována mírová mise mimo NATO. Zelenskyj přesto v listopadu 2024 prohlásil, že je ochoten vstoupit do jednání o příměří pod podmínkou, že západní spojenci Ukrajiny zaručí bezpečnost neokupované části Ukrajiny po dobu jednání.
Je tedy možné, že obranu Ukrajiny převezme nová smluvní aliance primárně evropských národů, která fakticky vytvoří organizaci typu NATO bez vlivu Spojených států. Ačkoli Ukrajina bude pravděpodobně hluboce zklamaná tím, že Spojené státy odmítly její naději na členství v NATO, ujištění o přítomnosti evropských jednotek na Ukrajině bude zklamáním i pro Putina, který původně oznámil, že jeho rozsáhlá invaze na Ukrajinu povede k úplné demilitarizaci země.
Ukrajinské hranice pravděpodobně nebudou ty z roku 2014 nebo 2024
Konečně je tu ústřední otázka území, která se pravděpodobně ukáže jako nejobtížnějším oříškem při jednáních. Ukrajina nekontroluje široký pás svého území od roku 2014. Tehdy prozápadní Ukrajinci v Kyjevě i jinde sesadili proruského prezidenta Viktora Janukovyče kvůli odmítnutí dohody o rozšíření ekonomických vazeb s Evropskou unií.
Krátce poté Janukovyč uprchl z Ukrajiny a ruské síly napadly poloostrov Krym. Přibližně ve stejnou dobu se primárně rusky mluvící obyvatelstvo ve východních provinciích Ukrajiny postavilo proti Kyjevu a s podporou ruských polovojenských sil vyhlásilo nezávislost.
Vznik tzv. Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky na východě Ukrajiny odstartoval brutální konflikt na Donbasu, který zuří až do současnosti. Obrana rusky hovořících lidí v nových republikách, které nejsou mezinárodně uznávány, byla jedním z důvodů, proč Putin v roce 2022 zahájil plnou invazi.
Rusko se tehdy také snažilo anektovat další dva regiony, Cherson a Záporoží, které tvoří pozemní most z Doněcka na Krym. Putin od té doby prohlásil, že jakákoli mírová dohoda musí zajistit, že Ukrajina stáhne své jednotky ze všech čtyř regionů, na které si Rusko činí nároky. Pro Moskvu však nebude snadné naléhat na toto téma, protože se jí dosud nepodařilo zcela ovládnout žádné z těchto území, kromě Krymu.
Přesto je nepravděpodobné, že by Ukrajina dokázala získat zpět velké části z území, které Rusko anektovalo.
Trumpova administrativa jako taková porušila precedens NATO a Bidenovy administrativy tím, že uznala, že Ukrajina postoupí některá svá území Rusku v rámci vyjednaného urovnání. „Musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k ukrajinským hranicím před rokem 2014 je nerealistický cíl,“ uvedl začátkem týdne Hegseth.
Nevyhnutelnost předání určitého území pravděpodobně tížila Kyjev již nějakou dobu a zdá se, že ovlivnila jeho strategické rozhodování na bojišti. V srpnu 2024 zahájila Ukrajina překvapivou ofenzivu a zmocnila se velké části ruské oblasti Kursk. Za téměř půl roku od té doby Kyjev poslal do regionu nesmírné množství mužů a materiálu ve snaze ho udržet, zatímco ruské síly činily zdráhavé postupy na jihovýchodě Ukrajiny.
Začátkem tohoto měsíce Zelenskyj objasnil důvod tohoto rozhodnutí, když oznámil, že nabídne Kursk zpět Rusku výměnou za část okupované ukrajinské půdy. V tuto chvíli není jasné, které pozemky se bude Zelenskyj snažit získat zpět výměnou za Kursk. Kontrola nad ruským územím však pravděpodobně zajistí, že Kyjev nebude muset postoupit neokupované části své země, jak požadovala Moskva.
Do jaké míry je Trumpova administrativa ochotna nadále poskytovat Ukrajině zbraně, zatímco bude probíhat vyjednávání, se teprve uvidí, stejně jako to, zda se Trump bude snažit vyvinout tlak na Moskvu, aby se vzdala části území, která v současnosti drží. Bílý dům na žádost o komentář do doby publikace neodpověděl.
Na této zprávě se podíleli, Ryan Morgan, The Associated Press a Reuters.
– ete –
