Pentagon má za úkol naplánovat soubor moderních protiraketových systémů, včetně vesmírných zneškodňovačů raket a nekinetické obrany.
Agentura pro protiraketovou obranu již hledá špičkové technologie protiraketové obrany poté, co prezident Donald Trump podepsal výkonné nařízení vyzývající k vytvoření „Železné kopule pro Ameriku“.
Trumpovo nařízení dalo Ministerstvu obrany 60 dní na vyhodnocení americké sítě protiraketové obrany a její modernizace za pomoci senzorů hypersonických zbraní, zneškodňovačů střel umístěných ve vesmíru a dalších takzvaných nekinetických obranných schopností.
Trump také pověřil vojenské vedení, aby vymyslelo nové způsoby, jak zastavit přicházející hrozby dříve než doposud, včetně možnosti jejich eliminace ještě před odpálením. Čtyři dny po podepsání příkazu Agentura pro protiraketovou obranu zveřejnila výzvu, aby znalci ze zbrojního průmyslu poskytli informace o slibných inovacích, které by mohly naplnit Trumpovu vizi lepšího obranného štítu.
Rychlá odezva naznačuje, že Trumpova administrativa naléhavě usiluje o pokročilé strategické obranné systémy v době rostoucí konkurence mezi USA, Ruskem a Čínou. Obě tyto země v posledních letech dosáhly pokroku v technologii strategických útočných zbraní a americká armáda se snaží udržet krok.
Ačkoli Trumpův příkaz požaduje několik nových prvků protiraketové obrany, hlavní důraz je kladen na vyhodnocení stávajících systémů a jejich rozmístění – zda jsou nasazeny správným způsobem k ochraně Spojených států, amerických jednotek v zahraničí a spojenců.
Daniel Flesch, hlavní analytik pro národní bezpečnost v Allison Center při Heritage Foundation, popsal Trumpovo nařízení jako komplexní přístup, který rozvíjí schopnosti, jež americká armáda již má. „Kde jsou mezery a kde potřebujeme vyvinout nové technologie nebo investovat?“ shrnul Flesch pro Epoch Times.
Dráha letu strategické zbraně, například mezikontinentální balistické střely s jadernou hlavicí, se obecně dělí na tři fáze. Startovní fáze (boost phase) je počáteční stadium, kdy zbraň spaluje pohonné látky při startu. Poté, co balistická střela spotřebuje většinu svého paliva při vzletu, vstupuje do hlavní letové dráhy směrem k cíli, která je známá jako střední fáze (midcourse).
Nakonec, po dosažení vrcholu své dráhy, balistická střela padá směrem k cíli ve fázi známé jako terminální fáze (terminal phase).
Americké námořnictvo v současnosti disponuje jak pozemními, tak námořními variantami rakety SM-3, které mohou zachytit nepřátelské balistické střely ve vesmíru, v nejvyšším bodě jejich střední letové fáze. Americká armáda má také pozemní zneškodňovače (interceptory) pro zásahy ve střední fázi letu.
Pro zachycení balistických střel v terminální fázi má námořnictvo lodní variantu rakety SM-6, zatímco armáda disponuje systémem Terminal High Altitude Area Defense (THAAD) a novějšími variantami protiletadlového systému Patriot.
Střední fáze letu poskytuje nejdelší časové okno pro zneškodnění, ale vyžaduje vysoce sofistikované interceptory schopné zasáhnout balistické střely ve velkých výškách, včetně vesmíru. Zneškodňovače pro terminální fázi nemusí dosáhnout tak velkých výšek jako systémy pro střední fázi, ale jde o velmi krátké a kritické časové okno k zastavení balistické střely před dosažením cíle.
Startovní fáze nabízí lákavou příležitost k zastavení raketové hrozby, protože střela má v této fázi omezené možnosti, jak se interceptorům vyhnout nebo vypouštět klamné hlavice. Detekce odpalu v tomto raném stadiu je však obtížná, stejně jako včasné nasazení efektivního systému na správnou pozici k jejímu zničení.
Americká armáda testuje neozbrojenou mezikontinentální balistickou střelu na letecké základně Vandenberg v Kalifornii, 3. května 2017. (Ringo Chiu/AFP přes Getty Images)
Americká armáda odpaluje raketu systému Patriot, mobilního záchytného systému protiraketové obrany nasazeného Spojenými státy. (U.S. Army)
Spolu s novými a vylepšenými senzory pro sledování trajektorie zbraní během letu Trumpovo nařízení počítá s vytvořením sítě interceptorů umístěných ve vesmíru, které by mohly zastavovat hrozby již ve startovní fázi.
Výzkumníci zbraní již dlouho považují vysoce výkonné lasery za jednu z možností pro zachycování raket ve startovní fázi. Spojené státy i Izrael dosáhly pokroku v oblasti laserových systémů pro zachycování dronů a raket, ale pro efektivní obranu proti sofistikovaným balistickým střelám bude možná zapotřebí dalších vylepšení.
Trumpův příkaz by mohl obnovit vývoj vzdušného laserového systému pro zneškodnění již ve startovní fázi, například projektu amerického letectva Boeing YAL-1, který byl odložen.
Pokračování programu „Hvězdných válek“
Trumpova vize „Iron Dome pro Ameriku“ čerpá přímou inspiraci ze Strategické obranné iniciativy (SDI), programu protiraketové obrany, který v roce 1983 spustil prezident Ronald Reagan. „Prezident Ronald Reagan se snažil vybudovat efektivní obranu proti jaderným útokům. A přestože tento program vedl k mnoha technologickým pokrokům, byl zrušen dříve, než mohl dosáhnout svého cíle,“ uvádí Trumpovo nařízení.
Program SDI skutečně usiloval o vývoj vesmírných a nekinetických systémů zneškodňění, které mnozí kritici považovali za sci-fi. Iniciativa byla často posměšně nazývána Reaganovým programem „Hvězdných válek“.
Trumpův koncept sítě vesmírných interceptorů se nápadně podobá jednomu z konceptů SDI, kódově označovanému jako Brilliant Pebbles (Zářivé oblázky), který počítal s nasazením potenciálně tisíců malých satelitů, z nichž každý by byl vybaven schopnostmi na zastavení nepřátelské balistické střely již ve startovní fázi letu.
Eric Gomez, nezávislý analytik, který dříve zkoumal kontrolu zbrojení a otázky jaderné stability v Cato Institutu, uvedl, že jedním z nejrealističtějších technologických pokroků popsaných v Trumpově příkazu je vylepšená vrstva vesmírných senzorů pro sledování balistických střel, zatímco vesmírné zneškodňovače patří mezi nejnáročnější cíle.
Podle Gomeze může prezidentovo nařízení podnítit nový výzkum vesmírných interceptorů, ale vyjádřil pochybnosti o tom, že by takové systémy byly připraveny k nasazení během příštích pěti let. Zároveň však poukázal na to, že soukromé podniky, jako je SpaceX, prokázaly schopnost umisťovat rozsáhlé sítě satelitů na oběžnou dráhu.
„Historicky byl problém částečně v tom, že tato technologie byla velmi obtížně realizovatelná a náklady na vypouštění objektů do vesmíru byly vysoké,“ řekl Gomez pro Epoch Times. „Teď ale náklady na starty klesají díky firmám jako SpaceX.“
SpaceX provozuje Elon Musk, který je v posledních měsících Trumpovým blízkým spojencem. Flesch rovněž označil schopnosti vesmírného zachycování za futurističtější součást Trumpova plánu, přičemž uznal, že pokroky soukromých společností v posledních letech výrazně snížily náklady na vesmírné mise.
Gomez a Flesch také upozornili na výzvy spojené s účinností nekinetických zneškodňovacích systémů, jako jsou lasery. Atmosférické podmínky, například vodní pára, by mohly snižovat efektivitu laserových systémů na delší vzdálenosti.
Letadlo by mohlo nést vysoce výkonný laser do účinného dosahu k zachycení raketové hrozby během jejího startu, ale Flesch upozornil, že k provozu dostatečně silného laseru jsou zapotřebí poměrně velká letadla, která by musela létat v pravidelných směnách, aby byla neustále v pohotovosti.
Ve svém projevu z 23. března 1983, v němž Reagan oznámil zahájení Strategické obranné iniciativy (SDI), Reagan uznal, že vyvinout technologii, jakou si představuje, může trvat roky, ne-li desetiletí.
„Mluvíme o procesu, který nemusí přinést výsledky až do přelomu století,“ řekl tehdy Reagan.
Překonání doktríny MAD
Když se Sovětský svaz stal jadernou mocností a zahájil éru studené války, teorie jaderného odstrašení se rychle soustředila na koncept známý jako vzájemně zaručené zničení (MAD – Mutual Assured Destruction).
Podstata teorie MAD spočívala v tom, že Sověti se zdrželi jaderného útoku na Spojené státy, protože věděli, že Washington by odpověděl stejně drtivým protiútokem, což by znamenalo vzájemné zničení obou stran.
Pokud by Spojené státy dokázaly vyvinout prostředky k efektivnímu a konzistentnímu zneškodnění většiny nepřátelských jaderných útoků, mohly by se odklonit od modelu odstrašení založeného na vzájemné zranitelnosti.
Už před Reaganovou SDI hledaly USA způsoby, jak obejít dilema MAD. První americký protibalistický raketový systém, Nike Zeus, byl vyvíjen koncem 50. a začátkem 60. let a využíval jadernou hlavici s nízkým výbušným účinkem k vytvoření dostatečné tlakové vlny, která by zničila přilétající nepřátelskou balistickou střelu.
Systémy protiraketové obrany mohou jednu zemi ochránit před důsledky vzájemné výměny jaderných úderů s protivníkem, ale jejich vývoj může také prohloubit nedůvěru mezi jadernými mocnostmi, jako jsou Rusko a Čína.
„Pokud by USA měly protiraketový systém výrazně lepší než sovětský, mohly by teoreticky provést první úder na Sovětský svaz a být v lepší pozici k eliminaci odvety,“ vysvětlil Gomez. V roce 1972 Spojené státy a Sovětský svaz uzavřely Smlouvu o omezení systémů protiraketové obrany (ABM Treaty), v níž se obě strany zavázaly omezit počet systémů určených k odvrácení jaderného útoku druhé strany.
Ruský odpalovací systém mezikontinentální balistické rakety Jars projíždí po silnici v Moskvě před obrovským písmenem Z, taktickým označením ruských jednotek na Ukrajině, na cestě na generální zkoušku přehlídky na Rudém náměstí, 4. května 2023. (Kirill Kudryavtsev/AFP přes Getty Images)
Vojenská vozidla nesoucí mezikontinentální balistické rakety DF-5B se účastní vojenské přehlídky na náměstí Nebeského klidu v Pekingu, 1. října 2019. (Greg Baker/AFP přes Getty Images)
Gomez uvedl, že Smlouva o protiraketové obraně měla zajistit, aby Spojené státy a Sovětský svaz měly vyrovnané obranné schopnosti, a tím snížit tlak na obě strany, aby navyšovaly své útočné kapacity. Smlouva byla jedním z výsledků Strategických rozhovorů o omezení zbrojení (SALT) z roku 1969, které vedly i k dočasné dohodě o omezení počtu jaderných hlavic na obou stranách.
V prosinci 2001 prezident George W. Bush nařídil jednostranné odstoupení USA od smlouvy s odůvodněním, že smlouva bránila vládě USA ve vývoji obranných systémů proti útokům ze strany teroristů a „darebáckých států“.
Gomez varoval, že oslabování dřívějších dohod o kontrole zbrojení už podnítilo konkurenty k vývoji nových jaderných útočných kapacit a že Trumpova nová snaha o rozšíření obranných systémů by mohla prohloubit nedůvěru mezi světovými mocnostmi. Jako příklad použil Rusko, které nedávno vyvinulo a otestovalo nové útočné technologie, včetně atomových torpéd.
V listopadu 2024 Rusko zaútočilo na Ukrajinu novým typem balistické rakety středního doletu, o které ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že by ji moderní systémy protiraketové obrany měly problém zneškodnit.
Umění dohody
Trumpova snaha o modernizaci americké protiraketové obrany by mohla jít ruku v ruce s plány na dosažení nových dohod o kontrole zbrojení s Ruskem a Čínou. Tento záměr zmínil ve svém virtuálním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, ve Švýcarsku, 23. ledna.
„Chceme zjistit, zda můžeme dosáhnout denuklearizace, a myslím, že je to velmi reálná možnost. A mohu říci, že prezident Putin to chtěl. On i já jsme to chtěli. Měli jsme dobré rozhovory i s Čínou,“ řekl Trump prostřednictvím videohovoru a dodal: „Byli by toho součástí a to by byla neuvěřitelná věc pro celou planetu.“
Reagan odmítl žádosti sovětského vůdce Michaila Gorbačova o ukončení svého programu protiraketové obrany SDI, ale nabídl sdílení technologií z tohoto programu se Sověty jako gesto důvěry na cestě k denuklearizaci.
Úplná denuklearizace se nikdy nepodařila, nicméně Reagan a Gorbačov se dohodli na Smlouvě o likvidaci raket středního a kratšího doletu (INF Treaty), v níž se Spojené státy a Sovětský svaz zavázaly zničit pozemní rakety s dosahem mezi 500 a 5 500 kilometry.
„Pokud je cílem administrativy uzavřít smlouvu o snížení počtu zbraní nebo vést diskusi na toto téma, pak k tomu tento krok jistě může přispět,“ řekl Flesch o Trumpově nařízení ohledně protiraketové obrany.
Gomez rovněž zvážil možnost, že by Trumpovo výkonné nařízení o protiraketové obraně mohlo usnadnit další jednání o kontrole zbrojení, ale vyjádřil pochybnosti o dostatečné důvěře k uzavření dohody zahrnující Spojené státy, Rusko a Čínu.
Uvedl, že Čína by se pravděpodobně nejdříve snažila nahromadit větší zásobu jaderných hlavic, aby dosáhla relativní parity s Ruskem a Spojenými státy, než by se připojila k rámci pro vzájemné snížení jaderného arzenálu. „Jsem obecně pesimistický ohledně vyhlídek,“ prohlásil Gomez.
–ete–
