Požár obřího bateriového úložiště v Kalifornii poukázal na rizika zelených technologií

MOSS LANDING, Kalifornie – Farmář Brad Beach obhlížel za soumraku 16. ledna své malé stádo dlouhorohého skotu, které se skládalo z majestátního býka jménem Tex, dvou krav a tří telat, která se pásla asi dvě míle od kalifornského pobřeží.

Beach spatřil kouř, který se táhl od pobřeží, kde dvě věže označovaly charakteristickou siluetu elektrárenského závodu. Krátce poté, co opustil stádo, si všiml, že v závodě vypukl obrovský požár, a vrátil se, aby zkontroloval svá zvířata. Na místě ho však zastavila kalifornská dálniční policie, která uzavřela oblast kvůli evakuaci obyvatel.

„Přijel jsem druhý den. Nic mě nezastavilo,“ sdílel Beach pro Epoch Times. Vzpomíná si, že dobytek byl v těžkém stresu. „Říkali: ,Tati, zachraň nás.‘“

Zvířata vykazovala známky stresu i další dny. O tři týdny později jedna z krav porodila mrtvé tele.

„Byla opravdu velmi silná, nejsilnější ze stáda, geneticky i po všech stránkách,“ vylíčil na své farmě v Chualaru v Kalifornii 17. února. „Tohle by bylo její třetí tele.“

Následovaly čtyři kozy narozené již mrtvé a zdálo se, že dopad je vidět i v jiných částech jeho ranče. „Každé roční období je jiné. Ale když dojde k velkým změnám v reprodukci všech zvířat zároveň, otázka je, co to může způsobit? Mám více stád a různé druhy, které mají stejné problémy. Nikdy jsem v jednom roce neviděl tolik mrtvě narozených zvířat,“ vypověděl farmář.

Beach sice nemůže dokázat, že znečišťující látky uvolněné během jednoho z největších požárů bateriových úložišť v historii ovlivnily jeho zvířata, ale stejně jako další obyvatelé oblasti, kteří i nadále zažívají symptomy, přestože jim úřady tvrdí, že žádné nebezpečí neexistuje, má otázky.

Elektrárna Moss Landing se skládá z plynové elektrárny a dvou obřích bateriových úložišť. Jedno, které patří k největším na světě, provozuje společnost Vistra, přičemž úložná kapacita činí 1 800 megawatthodin (MWh), a druhou společnost PG&E s kapacitou 730 (MWh).

Požár, který 16. ledna vypukl v zařízení Vistra, kde je uskladněno 110 000 lithium-iontových baterií sloužících k uchovávání solární energie pro elektrickou síť, vytvořil sloup kouře sahající do výšky 300 metrů. Jak toxický mrak stoupal a klesal, koktejl nebezpečných látek ve vzduchu se klikatě vinul přes větrnou zemědělskou oblast.

Bez řádného protokolu pro hašení požáru takové velikosti způsobeného lithium-iontovými bateriemi, hasiči uvedli, že byli nuceni nechat požár hořet, dokud se nevyčerpá palivo. Lithium-iontové baterie jsou pyrofobní, což znamená, že mohou samovolně vzplanout při kontaktu se vzduchem nebo vodou. Proto jsou požáry těchto baterií velmi těžko uhasitelné.

Kouř nakonec ustal, únor přinesl déšť a úřady nadále ujišťovaly obyvatele, že na základě dat z monitorování ovzduší, půdy a vody neexistuje žádné zdravotní nebezpečí. Na rozdíl od požárů, které v té době ničily celý okres Los Angeles, nebyly zničeny žádné domy a nedošlo k žádným úmrtím. Bylo pouze krátce evakuováno asi 1 200 lidí místních obyvatel.

Ale Moss Landing přistihlo úřady nepřipravené. Mezitím vládní úřady a společnost Vistra pomalu zahájily testování toxických sloučenin, o nichž věděly, že mohou představovat riziko, aniž by komentovali data z jiných zdrojů.

Podle vyšetřování Epoch Times nařídila Agentura pro ochranu životního prostředí USA (EPA) společnosti Vistra, aby odebírala vzorky vzduchu pro zjištění přítomnosti těžkých kovů až téměř týden po vypuknutí požáru, přičemž tato data nikdy nebyla sdílena s veřejností.

Vzhledem k nedostatku jasných informací se obyvatelé i nadále ptají, zda jsou jejich děti, zvířata a půda v bezpečí. „Jsme na neprobádané půdě,“ řekl Epoch Times Glenn Church, zástupce okresu Monterey, který se ostře vyjádřil proti regulačním pochybením, která vedla k požáru a jeho následkům.

„Tohle není něco jako lesní požár nebo povodeň, na které jsme připraveni,“ uvedl a dodal, že jeho okres je teď testovacím územím pro vypracování postupů pro řešení požárů bateriových úložišť.

Varovné signály tu ovšem již byly. Zařízení, které bylo uvedeno do provozu v roce 2020, používalo technologii, která je nyní považována za zastaralou, včetně designu úložiště a standardů požární bezpečnosti. Jedná se o třetí incident v bateriovém úložišti Vistra, předchozí dva se obešly bez ohně. Ke vznícení došlo také ve vedlejším bateriovém úložiště od firmy PG&E. Odehrálo se v roce 2022 a bylo menšího rozsahu.

Zařízení bylo schváleno téměř bez odporu a bez posudku o vlivu na životní prostředí, což je u projektu obklopeného chráněnou přírodní rezervací neobvyklé. Projekt byl propagován jako čistá alternativa k plynové elektrárně, kterou nahradila, a získala širokou podporu od zúčastněných stran, které jsou často v konfliktu mezi sebou, včetně energetiků, odborů i ekologů.

Jenže když se v roce 2018 změnily mezinárodní standardy požární bezpečnosti a když byly podobné produkty po celých Spojených státech stahovány z trhu, společnost nebyla povinna provést modernizaci, upgrade nebo se řídit těmito změnami. Stát Kalifornie také nevyzval společnost k podání vlastního bezpečnostního plánu v souladu se státními předpisy.

A zatímco mnoho kalifornských zákonodárců pohotově kritizuje ropný průmysl a jeho taktiky po ekologických katastrofách, ze Sacramenta ani z Washingtonu nevyšel žádný odpor vůči použití toho, co se zdá být podobným způsobem jednání ze strany společnosti Vistra.

Reakce odhaluje rozpor ve vzkétajících odvětvích, na kterém Kalifornie téměř jednoznačně staví svou zelenou budoucnost. Vysokokapacitní bateriová úložiště na bázi lithia, které ukládají energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů, jako je vítr a slunce, jsou způsobem, jak chce stát vybudovat do roku 2045 bezemisní elektrickou síť.

Požár úložiště v Moss Landing naznačuje, že růst tohoto odvětví je rychlejší než schopnost vlády regulovat a reagovat na jeho rizika. Zdá se, že kategorizováním lithium-iontových projektů jako „zelené“ se vynechávají přísné schvalovací procesy, které by normálně doprovázely konvenční energetické projekty.

Neolizujte si prsty

Měsíc po požáru se život v Moss Landing vrátil do normálu. Přístav před elektrárnou a Elkhorn Slough, chráněná mořská rezervace, byly plné rodin, které sem přišly na pikniky, rybařit a užívat si přírodu.

Obyvatelé mariny si pamatují, že po požáru zavládl mezi divokou zvěří podivný klid. Ale měsíc poté byly mořské vydry, ptáci a tuleni opět plní života. Jediným zjevně viditelným znakem, že došlo k vážné ekologické katastrofě, byla spálená kostra budovy elektrárny, sotva viditelná za řadou eukalyptových stromů.

Na fotografiích, které Epoch Times pořídily 17. února, měsíc po požáru, byly slabé stopy kouře viditelné stoupající z jedné spálené části. Následující večer obyvatelé hlásili, že tam znovu vzplál požár. Úředníci doporučili lidem, aby zůstali uvnitř a zavírali okna. Následující týden došlo k dalšímu opětovnému vznícení.

Tonya Riveraová, obyvatelka blízké oblasti, která pomohla zorganizovat skupinu znepokojených sousedů čítající na sociálních sítích tisíce lidí, sdělila, že stále trpí respiračními a dermatologickými příznaky, které se tu a tam vynoří. Stejně jako mnoho dalších v polorurální oblasti vlastní zvířata a čerpá vodu ze své vlastní studny, a stále více pochybovala o ujištěních, že prostředí je bezpečné.

„EPA tady prováděla měření vzduchu,“ řekla Riveraová pro Epoch Times a doplnila: „Kouř stoupá nahoru a pohybuje se. Jaký má smysl testování ve výšce zadku? A pak říkají, že všechno je v pořádku. Okres říká: ‚Zůstaňte ve svém domě.‘ Ale to je kouř – nezastaví se u dveří.“

Žena si vzpomíná na veřejné zdravotní oznámení, které přišlo několik týdnů po požáru, a varovalo obyvatele, aby nosili respirátor. „Zmínili, že to je to, co jste měli udělat. Vyrábějí si pravidla, jak se jim zachce,“ konstatovala.

Jeden z obyvatel mariny si vzpomněl, jak okres lidem poradil, aby si při čištění popela z lodí neolizovali prsty. Vistra rychle přišla s dárkovými kartami v hodnotě 750 dolarů pro každého obyvatele. To samé učinilo několik prominentních právnických firem.

Mnozí doufali, že únorové bouře vzduch vyčistí, i když také představovaly riziko toxického splachu do půdy a vody. Podle státních agentur a společnosti Vistra kvalita vzduchu nikdy nepředstavovala pro obyvatele riziko.

Derek Orchard, pohotovostní lékař, který žije méně než pět mil od elektrárny, evakuoval svou manželku a dvě děti 16. ledna, aby se vrátili o tři dny později. „Požár už byl uhašený, ve vzduchu nebyl žádný opravdový kouř,“ vypráví Orchard Epoch Times. „Když jsme se vrátili domů, stále jsme cítili nějaký zvláštní zápach, který byl jiný. To byla jediná věc, která nás zpočátku znepokojovala.“

Všechno bylo v pořádku až do prvního týdne února, kdy oblastí prošly silné bouře. „Všiml jsem si, že můj 7letý syn… začal mít nějaké respirační problémy, Měl rozptýlenou vyrážku po celém těle, neustále ho svědila,“ uvedl lékař. Ničemu novému však syn vystaven nebyl, žádné nové jídlo, žádný nový prášek. Orchard a jeho manželka, farmaceutka, léčili svého syna doma, ale jeho stav přetrvával.

„Na konci týdne jsme se snažili přijít na něco, co by to mohlo vyvolat, kromě toho zřejmého, což byl požár,“ svěřil se Orchard a pokračuje: „A nemohli jsme na nic přijít. Tak jsme si na měsíc pronajali Airbnb v Monterey — a do 48 hodin vše zmizelo.“

Orchard, který pracuje ve dvou nemocnicích a je lékařským ředitelem nemocnice Memorial Hospital v Los Banos, podotýká, že od té doby jen přežívá. „Nevím, kdy se budu moci vrátit domů nebo zda je bezpečné přivést své děti zpět. Je to hodně, hodně nejisté,“ líčí.

Rodina žije na 12 akrech, jejich voda pochází ze studny a mají zvířata. „Mám nechat otestovat svou studnu a bude to v pořádku? Co máme dělat s půdou a zvířaty? Ta nejistota je způsobena nedostatkem informací,“ ptá se.

Ed Mitchell, obyvatel Prunedale, komunity asi sedm mil východně od elektrárny, se zúčastnil krizového jednání s radou okresu Monterey několik dní po vypuknutí požáru. „Zprávy ukazovaly, že vzduch kolem elektrárny a podél cesty [na jihovýchod] byl normální. Pevné částice byly normální, stejné jako z ohňů nebo krbů na dřevo,“ vzpomíná.

„Díváme se na obrovský oblak špíny, který hoří ve vzduchu. Víme, že tam budou znečišťující látky. Bylo nám řečeno, že je to normální. Požár byl tak velký, tak horký, že fungoval jako komín, plameny měly výšku 60 metrů,“ poznamenává pro Epoch Times.

Překvapilo ho, že nikdo nevyužil dron k testování oblaku kouře. Od Vistry podle něj nepřišly žádné další informace, co se v kouři mohlo vyskytovat.

Co je v tom obláčku?

EPA má rozsáhlé zkušenosti s požáry způsobenými lithiovými bateriemi. Od roku 2021 došlo v Kalifornii k deseti požárům v bateriových úložištích a Vistra používala baterie LG, které byly složeny přibližně z 50 % manganu, niklu a kobaltu.

Na žádost okresu začala EPA brzy monitorovat kvalitu vzduchu. Měřila přítomnost fluoridu vodíku, jedné z nejtoxičtějších sloučenin uvolněných při požárech baterií, a také částicového materiálu, který je obvykle měřen při monitorování kvality vzduchu. Vistra také nainstalovala své vlastní monitorovací stanice.

Ale ve zprávách EPA, Vistry, státních agentur ani okresu nebyla zmínka o těžkých kovech, tedy až do chvíle, kdy vědci pracující v Elkhorn Slough na konci ledna učinili ohromující oznámení: V důsledku spadu z kouře vykazovala povrchová půda v přírodní rezervaci drasticky zvýšené hladiny těchto sloučenin, které byly stovky až tisícekrát vyšší než normální hladiny.

Část obav ohledně těžkých kovů spočívá v tom, že se nerozkládají a mohou se snadno hromadit v potravním řetězci. I při velmi nízkých hladinách mohou mít kumulativní účinky v průběhu času, což činí stanovení bezpečného prahu kontroverzním.

U lidí může expozice těžkým kovům a dalším toxinům, jako jsou pesticidy, mít dlouhodobé dopady, poškozovat DNA, narušovat funkci proteinů a enzymů, vytvářet oxidační stres a stimulovat růst rakoviny, jak ukazují mnohé globální studie. U hospodářských zvířat ukazují studie, že kontakt s nimi může poškodit centrální nervovou soustavu, způsobit reprodukční selhání a ovlivnit orgánové systémy.

Nikl a kobalt jsou obzvláště problémové, podle Josepha Landolpha, docenta na Keck School of Medicine University of Southern California. Landolph, expert na karcinogenitu vyvolanou chemikáliemi, často spolupracuje s EPA.

„Nikl je karcinogen, zejména ve své nerozpustné formě, kdy může způsobit poškození dutin a plic, což vede k nádorům,“ vysvětluje Landolph. Doplňuje, že někdy může poškodit i ledviny. Obvykle by EPA podle něj provedla „kompletní hodnocení rizika celé oblasti“, což je nákladné a časově náročné, a spočítala by rizika expozice.

Michael Polkabla, průmyslový hygienik a obyvatel oblasti, zmínil, že zprávy od vlády a Vistry byly zavádějící. „Z technického hlediska jsem byl trochu šokován, že EPA monitorovala ve vzduchu pouze dvě nebezpečné látky. Okres Monterey se prostě drží zpátky a nikdo se neptá na zřejmou otázku, ‚Co je v tom obláčku?‘“ říká.

Prohlášení EPA „vše je v pořádku“ bylo založeno pouze na testování fluoridu vodíku a částicového materiálu (PM) 2,5, řekl, odkazujíc na částice měřící 2,5 mikrometru nebo méně, které se používají k monitorování kvality vzduchu. „Ani nezvážili jiné znečišťující látky,“ uvádí Polkabla.

Podle něj měli vyslaní odborníci okamžitě hledat těžké kovy, PCB, chlorované sloučeniny, dioxiny a polycyklické aromatické uhlovodíky. „Když baterie [hoří], není to jen lithium, které exploduje a hoří, ale i pufrovací roztoky, elektrolyty, katody, anody. Jsou to obaly, ve kterých jsou baterie uskladněny. Jakýkoli polyvinylchlorid vytvoří vinylchlorid — to je velmi, velmi toxický plyn,“ podotýká.

„Hasiči to všechno vědí. Tyto chemikálie se uznávají za nebezpečné, a existuje mnoho, mnoho sloučenin, které měli vzorkovat. Vzorkování jen těchto dvou neukazuje celý obraz,“ namítá.

EPA uvedla pro Epoch Times, že nařídila společnosti Vistra provádět odběr vzorků vzduchu na těžké kovy od 21. ledna, téměř týden po začátku požáru, a že společnost tato data uchovává a měla je sdílet s toxikology státu.

Avšak zdá se, že data nikdy nebyla zveřejněna. Na webu Vistry, kde popisuje reakci na incident, se veřejné prohlášení odkazuje na „odběr vzorků vzduchu“ na více než 100 místech pro sedm sloučenin spojených s těmito požáry, které provedl externí dodavatel. Ale žádné zprávy o odběru vzorků na těžké kovy neexistují, pouze monitorování kvality vzduchu, které nenašlo žádnou hrozbu z nebezpečných sloučenin.

Vistra neodpověděla na opakované dotazy ohledně objasnění této záležitosti. Jane Williamsová, výkonná ředitelka organizace California Communities Against Toxics, řekla, že problémem monitorování pouze kvality vzduchu je to, že těžké kovy mají tendenci přilnout k částicím menším než PM 2,5 v procesu nazývaném „adsorpce“, takže testování pouze na PM 2,5 nezachytí těžké kovy.

„Ultrajemné částice mají vysokou povrchovou plochu, což jim umožňuje absorbovat velké množství toxických organických sloučenin,“ uvedla v článku v Nature. „Stávají se stále větší obavou mezi vědci, protože mohou obcházet obranné schopnosti těla a pronikat hlouběji do plic a ovlivnit různé orgány.“

I když mangan, nikl a kobalt jsou přítomny v životním prostředí, zvýšené hladiny mohou představovat rizika jak pro akutní, tak dlouhodobou expozici. „Pokud jsou úrovně zvýšené, bude to mít významný dopad na životní prostředí, na naše zemědělství,“ varuje Polkabla a dodává: „Salátová miska Ameriky je tady – to jsme my. Chceme to v našem špenátu?“

Church, zastupitel okresu Monterey, uznal, že stát není tak rychlý a otevřený jako v jiných případech. „Zdá se, že je trochu pomalý v analýzách, výsledcích a komunikaci s veřejností. Myslím, že by se mohli činit líp.“

„1 plus 1 je 2“

Ivano Aiello je půdní geovědec z námořní laboratoře Moss Landing Marine Laboratory, které je součástí San José State University. Studuje mokřady, které se za posledních 150 let potápějí, a snaží se je obnovit. Těžké kovy se v půdě vyskytují přirozeně a Aiello se na ně dosud nesoustředil. Ale když úředníci po požáru oznámili, že vzduch je bezpečný, byl zvědavý.

„Vrátil jsem se na své terénní stanice a začal jsem vidět kusy spálených věcí všude kolem,“ sdílel Aiello pro Epoch Times. „Tak jsem si řekl, že je možná něco v té půdě.“ Začal tedy měřit a analyzovat data. Zjistil, že u některých těžkých kovů byl výskyt řádově vyšší.

Začal zkoumat osm dní po požáru, kdy ještě neslyšel žádnou zmínku o těžkých kovech od úřadů nebo Vistry. Zpočátku nevěděl, co hledá. Když vzorky vložil do svého supermoderního skenovacího elektronového mikroskopu, bylo to jasné: nárůst niklu, kobaltu a manganu o stovky až tisíce násobků. Nešlo jen o koncentraci, řekl Aiello, ale o poměr, který byl velmi konzistentní, což znamenalo, že pocházel ze stejného zdroje.

„A pak jsem viděl ty malé kovové kuličky, pár mikronů [v průměru] a googlil jsem to,“ pokračuje. „To jsou těžké kovy používané pro materiál do baterií.“ Tyto nanočástice byly někdy seskupeny jako hrozny, roztavené k sobě.

„Teplota požáru byla strašně vysoká, a jsou všude. Kdekoliv jsem je hledal, našel jsem je, zejména ve vysokých koncentracích. Takže to je jedna plus jedna rovná se dva. Od té doby jsem moc nespal,“ přiznává. Sdílet svá data však odmítl, dokud nebudou publikována v recenzovaném časopise.

Okres Monterey přijal Aiellovo oznámení, ale nevyjádřil se, jak nebo zda tato zjištění ovlivnila hodnocení bezpečnosti. Kalifornské ministerstvo veřejného zdraví na dotazy neodpovědělo.

Kalifornské ministerstvo kontroly toxických látek (DTSC) provedlo vlastní analýzu půdy. Po počátečním screeningovém testování, které odhalilo nárůst těžkých kovů v osmi oblastech kolem elektrárny, ministerstvo 12. února oznámilo, že vzorky půdy odeslané do laboratoře neobsahovaly zvýšené koncentrace.

I když DTSC neodpovědělo na dotazy ohledně svých dat nebo jak se mohou vztahovat k nálezům Moss Landing Marine Laboratory, Aiello říká, že rozpor může být vysvětlen použitou metodou. „Těžké kovy přišly očividně jako vzdušné částice,“ zmiňuje Aiello. „Spadly z oblaku popela. A víme, že jsou to velmi, velmi tenké vrstvy.“

Podle něj, když se odebírají vzorky z horní vrstvy, najdete zvýšené koncentrace, tisíckrát vyšší než byly předtím. Ale pokud vezmete vzorek půdy až po odstranění vrstvy půdy, jak to udělal DTSC, koncentrace se zředí.

Mezitím Polkabla, průmyslový hygienik, pomohl dohlížet na komunitní sběr vzorků povrchu, při kterém bylo sesbíráno 124 kitů, pokrývajících větší oblast než DTSC nebo Moss Landing Marine Laboratory.

„Z vědeckého hlediska mám výhrady,“ uvádí o osmi oblastech, které DTSC vzorkovalo. „To je žalostně malý počet vzorků k odběru. My jsme sesbírali 124 vzorků, a když máte tyto datové body, můžete průměrovat a statisticky mít důvěru v data.“

Komunitní data a Aiellovy zprávy ukazují na „nevyvratitelný“ nárůst těžkých kovů v oblasti oblaku, konstatuje Polkabla a dodává: „Může se argumentovat, že tyto úrovně jsou buď škodlivé, nebo nejsou škodlivé. To není to, co tady děláme. Kvantifikujeme, že došlo k nárůstu nad normální úroveň.“

Peter Weiss, výzkumník z katedry environmentálních studií Univerzity Kalifornie–Santa Cruz, vytvořil modely počasí, které pomohly vědcům zjistit, kam oblak směřoval, a sledovat znečišťující látky, které laboratoř Aiella použila k potvrzení měření na zemi. Podle něj je důležité se připravit na budoucí podobné události. Odebírání vzorků ze vzduchu i půdy je sice nákladné, ale podle něj by mělo být součástí rozpočtu a plánů reakce na katastrofu.

Zastaralý model akumulace

Odborníci zpochybnili, zda byl schvalovací proces dostatečný pro tak velký bateriový projekt. „Bylo to prezentováno jako: ‚Hele, to je čisté, zelené, takže to musí být dobré,‘“ vylíčil Church, který byl zvolen až po schválení projektu.

V roce 2025 je mezi odborníky v oboru shoda, že design elektrárny, ve kterém byly tisíce baterií uskladněny spolu v obrovském zařízení, je chybný a zastaralý a dnes by nebyl povolen. Problém s lithium-iontovými bateriemi spočívá v tom, že pokud se přehřejí, mohou spustit řetězovou reakci nazývanou „termální runaway“, což je přesně to, co se stalo v Moss Landing.

Během schvalovacího procesu v roce 2018 byly aktualizovány normy Mezinárodního požárního kódu, aby zahrnovaly sekci pro velké projekty na skladování baterií, s požadavky na oddělení baterií k omezení rizika termálního runaway. Tyto normy však nebyly v Vistra implementovány, podle Canary Media, která se zabývá obnovitelnou energetikou.

Mezitím jiné požáry bateriových úložišť po celé zemi vyvolaly obavy, jak takové požáry hasit. Firma LG Energy Solution, která vyrábí baterie pro Vistru, stáhla v roce 2020 z trhu podobné produkty. V roce 2021 firma General Motors stáhla baterie LG v hodnotě 2 miliard dolarů pro své vozy Volt, vše kvůli problémům s požární bezpečností.

Protože projekt využil elektrárnu, která byla na místě téměř 70 let, schvalovací proces byl urychlen. Počáteční studie Vistry uznala inherentní riziko přehřátí nebo závadných elektrických podmínek, ale ujistila okres, že připravila bezpečnostní prvky a automatizovaný kontrolní systém, který okamžitě izoluje poruchové baterie a odpojí je.

Řada úložišť přechází z niklovo-mangano-kobaltových (NMC) baterií, které používá Vistra, na baterie lithium-železo-fosfátové (LFP), protože mají lepší požární bezpečnostní profil. Church však poukázal na meta-analýzu z University of Sheffield ve Velké Británii, která ukazuje, že zatímco NMC baterie uvolňují více plynů než LFP baterie, LFP baterie jsou při hoření výrazně toxičtější.

Pochybné testování

Po požáru si Vistra najala firmu Center for Toxicology and Environmental Health (CTEH), která sídlí v Arkansasu a má pověst odborníka, který pomáhá korporacím řídit odpovědnost v důsledku environmentálních katastrof, které samy způsobily.

Jak už poukázali odvážní členové komunity, CTEH se ocitla v centru kontroverzí ohledně střetu zájmů v několika vysoce profilovaných případech. Kritici, jako například David Michaels, expert na veřejné zdraví a bývalý šéf Úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA), obvinili firmy jako CTEH z používání taktiky, jako je podhodnocování rizik a vytváření pochybností o vědeckých důkazech, aby zpozdily veřejnou ochranu zdraví a odrazily soudní spory.

V komentáři pro Time v roce 2023 Michaels napsal: „Dvě odvětví, která jsou s touto strategií nejvíce spojována, jsou samozřejmě tabák a fosilní paliva. V obou případech tato odvětví falešně požadovala důkazy místo opatrnosti, pokud jde o veřejné dobro.“

V několika případech, kdy CTEH oznámila, že po katastrofě nebyly nalezeny žádné zdravotní hrozby, následná vyšetřování odhalila opak. Například po vykolejení vlaku s toxickými chemikáliemi v East Palestine v Ohiu v únoru 2023 požádal operátor CTEH, aby testovala vzduch v domácnostech. Pod dohledem EPA firma použila přenosná zařízení a nezjistila žádnou hrozbu pro veřejné zdraví.

Následné vyšetřování whistleblowerů odhalilo, že agentura věděla, že zařízení nejsou schopna detekovat hlavní dráždidlo při nižších hladinách, které byly uznávány státem. Nedávná studie publikovaná v Environmental Science dospěla k závěru, že metodologie testování vzduchu, kterou použil CTEH a EPA, byla „nedostatečná pro účely identifikace chemických zdravotních rizik“.

Přehnaný spěch na zelené technologie

Kalifornská senátorka Shannon Groveová poukázala na pokrytectví, které je vlastní politice zelené energetiky v Kalifornii, kde se projekty považované za „etické“ vyhýbají přísné kontrole a regulacím, které se uplatňují v jiných průmyslových odvětvích. To proměňuje místní komunity v testovací oblasti. Podobná zařízení by podle ní měla být umístěna daleko od obytných oblastí.

V Kalifornii vede podle političky etická nadřazenost baterií k ignorování faktu, že jejich skladování ve velkém měřítku je nebezpečné. „Není na tom nic dobrého, etického nebo zeleného, co se týče skladování lithium-iontových baterií. Kobalt pochází z Demokratické republiky Kongo a používají tam dětskou práci,“ sdělila Groveová.

Dny po požáru v Moss Landing požádala demokratická poslankyně Dawn Addisová Vistru, aby zrušila své plány na podobné zařízení v Morro Bay, a aby státní povolovací agentury zamítly její žádost.

„Ačkoliv naléhavě potřebujeme klimatická řešení, musí být bezpečná pro naše komunity a životní prostředí. Nikdy nemůžeme zažít katastrofu tohoto druhu znovu,“ podotýká Addisová v prohlášení.

Okleštěné pravomoci obcí

Proklamace jsou jedna věc, plány státu jiné. Aby Kalifornie splnila své ambiciózní cíle, musí podle zákonodárců „nasadit novou elektrickou infrastrukturu v měřítku a rychlosti, která tu nikdy předtím nebyla“ s tím, že solární a větrná energie poroste třikrát rychleji než v minulosti a kapacity pro skladování baterií vzrostou osmkrát.

Zpráva zmiňuje Moss Landing jen okrajově, ale naznačuje, že aby uklidnila obavy místních komunit, použije modelový předpis vytvořený soukromou oborovou asociací, která lobbuje za obnovitelné zdroje, aby došlo k zjednodušení povolovacích procesů a obcházení diskrétního posuzování místními úřady.

Church potvrdil, že okresy už nyní nemají mnoho pravomocí k schvalování nebo uzavírání státem regulovaných zařízení. „Nemáme kontrolu nad provozem. Stát a federální vláda ukládají omezení a mandáty, aniž by lidem dali příležitost rozhodnout, jak chtějí ve svých sousedstvích žít,“ prohlásil.

Obavy vzrůstají i jinde. Starosta Escondida Dane White čelící záplavě navrhovaných projektů na bateriová úložiště navrhl v roce 2024 moratorium na tyto projekty a aktualizovaný územní plán, který by zajistil, že projekty nebudou umístěny do hustě osídlených oblastí. Když město pracovalo na těchto změnách, došlo k požáru v zařízení, které tam bylo téměř deset let.

Za účelem zjednodušení místních schválení mohou upřednostňované projekty, které splňují existující územní a stavební předpisy, obcházet posuzování místními orgány, jako jsou plánovací komise.

„Pamatuji si, když jsem přinesl toto usnesení do městské rady, developer jiného projektu, o kterém jsme ani nevěděli, promluvil na schůzi a řekl, že se to dělá automaticky, a my nemáme žádné slovo,“ řekl White.

Tento konkrétní projekt, jak řekl, je v oblasti obklopené jinými podniky a není daleko od rezidenční oblasti – přesně tam, kde ho nechtějí.

Požár z května 2024 v Otay Mesa v okrese San Diego trval 17 dní a evakuační příkazy byly zrušeny až po téměř dvou týdnech. Byly zavřeny školy, firmy a silnice. White si vzpomíná, jak státní agentura vydala prohlášení, zatímco požár ještě hořel, které uznávalo stížnosti na zápach ve vzduchu, ale ujišťovalo obyvatele, že zápach nepochází z požáru baterií.

„Bylo to nejpodivnější prohlášení, které jsem kdy četl,“ konstatoval. „A pak trvalo 10 dní nebo dva týdny, než přišla zpráva o znečištění.“ V tomto případě, jak řekl, byly vzorky odebrány až po uhašení požáru. „Cítili jsme to a měli jsme popel na autech. A vím, že tady ve své čtvrti, která je asi tři míle od zařízení, nic nezkoumali.“

Hlavní problém je udržitelnost, domnívá se White. „Masivní projekt, který chtěli umístit do Escondida, bude jedním z největších v zemi a bude zásobovat desítky tisíc domácností na čtyři hodiny. Takže pro splnění potřeb okresu by jich muselo být sto,“ okomentoval.

„Jdeme po energetické cestě, která nás povede pouze k neustálé krizi a chaosu. Je to naprosto nespolehlivé a neudržitelné,“ uvedl starosta White. Church volal po pozastavení rozvoje zelených technologií, i kdyby to zpomalilo cíle Kalifornie o několik let. „Věřím, že existují řešení v technologiích, ale nespěchejme na to,“ poznamenal s tím, že bychom se mohli poučit ze zavádění pesticidů, herbicidů a farmaceutik.

„Byla doba, kdy se všude stříkal DDT, a říkali: ‚Hej, tohle bude skvělé.‘ A pak zjistíte, jaký má tohle dopad na životní prostředí,“ sdělil a doplnil: „Když máte technologii, která je takto volatilní, takto kritická a takto nová, pokud jde o aplikace, no, možná jdeme příliš rychle a měli bychom trochu šlápnout na brzdy.“

– ete –