Cla jsou součástí nástrojů, které Trump používá k obnovení domácího výrobního sektoru, říkají experti.
Obchodní deficit USA dosáhl v roce 2024 rekordní výše přes 1,2 bilionu dolarů. Téměř čtvrtinu této částky tvořily automobily a automobilové díly. V pokusu o nápravu obchodní nerovnováhy představil americký prezident Donald Trump v únoru plán na zavedení recipročních cel, která mají „vyrovnat podmínky“ v obchodu a řešit to, co jeho administrativa označila za neférové obchodní praktiky, které uplatňují jiné země.
Cla mají vstoupit v platnost 2. dubna, poté, co úředníci stanoví jednotlivé sazby cel pro každou zemi. Americký lídr opakovaně poukazoval na automobilový průmysl jako na potenciální oblast pro zavedení cel.
Automobilky v USA si prošly horskou dráhou poté, co Trump v únoru oznámil univerzální 25procentní clo na dovoz z Kanady a Mexika. Nakonec výrobci automobilů získali měsíční výjimku poté, co se tři velké automobilky, Stellantis, Ford a General Motors, s Trumpem spojily telefonicky. Tato úleva je však neochrání před nadcházejícími cly.
Při oznámení výjimky tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že prezident očekává, že automobilky začnou přesouvat výrobu do Spojených států. „Řekl jim, že by se měly pustit do práce, začít investovat, začít se přesouvat, přesunout výrobu sem do Spojených států amerických, kde nebudou platit žádné clo,“ řekla 5. března. A dodala: „To je konečný cíl.“
Jak se USA dostaly do této situace?
V jádru chronického obchodního deficitu USA leží mnoho firem, které přesunuly výrobu mimo Spojené státy kvůli vysokým nákladům na pracovní sílu v zemi, říká Yao-Yuan Yeh, profesor mezinárodních studií na St. Thomas University v Houstonu.
Když zahraniční firmy dovážejí vyrobené zboží do USA, takové importy obvykle vedou k čistému obchodnímu deficitu, protože hodnota nakoupeného zboží značně převyšuje hodnotu zboží prodaného.
V roce 2024 přispěly automobily a automobilové díly k celkovému obchodnímu deficitu USA částkou 274 miliard dolarů. Téměř polovina negativní bilance v obchodování s automobily pochází z Mexika (117 miliard dolarů), následována Japonskem (50 miliard dolarů) a Jižní Koreou (43 miliard dolarů). Čína se s částkou 9 miliard dolarů umístila na šestém místě, zatímco Kanada byla na 11. místě s přebytkem 2 miliardy dolarů.
Někteří ekonomové tvrdí, že obchodní deficit je pozitivní věc. Podle jejich názoru odráží silnou ekonomiku a robustní výdaje. Kromě toho, pokud Spojené státy sníží negativní obchodní bilanci, může to zpomalit růst globální ekonomiky.
Yeh uvedl, že vnímání toho, jak by se měl svět vyvíjet, je důležité. Z pohledu globalizace je volný trh již dostatečně rozvinutý. Proto je outsourcování výroby do zemí s levnou pracovní silou otázkou vysoké efektivity a rozdělení rolí a odpovědností mezi země.
Myšlenka, že firmy mohou využívat globální zdroje, vedla Spojené státy v 90. letech minulého století k tomu, aby podporovaly vznik Světové obchodní organizace a podepisovaly obchodní dohody o volném obchodu, včetně Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA).
Yeh pro Epoch Times nicméně poznamenal, že pro lidi, kteří mají pracovní místa ve výrobě, je obchodní deficit přímo spojen s tím, že přicházejí o práci ve prospěch lidí v zahraničí, což způsobuje „obrovskou ztrátu pro drtivou většinu pracovníků ve většině vyspělých zemí.“
Právě proto našla Trumpova cla podporu u automobilového odborového svazu United Automobile Workers (UAW). Průmysl v USA ztratil za poslední tři desetiletí 90 000 výrobních závodů kvůli nevyváženému obchodu s přátelskými sousedy v Severní Americe, uvedl prezident UAW Shawn Fain během rozhovoru 9. března v ABC.
Od roku 1994, kdy vstoupila v platnost NAFTA, vzrostla roční produkce automobilů v Mexiku z 1,1 milionu kusů na téměř 4 miliony kusů v loňském roce. V loňském roce Mexiko exportovalo přibližně 3 miliony aut, což představuje 80 % jeho produkce, do Spojených států.
„Cla jsou pokusem zastavit krvácení, ztrátu pracovních míst v Americe za posledních 33 let. Cla nejsou konečným řešením. Ale jsou to obrovský faktor při řešení tohoto problému,“ řekl Fain.
Trumpův konečný cíl
Jednoměsíční odklad cel, který Bílý dům udělil automobilkám, nebude pro ně dostatečný k tomu, aby dramaticky změnily svou dodavatelskou síť. Mohly by však využít tento čas k vypracování důvěryhodného plánu na zvýšení domácí výroby, uvedl William Lee, hlavní ekonom Milken Institute, kalifornského think tanku.
Podle něj mohou automobilky jednat o placení cla na čisté transakce přes hranice, které jsou výsledkem vícenásobných dovozů a vývozů, nebo získat prodlouženou nebo trvalou úlevu od cel, pokud rozšíří domácí výrobu.
Lee říká, že zvýšení domácí výroby je hlavním cílem Bílého domu, ať už tohoto cíle dosáhnou přesunem zahraniční výroby zpět domů nebo rozšířením domácí produkce.
„Cla jsou součástí Trumpova trojbodového plánu na růst americké ekonomiky,“ řekl Lee. Prvním bodem je osekat velikost vlády, čímž se sníží daně, řekl Epoch Times a dodal, že první složka také pomáhá přesouvat pracovní sílu do soukromého sektoru.
Druhým bodem je „snížit regulace a použít cla jako pobídku k výrobě v USA místo v zahraničí a zároveň ochránit domácí výrobce,“ řekl Lee o použití cel k vyrovnání podmínek tím, že zvýší ceny zahraničního zboží.
Yeh uvedl, že Trumpovým konečným cílem je dát Spojeným státům výhodnější pozici ve světě a učinit Ameriku více soběstačnou. S ohledem na omezení čtyř let je podle Yeh realističtější, aby Trump nastavil směr a získal momentum.
„Cla jsou nástrojem k otevření dveří k jednáním,“ řekl Yeh a doplnil: „Účelem je získat více investic do USA nebo zvýšit zahraniční nákupy amerických výrobků.“
Existují již některé počáteční známky růstu, kdy společnosti investují více do Spojených států, aby se vyhnuly clům. Po nástupu Trumpa do úřadu potvrdila společnost Stellantis, nadnárodní automobilka, která vlastní značky Chrysler, Jeep, Fiat, Peugeot a další, plány na znovuotevření montážní linky v Belvidere ve státě Illinois a na výrobu své aktualizované verze středně velkého SUV modelu v Detroitu, což byla výrobní linka, kterou společnost původně plánovala přesunout do Kanady.
Generální ředitel Nissanu také diskutoval o přesunutí výroby z Mexika. Na začátku tohoto měsíce Honda oznámila, že plánuje vyrábět svůj aktualizovaný sedan v Indianě místo v Mexiku. Hyundai oznámil 24. března investici ve výši 20 miliard dolarů do výroby v USA, včetně nového závodu na výrobu oceli za 5,8 miliardy dolarů v Louisianě.
„Tato investice je jasným důkazem, že cla opravdu silně fungují,“ řekl Trump a dodal, že v několika dnech učiní další oznámení, včetně informací o clech na automobily.
–ete–
