Analýza zpráv
Agendu amerického prezidenta Donalda Trumpa zpomaluje dlouhý seznam příkazů vydaných federálními soudci. Tyto soudní příkazy jsou namířeny proti jeho politice a řada z nich platí v celých státech.
Přezdívané celostátní nebo univerzální, tyto soudní příkazy se považují za mimořádné, protože umožňují jedinému soudci zablokovat politická rozhodnutí platné pro celou zemi. Soudci využívají celostátní příkazy v posledních letech stále častěji, což vyvolává odpor vládnoucích prezidentů.
Trump jejich aplikaci nedávno odsoudil a požádal Nejvyšší soud, aby v této věci zasáhl. „Nezákonné celostátní příkazy radikálně levicových soudců by mohly klidně vést ke zničení naší země!“ uvedl prezident 20. března v příspěvku na serveru Truth Social. „Tito lidé jsou šílenci, kteří se ani trochu nestarají o následky svých velmi nebezpečných a nesprávných rozhodnutí a rozsudků.“
Soudci široký záběr soudních příkazů obhajují s tím, že jsou nezbytné, aby se zabránilo údajným škodám vyplývajícím z prezidentských výkonných nařízení. Kritici zase tvrdí, že soudy překračují své pravomoci, a že právníci si „nakupují“ nakloněné soudce, kteří budou pravděpodobně souhlasit s jejich politickými preferencemi.
Ačkoli se Nejvyšší soud touto otázkou ještě nezabýval, mohl by mít konečné slovo, protože pře proti Trumpovým opatřením procházejí odvolacím řízením.
Nárůst celostátních příkazů
Podle studie Harvard Law Review se v posledních letech zvýšil počet univerzálních soudních příkazů. Většina z nich pochází od soudců jmenovaných prezidentem z opačné strany, než je ta v Bílém domě.
Tento trend je podle studie podporován tzv. „nakupováním soudců“, což je praxe strategického podávání žalob k soudcům, kteří budou podle názoru žalobců jejich případu nakloněnější. Prezidenti George W. Bush a Barack Obama během svých funkčních období zaznamenali 6 a 12 univerzálních soudních příkazů.
V Trumpově prvním funkčním období se tento počet zvýšil na 64, z nichž 59 pocházelo od soudce jmenovaného prezidentem protistrany. Prezident Joe Biden mezitím zaznamenal o něco vyšší počet příkazů než Obama – všech 14 pocházelo od soudců jmenovaných prezidentem opačné strany.
Soudci celostátní působnost svých rozhodnutí obhajují. „Důvod, proč jsou výkonná nařízení protiústavní, totiž že přinejmenším porušují dělbu moci, se vztahují na jurisdikce v celé zemi,“ uvedl v únoru americký okresní soudce Brendan Hurson, když zablokoval Trumpovo nařízení o „afirmativní péči“ pro transgenderové pacienty.
„Nezbytnost celostátního soudního příkazu podtrhuje skutečnost, že nemocnice po celé zemi by mohly ztratit přístup ke všem federálním finančním prostředkům, pokud budou nadále poskytovat genderově afirmativní lékařskou péči,“ pokračoval soudce.
Při vydávání předběžného soudního příkazu ohledně Trumpova nařízení o právu na občanství na základě místa narození americký okresní soudce John Coughenour v únoru uvedl, že geograficky omezený soudní příkaz by byl „neúčinný“, protože žalující státy by musely platit za děti nelegálních přistěhovalců, které cestují z jiných států.
Trump se pokusil bojovat proti tomu, co označil za „zneužívání právního systému a federálního soudu“, příkazem z 22. března, který nařídil generálnímu prokurátorovi, aby „usiloval o sankce proti advokátům a právnickým firmám, které vedou frivolní, nerozumné a šikanózní soudní spory proti Spojeným státům nebo ve věcech projednávaných výkonnými úřady a agenturami Spojených států“.
Přezkoumání u Nejvyššího soudu
Odborníci poukazují na to, že Trumpův příkaz omezující právo na občanství na základě místa narození se pravděpodobně dostane až k Nejvyššímu soudu. Vzhledem k nedávné stížnosti Trumpovy vlády by mohl být podnětem k širšímu rozhodnutí o celostátních příkazech.
Úřadující vrchní federální zástupkyně Sarah Harrisová požádala Nejvyšší soud, aby řekl „dost“. Podala žádost, v níž žádá soud, aby přezkoumal tři celostátní předběžné zákazy proti Trumpovu nařízení o právu na občanství.
„Univerzální soudní příkazy dosáhly od začátku působení současné administrativy epidemických rozměrů,“ uvedla Harrisová. Poznamenala, že počet univerzálních soudních příkazů a dočasných soudních zákazů vydaných proti současné administrativě již překonal počet soudních příkazů vydaných za první tři roky Bidenovy administrativy. Tvrdí, že „pouze zásah [Nejvyššího soudu] může zabránit tomu, aby se celostátní soudní zákazy staly univerzálně přijatelnými“.
Za Bidenovy vlády vrchní federální zástupkyně Elizabeth Prelogarová ve své žádosti tvrdila: „Vláda musí zvítězit v každé žalobě, aby udržela svou politiku v platnosti, ale žalobci mohou zablokovat federální zákon nebo nařízení na celostátní úrovni pouhým jediným vítězstvím u soudu nižší instance.“
Není jasné, jak se Nejvyšší soud s danou otázkou vypořádá, nicméně někteří soudci již dali najevo frustraci z univerzálních soudních příkazů a nesouhlasili s rozhodnutími nižších soudů namířenými proti Trumpově agendě.
Začátkem tohoto měsíce soudce Nejvyššího soudu Samuel Alito ve svém nesouhlasném stanovisku kritizoval rozhodnutí nižší instance a vyjádřil překvapení nad tím, že jeho kolegové umožnili projít příkazu, podle něhož má federální vláda vyplatit miliardy dolarů na zahraniční pomoc.
„Má jediný soudce okresního soudu, který pravděpodobně ani nemá pravomoc, neomezené právo donutit vládu Spojených států, aby vyplatila (a pravděpodobně navždy ztratila) 2 miliardy dolarů z kapes daňových poplatníků?“ otázal se a pokračoval: „Odpověď na tuto otázku by měla být jednoznačné ‚Ne‘, ale většina soudců tohoto soudu si zřejmě myslí něco jiného.“
Přece nemůže být správné, aby jediný soudce okresního soudu dokázal zastavit celostátní politiku a udržet ji zablokovanou po celá léta, než projde běžným soudním procesem.
soudkyně Nejvyššího soudu Elena Kaganová
Soudci Neil Gorsuch, Clarence Thomas a Brett Kavanaugh rovněž nesouhlasili s rozhodnutím zamítnout odvolání vlády v daném případu. Gorsuch se obzvlášť vymezil vůči rostoucímu používání celostátních soudních příkazů. Ve svém stanovisku z roku 2020 uvedl, že problém spočívá v „čím dál běžnější praxi, kdy soudy prvního stupně nařizují nápravu, která přesahuje rámec projednávané kauzy“.
„Ať už jsou tato opatření označována jako ‚celostátní‘, ‚univerzální‘ nebo ‚kosmická‘, sdílejí stejný základní nedostatek – určují, jak se má žalovaný chovat vůči osobám, které nejsou stranami sporu,“ napsal.
Soudkyně Elena Kaganová během vystoupení na právnické fakultě Severozápadní univerzity v roce 2022 pronesla: „Přece nemůže být správné, aby jediný soudce okresního soudu dokázal zastavit celostátní politiku a udržet ji zablokovanou po celá léta, než projde běžným soudním procesem.“
Možné reformy
Gorsuchovo vyjádření vyvolalo otázky ohledně rozsahu pravomocí soudců: Měly by jejich příkazy platit pouze pro zúčastněné strany, nebo i pro další osoby? „Soudy jsou tu od toho, aby rozhodovaly spory mezi dvěma stranami. …Nejsou to nějaké obecné, nezávislé vyšetřovací komise, které … napravují věci,“ řekl Epoch Times profesor Gregory Dolin z právnické fakulty Univerzity v Baltimoru.
Viceprezident organizace Heritage Foundation John Malcolm uvedl pro Epoch Times, že tato praxe bude pravděpodobně pokračovat, dokud ji nezastaví Kongres nebo pokud Konference soudců Spojených států nezmění pravidla.
V loňském roce Konference oznámila, že podniká kroky k prosazení náhodného přidělování případů, ale kritika – jako ta od Trumpa – přetrvává. Reforma by mohla získat podporu napříč politickým spektrem, protože i demokraté poukázali na tento problém poté, co federální soudce v Texasu zablokoval schválení potratové pilulky Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv.
Mezi další návrhy patří zrušení celostátních soudních příkazů nebo vytvoření panelu soudců, který by přezkoumával případy, v nichž se požaduje rozhodnutí s celostátním dopadem.
– ete –
