Jordan Stachel

11. 7. 2025

Lymská borelióza je onemocnění, které může postihnout nervy, klouby i srdce. Bez včasné léčby hrozí dlouhodobé potíže.

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborná revize: Dr. Beverly Timerdingová, M.D.

Lymská borelióza je onemocnění přenášené klíšťaty, které podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) každoročně postihuje odhadem 300 000 až 476 000 obyvatel Spojených států. V České republice se počet hlášených případů pohybuje mezi 3 000 až 4 800 ročně, přičemž v posledních letech dosáhl průměrně kolem 4 000 případů ročně.

Pokud není včas rozpoznána a léčena, může mít lymská borelióza horší průběh.

Jaké jsou příznaky a časné projevy lymské boreliózy?

Lymská borelióza může mít velmi různorodé projevy, které se liší člověk od člověka, což může ztěžovat její správnou diagnózu.

Mezi časné příznaky lymské boreliózy patří:

Typická „terčová“ vyrážka. (Shutterstock)
  • horečka
  • zimnice
  • bolest hlavy
  • citlivost na světlo
  • únava
  • bolesti svalů
  • zduření mízních uzlin
  • vyrážka zvaná erythema migrans (EM), která se může objevit ve tvaru terče. Na rozdíl od zažité představy ale není „terčová“ podoba zdaleka tak častá – vyrážka bývá častěji jednobarevná, kulatá (podobná štípnutí od pavouka) a/nebo má namodralý odstín.

Pokud není lymská borelióza léčena, mohou se objevit i pozdější a závažnější příznaky:

  • silnější bolesti hlavy
  • obrna obličejového nervu (ochrnutí poloviny obličeje)
  • zánětlivá artritida
  • bolest kostí
  • bušení srdce nebo nepravidelný srdeční rytmus
  • závratě
  • bolest nervů
  • zánět mozku nebo míchy
  • necitlivost v rukou či nohou

Většina lidí na lymskou boreliózu nezemře – pokud ovšem nezačnou komplikace vážně a systémově poškozovat organismus.

Co způsobuje lymskou boreliózu?

Lymská borelióza je způsobena bakteriemi Borrelia burgdorferi a Borrelia mayonii, které se na člověka přenášejí kousnutím klíštěte. Nejčastěji se jedná o klíště černonohé, známé také jako „jelení klíště“, které má životní cyklus dlouhý dva až tři roky.

Aby došlo k přenosu infekce, musí být klíště přisáté na kůži obvykle po dobu 36 až 48 hodin – teprve poté totiž začínají bakterie pronikat do těla. Pokud je klíště odstraněno dříve, existuje šance, že se přenos boreliózy vůbec neuskuteční.

Klíště musí být přisáté alespoň 36 hodin, aby mohlo přenést bakterie způsobující lymskou boreliózu. Ilustrace (The Epoch Times, Shutterstock)

Jaké jsou fáze lymské boreliózy?

Lymská borelióza se dělí do tří hlavních stádií:

1. stádium – rané lokalizované: V této fázi je infekce ohraničená. U pacientů se může objevit vyrážka zvaná erythema migrans v místě nebo v blízkosti kousnutí a/nebo mírně zvýšená teplota. Toto počáteční stádium se obvykle rozvíjí během prvního měsíce po přisátí klíštěte. Mnoho lidí v této fázi nevykazuje žádné příznaky.

2. stádium – rané diseminované: V tomto stadiu se objevují výraznější příznaky, jako je únava, závratě nebo srdeční obtíže. Druhá fáze se obvykle vyvíjí mezi 3. a 12. týdnem po nákaze. V této fázi se borelióza začíná šířit po těle.

3. stádium – pozdní přetrvávající: Tato fáze se rozvíjí obvykle měsíce až roky po nákaze. Typické jsou neurologické příznaky, zánětlivá artritida (zejména v kolenou) a srdeční arytmie. V tomto stádiu je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

Je také důležité poznamenat, že lymská borelióza se může rozvinout současně s dalšími infekcemi přenášenými klíšťaty, protože klíšťata mohou při přisátí přenášet více než jeden původce onemocnění. Mezi tyto koinfekce patří například:

  • Babesióza: Parazit podobný původci malárie, napadá červené krvinky a vyvolává příznaky podobné borelióze. Léčí se kombinací antimalarik a antibiotik.
  • Bartonelóza: Bakterie napadají červené krvinky a mohou způsobit pruhovitou vyrážku podobnou striím. Léčba vyžaduje kombinaci antibiotik.
  • Rickettsiové infekce: Tyto bakterie způsobují horečku, silnou bolest hlavy, vyrážku a bolest svalů a oslabují cévní stěny. Léčba spočívá v podávání antibiotik perorálně nebo nitrožilně. 

Kdo je ohrožen lymskou boreliózou?

Protože lymská borelióza je onemocnění, kterému lze do velké míry předcházet, je důležité znát rizikové faktory, které pravděpodobnost nákazy zvyšují.

Nejvyšší riziko nákazy obvykle hrozí od jara do podzimu, ale přenos je možný i mimo toto období, pokud se teploty drží nad bodem mrazu.

Mezi hlavní rizikové faktory patří:

  • Pobyt nebo bydliště v oblastech s výskytem klíšťat, zejména v lesnatých a travnatých regionech střední a jižní Evropy, včetně České republiky.
  • Práce nebo častý pohyb ve venkovním prostředí (např. lesníci, zahradníci, táborníci, turisté).
  • Domácí mazlíčci, kteří mohou přinést klíšťata z venkovního prostředí.
  • Pobyt v přírodě během teplejších měsíců (jaro až podzim), kdy jsou klíšťata nejaktivnější.

Jak se lymská borelióza diagnostikuje?

Pokud se u vás objeví vyrážka podobná typickému terčovitému výsevu nebo jiné příznaky naznačující lymskou boreliózu, lékař může provést některá z následujících vyšetření:

  • Krevní testy: Diagnostika boreliózy obvykle probíhá ve dvou krocích. Krevní testy hledají protilátky vytvořené proti bakteriím způsobujícím boreliózu. Prvním doporučovaným testem bývá ELISA (enzymově vázaný imunosorbentní test), který detekuje přítomnost protilátek v krvi. Pokud se provede příliš brzy po nakažení, může se objevit falešně negativní výsledek, protože tělu nějakou dobu trvá, než si protilátky vytvoří. V případě potřeby druhého testu se nabízí opět ELISA nebo Western blot, který bývá preferován při podezření na pozdní stádia onemocnění.
  • Vyšetření mozkomíšního moku (CSF): Provádí se tehdy, pokud je podezření, že borelióza zasáhla nervový systém, nebo pokud výsledky krevních testů nejsou jednoznačné.
  • PCR testy: Tyto testy detekují genetický materiál (DNA) bakterie způsobující boreliózu. Metoda PCR je obvykle spolehlivá pouze v případě aktivní infekce.

Pokud je diagnóza lymské boreliózy potvrzena, doporučuje se sestavit komplexní léčebný plán ve spolupráci s kvalifikovaným zdravotnickým týmem, aby se dosáhlo co nejlepších výsledků.

Jaké jsou komplikace lymské boreliózy?

Lymská borelióza může způsobit řadu komplikací, které v pozdějších stádiích mohou zasáhnout prakticky jakýkoliv systém v těle – v závislosti na tom, jak se nemoc vyvíjí a jak se u jednotlivce projevuje.

Mezi nejčastější komplikace pokročilé boreliózy patří:

  • Přetrvávající únava
  • Zánět a artritida – bolest a/nebo otoky kloubů, zejména kolen, loktů, ramen, zápěstí, kotníků či kyčlí. Tyto projevy se obvykle léčí antibiotiky a/nebo nesteroidními protizánětlivými léky (NSAID).
  • Poškození nervů – může vést k oslabení různých částí těla, bolestem, znecitlivění či brnění.
  • Neurologické komplikace (neuroborelióza)známé také jako neuroborelióza , jako je zmatenost, ztráta paměti, potíže s koncentrací nebo jiné problémy s řečí.
  • Post-boreliový syndrom – může se objevit i po úspěšném přeléčení antibiotiky. Projevuje se dlouhodobou únavou, bolestmi svalů, poruchami kognitivních funkcí a bolestmi hlavy. Tento syndrom se většinou diagnostikuje, pokud příznaky přetrvávají déle než šest měsíců po léčbě.
  • Lyme carditida – vzácná, ale vážná komplikace, která se vyskytuje přibližně v 1 % případů.

Přečtěte si také:


Jak se léčí lymská borelióza?

Léčba závisí na fázi onemocnění a doporučení odborného zdravotnického týmu. Základem bývají antibiotika, ale léčba může zahrnovat i další, přírodněji orientované postupy.

Antibiotická léčba

Obvykle se podávají perorální antibiotika jako doxycyklin, amoxicilin nebo cefuroxim, které pomáhají likvidovat infekci. Doplňkově lze předepsat léky na zvládání příznaků – např. na bolest, zánět nebo poruchy kognitivních funkcí.

S jakými specifickými obtížemi se potýkají lidé s lymskou boreliózou?

Protože je boreliózu obtížné správně diagnostikovat, mnoho lidí se potýká s příznaky i celé roky bez jasných odpovědí. Oblast výzkumu i financování této nemoci navíc stále vyžaduje větší pozornost.

Zvláště v pozdějších fázích může být borelióza velmi těžko léčitelná a příznaky mohou být vysilující. Bakterie, které ji způsobují, totiž mají schopnost se vyvíjet a přizpůsobovat léčbě – zejména antibiotikům. I proto bývá doporučováno kombinovat antibiotickou terapii s přírodními, celostními přístupy. U každého chronického onemocnění je zároveň klíčové posilovat imunitní systém, aby pomáhal tlumit příznaky a podporoval uzdravování.

Mnoho pacientů s boreliózou navíc trpí současně infekcí plísněmi (mold co-infection), což výrazně komplikuje jak léčbu, tak běžné fungování. Někteří odborníci se domnívají, že toxiny z plísní mohou dokonce samy přispívat k rozvoji nebo zhoršení chronické formy boreliózy. Pokud se nemoc nedaří léčit, doporučuje se testovat na případná souběžná onemocnění způsobená plísněmi – jejich příznaky totiž často boreliózu napodobují.

V případech rezistence na antibiotika může léčba vyžadovat individuální přístup, experimentování a finančně náročné metody, které často nejsou hrazeny pojišťovnami. U některých pacientů se navíc tělo nikdy zcela nezbaví bakterií, takže se z boreliózy může stát celoživotní boj.

Větší informovanost o této nemoci, lepší financování a širší dostupnost různých léčebných přístupů jsou proto naprosto nezbytné.

Jakou roli hraje nastavení mysli u lymské boreliózy?

Protože má lymská borelióza jasnou fyzickou příčinu, psychické nastavení neovlivňuje, zda nemoc dostanete – ale hraje důležitou roli v tom, jak se s diagnózou vyrovnáte a jaký budete mít celkový životní komfort.

Výzkumy ukazují, že borelióza může negativně ovlivnit kvalitu života, spánek, schopnost soustředění, výskyt depresivních příznaků, paměť i pracovní výkonnost. Ve všech těchto oblastech pacienti s boreliózou dosahovali horších výsledků než kontrolní skupiny. To bývá přičítáno kombinovanému psychickému i fyzickému zatížení, které tato nemoc přináší.

Dobrou zprávou ale je, že některé studie naznačují, že pozitivní duševní přístup a péče o psychické zdraví mohou významně zlepšit subjektivně vnímanou kvalitu života i četnost výskytu příznaků.

Pomoci může například:

  • Vedení deníku příznaků, do kterého si pacient zaznamenává projevy nemoci, změny nálad, energie, chuti k jídlu či spánku. Sdílení těchto informací s lékařem může napomoci cílenější léčbě a odhalení opakujících se vzorců.
  • Proaktivní přístup k duševní pohodě, například zařazení meditačních či relaxačních technik. Některé výzkumy naznačují, že například kundalini jóga může zmírnit časté symptomy boreliózy. U pacientů, kteří tuto praxi zařadili, bylo zaznamenáno zlepšení v oblasti únavy, kognitivních funkcí i celkového stavu.

Jaké jsou přírodní přístupy k léčbě lymské boreliózy?

Zatímco tradiční léčba lymské boreliózy se soustředí především na antibiotika a další léky, přírodní přístupy mohou pomoci zmírnit příznaky a podpořit celkové zdraví.

Některé laboratorní studie zkoumaly, zda by esenciální oleje mohly díky svým antimikrobiálním vlastnostem omezit růst boreliových bakterií. Výsledky zatím nelze přenést přímo do klinické praxe, ale jejich použití v domácím prostředí (např. pomocí difuzéru) může být bezpečné a příjemné. Ve zmíněných studiích se jako nejúčinnější ukázaly následující oleje – přičemž největší účinek vykazovala účinná látka v oreganu:

  • směs Bandit
  • oregano
  • hřebíčkový olej
  • geránium bourbon
  • skořice

Dodržování protizánětlivé stravy, která zahrnuje rozmanité a výživné potraviny, může pomoci zmírnit příznaky lymské boreliózy. Omezení průmyslově zpracovaných potravin, rafinovaných sacharidů, cukru a zánětlivých olejů (např. z některých druhů semen) může u nemocných přispět ke snížení zánětlivých procesů v těle a tím i ke zlepšení celkového stavu a kvality života.

Protože velká část imunitního systému sídlí ve střevech a právě tam dochází k vstřebávání živin, je pro obranyschopnost klíčový stav střevního mikrobiomu. Zahrnutí protizánětlivých a vlákninou bohatých potravin podporuje růst prospěšných střevních bakterií a tím posiluje imunitní systém. Jako základní stavební kameny protizánětlivého jídelníčku se doporučují tučné ryby, zelenina, zdravé tuky, ovoce a celozrnné obiloviny. Pro individuální doporučení je vždy vhodné obrátit se na kvalifikovaného zdravotnického pracovníka.

Doplňování protizánětlivých živin a vitamínů může rovněž pomoci zmírnit příznaky lymské boreliózy. Mnoha pacientům může prospět kvalitní multivitamin s obsahem vitamínu D, vitamínu A a zinku. Pomáhá vyplnit případné výživové mezery a posiluje imunitní systém. Jakýkoli nový doplněk stravy by však měl být konzultován s lékařem nebo odborníkem.

Některé výzkumy naznačují, že hyperbarická kyslíková terapie by mohla být přínosnou přírodní metodou při léčbě chronické formy boreliózy. Při této terapii pacient vdechuje kyslík v tlakové komoře s vyšším než atmosférickým tlakem. Předpokládá se, že tato metoda může omezit růst bakterií tím, že zlepší schopnost buněk s nimi účinněji bojovat.

Ačkoli existují neoficiální zprávy o zlepšení u pacientů, kteří vyzkoušeli další přírodní metody jako sauny, parní lázně, ultrafialové světlo nebo včelí jed, vědecké důkazy zatím nestačí k jejich jednoznačnému doporučení.

V kombinaci s antibiotiky, případně pokud příznaky přetrvávají i po jejich nasazení, lze zvážit další přístupy ke zmírnění potíží a zlepšení kvality života. Mezi tyto přístupy patří například:

  • Techniky snižující stres (např. psychoterapie, meditace) k úlevě od bolesti.
  • Cvičení pro propojení těla a mysli, jako je qigong, podporující správné držení těla, dech a plynulý pohyb.
  • Akupunktura na zmírnění únavy.
  • Kognitivně-behaviorální terapie (CBT) a relaxační techniky pro lepší spánek.
  • Bylinné doplňky, např. meduňka nebo melatonin, pro podporu kvalitního usínání a nočního odpočinku.
  • Online tréninky mozku, které mohou pomoci zlepšit soustředění a pracovní paměť u pacientů s kognitivními obtížemi.

Jak mohu předcházet lymské borelióze?

Některé z nejúčinnějších způsobů, jak snížit riziko nákazy lymskou boreliózou, zahrnují:

  • Uvědomělé chování v rizikovém prostředí: V oblastech s vysokou trávou nebo hustým porostem noste dlouhé kalhoty a rukávy, abyste minimalizovali kontakt s klíšťaty. Pomáhá také držet se uprostřed stezky při pěší turistice, používat repelent proti hmyzu a osprchovat se ihned po návratu z venkovní aktivity. Kalhoty si také zastrčte do ponožek při chůzi vysokou trávou.
  • Samozkoumání: Pokud existuje šance, že jste vy, nebo člen vaší rodiny byli vystaveni klíšťatům, je vhodné provádět kontrolu těla po každé venkovní aktivitě. Pokud klíště najdete, je důležité ho co nejdříve správně odstranit – uchopit ho co nejblíže hlavičce, nikoli za zadeček.
  • Vytvoření zóny bez klíšťat: Pokud žijete nebo pracujete v oblasti s vyšším rizikem, doporučuje se zajistit bezpečný prostor. Pomoci může použití chemických prostředků a zamezení přístupu jelení zvěře na pozemek.

ete

Epoch sdílení

Facebook
Twitter
LinkedIn
Truth Social
Telegram

Související témata