Obchodní válka mezi USA a Čínou, zdá se přechází, do měnového střetu. Jak celní půtky amerického prezidenta Donalda Trumpa spouštějí přeskupování globálních dodavatelských řetězců a obchodu, Peking se zaměřuje na další bojiště: čínský yuan versus americký dolar.
Minulý měsíc šéf čínské centrální banky Pan Gongsheng na Lujiazui fóru, významné ekonomické akci v Šanghaji, znovu potvrdil zájem režimu podporovat internacionalizaci yuanu, známého také jako renminbi.
Dominance měn, zejména v digitálním světě, bude dalším zaměřením obchodní války mezi USA a Čínou, tvrdí Mike Sun, americký podnikatel s desetiletími zkušeností při poradenství zahraničním investorům a obchodníkům podnikajícím v Číně. Používá pseudonym, aby se vyhnul odvetám ze strany čínské vlády.
William Lee, hlavní ekonom Milkenova institutu, s tím souhlasí. Pro Epoch Times řekl, že strach ze sankcí podnítil režim k pokusu o rozšíření používání čínské měny v alternativním systému přeshraničních plateb. Čína se nyní obává potenciálních sankcí, než její digitální měny získají trakci a stanou se široce přijímanými, dodal.
Obavy, které Lee zmínil, jsou v centru pozornosti komunistických pohlavárů v Pekingu. V červnovém projevu v Šanghaji Pan Gongsheng vyjádřil obavy, že „tradiční infrastruktury pro přeshraniční platby mohou být snadno politizovány, zneužity a použity jako jednostranné nástroje sankcí“ při eskalaci geopolitického napětí.
Další významný ekonom v Číně, Lian Ping, napsal koncem května: „Finanční sankce a protiopatření se pravděpodobně stanou bojištěm mezi USA a Čínou v další fázi.“
Tito ekonomové nejsou jen akademici, ale úzce propojený centrální mozek vysokých čínských komunistických funkcionářů, uvedl Sun pro Epoch Times. Tito odborníci tedy nedávají doporučení, oni předvídají a vykládají kroky režimu.
Lian také varoval, že Spojené státy mohou začít uvalovat sankce na několik čínských subjektů, poté seznam rozšířit a nakonec úplně vyloučit Čínu ze systému založeného na americkém dolaru.
Americký dolar, jako světová rezervní měna a hlavní prostředek finančních transakcí, je pilířem globálního řádu vedeného Spojenými státy.
Tím, že členské země BRICS vyváží zboží do Číny a následně kupují elektromobily z Číny, mohou podle Leeho vytvořit alternativní obchodní systém denominovaný v jüanech. BRICS je blok států vedený Čínou a Ruskem, jehož cílem je vyvážit západní demokracie vedené USA. Patří do něj také Brazílie, Indie, Jihoafrická republika, Saúdská Arábie, Egypt, Spojené arabské emiráty, Etiopie, Indonésie a Írán.
„Filozofie BRICS o svržení dolaru“ představuje reálnou a věrohodnou hrozbu pro Spojené státy, a proto Trump uvaluje na tyto země další cla, uvedl Lee.
Členské státy BRICS vydaly 6. července během svého posledního summitu v Brazílii společné prohlášení, v němž kritizovaly cla, aniž by jmenovaly Spojené státy. Krátce poté Trump na sociální síti Truth Social napsal, že „každá země, která se připojí k protiamerické politice BRICS“, obdrží dodatečné desetiprocentní clo. O několik dní později pohrozil 50procentním clem Brazílii, zakládajícímu členu BRICS, s odkazem na probíhající soudní proces s jejím bývalým prezidentem Jairem Bolsonarem, Trumpovým spojencem.
Na zasedání vlády 8. července americký prezident prohlásil, že BRICS chce „zničit dolar, aby ho mohla převzít jiná země a stát se standardem“. „Pokud bychom přišli o dolar, který je světovým standardem, bylo by to jako prohrát válku, velkou světovou válku. Už bychom nebyli stejnou zemí,“ řekl Trump.
Vedení celních bitev
Cla byla pro většinu lidí „zcela cizí řečí“, když Trumpova vláda zahájila globální reciproční cla, řekl Lee. „Nyní se celý svět smířil s minimálně desetiprocentním clem,“ řekl Epoch Times. Podle něj však není ani tak důležitá výše cel jako ustanovení nového obchodní řádu. Cla jsou daleko decentralizovanějším systémem, který motivuje příliv kapitálu do Spojených států, poznamenal.
Na začátku Trumpova druhého funkčního období činila podle Světové obchodní organizace průměrná celní sazba uvalená Spojenými státy 3,4 %. Globální obchodní systém se vyznačoval nízkými sazbami pro vývoz do Spojených států, stejně jako výrazně vyššími celními sazbami nebo netarifními obchodními překážkami, které zaváděly jiné země.
USA prodloužily lhůtu pro jednání o clech z 9. července na 1. srpna bez možnosti dalšího prodloužení. V mezidobí zůstávají základní celní sazby na úrovni 10 %. Řada zemí včetně EU se již stihla s americkou vládou vládou před vypršením termínu domluvit.
Podle Suna je Trumpova nátlaková metoda ke sjednání cel „velmi efektivní“ a s „nejnižšími náklady“. Americký státník tím vysílá signál, že on je tím, kdo rozhoduje, řekl. „Myslím, že s Trumpovým rámcem budou nakonec souhlasit všechny země, včetně Číny,“ uvedl pro Epoch Times.
Yeh Yao-Yuan, profesor mezinárodních studií na Univerzitě svatého Tomáše v Houstonu, uvedl, že obchodní jednání považuje za předehru k nové studené válce, jejímž výsledkem bude rozdělení světa na dva tábory: jeden vedený Spojenými státy a druhý Čínou.
Poznamenal, že v rámcové obchodní dohodě mezi USA a Velkou Británií se obě země dohodly na posílení vzájemné ekonomické bezpečnosti tím, že se budou zabývat „netržními politikami třetích zemí“. Ačkoli Čína není jmenována, je známá tím, že chrání své státní podniky průmyslovou politikou a dumpingem své nadvýroby na světovém trhu.
Mezi Spojenými státy a Čínou je jen málo prostoru pro vyjednávání o sazbách cel, uvedli odborníci v rozhovorech pro Epoch Times. Probíhající diskuse zahrnují výměnu čínských vzácných zemin za americké čipy a otevření čínského sektoru služeb, zejména bankovnictví a investic, Spojeným státům.
Čína má desítky let téměř monopol na vzácné zeminy, hlavně kvůli predátorským praktikám, které vytlačily zahraniční firmy z tohoto sektoru. Proto využívá svůj vliv na tyto klíčové minerály jako obchodní zbraň. Spojené státy však udělaly významný pokrok při odstraňování tohoto omezení prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru a urychlením povolovacích procesů.
Společnost MP Materials, která vlastní jediný aktivní důl na vzácné zeminy ve Spojených státech nacházející se v Mountain Pass v Kalifornii, oznámila 10. července investici ve výši 400 milionů dolarů a půjčku 150 milionů dolarů od ministerstva obrany. Po dobu 10 let bude americká vláda také garantovat nákup produkce vzácných zemin této společnosti za minimální cenu a zajistí minimální ziskovou marži. Tato veřejno-soukromá spolupráce v podstatě zajišťuje, že národní lídr USA zůstane životaschopný bez ohledu na to, co Čína udělá.
Spojené státy mají vůči Číně obchodní přebytek ve službách. Loni čínský obchodní přebytek ve zboží ve výši téměř 296 miliard dolarů vůči Spojeným státům kompenzoval deficit v obchodě se službami přibližně 33 miliard dolarů, ukazují data Amerického statistického úřadu. Peking zkoumá další otevírání sektoru služeb jako vyjednávací prostředek pro svá obchodní jednání. Otevírání Číny je podle Liana výhodnou strategií i pro Peking.
Ve svém článku uvedl, že větší otevření finančního trhu by zvýšilo „přilnavost“ Číny a učinilo by ji „příliš velkou na to, aby byla sankcionována“. Podle Suna a Leeho se však celní bitva bude zaměřovat především na měny, protože Spojené státy mají příliš velkou zranitelnost: svůj dluh ve výši téměř 37 bilionů dolarů.
Obrana nadvlády dolaru
V současnosti postavení amerického dolaru jako globální rezervní měny a primární měny používané v mezinárodním obchodě umožňuje Spojeným státům půjčovat si více za nižší úrokovou sazbu. Míra zadlužení USA je nyní tak vysoká, že roční úrokové platby převyšují výdaje na obranu.
Ve fiskálním roce 2024, který skončil 30. září 2024, Spojené státy vynaložily 882 miliard dolarů na úroky ze svého dluhu, ve srovnání s 874 miliardami dolarů na obranné výdaje, uvedlo ministerstvo financí.
To činí roli amerického dolaru ještě klíčovější, protože jakékoli oslabení nebo významné pochybnosti o měně by mohly vést k nesplácení dluhu země. Čína drží podle údajů ministerstva financí 756 miliard dolarů v amerických státních dluhopisech. Hongkong vlastní dalších 253 miliard dolarů.
Přesto Sun věří, že Čína je největším držitelem amerických státních dluhopisů na světě a překonává i Japonsko s 1,1 bilionem dolarů kvůli neznámým sumám, za něž Peking nakupuje americké dluhopisy prostřednictvím evropských institucí.
Zpráva J. P. Morgan Chase z dubna uvádí, že na rozdíl od běžného přesvědčení „Čína nesnížila své držby amerických státních dluhopisů; tyto držby jsou jen více skryté“. Peking by tedy mohl v klíčovém okamžiku, kdy trh ztratí důvěru v americký dolar, potenciálně prodávat americké státní dluhopisy a donutit úrokovou sazbu k růstu, pokud by nebyli kupci schopni absorbovat čínský výprodej. Pokud by byl status rezervní měny amerického dolaru otřesen, mohlo by to také vést k oslabení schopnosti Washingtonu získat úvěry.
Čínská komunistická strana si toho je vědoma a už léta pracuje na nahrazení amerického dolaru yuanem. V roce 2015 Peking spustil svůj vlastní Mezinárodní mezibankovní platební systém, neboli CIPS, pro transakce v čínské měně. Ačkoli CIPS není srovnatelný s globálním platebním systémem denominovaným v amerických dolarech – nazývaným Clearing House Interbank Payment System, neboli CHIPS – pokud jde o rozsah a globální dosah, stále roste.
Každý měsíc činí objem finančních transakcí prostřednictvím CIPS přibližně 700 miliard yuanů, což je téměř dvojnásobek oproti roku 2021, uvádí Petersonův institut pro mezinárodní ekonomii (PIIE). Tento objem je však stále zanedbatelný ve srovnání s 1,8 bilionem dolarů v denních transakcích, neboli více než 50 biliony dolarů v měsíčních transakcích, prostřednictvím CHIPS, jak uvádí jeho oficiální webové stránky.
Navíc CIPS podle PIIE stále z velké části spoléhá na systém SWIFT vedený USA pro odesílání platebních zpráv. Čínská komunistická strana si také všimla, že svět digitálních měn nabízí nové pole pro konkurenci a v roce 2022 představila svůj digitální yuan. Současná situace vyžaduje, aby Spojené státy našly více nečínských stran, které by držely americký dluh, a bránily status rezervní měny jak ve fyzickém, tak ve virtuálním světě, vyslovil se Sun.
Řekl, že typ kryptoměny označovaný jako „stablecoiny“ je „kreativní“ odpovědí na tuto výzvu. „Stablecoiny mohou teoreticky umožnit neomezený nákup amerických státních dluhopisů,“ uvedl. Stablecoiny jsou digitální peníze navázané na fiat měnu v poměru jedna ku jedné. Emitenti zaručují držitelům, že mohou peníze kdykoli převést zpět. Stablecoiny tak mohou poskytovat decentralizaci a nákladovou efektivitu digitálních peněz v kombinaci se stabilitou tradiční fiat měny.
Dosud je 98 procent stablecoinů navázáno na americký dolar a 80 procent je vydáváno mimo Spojené státy, uvádí Atlantická rada, think tank se sídlem ve Washingtonu. Majitelé mohou obcházet banky a dokonce i nespolehlivé měny své domovské země.
Například kavárna v Argentině nebo malý podnikatel ve Vietnamu mohou obchodovat v digitálních měnách přímo navázaných na dolar. Minulý rok dosáhl objem transakcí prostřednictvím stablecoinů 27,6 bilionu dolarů, což je o 7,7 procenta více než kombinovaný objem transakcí Visa a Mastercard, uvedla krypto burza CEX.io.
Emitenti stablecoinů generují příjmy investováním dolarů, které obdrží výměnou za digitální tokeny, a již se stali významným držitelem amerického dluhu. Drží více než 120 miliard dolarů ve státních pokladničních poukázkách a podle dubnové zprávy Výboru pro půjčování ministerstva financí by do roku 2028 mohli držet více než 1 bilion dolarů v amerických státních dluhopisech.
To znamená, že emitenti stablecoinů se mohou stát největšími držiteli amerických státních cenných papírů a předčit tak Čínu i Japonsko. Před dvěma měsíci přijal Hongkong legislativu o stablecoinech, i když sám zatím své vlastní stablecoiny nevydal. Čínské konglomeráty, jako Ant Group a JD.com, oznámily, že podají žádosti o status emitentů, jakmile legislativa 1. srpna nabude účinnosti, napsala čínská média.
Americký Kongres přijal 17. července přelomový zákon o kryptoměnách, který zavádí regulační rámec pro emitenty stablecoinů. Zákon GENIUS Act, podepsaný následující den, vyžaduje, aby emitenti stablecoinů kryli digitální tokeny buď hotovostí, nebo americkými státními dluhopisy.
Ministr financí Scott Bessent v červnu na platformě X uvedl, že „stablecoiny mohou posílit nadvládu dolaru“. Díky využití stablecoinů rozšířil americký dolar svou dominanci z fyzického do virtuálního světa a našel více kupců amerického dluhu na kolektivní úrovni srovnatelné s Čínou a Japonskem. Sun tuto strategii nazval „geniálním tahem“.
– ete –
