Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin se 15. srpna setkali na téměř tři hodiny na vojenské základně na Aljašce v rámci úsilí vedeného USA o zapojení Ruska a Ukrajiny do mírových rozhovorů.
Trumpa doprovázeli ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní prezidentský vyslanec Steve Witkoff, zatímco Putina doprovázeli ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a prezidentský poradce pro zahraniční záležitosti Jurij Ušakov.
Na společné tiskové konferenci po summitu oba lídři označili setkání za produktivní, nicméně k žádné konkrétní dohodě nedošlo. Americký prezident má v plánu hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a NATO v naději, že svolá další setkání k ukončení války.
Zde jsou klíčové závěry.
„Dokud se nedohodneme, žádná dohoda nebude“
Na krátké tiskové konferenci po setkání oba lídři uvedli, že v rozhovorech došlo k pokroku. Neposkytli konkrétní informace ani nereagovali na otázky novinářů. Trump novinářům řekl, že zbývá vyřešit „jen velmi málo“ otázek. Některé nejsou příliš významné, uvedl, ale „jedna je pravděpodobně nejvýznamnější“, aniž by zacházel do podrobností.
„Dokud se nedohodneme, žádná dohoda nebude,“ prohlásil Trump a dodal: „Nedostali jsme se tam, ale máme velmi dobrou šanci se tam dostat.“
Oba lídři se nezmínili o příměří ani jiných klíčových prvcích vyjednávání, jako jsou bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nebo další sankce USA vůči Rusku a jeho podporovatelům. Když novináři později vyzvídali, na jakých klíčových bodech se obě strany neshodly, Trump odmítl odpovědět.„Raději bych to neřešil veřejně. Myslím, že někdo to zveřejní, přijdou na to,“ řekl Trump moderátorovi Fox News Seanu Hannitymu.
Trump také Fox News sdělil, že nebude okamžitě zvažovat další sekundární cla na kupce ruské ropy, jako je Čína, ale může to zvážit později. „Kvůli tomu, co se dnes stalo, si myslím, že o tom teď nemusím uvažovat. Možná nad tím budu muset uvažovat za dva nebo tři týdny,“ uvedl prezident ohledně potenciálních cel proti Číně za nákup fosilních paliv z Ruska.
Americká vláda nedávno zvýšila cla na dovoz z Indie, jednoho z hlavních kupců ruské ropy, na 50 procent.
Červený koberec a přelet letky
Před summitem oba lídři vystoupili ze svých prezidentských letadel a setkali se na červeném koberci na přistávací ploše Spojené základny Elmendorf-Richardson, největšího vojenského zařízení na Aljašce.
Když oba lídři kráčeli po červeném koberci, aby se společně vyfotografovali, přeletěly jim na hlavami stealth bombardér B-2 Spirit amerického letectva a čtyři stíhačky F-35 Lightning II. Oba lídři stáli na pódiu s nápisem „Alaska 2025“, zatímco novináři na ně vykřikovali otázky.
Když jeden reportér vykřikl: „Prezidente Putine, přestanete zabíjet civilisty?“, Putin ukázal na ucho a pokrčil rameny, naznačujíc, že otázku neslyšel. Putin poté jel společně s Trumpem ve „Zvířeti“, silně pancéřované limuzíně amerického prezidenta, na místo summitu.
Tato schůzka představuje Putinovu první návštěvu Spojených států od zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v roce 2015 a jeho první návštěvu země NATO od pracovní návštěvy Německa v roce 2020.
Putin zdůrazňuje bezpečnost
Na tiskové konferenci po setkání Putin uvedl, že Rusko bude pokračovat v úsilí o „odstranění všech hlavních příčin“ konfliktu na Ukrajině a o řešení „zásadních hrozeb pro [ruskou] bezpečnost“. Tyto dva výrazy používají Putin a ruská státní média během války k označení ruského požadavku, aby Ukrajině bylo zakázáno vstoupit do NATO nebo jiných podobných mezinárodních organizací.
Jen několik dní před zahájením plnohodnotné invaze na Ukrajinu v roce 2022 Putin pronesl projev, ve kterém označil potenciální přistoupení Ukrajiny k NATO za „přímou hrozbu pro bezpečnost Ruska“. Ukrajina projevila zájem o vstup do NATO, ale nikdy nebyla formálně zvažována pro členství.
Ruský vůdce také zřejmě odkázal na rozšíření NATO do východní Evropy v posledních desetiletích, což Moskva považuje za hrozbu pro ruskou suverenitu. „Všechny legitimní obavy Ruska musí být brány v úvahu a musí být obnovena spravedlivá rovnováha v bezpečnostní sféře v Evropě i ve světě jako celku,“ řekl Putin. Ruský vůdce také uvedl: „Souhlasíme s prezidentem Trumpem, jak dnes řekl, že bezpečnost Ukrajiny by přirozeně měla být rovněž zajištěna.“
Putin doufá v oteplení vztahů s USA
Putin během tiskové konference popsal obchodní ztráty, které jeho země v posledních letech utrpěla, a mírný nárůst bilaterálního obchodu od Trumpova návratu do úřadu. Ruský vůdce také označil Trumpa za „dobrý, obchodní a důvěryhodný kontakt“.
„Očekávám, že dnešní dohoda bude výchozím bodem nejen pro řešení ukrajinské otázky, ale také nám pomůže obnovit obchodní a pragmatické vztahy mezi Ruskem a USA,“ uvedl Putin. Šéf Kremlu nicméně přiznal, že americko-ruské vztahy jsou na „nejnižším bodu od studené války“, ale Trumpovo úsilí o vyřešení války na Ukrajině a pozvání na Aljašku označil za „velmi sousedské“.
Reakce Evropy
Ačkoli oba lídři mlčeli o přesném charakteru vzájemných sporných bodů, Trump uvedl, že směřování k mírovému procesu je v konečném důsledku na Ukrajině a do jisté míry na zbytku Evropy. „Začnu volat a řeknu jim, co se stalo,“ prohlásil americký prezident.
Druhý den, 16. srpna, Trump obeznámil své evropské protějšky i Zelenského se závěry svého jednání s Putinem a navrhl společné setkání prezidentů USA, Ruska a Ukrajiny.
Český ministr zahraničních věcí Jan Lipavský na síti X uvedl, že iniciativu amerického prezidenta zastavit válku vítá, odsoudil však rétoriku Putina. „Putin pronesl stejné propagandistické nesmysly o ‚kořenech konfliktu‘, které hlásá jeho státní televize. Problémem je ruský imperialismus, nikoli ukrajinská touha žít svobodně,“ napsal.
V sobotním společném prohlášení přivítali francouzský prezident Emmanuel Macron, italská premiérka Giorgia Meloni, německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer, finský prezident Alexander Stubb, polský premiér Donald Tusk, prezident Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen Trumpovy kroky.
„Lídři uvítali úsilí prezidenta Trumpa zastavit zabíjení na Ukrajině, ukončit ruskou agresivní válku a dosáhnout spravedlivého a trvalého míru,“ stálo v prohlášení. Zdůraznilo se v něm, že „Ukrajina musí mít pevné bezpečnostní záruky“ a podtrhlo, že „Rusko nemůže mít veto proti cestě Ukrajiny do EU a NATO“.
Lídři signalizovali připravenost podpořit Trumpův návrh na třístranný summit se Zelenským a Putinem, když uvedli, že budou podporovat „další rozhovory, včetně prezidenta Zelenského, s nímž se [Trump] brzy setká“.
Zdůraznili také, že „mezinárodní hranice nesmí být měněny silou“, a zavázali se pokračovat v sankcích vůči Moskvě, dokud nebude dosaženo urovnání.
Své vlastní prohlášení v sobotu vydali i lídři osmi seversko-baltických zemí – Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska. Vyjádřili podporu Ukrajině i Trumpově mírovému úsilí. „Dosažení spravedlivého a trvalého míru vyžaduje příměří. A věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu,“ uvedlo prohlášení a dodalo, že „na ukrajinské ozbrojené síly ani na jejich spolupráci s jinými zeměmi by neměla být uvalena žádná omezení“.
Zelenskyj se chystá do Washingtonu
Zelenskyj potvrdil, že se 18. srpna setká s Trumpem ve Washingtonu, a na platformě X napsal, že s americkým státníkem vedl „dlouhý a obsahově bohatý rozhovor“, včetně hodinového individuálního hovoru, než se k hovoru připojili evropští lídři.
„Ukrajina znovu potvrzuje svou připravenost vynaložit maximální úsilí k dosažení míru,“ napsal Zelenskyj. Dodal, že Kyjev podporuje Trumpův nápad na trilaterální setkání s Ruskem, a zdůraznil důležitost zapojení Evropy „na každém kroku, aby byly zajištěny spolehlivé bezpečnostní záruky společně s Amerikou“.
Zelenskyj uvedl, že washingtonské rozhovory budou zahrnovat „všechny podrobnosti týkající se ukončení zabíjení a války“ a přivítal to, co označil za „pozitivní signály z americké strany“ ohledně účasti USA na bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu.
Před svým setkáním s ruským vůdcem Trump novinářům řekl, že zvažuje bezpečnostní záruky USA pro Ukrajinu, přičemž jasně uvedl, že to nebude zahrnovat členství v NATO.
Když se ho Hannity po setkání zeptal, jakou radu má pro Ukrajinu, Trumpova odpověď byla přímočará. „Uzavřete dohodu.“
K tomuto článku přispěla Emel Akan a Tom Ozimek.
– ete –
