Rozhodnutí federální vlády koupit v srpnu desetiprocentní podíl v polovodičové společnosti Intel a stát se největším akcionářem vzbudilo mezi investory a analytiky rozruch. Kalifornský Intel, kdysi přední výrobce mikročipů, se už řadu let potýká s problémy ve snaze udržet krok s dravou konkurencí v odvětví, které je klíčové pro udržení technologické i vojenské převahy Spojených států.
Ačkoli je podíl vlády pasivní a nezahrnuje hlasovací práva, přesto jí dává určitý vliv na chod společnosti. Někteří pozorovatelé naznačují, že dohoda představuje zásah státu do soukromého sektoru, nebo dokonce signalizuje, že se země vzdaluje volnému trhu a směřuje ke státnímu kapitalismu. Představitelé Trumpovy administrativy se proti srovnávání tohoto kroku se socialismem ohradili a tvrdí, že dohoda posílí vůdčí postavení USA v oblasti polovodičů.
Podle odborníků oslovených Epoch Times je tento krok součástí širšího trendu, kdy Washington zesiluje úsilí vyhrát technologický závod s Čínou. Ačkoliv se neshodli na tom, zda tento trend označit jako státní kapitalismus, shodují se, že jde o nezbytné opatření, aby bylo možné soutěžit s ekonomikou řízenou režimem, který nedodržuje zavedená obchodní pravidla.
Odborníci upozorňují, že Washington nemůže vyhrát technologický závod jen tím, že bude kontrolovat přístup Pekingu k pokročilým americkým technologiím. Musí zároveň vyvíjet tlak na samotný čínský hospodářský model.
Čínský režim už roky zaplavuje světový trh levnými výrobky díky výrobní nadkapacitě. Díky tomu získává prostředky na rozvoj technologií. Protože Čína nadále spoléhá na kradené technologie a podporu exportu, Spojené státy mají podle odborníků jen krátký časový prostor, aby v technologickém závodě získaly náskok.
Strategická hodnota Intelu
Americké ministerstvo obchodu přeměnilo na základě dohody s Intelem dotaci ve výši 11,1 miliardy dolarů poskytnutou společnosti v rámci zákona CHIPS and Science z roku 2022, na akcie bez hlasovacích práv. Kromě toho má Washington během pěti let právo získat dalších pět procent, pokud by společnost snížila svůj podíl ve výrobě čipů pod 51 procent (tzv. foundry klauzule).
Federální vláda už v minulosti převzala podíly v soukromých firmách. Většinou se to ale dělo v době krize, například při finanční krizi v roce 2008 nebo během pandemie covidu-19. Současné potíže Intelu však nejsou důsledkem širších tržních podmínek, ale špatných manažerských rozhodnutí.
Společnost promarnila příležitost v segmentu mobilních čipů, když vsadila na procesory pro osobní počítače, a do závodu o pokročilé čipy pro umělou inteligenci nastoupila pozdě. V důsledku toho Intel v červenci oznámil, že do konce letošního roku propustí 24 tisíc zaměstnanců, tedy 25 procent své klíčové pracovní síly, a zaúčtoval restrukturalizační náklady ve výši dvou miliard dolarů, což vedlo ve druhém čtvrtletí ke ztrátě tří miliard dolarů.
James Lewis, bývalý diplomat specializující se na technologie a uznávaný odborník Centra pro analýzu evropské politiky, označuje nový přístup Washingtonu za „státní kapitalismus“. Intel nedostává nové peníze, sdělil Epoch Times, a získání podílu bez místa v představenstvu podle něj ve skutečnosti problémy firmy neřeší.
William Lee, hlavní ekonom Milken Institute, je ale přesvědčen, že je příliš brzy uzavírat, že jde o státní kapitalismus. Podle něj je případ Intelu jedinečný a vládní podíl má pasivní charakter. Lee tento přístup označuje za „obrannou strategii, která zahrnuje i ekonomické zdroje“.
„Nejpravděpodobnější útok Číny na USA povede kybernetickou, softwarovou a technologickou cestou,“ říká Lee, který vede také poradenskou společnost Global Economic Advisors. „Právě proto chceme mít vlastní technologický průmysl. Protože tam bude bitevní pole.“
Ministr financí Scott Bessent v rozhovoru pro Fox Business 27. srpna uvedl, že skutečnost, že drtivá většina pokročilých čipů na světě se vyrábí na Taiwanu, představuje „národní riziko, jaké jsme neviděli od arabského ropného embarga“. Krize z roku 1973 tehdy způsobila vážné nedostatky energie ve Spojených státech a vyvolala globální recesi.
Z hlediska národní bezpečnosti má Intel jedinečnou hodnotu, protože je jedinou americkou firmou, která pod jednou střechou spojuje pokročilý návrh i výrobu čipů. Dodavatelský řetězec polovodičů zahrnuje tři hlavní složky: návrh, výrobu waferů a testování a balení. Na rozdíl od společností Nvidia a AMD, které se při výrobě čipů spoléhají do značné míry na Taiwan, má Intel všechny tyto procesy zajištěny vlastními závody ve Spojených státech. Disponuje také testovacími a montážními provozy v Číně, Malajsii a Vietnamu.
Krok Washingtonu je podle Ethana Tua, zakladatele tchajpejské společnosti Taiwan AI Labs a zkušeného odborníka v oblasti umělé inteligence, „preventivní“ využití státního kapitálu, které má zabránit odlivu talentů a technologií vysoce technologické společnosti do zahraničí. „Právě to je účelem tohoto opatření,“ řekl Epoch Times.
Tu uvedl, že společnost stále disponuje klíčovými technologiemi, které pohánějí centrální procesorové jednotky (CPU), tedy „mozek“ elektronických systémů. Podobně i Lee vnímá hodnotu Intelu pro americkou vládu jako jakousi „nouzovou zásobu“ nebo „rezervní kapacitu“. V případě, že by Spojené státy ztratily přístup k TSMC, tedy Taiwan Semiconductor Manufacturing Company Limited, mohl by Intel podle něj posloužit jako alternativní zdroj talentu a výroby.
Unikátní dohoda
Americký prezident Donald Trump a generální ředitel Intelu Lip-Bu Tana se 11. srpna sešli v Bílém domě. Bylo to několik dní poté, co Trump vyzval hlavu Intelu k rezignaci kvůli údajným vazbám na Čínu. Krátce poté se objevily zprávy o tom, že americká vláda zvažuje získání podílu ve společnosti. Dohoda byla oficiálně oznámena 22. srpna.
Téhož dne Trump prohlásil, že během schůzky s Tanem probírali možnost desetiprocentního podílu.
„Přišel s tím, že si chce udržet místo, a nakonec nám odevzdal deset miliard dolarů pro Spojené státy,“ uvedl Trump. „Takže jsme získali deset miliard, a podobných dohod děláme hodně. Já jich udělám ještě víc.“
Investoři na dohodu o Intelu reagovali s opatrným optimismem i obavami. V dnech před oficiálním oznámením akcie firmy vykazovaly růstový trend. Když však 25. srpna byly zveřejněny konkrétní podmínky, hodnota akcií klesla, aby se později zotavila.
Intel se jeví jako specifický případ, přesto však dohoda „děsí úplně všechny“, říká Andrew King, generální partner společnosti Bastille Ventures a zároveň prezident skupiny Future Union, která prosazuje, aby se soukromý sektor odpoutal od zemí považovaných za protivníky, jako jsou Čína a Rusko.
Intel potřeboval kapitál a vláda poskytla finanční injekci, kterou by firma jinak nemusela získat, konstatoval King. Dodal, ale, že pro Wall Street je to stále „znepokojivé“, protože pokud by vláda chtěla kapitálově vstoupit do jiné společnosti, která peníze nepotřebuje, může vůbec říct „ne“?
Trump 25. srpna novinářům sdělil, že chce uskutečnit více podobných dohod, jako byla ta s Intelem. Následující den ministr obchodu Howard Lutnick v rozhovoru pro CNBC uvedl, že vláda zvažuje vlastnictví podílů v obranných dodavatelích. Bessent pak v rozhovoru pro Fox Business dodal, že vláda nemá zájem vstupovat do firem, které finanční pomoc nepotřebují.
Představitelé Trumpovy administrativy dohodu s Intelem obhajují. Mluvčí Bílého domu Kush Desai sdělil Epoch Times, že přeměnou federálních dotací na vlastnický podíl vláda „zajišťuje, aby daňoví poplatníci mohli těžit z výnosů vládních investic do ochrany národní a ekonomické bezpečnosti“.
Ředitel Národní ekonomické rady Kevin Hassett označil dohodu s Intelem za „naprosto mimořádnou okolnost, vzhledem k obrovskému objemu prostředků z CHIPS Act, které k Intelu směřovaly“. Dodal, že akcie firmy by mohly být zahrnuty do připravovaného státního investičního fondu.
King prozatím považuje dohodu za zajímavý přístup. Takzvaná foundry klauzule podle něj funguje jako obranný mechanismus, který má zabránit tomu, aby se Intel zbavil výroby čipů.
Boj proti neférovým praktikám Číny
Dohoda s Intelem není prvním případem, kdy americká vláda získala podíl v tuzemské soukromé firmě. V červenci společnost MP Materials se sídlem v Nevadě, která vlastní jediný aktivní důl na vzácné zeminy v USA, oznámila dohodu, podle níž se ministerstvo obrany stane jejím největším akcionářem s hlasovacími právy. Pentagon zároveň garantoval minimální výkupní cenu vzácných zemin a minimální zisk pro novou továrnu na magnety.
Dohoda o vzácných zeminách nevzbudila tolik pozornosti. Vzhledem k téměř monopolnímu postavení Číny v tomto odvětví by americké soukromé firmy bez takové podpory vlády nemohly reálně fungovat.
Vzácné zemní magnety se během probíhajících obchodních jednání staly klíčovou slabinou Spojených států i dalších západních zemí. Jejich silná magnetická pole, nezávislá na zdroji energie, představují zásadní prvek moderních technologií i vyspělých zbraňových systémů.
Čína v dubnu zakázala jejich export, což v následujícím měsíci způsobilo zpomalení a zastavení výrobních linek amerických automobilových firem. Od té doby Peking sice souhlasil s udělováním vývozních licencí, avšak jejich schvalování protahuje.
Trump 25. srpna pohrozil, že pokud by Čína znovu omezila vývoz magnetů ze vzácných zemin do Spojených států, uvalí na ni 200procentní cla. Pokročilé čipy i magnety ze vzácných zemin jsou nezbytnými součástmi, které rozhodují o technologickém prvenství.
Protože technologický závod bude určujícím prvkem soupeření mezi USA a Čínou, je podle odborníka na Čínu Alexandera Liao pravděpodobné, že nový přístup, tedy vlastnictví podílů americké vlády v soukromých firmách ve strategických odvětví, se rozšíří i na další společnosti a sektory.
Podle něj se závod mezi USA a Čínou nachází v kritické fázi. Domnívá se, že Čína udržuje svůj technologický rozvoj především získáváním technologií krádežemi a zaplavováním trhu výrobky z nadprodukce, aby tak generovala příjmy a podporovala své průmyslové politiky.
Cla na čínský export výrazně zatížila čínskou ekonomiku tím, že jí omezila přístup na zahraniční trhy. Spolu s vývozními kontrolami to přineslo problémy i tamnímu technologickému sektoru.
Výzkumníci v Číně zjistili, že obchodní válka během prvního Trumpova funkčního období negativně ovlivnila inovace čínských technologických firem tím, že jim zvýšila provozní náklady. Současná administrativa tyto kroky ještě zesílila.
Liao uvedl, že pokud se čínský technologický sektor dokáže rozvíjet současným tempem ještě pět až deset let, americký soukromý sektor by už nemusel být schopen konkurovat, a to ani s podporou vlády.
Lewis souhlasí, že Čína je „na kradení technologií závislá stejně jako dříve“. Už nyní je podle něj v řadě technologických odvětví rovnocenným soupeřem, přestože se potýká s problémy plynoucími ze „špatných investičních rozhodnutí“ a z „neschopnosti vytvořit politické prostředí pro inovace“.
Lewis se domnívá, že Trump správně identifikoval problémy související s Čínou, ale nezareagoval na ně vhodnými opatřeními.
Podle Kinga není vstup vlády do soukromých firem ideální řešení. „Vstupujete dovnitř z nevýhodné pozice u společností, které nejsou lídry,“ podotkl. Dodal však, že to lze považovat za nejlepší možné řešení, které je momentálně k dispozici. „Můj jednoduchý názor je, že když vaši soupeři a konkurenční geopolitické státy hrají nečistě, musíte využít všechny nástroje, které máte k dispozici, abyste dokázali soutěžit a zvítězit. A to právě teď děláme,“ řekl.
–ete–
