Bývalý manažer Andrew Puzder zvedl kotvy z rodného Tennessee, aby se přestěhoval do Bruselu, kde nyní působí jako nový americký velvyslanec při Evropské unii. Snaží se najít společnou řeč se svým největším obchodním partnerem a dlouholetým spojencem Spojených států, navzdory nedávným sporům ohledně cel, cenzury a vojenských výdajů.
Puzder byl do funkce potvrzen v srpnu a oficiálně se jí ujal 11. září. Jako bývalý generální ředitel společnosti CKE Restaurants a otevřený zastánce volného trhu může své obchodní zkušenosti dobře využít, protože obchod a ekonomika jsou v současnosti hlavními tématy jednání.
„Potřebujeme Evropu, která je ekonomicky silná, protože chceme silného obchodního partnera,“ řekl Puzder pro Epoch Times. „Chceme Evropu, která se dokáže bránit, a Evropu, která možná bude schopná pomoci Spojeným státům v různých problémových oblastech světa.“
Na prvním místě jeho agendy stojí dokončení obchodních a hospodářských dohod mezi Spojenými státy a EU, vycházejících z rámce vyjednaného v červenci. Dohoda zahrnuje patnáctiprocentní cla na většinu vývozů z EU se zvláštním režimem pro letecké komponenty a vybrané chemikálie, léčiva a přírodní zdroje, a rovněž závazek společně chránit americký a evropský ocelářský, měděný a hliníkářský průmysl před dravou konkurencí. Součástí dohody je i příslib EU investovat 600 miliard dolarů do amerického průmyslu.
„Byla to velmi dobrá obchodní dohoda pro obě strany,“ je přesvědčený Puzder. „Je zřejmé, proč byla dobrá pro nás… ale myslím, že i oni odvedli dobrou práci a vyjednali výhodnou dohodu.“
Mimo cla, dodává Puzder, Spojené státy narážejí na evropské zákony, o nichž američtí představitelé tvrdí, že nespravedlivě cílí na americké firmy. Patří mezi ně prvky Zákona o digitálních službách (DSA), které omezují online „nenávistné projevy“ a „dezinformace“, a Zákona o digitálních trzích, jenž uložil antimonopolní pokuty americkým digitálním gigantům, jako jsou Meta, Apple a Google.
„Způsob, jakým je zákon napsán, působí navenek neutrálně, protože říká, že se vztahuje na firmy s určitým obratem. Ve skutečnosti se to ale týká především amerických společností, a proto tato regulace zasahuje tvrdě právě je,“ uvedl Puzder.
Američané vyjádřili obavy, že Zákon o digitálních službách a další předpisy EU, které jejich zastánci prezentují jako ochranu Evropy před škodlivým obsahem, nejenže omezí svobodu projevu na starém kontinentu, ale donutí americké společnosti uplatňovat stejná kritéria na uživatele ve Spojených státech.
„Když firma jako Facebook nebo Twitter neboli X musí změnit svůj algoritmus a ten algoritmus by mohl zasáhnout do práv Američanů na svobodu projevu, je to něco, co si opravdu nemůžeme dovolit,“ vyslovil se Puzder a dodal: „Vím, že prezident Trump nikdy nedovolí, aby cizí vláda omezovala práva amerických občanů na svobodu projevu způsoby, jakými by je nemohla omezit ani naše vlastní vláda.“
Evropa čelí tvrdým rozhodnutím
Evropa, známá svými rozsáhlými sociálními programy z daní hrazené zdravotní péče, bydlení, vysokoškolského vzdělání a podpory v nezaměstnanosti nyní podle ekonomů a některých vysokých představitelů EU stojí před budoucností, v níž se její tyto sociální systémy začínají drolit.
Podle zprávy z roku 2024, kterou vypracoval bývalý italský premiér a někdejší prezident Evropské centrální banky Mario Draghi, se do roku 2040 evropská pracovní síla zmenší každoročně přibližně o dva miliony pracovníků. V kombinaci se současným slabým hospodářským růstem to znamená, že Evropa stojí před zásadní volbou.
„Pokud Evropa nedokáže být produktivnější… nebudeme schopni stát se zároveň lídrem v nových technologiích, vzorem klimatické odpovědnosti a nezávislým hráčem na světové scéně. Nebudeme schopni financovat náš sociální model,“ napsal Draghi.
V srpnu na toto téma navázal německý kancléř Friedrich Merz, když varoval: „Sociální stát, jaký dnes máme, už není možné financovat z toho, co vyprodukuje naše ekonomika.“ Ačkoli tempo hospodářského růstu v Evropě v posledních letech vzrostlo, mezi lety 2008 a 2020 se podle údajů Světové banky prakticky zastavilo.
Pod vedením průmyslových zemí, jako je Německo, Francie a Velká Británie, měl hrubý domácí produkt EU v roce 2008 vyšší hodnotu než Spojené státy. Dnes je podle Puzdera o 30 procent nižší, pokud se do výpočtu zahrne Velká Británie (která EU opustila v roce 2020), a o 50 procent nižší, pokud se nezahrne. „Když se podíváte na některé jednotlivé státy, má Německo nyní HDP na obyvatele nižší než stát Západní Virginie. Francie a Velká Británie mají oba HDP [na obyvatele] nižší než stát Mississippi,“ konstatoval Puzder.
Západní Virginie a Mississippi přitom v současnosti patří mezi americké státy s nejnižším HDP na obyvatele, ale podle analýzy dat MMF zveřejněné serverem Euronews předčí většinu evropských zemí v tvorbě prosperity pro své občany.
„V EU nevidíte hospodářský růst. Nevidíte, že by v Evropě vznikaly nové korporace, nové firmy, nové velké společnosti,“ upozornil Puzder. Dodal však, že Evropa může správnou politikou tento nepříznivý trend zvrátit. „Myslím, že Evropa má v tuto chvíli velmi dobré vedení,“ řekl.
Hledání řešení v „zjednodušení“
Draghiho zpráva měla podle Puzdera dopad. „V EU lidé chápou, že jejich ekonomika zpomaluje a že to ovlivňuje jak HDP na obyvatele, tak celkové HDP. V Evropě probíhají snahy o to, čemu říkají zjednodušení – tedy zjednodušování zákonů, odbourávání byrokracie… a omezování restrikcí pro firmy,“ uvedl.
K faktorům, které podle analytiků přispěly k evropské stagnaci, patří přehnaná regulace.
„Regulace EU se nestává jen složitější, ale také se nakupuje. Množství nových regulací nahromaděných v posledních letech je ohromující,“ uvádí zpráva Evropského centra pro mezinárodní politickou ekonomii z roku 2024.
Podobný názor sdílejí i někteří evropští představitelé, včetně francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v roce 2024 uvedl v rozhovoru pro Bloomberg Television, že EU „je přeregulovaná a málo investuje“.
Součástí tohoto trendu jsou i energetické směrnice EU, které mají zajistit plnění klimatických závazků vyplývajících z Pařížské dohody OSN z roku 2015 o snižování emisí skleníkových plynů. Tyto snahy vedly k celoevropskému přechodu od ropy, plynu a uhlí k větrné a solární energii, přičemž země jako Německo zároveň odstavily jaderné elektrárny.
„Odmítají fosilní paliva, která pohánějí růst jak ve Spojených státech, tak v Číně. Čína využívá každý zdroj energie, který má k dispozici, aby dokázala vyrobit dostatek elektřiny k tomu, aby s námi mohla soupeřit v oblasti umělé inteligence. Spojené státy uvažují o přidání 100 gigawattů energie během zbývající části Trumpova mandátu,“ vysvětlil.
V krátkodobém horizontu však tento přechod zvýšil závislost Evropy na Rusku. Trump 23. září při projevu v OSN kritizoval finanční podporu, kterou Rusko získává z prodeje ropy a plynu nejen Číně a Indii, ale i evropským spojencům Spojených států. „Co je neomluvitelné, dokonce ani země NATO nepřerušily ve velké míře dodávky ruské energie a ruských energetických produktů. Pomyslete na to, financují válku sami proti sobě,“ řekl Trump.
Představitelé EU se zavázali ukončit dovoz zkapalněného zemního plynu z Ruska do 1. ledna 2027.
Evropa se navíc potýká s jedněmi z nejvyšších cen energií v západním světě. Aby se situace zmírnila, Spojené státy dodají v rámci červencové dohody do Evropy v příštích třech letech zkapalněný zemní plyn, ropu a jaderné produkty v hodnotě 750 miliard dolarů.
Ačkoli některé země EU od jaderné energie ustoupily, mnohé jiné, například Francie, na ni stále silně spoléhají a jádro je v Evropě čím dál častěji označováno za „čistý zdroj energie“ díky nízkým emisím CO2.
„Léta se vedla debata, zda lze průmyslovou ekonomiku pohánět, zda lze vyrábět vozy Volkswagen, Mercedes-Benz, BMW nebo Peugeot v ekonomice založené na obnovitelných zdrojích, jako je vítr a slunce. A odpověď dnes zní: ne,“ uvedl Puzder a doplnil: „Nyní však panuje přesvědčení, že pokud budou na této cestě pokračovat a přidají jádro, časem se dostanou do bodu, kdy to možné bude, ale rozhodně se jim to zatím nepodařilo.“
Hledání společné řeči
Navzdory některým neshodám existuje mnoho oblastí, v nichž se Spojené státy a Evropa shodují, včetně ukončení války na Ukrajině, což je podle Puzdera „jedna z nejvyšších priorit prezidenta“. Sdílejí také obavy z Číny.
„Mnohé hrozby, jimž čelíme jako národ ve Spojených státech, jsou stejné, jakým čelí Evropané ve vztahu k Číně, takže je to otázka, v níž bychom měli být zajedno. Myslím, že si v Evropě nyní uvědomují, že Čína je merkantilistická, že využívá svou ekonomickou moc k vynucování chování, že nehraje podle pravidel,“ prohlásil Puzder.
V dubnu Čína uvalila moratorium na vývoz vzácných zemin a magnetů z nich, které jsou klíčovou součástí pro automobilový průmysl, letectví, výrobu polovodičů i armádní techniku. To vedlo k zastavení výroby v některých evropských automotive závodech. „[Čína] destabilizuje ekonomiky, pokud je to v jejím zájmu. Bude zaplavovat Evropu svými produkty, pokud jimi nebude moci zaplavovat Spojené státy, a podporuje válku na Ukrajině tím, že podporuje Rusy,“ řekl diplomat.
Puzder uvedl, že zkušenosti, které sdílí s americkým prezidentem z řízení firem, znamenají, že si při vyjednáváních často rozumějí. „Spolupráce s ním je podle mě velmi snadná a vím, že ne všichni to tak zažili, ale možná je to tím, že máme společné podnikatelské zázemí, takže většinou vím, z jakého pohledu vychází, a práce s ním je pro mě potěšením,“ uvedl.
„Když vidíte prezidenta Trumpa na veřejnosti, například když zrovna není v ostré hádce s někým z médií, tak osoba, kterou běžně vidíte v těchto rozhovorech, když hovoří s reportérem jeden na jednoho, ta osoba je stejná jako ta, kterou potkáte v Oválné pracovně. Je to ten stejný člověk, kterého uvidíte na golfovém hřišti. Je to ten stejný člověk, kterého potkáte třeba v restauraci. Je to prostě velmi upřímný, velmi dobrý člověk,“ prohlásil o šéfovi Bílého domu.
„Naslouchá vám, snaží se pochopit, co děláte, dá vám vědět, co chce, a pokud potřebujete podporu, poskytne vám ji,“ dodal.
– ete –
