Americký prezident Donald Trump úspěšně zprostředkoval dohodu o příměří mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás. Mnozí pozorovatelé považují dohodu za průlomovou příležitost ukončit dvouletý konflikt a nastolit trvalý mír na Blízkém východě.
Po několika dnech jednání v egyptském letovisku Sharm El-Sheikh následně Hamás 9. října podepsal dohodu o propuštění všech 48 rukojmích – živých i mrtvých – zadržovaných v Gaze.
Od útoku na Izrael 7. října 2023 Hamás využíval izraelské rukojmí jako vyjednávací páku. V dřívějších mírových jednáních skupina přistoupila jen na částečné propuštění. Její nynější rozhodnutí propustit všechny rukojmí představuje zásadní průlom v mírovém procesu a vyvolává optimismus, že by v regionu mohl konečně nastat trvalý mír.
Trump označil dohodu za „zásadní průlom“.
„Je to něco, o čem si nikdo nemyslel, že je to možné, a my nakonec dosáhneme míru na Blízkém východě,“ řekl 9. října během jednání kabinetu v Bílém domě. Zároveň oznámil, že plánuje navštívit Egypt, aby se zúčastnil oficiálního podpisu dohody o příměří.
K propuštění dvaceti živých rukojmích došlo 13. října.
Ačkoli mnozí vyjadřují naději, mezi odborníky přetrvává skepse ohledně budoucnosti Gazy a úspěšného naplnění druhé fáze Trumpova dvacetibodového mírového plánu.
Světoví lídři 9. října vydali vlnu prohlášení, v nichž Trumpa chválili. Britský premiér Keir Starmer uvedl, že k dohodě by „bez vedení amerického prezidenta nedošlo“.
Bývalý generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen uvedl, že Trumpův mírový plán by mohl posloužit jako vzor pro řešení dalších konfliktů.
„Trump si zaslouží uznání za zprostředkování této blízkovýchodní dohody a myslím, že přesně stejný přístup by měl být použit i k vytvoření mírového procesu na Ukrajině,“ řekl 9. října v rozhovoru pro Sky News.
Navzdory útokům izraelských obranných sil (IDF), které se uskutečnily o několik dní později v reakci na údajná porušení dohody o příměří Hamásem a údajná porušení „žluté linie“ označující dohodnutou hranici stažení Izraele dne 20. října, Trump i IDF tvrdí, že příměří stále platí.
Zeť Donalda Trumpa Jared Kushner a zvláštní vyslanec USA pro Blízký východ Steve Witkoff přicestovali do Izraele 20. října, aby pokračovali v diplomatických snahách o stabilizaci dohody, zatímco viceprezident JD Vance má navštívit zemi 21. října.
Budování důvěry na Blízkém východě
Podle ministra zahraničí Marca Rubia využil Trump svůj vyjednávací styl k uzavření dohody na Blízkém východě, která se připravovala už několik měsíců.
Prvním krokem prezidenta byla květnová návštěva zemí Perského zálivu, při níž kladl důraz na budování osobních vztahů s vůdci Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů.
Během jednání kabinetu 9. října Rubio ocenil Trumpovy pevné vazby na blízkovýchodní představitele a uvedl, že jeho květnová cesta „vytvořila základ“, který umožnil vznik mírového plánu.
„Vzpomínáte si, že ještě před měsícem jsem si nemyslel, že je to možné,“ řekl Rubio.
V bezprecedentním kroku Trump 29. září podepsal prezidentský dekret zaměřený na ochranu Kataru.
Řekl, že k zásadnímu obratu došlo před několika týdny na půdě Organizace spojených národů, když Trump svolal „historické setkání“ s vůdci arabských a převážně muslimských zemí, aby je sjednotil v podpoře svého mírového plánu.
V bezprecedentním kroku Trump 29. září podepsal prezidentský dekret zaměřený na ochranu Kataru. K tomuto závazku došlo po izraelském vojenském útoku na Katar z 9. září, jehož cílem byli vůdci Hamásu a který vyvolal prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě.
„Spojené státy budou jakýkoli ozbrojený útok na území, svrchovanost nebo klíčovou infrastrukturu státu Katar považovat za hrozbu pro mír a bezpečnost Spojených států,“ uvádí se v dekretu.
Nařízení signalizovalo Trumpovo odhodlání posílit vztahy s Katarem a dalšími zeměmi, které sehrály klíčovou roli při prolomení patové situace s Hamásem.
Netanjahuovo schválení
Získání podpory arabských a muslimských zemí bylo zásadní, ale rozhodující průlom přišel 29. září, když izraelský premiér Benjamin Netanjahu během návštěvy Bílého domu vyjádřil podporu Trumpovu mírovému plánu.
Dohoda stanovila, že Izrael se zdrží anexe Gazy. Uznává palestinskou státnost jako „aspiraci palestinského lidu“ a uvádí, že podmínky pro vznik palestinského státu mohou nastat, jakmile budou splněna konkrétní kritéria.
Jen týden předtím Netanjahu ostře kritizoval západní země – včetně Spojeného království, Francie, Kanady a Austrálie – za to, že uznaly palestinský stát.
„Dát Palestincům stát jednu míli od Jeruzaléma po 7. říjnu je jako dát al-Káidě stát jednu míli od New Yorku po 11. září,“ řekl 26. září ve svém projevu na půdě OSN a označil tento nápad za „naprosté šílenství“.
Aaron David Miller, hlavní analytik v think-tanku Carnegieho nadace pro mezinárodní mír, který byl dříve vůči Trumpovi kritický, v nedávném rozhovoru pro News Nation naopak pochválil pokrok na Blízkém východě.
„Donald Trump projevil míru odhodlání, jakou neukázal žádný jiný prezident – ať už republikán, nebo demokrat,“ uvedl.
Miller působil mezi lety 1978 až 2003 pod několika ministry zahraničí USA a během té doby se podílel na arabskо-izraelských jednáních.
Donald Trump projevil míru odhodlání, jakou neukázal žádný jiný prezident – ať už republikán, nebo demokrat.
Aaron David Miller,
Carnegieho nadace pro mezinárodní mír
„Na izraelského premiéra vyvíjel tlak způsobem, jaký si žádný z jeho předchůdců nikdy nedovolil – a to v otázce, kterou tento premiér považuje za klíčovou pro své politické přežití a pro vlastní definici izraelských bezpečnostních potřeb,“ uvedl Miller.
Britský vojenský historik Lawrence Freedman napsal v nedávném příspěvku, že „na rozdíl od Bidena dokázal Trump získat od Izraelců zásadní ústupky“.
Co bude dál?
V nedávném rozhovoru na CBS Witkoff odhadl, že náklady na rekonstrukci Gazy budou přibližně 50 miliard dolarů a bude vyžadovat účast zemí Blízkého východu a Evropy.
„Myslíme si, že to půjde relativně rychle. Ale jde o hlavní plán a spolupracujeme se skupinou lidí, kteří na hlavních plánech pracují už dva roky,“ řekl.
Ve stejném rozhovoru Kushner dodal, že širším cílem je zajistit nezkorumpovanou vládu hned na počátku rekonstrukce.
Druhá fáze mírové dohody zahrnuje odzbrojení Hamásu. „Aby k tomu mohlo dojít, musíme vytvořit mezinárodní stabilizační síly,“ řekl Kushner a dodal: „Je třeba vytvořit místní palestinskou vládu.“
Witkoff potvrdil, že práce na tom již probíhají.
Podle analytiků představuje nejnovější dohoda mezi Izraelem a Hamásem vzácnou příležitost, jak ukončit roky trvající konflikt. Její úspěch bude však záviset na zvládnutí složité druhé fáze, která zahrnuje rekonstrukci Gazy, odzbrojení Hamásu a dlouhodobě diskutovanou cestu k palestinské státnosti.
Daniel L. Davis, penzionovaný důstojník americké armády a hlavní analytik organizace Defense Priorities, řekl deníku Epoch Times, že doufá, že dohoda ukončí civilní oběti v Pásmu Gazy. Přesto vyjádřil skepsi ohledně toho, jak se obě strany vypořádají s „ožehavými otázkami“.
„Je tu spousta věcí, které by mohly celý proces vykolejit. Ale pro dnešek jsem prostě rád, že se zdá, že to zabíjení ustalo,“ uvedl Davis.
Hamás už v první fázi dohody začátkem letošního roku předal dohodnutou skupinu rukojmích, avšak celý rámec dohody následně zkolaboval kvůli neshodám ohledně dalšího postupu. Teroristická organizace se snažila zahájit druhou fázi dohody, zatímco Izrael podporoval návrh zvláštního prezidentského vyslance USA Stevea Witkoffa, který počítal s prodloužením podmínek první fáze příměří a získáním času pro další jednání.
Do března příměří zkolabovalo a izraelské síly znovu zahájily vojenské operace po celé Gaze.
„Svět musí zajistit, aby další fáze této dohody vedly k obnově Gazy bez izraelské okupace či západního koloniálního dohledu, stejně jako k jasné cestě pro ukončení širší okupace a útlaku palestinského lidu, a aby mohl být nastolen spravedlivý a trvalý mír,“ uvedl Nihad Awad, výkonný ředitel Rady pro americko-islámské vztahy (CAIR), ve svém prohlášení z 9. října.
Jakmile se rukojmí vrátí domů, uleví se obrovskému tlaku na tuto vládu i na samotnou zemi.
Daniel Flesch,
Heritage Foundation
Nalezení a identifikace těl zemřelých rukojmích v Gaze bude v nadcházejících dnech velkou výzvou. Mírový plán stanovuje, že „všichni rukojmí, živí i mrtví,“ musí být vráceni do 72 hodin od veřejného přijetí dohody Izraelem.
Podle izraelských médií byla zřízena společná pracovní skupina Izraele, Spojených států, Egypta, Kataru a Turecka, která je připravena poskytnout těžkou techniku, pokud bude nutné kopat nebo i bourat budovy kvůli zpřístupnění těl.
Daniel Flesch, hlavní analytik pro oblast Blízkého východu a severní Afriky v The Heritage Foundation, uvedl, že jeho první reakcí byla „radost a úleva“ nad příležitostí přivést rukojmí z Gazy zpět.
Přestože v dlouhodobém mírovém procesu existuje mnoho nástrah, podle Flesche bude mít Izrael větší prostor pro rozhodování, jakmile Hamás přestane držet jeho občany jako rukojmí.
„Jakmile se rukojmí vrátí domů, uleví se obrovskému tlaku na tuto vládu i na samotnou zemi,“ řekl.
Dalia Ziada, egyptská odbornice působící jako analytička v Institutu pro studium globálního antisemitsmu a politiky a zároveň jako hlavní výzkumná pracovnice Jeruzalémského centra pro bezpečnost a zahraniční věci, popsala následující fázi jako „křehkou“ – vzhledem k nejistotě, jak bude Trumpův mírový plán uveden do praxe.
„Na papíře je to skvělý plán. Je velmi komplexní,“ uvedla v rozhovoru pro deník Epoch Times. „Vím, že je krátký, ale pokrývá všechno. Doufám, že se najde způsob, jak ho realizovat tak, jak je napsán – ale jak víte, ďábel se skrývá v detailech.“
Podobně se vyjádřil i Ilan Berman, viceprezident organizace Americká rada pro zahraniční politiku. Úspěch dohody podle něj závisí na „trvalé mezinárodní podpoře a investicích, vytvoření rámce pro skutečnou reformu Palestinské samosprávy a na zajištění, aby Írán nemohl tyto plány zmařit“, uvedl v e-mailu pro Epoch Times.
„Nic z toho ale není jisté,“ dodal.
Na reportáži se podílel Jackson Richman.
–ete–
