Dle jednoho inženýra nebyl skutečnou chybou návrh konstrukce, ale umístění mostu.
Významný most v čínské provincii Sichuan se 11. listopadu zřítil pouhých deset měsíců po dokončení – ještě předtím, než byl otevřen pro dopravu.
Most Hongqi je dlouhý přibližně 819 metrů, s hlavním rozpětím kolem 220 metrů a centrálním pilířem vysokým zhruba 172 metrů. Úřady jej označovaly za významný infrastrukturní milník regionu.
Čínská státní média pod kontrolou režimu obvinila ze zřícení sesuv půdy. Na internetu se šíří videa zachycující sesunutí svahu a zničení nájezdové rampy, zatímco hlavní mostní konstrukce zůstala převážně nepoškozena.
Expert: Na umístění záleží
Zhu Xueye, čínský mostní inženýr, který nyní působí v New Yorku, uvedl, že selhání konstrukce spustil právě sesuv půdy.
„Nehoda začala sesuvem svahu, který následně strhl nájezdovou rampu,“ řekl.
Poznamenává, že samotná hlavní konstrukce mostu se jeví jako staticky v pořádku, avšak kritizuje volbu lokality. Podle vizuálních záběrů má svah jasnou historii sesuvů. Umístit přes takové území nájezdovou část mostu bylo podle Zhua z inženýrského hlediska velmi problematické.
Stavba v takovém terénu vyžaduje podrobné geologické průzkumy. Zhu vysvětluje, že je nezbytné provést vrty, odběry vzorků a analýzu mechanických vlastností půdy a hornin, aby byla zajištěna stabilita. Není jasné, zda most Hongqi takový průzkum podstoupil.
Most se nachází na strmých svazích, které mají podle Zhuovy analýzy sklon odhadem 45 až 60 stupňů. Ani stabilní skalní podloží nedokáže plně zabránit sesuvům svrchní půdy a horniny, zejména za deště či při sezónních proměnách.
Nájezdové rampy byly umístěny přímo na těchto nestabilních svazích. Zhu uvádí, že bezpečnějším řešením by bylo zploštění kopce nebo vyztužení svahu před zahájením stavby. Místo toho byly na svah postaveny pilíře, což je učinilo zranitelnými.
Když mají politické zájmy přednost
Velké infrastrukturní projekty v Číně často nesou politický a ekonomický význam. Zhu konstatoval, že rozhodnutí úředníků mohou upřednostňovat rychlost, náklady nebo místní prestiž před bezpečností.
„Nejde vlastně o technický nebo inženýrský problém,“ poznamenává. „V pozadí jsou politická hlediska.“
Zhu naznačil, že termíny, rozpočtové limity nebo místní zájmy mohly dotlačit projekt do rizikové oblasti.
Zatímco někteří čínští uživatelé sociálních sítí zpochybňují, zda byli dodavatelé plně zaplaceni nebo zda úsporná opatření neovlivnila kvalitu stavby, Zhu se domnívá, že v tomto případě byl rozhodujícím faktorem s největší pravděpodobností sesuv půdy, nikoliv nekvalitní materiály či provedení.
Podobná rizika u dalších mostů v Číně
Čína v uplynulých desetiletích postavila tisíce mostů v horských oblastech. Ačkoli mají tamní inženýři bohaté zkušenosti, selhání, jako byl most Hongqi, podle Zhua ukazují systémové slabiny.
Dále upozorňuje, že podobná rizika existují i u dalších mostů v horském terénu. Podle něj zřícení odhaluje napětí mezi rychlou výstavbou infrastruktury a bezpečnostními standardy inženýrství. Sesuvy půdy v horských oblastech lze často předvídat. Jejich ignorování může mít katastrofální následky, poznamenává.
Most Hongqi je nyní pro Čínu důležitým ponaučením. I při zapojení zkušených inženýrů a moderního návrhu mohou politické tlaky, uspěchané projekty a environmentální rizika vést k vážným následkům, doplňuje.
„U takto velkých projektů nejde nikdy skutečně o technické problémy – jsou to problémy politické. Takže u tohoto mostu podle mě hodně prozrazuje právě volba lokality. Pokud se na ni lidé později podívají podrobněji, pravděpodobně najdou něco zásadního ohledně toho, proč byl most postaven právě tam a proč měl překlenout zrovna ten konkrétní malý kopec,“ uzavírá.
Na zpravodajství se podílela Yi Ru.
–ete–
