Trump je globální osobností roku v médiích – volba amerických čtenářů Epoch Times

Prezident Donald Trump byl v anketě mezi 8 245 americkými čtenáři deníku Epoch Times zvolen Globální osobností roku v médiích.

Devadesát pět procent respondentů označilo 47. prezidenta za svou první volbu ze seznamu 10 světových osobností, které utvářely letošní zpravodajství. Průzkum probíhal od 18. do 21. prosince.

„Nikdo se Trumpovi jako hlavní zpravodajské osobnosti ani nepřibližuje,“ napsal jeden z čtenářů.

Dne 20. ledna složil Trump přísahu jako 47. prezident Spojených států a stal se druhým americkým prezidentem, který vykonává úřad v nesouvislých funkčních obdobích.

Okamžitě znovu rozběhl svou agendu „America First“, a to s větší rychlostí a odhodláním. Podnikl kroky k zajištění hranic, zvrátil energetickou politiku a podepsal přelomový zákon o snížení daní.

Po sérii domácích úspěchů obrátil Trump pozornost k mezinárodním otázkám s cílem zprostředkovat obchodní i mírové dohody po celém světě. K diplomacii přistupuje transakčně a jako nástroje k tomu, aby znepřátelené strany přistoupily na mírová jednání, využívá cla a ekonomický tlak.

Trumpovy zásahy vedly k ukončení několika ozbrojených konfliktů.

Jedním z jeho nejvýznamnějších letošních úspěchů je dohoda o příměří mezi Izraelem a teroristickou skupinou Hamás, která vedla k návratu všech izraelských rukojmích s výjimkou štábního rotmistra Rana Gviliho. Teroristé z Hamásu zaútočili na Izrael 7. října 2023. Při útoku zabíjeli, znásilňovali a unášeli civilisty a Izrael na to reagoval invazí do Pásma Gazy.

Účinnost Trumpova diplomatického úsilí uznali dokonce i jeho kritici. Když došlo k výměně rukojmích, sledovaly miliony lidí po celém světě emotivní shledání rodin v Izraeli a v Pásmu Gazy.

Někteří světoví lídři Trumpa označili za nejzaslouženějšího kandidáta na Nobelovu cenu míru a nazvali ho „mužem míru“.

Trump dosáhl i dalších úspěchů na světové scéně – od toho, že na letošním summitu v Haagu přiměl spojence v NATO souhlasit s vyššími výdaji na obranu, až po nařízení přesných úderů na íránská jaderná zařízení.

Od nástupu do úřadu se také aktivně snaží zprostředkovat mírovou dohodu mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit nejsmrtelnější konflikt v Evropě od druhé světové války. Jeho tým vedl rozsáhlá jednání a vypracoval dvacetibodový mírový plán pro Ukrajinu podle modelu uplatněného v Gaze. Podle Trumpa se obě strany postupně přibližují k dohodě. Uvedl také, že mír v Evropě by přinesl Spojeným státům řadu přínosů.

Trumpova zahraniční politika klade důraz na prosperitu prostřednictvím obchodu a na mír prostřednictvím síly. Po nástupu do úřadu zrušil Agenturu Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID). Ministr zahraničí Marco Rubio to označil za zásadní odklon od přístupu založeného na charitě k modelu, který upřednostňuje „obchod před pomocí“ a „investice před asistencí“.

Dne 4. prosince prezident rovněž oznámil novou Strategii národní bezpečnosti, která představuje jasný zlom oproti dosavadním přístupům. Nový plán přesouvá pozornost a zdroje USA z Blízkého východu a Evropy do západní hemisféry. Součástí této strategie je i nedávné vojenské posilování v blízkosti Venezuely.

Cílem Trumpovy politiky je zajistit, aby hemisféra „zůstala přiměřeně stabilní a dobře spravovaná“, uvádí strategický dokument.

„Jinými slovy, budeme prosazovat a uplatňovat takzvanou ‚Trumpovu korelaci‘ k Monroeově doktríně,“ stojí v něm.

Od ledna Trump výrazně zvýšil tlak na Čínu podstatným navýšením cel na čínské zboží. Ačkoli byla některá cla v listopadovém příměří snížena, současná cla na čínské produkty zůstávají na úrovni 47,5 procenta. Očekává se, že tato vysoká zátěž urychlí „ekonomické oddělování“ od Číny. V rámci nedávného příměří Peking souhlasil s pozastavením kontrol vývozu vzácných zemin a s nákupem americké sóji výměnou za roční pauzu v omezeních vývozu technologií čínským firmám.

Mezitím Trump posílil vztahy s klíčovými spojenci, jako jsou Japonsko a Jižní Korea, přislíbil vojenskou podporu Filipínám proti čínské námořní agresi a uzavřel obchodní dohody a dohody o dodávkách kritických nerostů s řadou zemí jihovýchodní a střední Asie.

Trump rovněž ovlivnil mezinárodní politické debaty tím, že vyzýval vlády k odklonu od progresivních agend, jako jsou kritéria ESG (environmentální, sociální a správní), programy diverzity, rovnosti a inkluze (DEI) či klimatická agenda. Například na summitu skupiny G7 v roce 2025 byla tato témata vyřazena z oficiálního programu jednání lídrů, což mnozí přičítali právě Trumpovu vlivu.

Veřejně se také vymezil proti tomu, co označil za genocidu namířenou proti bílým farmářům v Jihoafrické republice a proti křesťanům v různých zemích, včetně Nigérie. Zároveň upozornil na diskriminaci konzervativců v některých evropských státech.

2. Muskovo působení v DOGE, pokračující inovace

Technologicky orientovaný podnikatel Elon Musk a bývalý šéf Ministerstva pro efektivitu státní správy (DOGE) obsadil v anketě Epoch Times druhé místo.

Pod Muskovým vedením DOGE podle svých údajů pomohlo snížit federální výdaje o 105 miliard dolarů. Ministerstvo spolupracovalo s jednotlivými úřady na rušení smluv, snižování počtu zaměstnanců a odhalování podvodů a plýtvání. Muskovo 130denní působení v Trumpově administrativě oficiálně skončilo 30. května.

V polovině roku došlo mezi Trumpem a Muskem k roztržce. Musk kritizoval Trumpův zákon „One Big, Beautiful Bill Act“ za to, že nedokázal snížit státní dluh. Zdá se však, že si oba vztahy urovnali – v září byli společně viděni na pietním shromáždění za konzervativního influencera Charlieho Kirka.

Na začátku roku získala Muskova společnost SpaceX uznání za záchranu uvízlých astronautů z Mezinárodní vesmírné stanice.

V září Musk představil čtvrtý hlavní plán společnosti Tesla, která pracuje na pokročilém využití umělé inteligence, mimo jiné v autonomních vozidlech a humanoidních robotech.

V říjnu Musk spustil Grokipedii – online encyklopedii generovanou umělou inteligencí, poháněnou chatbotem a velkým jazykovým modelem Grok od společnosti xAI, která má konkurovat Wikipedii.

Musk, jenž rovněž vlastní sociální síť X, se nedávno stal prvním člověkem s čistým jměním ve výši 700 miliard dolarů.

3. Rubio výraznou osobností světové politiky

Ministr zahraničí Marco Rubio, který proti Trumpovi kandidoval na prezidenta v roce 2016, se v roce 2025 umístil na třetím místě mezi globálními osobnostmi zpravodajství.

Sedmdesátý druhý ministr zahraničí Spojených států je prvním Američanem hispánského původu v této funkci a zároveň působí jako poradce pro národní bezpečnost.

Čtyřiapadesátiletý bývalý americký senátor se výrazně podílel na vícefázové dohodě o příměří mezi Izraelem a Hamásem. 

Rubio sehrál klíčovou roli také při posouvání jednání o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento krvavý konflikt trvá téměř čtyři roky a začal na počátku roku 2022, kdy ruské síly napadly Ukrajinu. Podle dřívějších letošních zpráv bylo zabito nebo zraněno nejméně milion Rusů a Ukrajina odhaduje své ztráty na více než 45 000 mrtvých a 390 000 zraněných.

Ministr zahraničí se rovněž zapojil do boje proti narkoterorismu, včetně leteckých úderů na venezuelské drogové čluny, a podporoval spolupráci se zeměmi, jako jsou Mexiko, Panama a Kostarika.

4. Netanjahu posílil roli Izraele jako spojence USA

Těsně za Rubiem se v hodnocení čtenářů umístil izraelský premiér Benjamin Netanjahu (76), který v průběhu roku 2025 dále napomáhal naplňování strategických cílů USA. Při červnové vojenské operaci Izrael zasáhl zhruba 100 cílů v Íránu, zničil vojenská zařízení a zabil vysoce postavené vojenské představitele i jaderné vědce. Na izraelské údery, jež oslabily protivzdušnou obranu, navázaly nezávislé americké útoky na tři hlavní íránská jaderná zařízení.

Netanjahu spolupracoval s Trumpem a vyslanci amerického prezidenta na mírové dohodě s Hamásem i na snahách ukončit konflikt v Libanonu.

5. Meloniová a Machadová jako obhájkyně západní demokracie

Venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová a italská premiérka Giorgia Meloniová se v žebříčku globálních osobností zpravodajství podělily o páté místo. Obě se dlouhodobě hlásí k demokratickým hodnotám a na začátku letošního roku spojily síly proti venezuelskému prezidentovi Nicolásovi Madurovi.

Machadová, dlouholetá politička a kritička Madura, byla zatčena a následně donucena skrývat se kvůli hrozbám ze strany Madurova režimu. Přesto získala mezinárodní pozornost a v říjnu obdržela Nobelovu cenu míru. Navzdory zákazu cestování, který na ni režim uvalil, dorazila v prosinci do Osla, byť až po slavnostním předávání cen.

Meloniová zatčení Machadové v lednu odsoudila a označila je za „nepřijatelný akt represe“. Sama se mezitím stala jakýmsi symbolem pro konzervativce a vystoupila na konferenci CPAC 2025. V přeložených projevech popsala západní civilizaci jako „budovanou a bráněnou po staletí díky tvůrčí energii a obětem mnoha lidí“ a dodala, že se nikdy nebude omlouvat za dědictví Západu.

Nejvýznamnější světové události roku 2025

Uplynulý rok přinesl zásadní změny v domácí politice, významný vývoj v zahraničních vztazích i nejvýraznější politickou vraždu za několik desetiletí. Vzhledem k množství zásadních událostí uvedlo několik čtenářů Epoch Times, že bylo „těžké vybrat“ pět nejdůležitějších.

Z celkem 17 událostí roku 2025 se však mezi čtenáři nejvýše umístilo následujících pět.

1. Ochrana hranic a migrace

Po letech krize na jižní hranici zahájil Trump své druhé funkční období tím, že přetavil hlavní volební téma v konkrétní kroky k omezení nelegální migrace. Na samém začátku vyhlásil na hranici stav nouze a představil řadu opatření, včetně zrychlených deportací a omezení automatického nabývání občanství narozením.

Do listopadu administrativa uvedla, že miliony nelegálních migrantů byly vyhoštěny nebo zemi opustily samy, a Spojené státy zaznamenaly historický pokles počtu obyvatel narozených v zahraničí. Orgány činné v trestním řízení rovněž provedly sérii operací, při nichž byly zatčeny tisíce nelegálních migrantů s kriminální minulostí.

Další vývoj bude záviset na rozhodnutích soudů, včetně Nejvyššího soudu, které se budou zabývat množstvím žalob napadajících Trumpovy kroky, například jeho využití zákona Alien Enemies Act k urychlení deportací podezřelých členů venezuelského gangu.

2. Cla a přenastavení globálního obchodu

Přestože i nedávní prezidenti vyvíjeli tlak prostřednictvím obchodní politiky, Trump letos oznámením rozsáhlého balíku cel nastartoval zásadní změnu paradigmatu hospodářské politiky země.

Spojené státy zatím zaznamenaly rekordní příjmy z cel a nová obchodní vyjednávání, která ovlivnila obchod v hodnotě stovek miliard dolarů.

S blížícím se koncem roku 2025 Nejvyšší soud také ještě dosud nevydal velmi očekávané rozhodnutí o tom, zda Trumpova cla zasáhla do pravomocí Kongresu.

Jeho konečný verdikt by mohl narušit zahraniční vztahy a změnit ekonomické prostředí země. Ministr financí Scott Bessent sice uvedl, že administrativa by si s případným nepříznivým rozhodnutím dokázala poradit, zároveň však připustil, že takové řešení by nebylo tak efektivní.

3. Atentát na Charlieho Kirka

Národ na začátku září zasáhla tragédie, když byl na univerzitní půdě zavražděn Charlie Kirk, jeden z nejvýraznějších konzervativních hlasů a obhájců svobody projevu v zemi. Otřesné záběry z útoku hluboce zapůsobily na veřejnost a Američané se vyrovnávali s důsledky Kirkovy vraždy pro demokracii a politickou kulturu.

Kirk byl zastřelen ve chvíli, kdy odpovídal na otázku týkající se masových střeleb, a jeho smrt následovala po sérii incidentů, které dále vyostřily společenské a politické napětí. Úřady uvedly, že domnělý pachatel měl „levicovou ideologii“ a naznačoval, že Kirk podle něj šířil nenávist.

Kirkova vražda inspirovala řadu čtenářů k doplnění vlastních komentářů do anketních odpovědí.

„Konec kultury rušení (cancel culture, pozn.) a větší možnost svobodně vyjadřovat všechny názory bohužel zastínila brutální a nesmyslná vražda Charlieho Kirka,“ uvedl jeden z respondentů.

Reakce na Kirkovu smrt znovu oživila zájem o svobodu projevu a víru, jak dokládají nesčetné příspěvky na sociálních sítích.

4. Údery na Írán

Pentagon v noci z 21. na 22. června provedl operaci Midnight Hammer – koordinovaný útok na tři nejlépe opevněná íránská jaderná zařízení: Fordow, Natanz a Isfahán.

Cíle byly vybrány pro svou klíčovou roli v obohacování uranu a výzkumu zbraní. Podle představitelů Pentagonu mise způsobila „mimořádně vážné škody“ íránské jaderné infrastruktuře a výrazně oddálila schopnost Teheránu vyrobit jadernou zbraň.

Americké údery následovaly týden po sérii překvapivých izraelských leteckých útoků po celém Íránu a vycházely ze složitého plánu, do něhož bylo zapojeno více než 125 amerických letadel a válečných lodí.

Sedm stealth bombardérů B-2 Spirit odstartovalo z letecké základny Whiteman ve státě Missouri a absolvovalo osmnáctihodinovou misi, při níž svrhly 14 průrazných pum – největších nejaderných bomb americké armády – hluboko do zpevněných podzemních objektů.

Trump operaci označil za „spektakulární vojenský úspěch“ a varoval Teherán, že pokud se nerozhodne pro mír, další útoky budou „mnohem tvrdší a daleko snazší“.

5. Efektivnější státní správa prostřednictvím DOGE

Když Trump nastoupil do svého druhého funkčního období, státní dluh přesahoval 30 bilionů dolarů a federální byrokracie po desetiletích rozšiřování zaměstnávala miliony lidí. Snížení jejího rozsahu bylo pro Bílý dům prioritou, avšak otázkou zůstávalo, zda DOGE dokáže prosadit skutečně významné škrty.

DOGE začalo jednotlivým úřadům doporučovat, které granty napříč výkonnou mocí zrušit a kde snížit počet federálních zaměstnanců. Podle vlastních údajů DOGE dosáhly úspory 214 miliard dolarů, přičemž některé z těchto odhadů se setkaly s kritikou.

Mezi další události, které čtenáři Epoch Times zařadili do první desítky nejvýznamnějších zpráv roku, patří zásadní rozhodnutí Nejvyššího soudu v roce 2025, mírová dohoda mezi Izraelem a Hamásem, zákon One Big Beautiful Bill Act, označení drogových kartelů a extremistických skupin, jako je Antifa, za teroristické organizace a rychlá expanze umělé inteligence.

–ete–