Probíhající turné čínské lodi po několika latinskoamerických zemích je podle čínských úřadů zdravotnickou misí.
Nedávná návštěva Brazílie však vyvolala obavy, že mise nemocniční lodi má více než jen humanitární charakter. Brazilským úřadům totiž nebylo umožněno rozsáhlé plavidlo zkontrolovat.
Když loď přezdívaná Silk Road Ark dorazila začátkem ledna do Ria de Janeira, brazilské úřady vyjádřily znepokojení, že poskytuje zdravotní péči bez místního povolení. Objevily se také obavy, že neautorizovaná péče může sloužit jako zástěrka pro sběr informací či špionáž.
Obavy z návštěvy přicházejí v době zvýšené pozornosti Spojených států vůči regionu, a to v souvislosti s obnovením Monroeovy doktríny, učiněným prezidentem USA Donaldem Trumpem a zadržením venezuelského diktátora Nicoláse Madura. Zároveň čínská státní televize CCTV v prosinci 2025 odvysílala záběry vojenských cvičení Lidové osvobozenecké armády, která simulovala bojové operace poblíž Kuby, Mexického zálivu a Karibiku.
Podle odborníků a brazilských představitelů, kteří hovořili s deníkem Epoch Times, může být cílem plavby posílení čínské vojenské přítomnosti v regionu na základě očekávání budoucího přímého konfliktu se Spojenými státy.
„Je zřejmé, že tato nemocniční loď, Silk Road Ark, je součástí čínských námořních sil. Jinými slovy jde o vojenské plavidlo, i když je to nemocniční loď,“ uvedl pro deník Epoch Times Evan Ellis, profesor výzkumu Latinské Ameriky na U.S. Army War College.
Vojensko-zdravotnická mise
Plavba Silk Road Ark začala v září 2025 na ostrovech jižního Pacifiku. V listopadu 2025 zamířila do Latinské Ameriky, kde po technické zastávce pokračovala na Jamajku – nedávno zasaženou hurikánem Melissa – a poté na Barbados. Posléze 8. ledna dorazila do Brazílie.
Čínská nemocniční loď vzbudila pozornost poté, co úředníci vyjádřili obavy, že poskytuje zdravotní péči místnímu obyvatelstvu bez povolení brazilských úřadů.
Z Brazílie loď odplula 15. ledna, čtyři dny strávila v Uruguayi a následně má navštívit Chile, Peru a Mexiko, než se vrátí do Číny.
Podle čínských úřadů je cílem akce nazvané Mission Harmony 2025 „poskytovat zdravotnické služby a rozvíjet kulturní výměnu“ s dalšími zeměmi.
Loď o výtlaku přes 10 000 tun, která patří Lidové osvobozenecké armádě, však během zastávky v Brazílii vzbudila značnou pozornost. Úředníci totiž obdrželi informace, že čínská posádka poskytuje místním obyvatelům zdravotní péči bez povolení brazilských úřadů. Fotografie a zprávy navíc naznačovaly, že plavidlo disponuje vojenskými prvky.
Zatímco úřady na Jamajce a Barbadosu zdravotní péči nabízenou čínskou lodí svým občanům přivítaly, někteří brazilští představitelé zaujali opatrnější postoj.
„Žádná zdravotní péče poskytovaná zahraničním lékařem na území státu nemůže být vykonávána bez povolení Federální lékařské rady,“ sdělil deníku Epoch Times brazilský lékař Francisco Cardoso, který vede tuto instituci ve státě São Paulo. „To platí i pro zahraniční plavidla v brazilských vodách.“
Byl odebírán biologický materiál? Krev? Ať už šlo o cokoli, my to nevíme.
Raphael Câmara,
poradce Lékařské rady státu Rio de Janeiro
Federální lékařská rada zodpovídá za udělování licencí lékařům a vykonává dohled nad dodržováním lékařských zákonů.
Loď měla povolení brazilského námořnictva k zakotvení v brazilských vodách. Cardoso ani Federální lékařská rada však neposkytli potřebné oprávnění k provádění lékařských zákroků na území Brazílie.
Ke Cardosovi a dalším úřadům se dostaly informace, že loď nabízí brazilským občanům neautorizovanou zdravotní péči. V reakci na tato obvinění byl na loď vyslán lékař Raphael Câmara, poradce Lékařské rady státu Rio de Janeiro, kde byla loď zakotvena, aby provedl inspekci.
Uvedl, že jeho cílem bylo zjistit, jaká zdravotní péče je na palubě poskytována. „Docházelo tam k užívání návykových látek? … Co tam ti lidé dělali? Byl odebírán biologický materiál? Krev? Ať už šlo o cokoli, my to nevíme,“ řekl Câmara deníku Epoch Times.
„Nevíme, co se tam dělo, a z našeho pohledu to představuje riziko pro obyvatelstvo.“
Podle něj by případné neautorizované konzultace či léčba znamenaly, že o nich neexistuje žádná dokumentace, což by zkomplikovalo následnou zdravotní péči.
„Rio de Janeiro žádnou humanitární pomoc nepotřebuje. Máme zde dostatek lékařů,“ poznamenal Câmara. „Chápeme, že existují jiná místa, která tuto loď potřebují mnohem více než Brazílie.“
Po příchodu k lodi museli Câmara a jeho tým vyčkat na čínského konzula, který byl za operaci odpovědný. Ten dorazil dodávkou spolu s několika příslušníky čínské armády.
Konzul však Câmarovi vstup na palubu zakázal.
„Také řekl, že pokud se rozhodneme zaslat oficiální dopis, nebude na něj reagovat,“ uvedl Câmara.
„Podle mého názoru to zaznělo nepřátelsky. Proč říkat, že na dopis neodpoví? Nezdá se mi to jako vhodný způsob jednání s federálním orgánem, který má pravomoc a povinnost vykonávat dohled.“
Cardoso podotkl, že zamítnutí takové inspekční žádosti není obvyklé. „Obvykle ji povolí, aby ukázali, že je vše v pořádku,“ dodal.
Câmara uvedl, že kontaktoval státní sekretariát zdravotnictví, který na úrovni státu odpovídá za řízení a koordinaci systému veřejného zdravotnictví. Ačkoli mezi Regionální lékařskou radou státu Rio de Janeiro a státním sekretariátem existuje spolupráce, obě instituce fungují nezávisle.
Podle Câmary zástupci sekretariátu zpočátku služby lodi propagovali a dokonce pro její personál uspořádali recepci. Když však chtěl situaci řešit, popřeli, že by byla poskytována jakákoli zdravotní péče. Stejně to odmítly i čínské úřady.
Epoch Times požádal státní sekretariát zdravotnictví v Riu de Janeiru o vyjasnění, zda loď poskytovala zdravotní péči, komu byla určena a zda měla povolení Federální lékařské rady.
„V žádné komunikaci ze strany čínských úřadů není zmínka o tom, že by byla na nemocniční lodi Ark Silk Road poskytována jakákoli zdravotní péče,“ odpověděla kancelář sekretariátu. „Návštěva lodi v zemi byla výsledkem žádosti čínského námořnictva adresované brazilskému námořnictvu.“
Vojenské prvky
Câmara uvedl, že Brazilská agentura pro zdravotní dohled, nejvyšší zdravotnický orgán v zemi, mu sdělila, že ani ona nemohla loď zkontrolovat.
„Také ji nemohli zkontrolovat, protože šlo ve skutečnosti o válečnou operaci schválenou brazilským ministerstvem obrany,“ uvedl Câmara. „V praxi tedy údajně šlo o čínskou vojenskou zdravotnickou loď, která poskytovala péči, aniž by byla [zdravotnickými orgány] kontrolována.“
Bývalý brazilský ministr zahraničních věcí Ernesto Araújo sdělil Epoch Times, že „pokud by byla mise lodi charakterizována jako přítomnost cizích sil na brazilském území, vyžadovalo by to předchozí souhlas Kongresu“.
Součástí návštěvy lodi bylo i společné námořní cvičení brazilských a čínských námořních sil. Čínské plavidlo rovněž předvedlo bojovou a záchrannou operaci.
Cardoso uvedl, že na nemocniční loď byla „nejméně desetkrát větší než jakékoli podobné plavidlo na trhu“.
„Na palubě bylo vojenské vybavení – a podle zpráv přístavních dělníků nikoli v malém množství. Bylo tam také velké množství komunikační techniky,“ dodal.
„Takový typ lodi zakotvený zde je bezprecedentní, v naší historii nemá obdoby.“
Ellis uvedl, že Čína „provádí vojenskou zdravotnickou diplomacii“.
„A nelze vyloučit ani další formy zpravodajské činnosti. Loď zastavila v Nikaragui, ale také na Jamajce – krátce před zahájením americké operace na zadržení Madura i po ní,“ řekl.
Zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia z července 2025 označila jamajský přístav Kingston za „vysoce rizikový“ vzhledem k jeho strategické poloze a rozsahu čínského vlivu.
Podobně během zastávky v Nikaragui v listopadu 2025 byla čínská posádka přijata při slavnostním ceremoniálu za účasti vysoce postavených vojenských představitelů, včetně ministra obrany, náčelníka nikaragujského námořnictva, vrchního velitele armády a předsedy Národního shromáždění.
Regionální vazby a čínská přítomnost
Araújo vyjádřil obavy z čínských motivů.
„Žádný čínský krok není bezúčelný ani rutinní, zvláště v bezprecedentním případě, jako je tento,“ uvedl.
„Domnívám se, že to byl především vzkaz [prezidentu Luizi Ináciovi Lulovi da Silvovi], že Čína nese nelibě Lulovo sbližování s [prezidentem Donaldem] Trumpem a že se Čína snadno nevzdá obrovského vlivu, který v Brazílii získala.“
Ke sbližování Brazílie a Spojených států došlo během zasedání Organizace spojených národů v roce 2025, kdy se Lula a Trump setkali krátce před Trumpovým oficiálním projevem a dohodli se na uskutečnění oficiální schůzky obou lídrů.
Předcházelo tomu několik měsíců rostoucího napětí a téměř úplné stagnace diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.
V červenci 2025 americké ministerstvo zahraničí oznámilo sankce vůči soudci brazilského Nejvyššího soudu Alexandru de Moraesovi „za závažné porušování lidských práv“, konkrétně v souvislosti se soudním procesem s bývalým brazilským prezidentem Jairem Bolsonarem. Trump na sociální síti označil tento proces za „hon na čarodějnice“. Bolsonaro byl nakonec odsouzen k více než 27 letům vězení.
V exekutivním nařízení z 30. července 2025 Trump oznámil další cla vůči Brazílii v reakci na „politické pronásledování“ Bolsonara. Prezident označil kroky brazilské vlády za „neobvyklou a mimořádnou hrozbu … pro národní bezpečnost, zahraniční politiku a ekonomiku Spojených států“.
Brazílie disponuje druhými největšími zásobami vzácných zemin na světě, což je strategické aktivum ve sporu mezi Čínou a USA.
Vztahy mezi Brazílií a Čínou, která v roce 2009 nahradila Spojené státy jako hlavního obchodního partnera Brazílie, se však v posledních letech dále prohlubují.
V roce 2024 se Lula setkal s Xi Jinpingem během návštěvy čínského lídra v Brazílii u příležitosti summitu G20. Při této příležitosti bylo podepsáno 37 bilaterálních dohod a vztahy mezi Brazílií a Čínou byly povýšeny na úroveň „společenství se sdílenou budoucností“.
Dne 23. ledna, několik dní poté, co čínská loď opustila Brazílii, hovořil Xi s Lulou telefonicky a uvedl, že Čína je připravena „posunout rozvoj dvoustranných vztahů na vyšší úroveň“.
Spojené státy se mezitím rovněž snaží posílit vazby s brazilskou vládou.
Na konci roku 2025 Spojené státy oznámily zrušení sankcí vůči de Moraesovi.
Tento krok byl vnímán jako snaha o obnovu vztahů se současnou brazilskou vládou. Brazílie disponuje druhými největšími zásobami vzácných zemin na světě, což je strategické aktivum ve sporu mezi Čínou a USA.
Dne 26. ledna, tři dny po rozhovoru se Xi Jinpingem, hovořil Lula telefonicky s Trumpem a oznámil, že v únoru odcestuje do Spojených států na setkání s americkým prezidentem.
Americká vláda usiluje o posílení vztahů i s dalšími zeměmi regionu.
Americké ministerstvo zahraničí nedávno oznámilo, že schválilo potenciální prodej vybavení a služeb v hodnotě 1,5 miliardy dolarů (přibližně 34,5 miliardy Kč) na modernizaci hlavní námořní základny Peru. Cílem je zlepšit přístavní infrastrukturu země v konkurenci s čínským megaprojektem přístavu vzdáleným zhruba 80 kilometrů.
Ve své Strategii národní bezpečnosti z roku 2025 Trumpova administrativa obnovila Monroeovu doktrínu s cílem zvýšit vliv Spojených států v Latinské Americe, prohloubit partnerství, „přenastavit svoji globální vojenskou přítomnost v regionu“ a omezit rostoucí expanzi amerických protivníků, jako jsou Čína, Rusko a Írán.
„Toto je NAŠE polokoule,“ uvedlo ministerstvo zahraničí na sociálních sítích dva dny poté, co americká armáda zadržela Madura.
„Tady žijeme – a nedovolíme, aby se západní polokoule stala základnou operací pro protivníky, konkurenty a rivaly Spojených států,“ prohlásil 4. ledna americký ministr zahraničí Marco Rubio.
O několik dní později Čína zveřejnila bílou knihu o své politice vůči Latinské Americe a Karibiku, v níž uvedla, že chce posílit spolupráci „ve všech oblastech“ s latinskoamerickými zeměmi, a dodala, že „Čína bude aktivně rozvíjet vojenské výměny a spolupráci s latinskoamerickými zeměmi“.
1,5 miliardy dolarů
Ministerstvo zahraničí nedávno schválilo možný prodej vybavení a služeb v hodnotě 1,5 miliardy dolarů na modernizaci hlavní námořní základny Peru.
Podle Ellise čínský dokument rovněž „zdůrazňuje spolupráci v oblasti bezpečnosti v otázkách, jako je organizovaný zločin, kybernetická bezpečnost, praní špinavých peněz a další“. Taková spolupráce podle něj otevírá prostor pro interakci Číny s orgány činnými v trestním řízení a poukazuje na „záměr Číny rozšiřovat aktivity vyvolávající obavy ze špionáže“.
Dne 19. prosince 2025, kdy Silk Road Ark plula z Jamajky na Barbados, CCTV odvysílala simulaci válečného scénáře mezi Lidovou osvobozeneckou armádou a opoziční silou. Jeden ze záběrů jasně ukazoval bojové operace probíhající poblíž Mexického zálivu, Kuby a Karibiku.
Rostoucí čínská vojenská přítomnost zvyšuje obavy z rozsahu čínské infrastruktury v regionu a z toho, jak by mohla být využita v případě války proti Spojeným státům.
[Dosah Číny] je naprosto globální a přímo před našima očima.
Bývalá velitelka Laura Richardsonová,
Jižní velitelství USA
„Čínská infrastruktura v regionu může být využita v době války, přestože její účel v době míru může být komerční,“ uvedl Ellis.
„Například přístav Chancay v Peru. Pokud nad ním nebude dostatečná kontrola nebo pokud bude peruánská vláda čínskému režimu nakloněna, mohl by být využit k zásobování čínských válečných lodí zbraněmi či střelami nebo k podpoře bojových operací proti Spojeným státům či jejich pozicím ve východním Pacifiku.“
Na tuto skutečnost upozorňovala již v roce 2023 tehdejší velitelka Jižního velitelství USA Laura Richardsonová.
„Význam tohoto regionu nelze přeceňovat,“ uvedla Richardsonová na akci Centra pro strategická a mezinárodní studia. „[Dosah Číny] je naprosto globální a přímo před našima očima.“
–ete–
