Zvětšená prostata: Nejčastější onemocnění mužů ve vyšším věku – známe jeho příčiny

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Lékařská recenze: Dr. Jimmy Almond, M. D.

Mnoho mužů si s přibývajícími lety všimne, že potřebují močit častěji. Často za tím stojí právě zvětšená prostata, odborně označovaná jako benigní hyperplazie prostaty (BPH).

Prostatická žláza roste přirozeně po celý dospělý život muže. K rozvoji BPH dochází ve chvíli, kdy se zvětší nad normální velikost, čímž začne vyvíjet tlak na močový měchýř a zužovat močovou trubici – trubici, která odvádí moč z těla ven.

BPH představuje nejčastější onemocnění prostaty u mužů nad 50 let. Postihuje přibližně 5 % mužů ve věku 40 až 64 let, přičemž u seniorů nad 65 let tento podíl stoupá na více než 30 %. Tento stav lze však obvykle úspěšně zvládnout úpravou životního stylu, léky a v případě potřeby i chirurgickým zákrokem.

Jaké jsou symptomy a rané příznaky zvětšené prostaty?

BPH není rakovina. Nešíří se do jiných částí těla, neohrožuje pacienta na životě a obecně se nepovažuje za závažný zdravotní problém, dokud nezačne způsobovat patrné potíže.

Mezi běžné symptomy patří:

• Časté močení, zejména v noci (nykturie): Vzhledem k tomu, že se močový měchýř zcela nevyprázdní, pociťují muži potřebu močit častěji, a to i několikrát za noc.
• Slabý nebo přerušovaný proud moči: Síla a objem proudu se snižují, močení je pomalé a někdy vyžaduje zvýšené úsilí (tlačení).
• Potíže se spuštěním močení: Muži mohou pociťovat nutkání, ale mají problém samotný proud moči zahájit.
• Urgentní potřeba močit: Pocit nutkání přichází náhle a je natolik silný, že jej lze jen stěží oddálit.
• Pocit neúplného vyprázdnění: I po vymočení může přetrvávat pocit, že v měchýři stále zůstává moč.
• Přerušovaný proud: Močení neprobíhá plynule; proud se opakovaně zastavuje a spouští v důsledku částečného zablokování močové trubice.
• Odkapávání na konci močení: Po skončení aktu může moč ještě mírně unikat.
• Bolest při močení nebo po ejakulaci: Bolest či nepohodlí v tříslech, podbřišku nebo v pánvi se objevuje tehdy, když zvětšená tkáň tlačí na okolní struktury nebo vytváří překážku v močových cestách.

Určité léky mohou symptomy BPH zhoršovat tím, že ovlivňují funkci močového měchýře nebo průtok moči. Patří sem volně prodejné přípravky na nachlazení a kašel (dekongestiva či antihistaminika), ale i trankvilizéry, antidepresiva a diuretika. Studie z roku 2025 navíc naznačila, že u pacientů s BPH vzrostla pravděpodobnost výskytu problémů s močením po očkování proti covid-19.

Lékařskou pomoc vyhledejte okamžitě, pokud nejste schopni močit vůbec, nebo pokud močové potíže doprovází horečka, zimnice, krev v moči nebo silná bolest v podbřišku. Tyto stavy mohou signalizovat vážnou komplikaci vyžadující neodkladnou léčbu.

Co způsobuje zvětšení prostaty?

Prostata je malá mužská žláza o velikosti vlašského ořechu, umístěná těsně pod močovým měchýřem, kde obklopuje močovou trubici.

K jejímu zvětšení dochází při narušení rovnováhy mezi růstem a zánikem buněk. To vede k jejich hromadění a postupnému růstu žlázy kolem močové trubice. Přesná příčina sice zůstává předmětem výzkumu, předpokládá se však, že klíčovou roli hrají hormonální změny spojené se stárnutím.

Mužské tělo přirozeně produkuje testosteron spolu s malým množstvím estrogenu. Podle jedné z teorií hladina aktivního testosteronu s věkem klesá, což vede k relativně vyššímu podílu estrogenu. Právě tento hormonální posun může stimulovat množení buněk v prostatě a její následné zvětšování.

Jiná teorie pracuje s dihydrotestosteronem (DHT) – hormonem ovlivňujícím sexuální vývoj. Zatímco testosteron klesá, hladina DHT v prostatě může zůstávat vysoká a hromadit se v ní. Protože DHT podporuje buněčný růst, jeho nahromadění zřejmě přispívá k rozvoji BPH.

Zajímavostí je, že u mužů, kteří podstoupili kastraci před pubertou nebo trpí specifickými hormonálními poruchami, se zvětšená prostata obvykle nevyvíjí.

Rizikové faktory

Riziko vzniku zvětšené prostaty nebo zhoršení jejích projevů ovlivňuje kombinace životního stylu, genetiky a celkového zdravotního stavu.

• Alkohol: Pravidelná konzumace, i v malém množství, může zhoršovat potíže dolních močových cest, pravděpodobně kvůli diuretickým účinkům alkoholu.
• Kofein: Vysoký příjem kofeinu zvyšuje riziko rozvoje BPH nebo zintenzivňuje její symptomy.
• Obezita: K rozvoji onemocnění přispívá zvýšený systémový zánět a vyšší hladina estrogenu spojená s tukovou tkání. S každým nárůstem poměru pasu k bokům o 0,05 se riziko vzniku BPH zvyšuje přibližně o 10 %.
• Sedavý způsob života: Fyzická neaktivita závažnost symptomů prohlubuje, zatímco pravidelný pohyb (včetně každodenní chůze) působí preventivně.
• Kouření: Silné kouření (v historii pacienta 50 a více balíčkoroků) statisticky zvyšuje pravděpodobnost závažných močových potíží.
• Zánět prostaty: Chronický zánět nízkého stupně může být spouštěčem BPH. Může jej vyvolat tlak moči, obezita, autoimunitní reakce nebo neléčené infekce.
• Nedostatek zinku: Chronický deficit zinku u mužů nad 50 let bývá spojován s vyšším rizikem vzniku BPH.
• Zdravotní stav: Vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění a cukrovka vykazují souvislost s BPH, i když může jít spíše o projev celkového procesu stárnutí. Metabolický syndrom však prokazatelně zvyšuje objem prostaty.
• Léky: Užívání antidiabetik, zejména inzulinu, může zvyšovat potřebu chirurgického zákroku na prostatě. Antihistaminika a nosní kapky zase mohou dočasně blokovat průtok moči zúžením trubice.
• Věk a rodinná anamnéza: Riziko se zvyšuje se stárnutím. Pokud BPH trpěl otec, riziko je čtyřnásobné; v případě bratra se zvyšuje až šestinásobně.
• Geografie a původ: BPH se vyskytuje častěji v západních zemích než v zemích východních a může být také běžnější u mužů černé pleti.

Jak se diagnostikuje zvětšená prostata?

Včasná diagnóza benigní hyperplazie prostaty (BPH) je důležitá pro prevenci komplikací i pro odlišení tohoto stavu od závažnějších onemocnění, například rakoviny prostaty.

Prvním a nejdůležitějším krokem při posuzování BPH je důkladné odebrání anamnézy. Lékař díky tomu získá lepší přehled o možných příčinách potíží dolních močových cest i o souvisejících zdravotních problémech. Zaměřuje se zejména na typ, nástup a četnost příznaků, opakované infekce močových cest, aktuálně užívané léky na předpis i volně prodejné přípravky, denní příjem tekutin a konzumaci kofeinu či alkoholu, prodělaná onemocnění nebo operace a také rodinnou anamnézu problémů s prostatou.

Následuje fyzikální vyšetření, které může zahrnovat pozorování močení kvůli případným nepravidelnostem a vyšetření podbřišku kvůli možnému zvětšení močového měchýře způsobenému zadržováním moči. Klíčovou součástí je digitální rektální vyšetření, při němž lékař posuzuje velikost, tvar a konzistenci prostaty. Tvrdé nebo tuhé oblasti mohou vzbudit podezření na rakovinu prostaty. Vyšetření může zahrnovat také kontrolu výtoku z močové trubice a vyšetření zvětšených či citlivých lymfatických uzlin v tříslech.

Ve většině případů lékař doporučí další vyšetření k potvrzení diagnózy, například:

• Rozbor moči: Vyšetření moči sloužící k odhalení krve, infekce, cukru, bílkovin a dalších ukazatelů. Obvykle jde o první laboratorní test a u mírných příznaků může být jediným potřebným vyšetřením.
• Kultivace moči: Vyšetření prováděné při podezření na infekci močových cest.
• Test na prostatický specifický antigen (PSA): Krevní test měřící hladinu PSA, tedy bílkoviny produkované prostatou. Zvýšené hodnoty mohou souviset se zvětšením prostaty, výrazně vyšší pak mohou naznačovat rakovinu prostaty.
• Transabdominální ultrazvuk: Zobrazovací vyšetření využívající zvukové vlny ke změření velikosti prostaty a množství moči, které zůstává v močovém měchýři po vymočení.
• Postmikční reziduum: Vyšetření, často prováděné ultrazvukem, které měří množství moči zbývající v močovém měchýři po vymočení.
• Cystometrie: Vyšetření hodnotící tlak a funkci močového měchýře. Pomocí katétru se měchýř naplní vodou a počítač zaznamenává tlak, což pomáhá posoudit, jak efektivně se měchýř při močení vyprazdňuje.
• Cystoskopie: Zákrok, při němž se přes penis a močovou trubici zavádí tenká ohebná trubice s kamerou zvaná cystoskop. Lékař tak může prohlédnout močový měchýř a močové cesty a odhalit strukturální změny nebo překážky.
• Transrektální ultrazvuk s biopsií: Vyšetření používané při podezření na rakovinu prostaty. Do konečníku se zavádí malá ultrazvuková sonda, která zobrazí prostatu a pomůže navést bioptickou jehlu.
• CT urografie: Zobrazovací vyšetření močových cest sloužící k odhalení překážek, například ledvinových nebo močových kamenů, a k posouzení případného poškození, které může způsobovat obtíže.

Jaké jsou možnosti léčby zvětšené prostaty?

Léčba se volí individuálně podle závažnosti příznaků. Cílem je zmírnit potíže s močením, zvýšit komfort pacienta a předejít dlouhodobým komplikacím močových cest nebo močového měchýře.

1. Sledování stavu bez aktivní léčby

Pokud jsou příznaky mírné, může lékař doporučit odklad aktivní léčby a pravidelné sledování stavu. Během této doby se mohou symptomy zhoršit, zůstat stejné, nebo se naopak postupně zlepšit, což se podle studií děje přibližně u třetiny mužů s BPH. Toto období zároveň poskytuje prostor zaměřit se na úpravu životního stylu.

2. Léky

Léky schválené americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) zlepšují příznaky přibližně u 30 až 60 procent mužů. Mezi hlavní skupiny patří:

• Alfa-adrenergní blokátory: Uvolňují svalstvo prostaty a hrdla močového měchýře, čímž zlepšují průtok moči a snižují časté močení i nykturii. Účinkují rychle a často představují první volbu léčby. Mezi běžné nežádoucí účinky patří závratě – zejména při vstávání, únava, bolesti hlavy, nízký krevní tlak a poruchy ejakulace.
• Inhibitory 5-alfa-reduktázy: Blokují přeměnu testosteronu na dihydrotestosteron, což vede ke zmenšení prostaty a zlepšení proudu moči. Největší účinek mají u mužů s výrazně zvětšenou prostatou a plný efekt se může dostavit až po šesti měsících léčby. Mohou také snížit riziko akutního zadržení moči a potřebu chirurgického zákroku. Vedlejší účinky mohou zahrnovat sexuální dysfunkci, snížený objem ejakulátu a méně často zvětšení prsní tkáně.
• Inhibitory fosfodiesterázy-5: Při každodenním užívání uvolňují hladkou svalovinu prostaty a snižují hyperaktivitu močového měchýře, čímž pomáhají zmírnit časté a naléhavé močení i inkontinenci. Tyto léky se běžně používají při léčbě erektilní dysfunkce, avšak nebylo prokázáno, že by výrazně zlepšovaly samotný průtok moči.

Výzkumy naznačují, že kombinace alfa-blokátoru a inhibitoru 5-alfa-reduktázy může být účinnější než užívání každého z těchto léků samostatně.

3. Minimálně invazivní chirurgické zákroky

Tyto zákroky se často provádějí ambulantně a umožňují rychlejší zotavení než klasická operace. Obvykle se doporučují mužům, u nichž léky nezabírají nebo se u nich rozvinou komplikace, například neprůchodnost močových cest, kameny v močovém měchýři, krev v moči nebo krvácení související s prostatou.

Mezi možnosti patří:

• Prostatický uretrální lift (PUL): Do prostaty se zavádějí malé trvalé implantáty, které nadzvednou a stlačí tkáň, čímž se rozšíří močová trubice bez odstranění tkáně. Zákrok lze provést v místním i celkovém znecitlivění a bývá spojen s menším rizikem sexuálních vedlejších účinků. Úleva od příznaků může přetrvávat nejméně pět let.
• Termální terapie vodní parou: Pára ničí buňky prostaty utlačující močovou trubici. Jak tělo odumřelou tkáň odstraní, prostata se postupně zmenší. Dočasné vedlejší účinky mohou zahrnovat krev v moči, potřebu katétru a časté močení, obvykle však ustoupí během dvou až tří týdnů. Sexuální vedlejší účinky jsou vzácné a účinek může přetrvávat nejméně pět let.
• Laserová prostatektomie: Využívá laserovou energii vedenou endoskopem zavedeným do močové trubice k odstranění nebo odpaření nadbytečné tkáně prostaty. Tyto techniky mají relativně málo vedlejších účinků a mohou umožnit vysazení léků na BPH.
• Transuretrální mikrovlnná termoterapie (TUMT): Pomocí tenké ohebné trubice zavedené do močové trubice aplikuje mikrovlny, které zahřívají a ničí přebytečnou tkáň prostaty, čímž pomáhají zmírnit časté a naléhavé močení.
• Aquablace: Využívá vysokotlaký vodní paprsek naváděný ultrazvukem v reálném čase k přesnému odstranění nadbytečné tkáně prostaty při zachování struktur důležitých pro ejakulaci.
• Embolizace prostatických tepen (PAE): Omezuje přívod krve do prostaty, což vede k jejímu zmenšení a zmírnění močových obtíží. Krátkodobé studie ukazují zlepšení, dlouhodobá účinnost však zatím není dostatečně známá.
• Transuretrální jehlová ablace (TUNA): Využívá nízkoúrovňovou radiofrekvenční energii přiváděnou pomocí jehel k destrukci tkáně prostaty a zlepšení průtoku moči.
• Katetrizace: K odvádění moči z močového měchýře se používá tenká hadička zavedená močovou trubicí nebo malým otvorem nad stydkou kostí. Tento postup přináší dočasnou úlevu, ale nese riziko infekce.
• Transuretrální elektrovaporizace (TUVP): Pomocí resektoskopu s elektrodou aplikuje elektrický proud k odstranění nadbytečné tkáně prostaty.
• Transuretrální ultrazvuková ablace: Využívá ultrazvuk naváděný magnetickou rezonancí (MRI), který je veden zařízením zavedeným do močové trubice, k cílenému zničení prostatické tkáně při minimálním poškození okolních struktur.
• Dočasně implantovaná prostatická zařízení: Do močové trubice se přibližně na týden zavádí malé zařízení, které upraví tvar močového kanálu a sníží obstrukci způsobenou prostatou. Mezi možné vedlejší účinky patří infekce močových cest, inkontinence a zjizvení močové trubice.

4. Chirurgická léčba

Operace může být nutná v případě, že léky nezabírají, příznaky jsou závažné nebo se rozvinou komplikace. Chirurgický zákrok lze zvážit také u mužů, kteří špatně snášejí medikamentózní léčbu. Operace dokáže zmírnit neprůchodnost močových cest, samotnou BPH však nevyléčí.

Mezi možnosti patří:

• Transuretrální resekce prostaty (TURP): Odstraňuje centrální část prostaty pomocí resektoskopu zavedeného močovou trubicí. Tkáně jsou odstraněny a cévy současně elektricky uzavřeny. Rekonvalescence obvykle trvá přibližně tři týdny. Katétr bývá zaveden jeden až tři dny a hospitalizace obvykle trvá jeden až dva dny. Úmrtnost je velmi nízká (0,1 procenta), mezi možné komplikace však patří impotence a inkontinence.
• Transuretrální incize prostaty (TUIP): V prostatě a hrdle močového měchýře se provedou malé řezy, které rozšíří močovou trubici a zlepší průtok moči u mužů s menší prostatou.
• Prostatektomie: Odstraňuje vnitřní část prostaty za účelem odstranění obstrukce. Tento zákrok přináší nejrychlejší úlevu od symptomů, zároveň však nese nejvyšší riziko dlouhodobých komplikací, včetně impotence, inkontinence, retrográdní ejakulace a možné potřeby další operace.

Po operaci prostaty může otok ztěžovat močení. K odvádění moči z močového měchýře do sáčku připevněného k noze se proto často na několik dní používá Foleyův katétr – tenká hadička zavedená do močového měchýře, dokud otok neustoupí.

5. Léčivé byliny

Před zahájením jakékoli bylinné léčby se vždy poraďte s lékařem, protože některé doplňky stravy mohou ovlivňovat účinek léků nebo výsledky vyšetření.

• Serenoa plazivá (Saw Palmetto): Nejčastěji používaná rostlinná léčba BPH. Metaanalýza čtyř studií z roku 2020 zahrnující více než 1 000 mužů ukázala, že serenoa zmírňovala močové symptomy podobně jako tamsulosin, přičemž měla méně vedlejších účinků, ale byla méně účinná při zmenšování prostaty. Starší rozsáhlejší studie však oproti placebu žádný významný efekt neprokázaly a současná doporučení ji rutinně nedoporučují.
• Kopřiva dvoudomá: Systematický přehled šesti studií z roku 2025 zahrnující více než 1 200 mužů s BPH našel důkazy, že extrakt z kořene kopřivy dvoudomé může zmírňovat močové obtíže.
• Vrbovka: Studie z roku 2021 provedená u 128 mužů zjistila, že každodenní užívání doplňku s vrbovkou po dobu šesti měsíců vedlo ke snížení množství reziduální moči i počtu nočních návštěv toalety, aniž by byly hlášeny vedlejší účinky.
• Slivoň africká: Metaanalýza 18 studií z roku 2000 zahrnující téměř 1 600 mužů s BPH prokázala mírné zlepšení močových symptomů i průtoku moči při minimálních vedlejších účincích.

6. Tradiční čínské bylinné směsi

Metaanalýza 107 studií z roku 2024 zahrnující více než 11 000 mužů ukázala, že kombinace tradiční čínské bylinné medicíny a standardní západní léčby může zmírnit symptomy BPH účinněji než samotná standardní léčba.

Další metaanalýza publikovaná v březnu, zahrnující 23 studií, zjistila, že tradiční čínská bylinná směs Guizhi Fuling Wan („pilulka ze skořicových větviček a pórnatky kokosové“) zlepšuje průtok moči a snižuje velikost prostaty.

7. Akupunktura

Metaanalýza osmi studií z roku 2017 zahrnující 661 mužů s BPH zjistila, že akupunktura přinesla v krátkodobém horizontu malé, ale měřitelné zlepšení středně závažných až závažných symptomů.

Systematický přehled 85 studií z roku 2025 uvádí, že akupunktura při BPH se nejčastěji zaměřuje na specifické body v podbřišku, na zádech a na nohách, které mohou pomoci zmírnit močové obtíže. K potvrzení její účinnosti a určení nejvhodnějších léčebných postupů je však zapotřebí další kvalitní klinický výzkum.

Jaké přírodní a režimové přístupy mohou pomoci při zvětšené prostatě?

Ne všechny případy benigní hyperplazie prostaty (BPH) vyžadují lékařskou léčbu. Mírné obtíže lze často zvládnout úpravou životního stylu.

1. Doporučení pro každodenní péči

Odborníci doporučují při zvládání BPH následující opatření:

• Choďte pravidelně na toaletu: Nezadržujte moč dlouhou dobu a močení neodkládejte, jakmile pocítíte potřebu.
• Podpořte úplné vyprázdnění močového měchýře: Vyzkoušejte takzvané dvojité močení – po vymočení se uvolněte a zkuste močový měchýř vyprázdnit ještě jednou. Pomoci může také močení vsedě.
• Upravte příjem tekutin: Večer nebo před odchodem z domu pijte méně tekutin a před spaním močový měchýř vždy vyprázdněte.
• Omezte dráždivé látky: Alkohol a kofein mohou zvyšovat tvorbu moči a frekvenci močení, proto je vhodné jejich příjem omezit.
• Řešte zácpu: Správná strava, dostatek tekutin nebo vhodná léčba mohou zmírnit zácpu, snížit tlak na močový měchýř a ulevit močovým obtížím.

2. Strava

Studie z roku 2021 naznačuje, že strava s nízkým obsahem tuků a vysokým obsahem vlákniny spolu se zvýšeným příjmem zinku, lněného semínka a dýňových semen může pomoci zpomalit progresi BPH a zmírnit příznaky.

Odborníci doporučují vyvážený jídelníček bohatý na pestré ovoce a zeleninu, celozrnné výrobky, kvalitní zdroje bílkovin – například ryby, luštěniny a drůbež – a zdravé tuky, jako je olivový olej nebo ořechy.

Jedním z příkladů je středomořská strava, která bývá spojována se zpomalením růstu prostaty. Studie z roku 2025 ukázala, že tento způsob stravování může u mužů s BPH zlepšit funkci močových cest a zmírnit symptomy.

Se zpomalením progrese onemocnění jsou spojovány také některé bioaktivní látky, například lykopen, omega-3 mastné kyseliny a polyfenoly.

Mezi potraviny, které mohou být přínosné, patří:

• Dýňová semínka: Výzkumy naznačují, že mohou bezpečně zmírnit mírné až středně závažné symptomy BPH, i když bývají méně účinná než léky na předpis. Pilotní studie z roku 2019 provedená u 60 mužů s BPH zjistila, že každodenní užívání extraktu z dýňových semen snížilo močové obtíže přibližně o 30 procent, omezilo noční močení a snížilo množství reziduální moči. Pomoci může také olej z dýňových semen.
• Sójové produkty: Potraviny jako tofu, sójové mléko nebo edamame (mladé sójové boby) obsahují sójové isoflavony, které mohou zlepšit močové symptomy, zmenšit prostatu, snížit postmikční reziduum a podpořit erektilní funkci.
• Brusinky: Studie z roku 2015 provedená u 124 mužů starších 45 let s BPH ukázala, že brusinkový prášek – zejména ve vyšších dávkách – pomohl zlepšit močové symptomy i funkci močového měchýře. Jiná studie z téhož roku zjistila, že koncentrovaný brusinkový doplněk užívaný po dobu dvou měsíců snížil výskyt opakovaných infekcí močových cest.
• Rajčata: Studie z roku 2021 provedená u 40 osob zjistila, že doplněk na bázi celých rajčat významně snížil močové symptomy a zlepšil kvalitu života mužů s BPH.
• Kurkumin: Studie z roku 2023 provedená u 52 mužů s BPH ukázala, že specializovaná forma kurkumy nazývaná nanomicelární kurkumin zmírnila močové obtíže. Další studie z roku 2023 zjistila, že kombinace kurkuminu se standardní léčbou vedla ke zmenšení prostaty a zlepšení průtoku moči i symptomů.

3. Pohyb

Vyšší úroveň fyzické aktivity bývá spojována s nižším výskytem a menší závažností symptomů BPH. Pohyb může pomáhat tím, že ovlivňuje hladiny hormonů a snižuje aktivitu sympatického nervového systému, který může způsobovat napětí svalů kolem prostaty a močového měchýře.

Cviky na pánevní dno mohou posílit příslušné svaly, zlepšit kontrolu močového měchýře a zmírnit močové obtíže.

Přehledová studie z roku 2025 naznačuje, že molekuly uvolňované během cvičení, označované jako myokiny, mohou ovlivňovat metabolismus, zánět a zdraví tkání způsobem, který by mohl zpomalit progresi BPH. Jejich přesná role však stále vyžaduje další výzkum.

S méně závažnými symptomy BPH byla spojena už alespoň jedna hodina pohybu týdně, což naznačuje, že přínos může mít i mírná fyzická aktivita.

Jak lze předcházet zvětšené prostatě?

BPH nelze zcela zabránit, protože hlavní roli hraje stárnutí a přirozené hormonální změny. Pravidelná fyzická aktivita však může riziko snížit. Muži, kteří chodili na procházky dvě až tři hodiny týdně, měli o 25 procent nižší riziko rozvoje BPH.

Studie z roku 2024 zjistila, že vyšší příjem potravin bohatých na fytochemikálie může pomoci snížit riziko. Dřívější výzkumy rovněž naznačují, že strava s nízkým obsahem tuků a červeného masa a vysokým podílem zeleniny a bílkovin může snížit pravděpodobnost rozvoje symptomů BPH.

Nadace Urology Care Foundation doporučuje pro podporu zdraví prostaty jídelníček bohatý na rostlinné potraviny a mořské ryby. Brukvovitá zelenina, například brokolice, zelí nebo kapusta, obsahuje antioxidanty, vitaminy, minerály a fytochemikálie, které pomáhají chránit buňky.

Bobulovité ovoce dodává antioxidanty bojující proti škodlivým volným radikálům, zatímco tučné ryby, jako losos nebo makrela, jsou zdrojem protizánětlivých omega-3 mastných kyselin. Rajčata – zejména tepelně upravená nebo ve formě protlaku – obsahují lykopen, který může snižovat riziko BPH i rakoviny prostaty.

Další antioxidanty poskytuje zelený čaj. Luštěniny, například fazole, čočka nebo arašídy, obsahují fytoestrogeny, které mohou pomoci zpomalit růst nádorů. Určitou ochranu mohou poskytovat také beta-karoten, karotenoidy a vitamin A.

Muži se známými rizikovými faktory by měli močové obtíže i frekvenci vyšetření prostaty konzultovat s lékařem, protože včasné odhalení a léčba mohou pomoci zachovat kvalitu života.

Jaké komplikace může zvětšená prostata způsobit?

Pokud BPH se středně závažnými nebo závažnými symptomy zůstane neléčena, musí močový měchýř neustále překonávat překážku způsobenou zvětšenou prostatou. To může vést ke zhoršení příznaků i k dalším komplikacím.

• Zadržování moči (urinární retence): Zvětšující se prostata zužuje močovou trubici a nutí močový měchýř pracovat intenzivněji. Postupně může dojít k oslabení měchýře a jeho neschopnosti úplně se vyprázdnit.
• Infekce močových cest (UTI): Neúplné vyprázdnění močového měchýře podporuje množení bakterií v močových cestách. Opakované infekce mohou poškodit močový měchýř i ledviny.
• Kameny v močovém měchýři: Zbytková moč vytváří prostředí, v němž se mohou tvořit minerální krystaly a postupně vznikat močové kameny.
• Dilatace horních močových cest: Zvýšený tlak v močovém měchýři může způsobit zpětný tok moči do močovodů a ledvin, což vede k jejich rozšíření.
• Onemocnění ledvin: Hromadění moči může způsobit otok močových cest a ledvin a v závažných případech vést až k poškození nebo selhání ledvin.

–ete–